Výběrové řízení na sítě digitálního rozhlasu DAB+ z pohledu kmitočtů

15. 6. 2023
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Autor: Lupa.cz/Vytvořeno Bing Create/DALL-E
Návrh podmínek pro tendr na kmitočty pro digitální rozhlasové vysílání DAB+ je venku. Co nás pravděpodobně čeká a máme důvod pro nadšení?

Řadu let slýcháme, že už tento, nebo možná příští rok budou ty správné podmínky, aby bylo možné pro vysílání privátních stanic začít využívat finální kmitočtové sítě umožňující velkorysé pokrytí srovnatelné s celoplošnými sítěmi na VKV-FM.

Co se dozvíte v článku
  1. Motivace pro start řádných sítí
  2. Aukce kmitočtů pro DAB+? Rarita
  3. Česká specifika
  4. Od VKV-FM k DAB+
  5. Velikost regionů
  6. Přehled dostupných kmitočtů
  7. Výběrové řízení – aukční fáze

Po loňské i letošní debatě s potenciálními provozovateli sítí a zveřejnění několika návrhů podmínek uspořádání aukce DAB+ kmitočtů se zdá, že se přeci jen blížíme chvíli, kdy bude možné zahájit plnohodnotné vysílání v systému DAB+.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vyhlásil na konci dubna 2023 výzvu k uplatnění připomínek k návrhu výběrového řízení na kmitočty zamýšlené pro vysílání DAB+. Dokumenty s návrhem výběrového řízení a reakce dotčených subjektů jsou k dispozici na webu ČTÚ.

Motivace pro start řádných sítí

Více než deset let rozvíjejí v České republice své DAB+ sítě operátoři RTI cz a Teleko. Od roku 2014 provozují svůj DAB+ multiplex České Radiokomunikace. Od roku 2021 vysílá multiplex COLOR DAB+, zatím dva DAB+ vysílače má možnost spustit společnost Progress Digital. Všechny zmíněné sítě určené primárně pro vysílání privátních rozhlasových stanic mohou doposud využívat jen slabší vysílače s vyzářeným výkonem do 1 kW. Jsou koordinované nad rámec mezinárodních dohod, často s velkými směrovými omezeními. Jejich pokrytí je proto vždy limitované jen na určitou oblast České republiky. Finální kmitočty a celoplošnou síť využívá aktuálně pouze Český rozhlas. Například v DAB+ v Praze ale chybí ze stanic, které tu vysílají i analogově na VKV-FM, jenom tři.

Z řady indicií je patrné, že z pohledu technických možností by nebyl problém dát k dispozici minimálně jednu kmitočtovou síť již před řadou let. Především (ne)zájem významných hráčů rozhlasového trhu však dlouho DABu nehrál do karet. Nyní se zdá, že se situace zvolna obrací.

Velcí hráči na poli digitálního vysílání (České Radiokomunikace a Digital Broadcasting, potažmo majetkově spřízněný Progress Digital) úspěšně dokončili přechod na DVB-T2 a získali tak prostor poohlížet se po dalších obchodních příležitostech.

Velké mediální domy možná zase cítí obavy z roku 2025, k němuž se před lety zavázaly podpořit digitalizaci rozhlasového vysílání výměnou za prodloužení licencí bez soutěže. 25. říjen 2025 byl sice změkčen a de facto odložen na neurčito, stoprocentní jistotu předvídatelnosti vývoje rozhlasového trhu v dnešních kulisách s sebou ale tento odklad zřejmě nenese.

Vyloučit se nedá ani drobné prozření, že digitální vysílání může řadě stanic pomoci s pokrytím v místech, kde dnes (ne)mají slabý analogový dokrývač a je jasné, že tam v současné podobě analogového vysílání už nikdy nic lepšího mít nebudou.

Aukce kmitočtů pro DAB+? Rarita

Obě televizní digitalizace proběhly v atmosféře spěchu, kdy původní systémy měly povolení na několik dalších let dopředu. Rychlá změna k modernějšímu systému měla být stávajícím operátorům a dalším zúčastněným nějakým způsobem kompenzována. Přechod na DVB-T2 s sebou již plně nesl rysy „dědičnosti“ celoplošných sítí z DVB-T. Ve srovnání s rádii je televizní trh podstatně bonitnější, přesto nemohla za těchto podmínek proběhnout soutěž operátorů o sítě kmitočtů.

V případě analogového rozhlasového vysílání VKV-FM pořádala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání licenční řízení na volné kmitočty s vyššími vyzářeným výkony naposledy začátkem milénia. Od té doby rozhlasové stanice rozšiřují pokrytí svých sítí „salámovou“ metodou individuální koordinace nízkovýkonných dokrývačů, v řadě případů bez nutnosti alespoň formálního licenčního řízení.

Snaha uspořádat aukci kmitočtů pro sítě DAB+ působí v tomto kontextu zvláštně. Rozhlasové stanice nejsou nuceny opustit analogové vysílání VKV-FM a nad jejich zájmem o vstup do digitálního vysílání visí velký otazník.

Česká specifika

Dominantním provozovatelem vysílacích sítí jsou u nás České Radiokomunikace. Disponují unikátní infrastrukturou vystavěnou v minulém století pro potřeby analogové televize. Na tři desítky lokalit na vysokých kopcích nebo s vysokými věžemi umožňuje velkými vyzářenými výkony docílit velmi slušného extenzivního pokrytí téměř celého území ČR. 

České Radiokomunikace vznesly k návrhu výběrového řízení na DAB+ připomínky, kde se ohradily proti možnosti nařídit jim sdílení pasivní infrastruktury, tedy povinnosti pustit na vlastní lokality jiné operátory. Díky provozování DAB+ sítě pro Český rozhlas už mají většinu svých vysílačů připravenou na šíření digitálního rozhlasu.

Ostatní operátoři, říkejme jim třeba „alternativní“, musí budovat své sítě v podmínkách podstatně kompromisnějších pro šíření kmitočtů využívaných pro rozhlasové a televizní vysílání. Využívají různé městské lokality, stožáry mobilních operátorů, rozhledny a podobně. Pro pokrytí ČR potřebují výrazně vyšší počet lokalit. Ve městech mají šanci docílit lepšího indoor pokrytí, ale na venkově mohou čelit problémům s efektivitou pokrytí z jednotlivých lokalit.

Lokality mají převážně v nájmu, což znamená větší náklady, které se zároveň nedají plně zohlednit při kalkulování ceny pro zákazníky sítě, a to právě z důvodu možného „venkovského handicapu“. 

Hezký základ pro plošné pokrytí má v západních Čechách operátor RTI cz, další operátory ale čeká případná výstavba sítě v podstatě „na zelené louce“.

Snaha o jakési nastolení konkurence u nás funguje už od doby DVB-T (Multiplexy 2 a 3 vs. Multiplex 4). Jedním z hlavních cílů výběrového řízení sítí pro DAB+ bude určitě něco podobného v podmínkách digitálního rozhlasu. Nedá se ani vyloučit účast některého z dalších infrastrukturních operátorů.

Od VKV-FM k DAB+

Rozhlasové stanice využívají služeb dominantního operátora většinou pouze tam, kde historicky získaly kmitočty s vysokým povoleným výkonem. Celoplošnou síť výkonných VKV-FM vysílačů kdysi získaly v licenčním řízení stanice Impuls a Frekvence 1. Ostatní stanice si slabší vysílače většinou provozují samy nebo prostřednictvím svých alternativních partnerů.

Přechod na digitální vysílání bude pro stanice znamenat, že budou muset navázat spolupráci s nějakým operátorem a řešit s ním otázky financí i pokrytí. Vyloučena není ani možnost, že by si vlastník mediálního domu provozujícího řadu rozhlasových stanic v aukci „pořídil“ svůj vlastní multiplex a získal tak možnost využít alespoň část své současné infrastruktury.

Velikost regionů

Kmitočty (kanálové bloky) pro digitální televizi i rozhlas se přidělují ve formě tzv. skupinových přidělení pro oblasti kopírující zhruba hranice územně správních celků, v České republice tedy krajů. V dané oblasti je pak možné spustit prakticky neomezený počet vysílačů v jednofrekvenční síti, pokud na svých hranicích nepřevýší určitou úroveň elektromagnetického pole. 

Naše kraje jsou však v porovnání s podobně klasifikovanými územně správními celky v sousedních zemích většinou výrazně menší. Společně s plánováním kmitočtů založeném na modelovém využití lokalit vysokých věží s vysokým (vyzářeným) výkonem (HPHT – High Power / High Tower) je obtížné chtít pro každý kraj unikátní kmitočet.

Některé vysílače jsou umístěny vyloženě na hranicích krajů a jejich efektivní využití při vyzařování do všech možných směrů není kompatibilní s využitím kmitočtu skupinového přidělení právě v jednom kraji.

Widget obrázku #1094259 (přidáno skriptem)
Přesah pokrytí vybraných výkonných/vysokých vysílačů za hranice skupinového přidělení

Přesah pokrytí vybraných výkonných/vysokých vysílačů za hranice skupinového přidělení

Autor: Karel Mikulastik

Jaký je stav DAB+ v Německu? Nejširší nabídku si užívají Bavoři a Berlíňané Přečtěte si také:

Jaký je stav DAB+ v Německu? Nejširší nabídku si užívají Bavoři a Berlíňané

Jak se daří digitálnímu rozhlasu v okolních státech? Možná jsme na tom trochu lépe Přečtěte si také:

Jak se daří digitálnímu rozhlasu v okolních státech? Možná jsme na tom trochu lépe

Kdysi rozmanitý rozhlasový trh (v 90. letech) se spoustou regionálních a lokálních stanic postupně dospěl do stavu, kdy přibližně dvacet rozhlasových stanic spadá pod křídla několika velkých mediálních domů.

Jejich stanice se většinou blíží celostátní působnosti, ale jejich vysílání se v různé míře regionálně odpojuje především z důvodu prodeje regionálně cílené reklamy. Rozumná možnost regionálně rozčlenit alespoň vybrané nové celoplošné DAB+ sítě bude proto nutností.

Přehled dostupných kmitočtů

Původní kmitočty skupinových přidělení vzešlé z Regionální radiové konference (RRC) konané v Ženevě v letech 2004 a 2006 jsme už rozebrali. Momentálně dostupné kmitočty skupinových přidělení lze najít v aktuální verzi plánu využití radiového spektra.

Důvody změny původního ženevského plánu započaté v průběhu roku 2017, technické podmínky a další okolnosti přibližuje přednáška Ing. Jiřího Duchače z ČTÚ z konference Digimedia 2019.

Widget obrázku #1094258 (přidáno skriptem)
Přehled skupinových přidělení pro DAB+ vysílání a zastřešujících vysílačů

Přehled skupinových přidělení pro DAB+ vysílání a zastřešujících vysílačů

Autor: Karel Mikulastik

Plán využití radiového spektra uvádí ke každému bloku kmitočtů seznam skupinových přidělení – regionů, pro které jsou určeny. Pokusil jsem se několik desítek řádků s kmitočty pro přehlednost zobrazit v rámci devíti mapek umístěných vedle sebe.

Každý kmitočtový blok se může v různých regionech vyskytnout pouze v jedné mapce. Pokud budou ve výběrovém řízení separátně nabízena nepříliš vzdálená skupinová přidělení stejného kmitočtového bloku, bude to vidět právě zde. Seskupení různých kmitočtových bloků do sousedních regionů v rámci jedné mapky zde nemá další význam, vyjma snahy vytvořit co nejúspornější skládačku.

Každé skupinové přidělení modelově zaštiťuje jeden, případně více vysílačů vysokého výkonu. Lokality bez významného omezení mají zelený křížek.

Několik modelových lokalit se pro vysílání daného kmitočtového bloku potýká se značnými omezeními. Kmitočtový blok 9A a 9C například nebude vůbec možné využít na lokalitě Kleť (červený křížek). Blok 12B pak nepůjde použít na žádném stávajícím vysílači vysokého výkonu v Moravskoslezském kraji (oranžová).

Některé lokality mohou výhledově utrpět koordinační podmínkou pro vybraný kmitočtový blok (modrý křížek).

Informace o omezeních jsem čerpal z přílohy technických parametrů návrhu výběrového řízení.

Dostupná skupinová přidělení tvoří, podobně jako tomu bylo i v případě digitální televize DVB-T2, rozsáhlé jednofrekvenční sítě. Osamělých (na sousedech nezávislých) skupinových přidělení je zde poskrovnu.

Je tedy evidentní, že v případě snahy vyhovět potřebám rozumného regionálního členění bude nutné některá skupinová přidělení bohužel už provždy „zahodit“.

Jako „hobby“ kmitočtář jsem byl samozřejmě zvědavý, co se dá s dostupnými skupinovými přiděleními udělat, zvláště s ohledem na regionalizaci budoucích DAB+ multiplexů. Zhruba před rokem jsem se ještě bez detailních znalostí možných omezení (před zveřejněním prvního návrhu výběrového řízení) pustil do kombinatorické rozcvičky, jejím výsledkem jsou čtyři celoplošné sítě, každá nesoucí určitý záměr z pohledu možné struktury sítě.

Pro budoucí potřeby jsem zachoval jednu síť postavenou celou na stejném kmitočtovém bloku. Tři regionálně členěné sítě jsem poskládal vyčerpáním téměř všech skupinových přidělení. Nehodící se skupinová přidělení z velkých jednofrekvenčních sítí samozřejmě „padla pod stůl“.

Widget obrázku #1094260 (přidáno skriptem)
Autorova rozcvička - výběr kmitočtů pro celoplošné sítě

Autorova rozcvička – výběr kmitočtů pro celoplošné sítě

Autor: Karel Mikulastik

Výběrové řízení – aukční fáze

Jak si se stejnou úlohou rozdělení skupinových přidělení do sítí poradili kolegové na ČTÚ?

Především velkou část kombinatorické rozcvičky ponechali na soutěžících subjektech. Už v první aukční fázi bude vítěz Vysílací sítě C rozhodovat, které kmitočtové bloky ze dvou alternativ (9B nebo 9D) si vybere, aby umožnil regionalizaci své sítě.

V každém regionu tak na oltář regionalizace padne bez užitku jeden kmitočtový blok, ve středních Čechách dokonce dva. Na pomezí Čech a Moravy se bez dalšího frekvenčního zásahu bude tvořit „šachovnice s bloky 9B nebo 9D“ jen obtížně.

U Vysílací sítě B přemýšlím, jak budu prodávat libereckou reklamu v Plzni nebo naopak, případně se pak obávám, že si stanice vymíní mít v multiplexu regionální mutace, které ale rychleji obsadí dostupnou datovou kapacitu.

Následující aukční fáze jsem se snažil opět zkoncentrovat do několika mapek. Druhá a třetí aukční fáze mají potenciál v případě spojení několika regionálních sítí vyprodukovat další dvě celoplošné sítě, byť pro regionalizaci s nutností opět zahodit některá skupinová přidělení.

Třetí aukční fáze nabízí regionální sítě obsahující skupinové přidělení pouze pro jeden kraj. Pro některé kraje však tato možnost chybí. Například pro Liberecký kraj je možné soutěžit ze čtyř regionálních sítí, tato síť má ale vždy jako „kouli u nohy“ skupinová přidělení pro více či méně sousedních krajů. Obě jihočeské regionální sítě si zase nesou handicap nemožnosti využít jakoukoliv lokalitu na Kleti.

Podle plánu využití radiového spektra by měla většina krajů disponovat sedmi skupinovými přiděleními. Pokud by použité kmitočtové bloky byly pro jednotlivé kraje nezávislé, případně závislé například ve dvojicích, měli bychom k dispozici 7 vrstev DAB+ sítí.

Protože je ale nutné při přípravě sítí pro výběrové řízení vycházet z velkých jednofrekvenčních sítí, kdy je řada skupinových přidělení nepoužitelná, smrskává se využitelnost nejčastěji na 5 vrstev DAB+ sítí. Z toho ale mohou být i dvě skupinová přidělení limitována nemožností koordinace na vysílače vysokého výkonu.

Za rozhazování při návrhu Vysílací sítě C pak platí nejvíce Středočeský kraj – ve výběrovém řízení jdou do banku pouze čtyři skupinová přidělení, zatímco navazující oblast hlavního města Prahy může nabídnout luxusních osm (včetně frekvenčního bloku 5C používaného celoněmeckou jednofrekvenční sítí multiplexu DR Deutschland).

Widget obrázku #1094264 (přidáno skriptem)
Počet skupinových přidělení pro jednotlivé územní celky

Počet skupinových přidělení pro jednotlivé územní celky

Autor: Karel Mikulastik

V prvních třech aukčních fázích platí pro operátory omezení ucházet se buď o jednu celoplošnou síť, nebo 8 krajů, pro každý kraj vždy jen jeden blok.

Výsledek soutěže několika operátorů o dosti nesourodé regionální sítě je ve hvězdách, ale je pravděpodobné, že řada nabízených regionálních sítí se dostane do čtvrtého bezlimitního aukčního kola, které povolí stavidla tužeb movitějších operátorů.

Celoplošné sítě by tak třeba mohly doznat podoby regionálního členění bez zásadnějšího kompromisu.

Widget obrázku #1094265 (přidáno skriptem)
Autorova rozcvička - skupinová přidělení pro dvě celoplošné sítě "vylepšená" ve 4. aukční fázi"vylepšená" ve 4. aukční fázi

Autorova rozcvička – skupinová přidělení pro dvě celoplošné sítě „vylepšená“ ve 4. aukční fázi

Autor: Karel Mikulastik

Widget obrázku #1094266 (přidáno skriptem)
Ukázka: "Toxický" příděl bloku 5C vs. vysílače DR Deutschland"Toxický" příděl bloku 5C vs. vysílače DR Deutschland

Ukázka: „Toxický“ příděl bloku 5C vs. vysílače DR Deutschland

Autor: Karel Mikulastik

Vstupní podmínky výběrového řízení na sítě digitálního rozhlasu určují dostupná skupinová přidělení dle plánu využití radiového spektra. V Německu je patrná hierarchie využívaných DABovských sítí – dají se rozdělit na celostátní, sítě pro jednotlivé spolkové země, sítě regionální a lokální.

Naše skupinová přidělení bohužel příliš nenesou stopy snahy dodržet nějakou hierarchii sítí a opakovatelnou regionální strukturu. Pokud by větší část vrstev pracovala s frekvenčními bloky pro dvojice krajů (například tak, jak byly pohromadě před rokem 1990), měli bychom nyní k dispozici velmi variabilní skládačku, ze které by se možná nemuselo vůbec nic vyřadit pro reálné použití, i když by vrstev bylo možná méně.

Soutěž o kmitočty v podobě současného návrhu výběrového řízení bohužel velmi pravděpodobně povede k zahození dalších skupinových přidělení a k dalšímu snížení možnosti využití DABovských kmitočtů na řadu let dopředu.

KL nominace 25

Ryze z technického pohledu by „ušití“ sítě „na míru“ konkrétního operátora bylo daleko efektivnější. Namísto operátorského řešení rébusu, jak poskládat svoji síť, a přitom přetlačit konkurenta, mohla být soutěž o právo připravit si co nejkvalitnější síť.

Je s podivem, že se v souvislosti s výběrovým řízením vůbec neřeší obsazení budoucích sítí stanicemi ani obecně přijatelná kvalita (datový tok) přenášeného zvukového signálu, což jsou záležitosti podléhající například v Německu také soutěži a regulaci.