Vlákno názorů k článku Jiří Vykydal: Analogové vysílání ze Žižkova bude možné obnovit od ladik 12 - ctvrtek 24:00 = patek 0:00 = pulnoc ze...
-
Jenže analogovou TV opravdu nejde porovnávat jako CD vs. LP. U analogové Tv byl použit PAL který má v základu amplitudovou modulaci, a určitě se nikdo z nás dnes nechce vracet do éry AM rozhlasu.
Věřím, že pokud měl někdo velmi kvalitní analogový příjem, mohlo to být lepší nežli DVB-T s toky 3-4 Mbit. Ale určitě to nebylo lepší nežli DVB-S SD s toky 5-7 Mbit, a taktéž nežli DVB-S HD. Takže pro obraz digitální technologie jistě ano. U zvuku je to složitější, CD opravdu zvukově v žádném případě není lepší nežli LP, ale nechci zde vyvolávat flame. Kdo to neslyší, ať neslyší. Na druhou stranu CD je kvalitní téměř vždy, LP nikoliv. A s deskami a gramofonem se člověk musí "mazlit" (čistění, nastavování atd.), aby hrály naplno, u CD ho strčíte do slušného přehrávače a hraje to. -
ivovi (neregistrovaný)Problem muze byt jen pokud rozidl drah k Svatoboru a Kleti je vetsi nez 67km. Pisek, Strakonice, Pribram maji ten rozidl uz podstatne mensi nez 67km.
Jinak duvod, proc vzdalenost Svatobor-Klet vetsi nez 67km nevadi je dana:
1) Degradace na hrane GI neni uplne skokova.
2) Teren zajistituje ze Klet a Svatobor na sebe moc nesviti. -
Probírali jsme to už před spuštěním Svatoboru - viz http://www.digizone.cz/aktuality/v-utery-se-dockaji-verejnopravniho-multiplexu/89804/vlakno/#o89989 -
Hlavní gro digitálu je šetrnější používání frekvencí oproti analogu,kde NEšlo použít SFN,a v digitálu ano a i ve větší míře,ne jen 2-3-4 ale v pohodě i 10-20,s tím že jeden je hlavní zkoordinovaný,přesně Krašov a ostatní jsou dokrývače a menší vysílače,takže proč to nejde u 52?a vlasně i na 34 s 48?, nerozumím tomu?Krašov,Krkavec,Vranní Vrch,Dyleń,Jáchymov,a další z éry analogu v ucelené oblasti západní čechy. na všem zmíněném co běži v analogu v jedné stanici třeba Nova
takže to je luxus vysílat SFN na jednom kmitočtu 48?na 20 místech najednou pro lepší pokrytí? -
Asi ano, cituji článek o SFN od Davida Kříže: "Při této hodnotě je maximální možná vzdálenost vysílačů v jendofrekvenční síti dána vztahem rychlosti světla krát délka ochranného intervalu, ve výsledku 67,2 kilometrů".
Tak by mne docela zajímalo, jak se projevuje to překročení max. vzdálenosti o 3 km (67,2 vs. 71 km)... -
Problémy ale budou (mohou být) v oblasti Písecka, Strakonicka a Příbramska, kde jsou oba vysílače velmi silné, a tam se rušit mohou, jestli se tedy ta překročená max. vzdálenost o 3 km nějak projeví.
Ve směru mezi vysílači samotnými (Vimperk, Prachatice atd.) to dokonale odstíní Šumava a Pošumaví... -
A nějaký rozumný argument by nebyl? 8-nejsem expert přes zpracování TV obrazu, takže to nebudu pitvat, 2-tam bych neviděl problém, a) prostě k příjmu dvb stačí nižší úroveň signálu b) přeci jen proběhlo v roce 2006 plánování pokročilé technologie na trochu jiné úrovni (matematicky-modely,iterace...) než kdysi při "prvním" rozdělování kmitočtů v Evropě. -
Šmankote já ale nevedu akademické kafrání o teoretických číslech, ale vycházím z praxe! Takže počítejte se mnou.:
Na hlavních vysílačích měli analogové kanály vyzářený výkon od 100 kW do 600 kW, přičemž nejčastěji šlo o výkon kolem 300 kW. Z těch samých vysílačů jede DVB-T na 100 kW. Jenže zatímco digitální vysílání jede trvale na plný výkon, pro 300 kW analogový vysílač je toto číslo špičkový výkon a podle hodnoty přenášeného signálu se výkon mění - v průměru se tedy vyzáří 30-50% z plného výkonu. Takže v digitálu se ušetří energie pouze tím, že místo jednoho kanálu vysílá 3-5, což je úspora energie cca 80%! -
ivovi (neregistrovaný)To nejsou akademicke debaty, to jsou vlastnosti systemu. Vas vypocet je pohledem z jine strany a v zasade spravny. Kdyz spocitam vykony vysilacu CT1 a MUX1 (jedouci+planovane) v cele republice, dostanu pomer asi 4,8:1, po oprave na vykon stredni/spickovy=0,4 a 4 programy/mux to je 7,6:1, tedy 13%. Proc se tyto dva pohledy (vas amuj) tak zasadne lisi netusim. Mozna proto, ze se pokryti u digitalu vice prekryva nez u analogu, at uz na stejnem kmitoctu nebo na jinem kmitoctu.
-
To je ale obrovský omyl! Součástí každého analogového vysílače je také vysílač zvukového doprovodu. Ten je ale modulovaný FM, takže nosná jede trvale na plný výkon. Zvukový doprovod je vysílaný -10dB od nosné obrazu. 300kW analogový vysílač tak vysílá dalších 30kW zvukového doprovodu který jede trvale na tomto výkonu. Ještě bychom mohli mluvit o subnosných barvy a stereozvuku. Ty jsou ale už minimální. Analogový vysílač tak efektivně vyzařuje cca 40-50% svého jmenovitého výkonu! Jen samotný vasílač zvukového doprovodu ma takový výkon jaký stačí pro digitální náhradu téhož vysílače ovšem se čtyřmi nebo pěti programy. Když ještě vezmu v úvahu menší nutný počet samotných vysílačů a převaděčů, pak je energetická náročnost DVB-T opravdu v jednotkách procent v porovnání s analogovým vysíláním!
Pokud jde o jasové a barevné rozlišení, pak je to v mém článku sice dost zjednodušené nikoliv ale mylné. Jde tedy i o to v jakém módu je DVB vysíláno. Reálně je i dnes v DVB-T běžně použito poloviční barevné rozlišení v porovnání s jasovým. Je to mimo jiné i z praktického důvodu nižší barevné rozlišovací schopnosti lidského oka. -
Ještě mě napadlo podívat se do chytré knihy. Zjistil jsem, že cca 25% výkonu analogového vysílače připadá na synchronizaci a zatemnění. Tento podíl výkonu je tak trvale vyzařovaný i při úplně bílé obrazovce. Takže provozní výkon vysílače běžně přesahuje 50% jmenovitého výkonu. Nikoliv 40-50% jak jsem uvažoval výše.
-
Docela zajímavá a veselá diskuze ohledně času ... Jen zmíním pár nesmyslů které vlastně používáve ... Den má 24hodin, jenže se 24ka nikdy na Digi budíku nezobrazí. Další nesmysl je Půlnoc = 0:00 Co to je nula - vlastně nic. A žádná hodina je také docela nesmysl, vždy musí být nějaká hodina :-))) Proto raději asi Amíci přešly na jen 12hodinový systém.
Nova bude dělat zajisté opět drahoty s vypínáním Analogu .... -
Pánové, pojďme z akademické debaty do praxe a podívejme se na ukázku velkých analogových vysílačů pro oblast Jižní Moravy a porovnejte si výkony s DVB-T.
Analogové vysílače:
Kojál: Nova 141 kW, ČT1 339 kW, ČT2 295 kW
Brno Barvička: ČT1 19,95 kW, Nova 19,95 kW, ČT2 19,95 kW
Brno Hády: Prima 2 kW
Děvín: ČT1 263 kW, Prima 1 kW
Hodonín: ČT1 19,95 kW, Prima 19,95 kW
Olomouc: ČT1 28 kW, Prima 3,98 kW
Žďár nad Sázavou: ČT1 72 kW, ČT2 794 W, Prima 31 W
DVB-T vysílače:
Kojál: 3x100 kW, Brno Barvička: 3x10 kW, Brno Hády: 3x10 kW, Děvín: 2x25 kW
Pojďme sčítat analogové výkony:
Nova: 160 kW, ČT1: 742 kW, ČT2: 316 kW, Prima: 27kW
Celkem špičkový analogový výkon: 1245 kW pro 4 kanály
---> průměrný výkon na 1 kanál: 155 kW
Naopak souhrnný konstantní digitální výkon 410 kW pro 12 kanálů
---> 1 kanál spotřebuje 34 kW
POMĚR VÝKONŮ NA 1 PROGRAM V DVB-T/ANALOG JE 22%!
HOLT NENÍ NAD PRAKTICKOU UKÁZKU :-) -
A proč by ne.....já taky nedám dopustit na zvuk třeba z padesát let starých rádií, které měly (ač ho pro mizernou kvalitu AM vysílání nepotřebovaly) pořádný obří basák s pořádným zdvihem, přes vstup pro gramofon k tomu banánkama připojuji CD přehrávač a nebo rovnou gramofon...ty rádia si kompletně renovuju sám.....kam se na "lampový zvuk" hrabou tranzistorové pětikanálové zesilovače a dnešní hi-fi bedny....někdo to neslyší, já to poznám...moje přítelkyně tomu říká, že "ten zvuk není takovej placatej":-))))
-
Souhlas, rozumný člověk musí přeci pochopit, že digitální televize je z 99% pro něho přínosem. Nerozumím tomu, jak můžou být někteří lidé fandové analogu. Je to jako jezdit ve staré škodovce a přejít poté na novou Octávku. Pro tyto lidi to bude mírný šok. Jinak se mi moc líbí rozhodnutí ČT o tom přesném načasování vypnutí, protože se vždy vypínalo o půlnoci a nikdo nemohl říci přesně, ve který den to vlastně bylo. No, v pátek to bude zajímavé, až se lidé dovalí od stavění májek, buřtů a sudů piva zpět k televizorům :-)
ČLÁNKY DO MAILU