Čím tenčí se dělají zobrazovací plochy, o to horší jsou vnitřní reproduktory ( většinou při větším zatížení zesílením dejchají a křapou) a je tedy nutno zapínat na dunící čistý zvuk vnější jiný zesilovače... protože tak jako kdysi v CRT vakuových kde bylo na klasické reproduktory dostatečné místo, může být vnitřní zesilovač dobrý ale dnes už nemá paralelní konekrtory pro připojení jiných ještě lepších pouze reproduktorů v jiných bedýnkách... To mají už jen AV Receivery a tzv. domácí kino pro 5.1. bedýnky dvoužilovými plochými kablíky a přípojka je přivedená do nich jedním optickým, či cinch kablíkem či lze i s obrazem přes HDMi verzi 1,4 digitálním nebo po staru analogový 2 x cinch či 3,5 jack = stereo ze zobrazovací bedny LCD, LED, Plasmy... Kdysi bylo fakt dobré vnitřní zesilovač připojit pouze k jiným reprákům bez nutnosti zvyšovat spotřebu zapnutím dalšího jinýho zesilovače jako je tomu dnes...
Pro plamenné zastánce klasického zvuku: vzpomínáte, že kvůli citlivosti na mg. pole musely být v CRT reproduktory z vysokoenergetických slitin (AlNiCo, např.), které měly sice vyšší citlivost, ale také nejen malý výkon, nýbrž i vysoký koeficient zkreslení (harm. i neharm.)?
A o kvalitním zvuku (z dnešního pohledu) z nízkozkreslujících reproduktorů si mohly nechat jen zdát?
Tehdy nám připadlo, že hrají přijatelně jen proto, že tvarové zkreslení bylo součást našeho života - byl takový zvuk v kině, byl takový obraz na CRT, byl takový zvuk z televize. A Gamma vládla.