Vlákno názorů k článku Vypínání AM na obzoru. Udržovat střední a dlouhé vlny je pro Český rozhlas drahé od anonym - 195 kW vyzářeného výkonu @ 61 vykrývacích vysílačů...

195 kW vyzářeného výkonu @ 61 vykrývacích vysílačů (dosud)

(dle : http://www.digitalradiodab.cz/seznam-vysila--.html)

Jen tolik k neefektivnosti a drahosti 50kW AM @ 1 vysílač uváděné v článku.

Sara

Vyzářený výkon je u DAB+ díky zisku složitějších (VHF) anténních systémů instalovaných na významnějších vysílačích mnohonásobně vyšší než vysokofrekvenční výkon na výstupu vysílací technologie. I reálně spotřebovaná energie pro stávající DAB+ vysílání tak bude významně nižší než zmiňovaných 195 kW. U Dlouhých a středních vln se takový zisk neuplatňuje, spíš bude záporný. Porovnání spotřeby energie s naším největším žroutem Liblice 639 kHz tak spíš bude vypadat: max. řádově 100 kW pro celý CZ DAB+ vs. řádově 1 MW Liblice 639 kHz. Liblice přes den pokrývají zhruba Českou kotlinu, zbytek dokrývají další vysílače Ostrava, Karlovy Vary, České Budějovice a Brno. Topolná v dobách největší slávy s 1,5 MW pokrývala solidně celé Československo, s 50 kW přes specifické nastavení moduláloru tohoto stavu samozřejmě nedosahuje a její příjem je ve vzdálenějších oblastech slabý až nepoužitelný.

V Brně (Komárov) už žádný středovlnný vysílač není. Pokud byl, měl dva stožáry, po roce 1989 byly nahrazeny jediným, ale už není ani ten. Moc pěkná historická budova vysílače i s okolními pozemky (na části z nich vyrostly skleníky) jsou v soukromých rukou. Myslím, že se tam před covidem pořádávaly zemědělské trhy.
https://mapy.cz/letecka?x=16.6384325&y=49.1669733&z=17&source=coor&id=16.63852904445801%2C49.16684006070843

Jo - teď se dívám, že podle leteckých snímků stožár zmizel mezi lety 2012-2015.

Konce dlouhovlnného vysílání je škoda, já je chytal před lety v Anglii, ovšem až večer. Bylo to fajn, stačilo maličké rádio na dvě tužkové baterie.
Mimochodem, ta dlouhá vlna byla jednou z mála našich opravdu cenných válečných kořistí. Před válkou si Německo usurpovalo několik dlouhovlnných kmitočtů a na řadu států nezbylo nic. Po válce byly kmitočty přerozděleny a jeden vyšel i na nás.
Ještě k tomu, že většina prodávaných rádií má jen VKV a SV - v Severní Americe se dlouhé vlny pro rozhlasové vysílání reálně nikdy nepoužívaly a výrobci se tomu, s poklesem zájmu o DV, globalizovaně přizpůsobili. Na druhou stranu se svého času do Tuzexu dodávaly japonské výrobky s tzv. VKV východní normou (66-73 MHz), kamarád mívla JVC. Kolik se jich u nás prodalo netuším, a zda se to výrobci vyplatil už vůbec ne.

8. 1. 2021, 21:57 editováno autorem komentáře

To kamarádovo rádio kupodivu umělo obě normy, což znamenalo ne úplně jednoduché konstrukční změny.
Přeladit (ve fabrice) CCIR na OIRT není problém, CCIR má rozsah cca 88-108 MHz, tj. šířka pásma je 20 MHz, OIRT má 66-73 MHz, pásmo jen 7 MHz), přidá se pár závitů na civkách a je to ;-); opačně je to trochu složitější.
U těch dvounormových jsem viděl tři řešení: manuální přepínání tlačítkem (stupnice byly pod sebou), automatické přepínání (stupnice byly těsně vedle sebe a při ladění se přeskočilo z jednoho pásma do "sousedního"), no a konečně kompletní 66-108 MHz.
To poslední řešení řešení bylo nejvzácnější a vyhledávané - dalo se poslouchat mezipásmo (73-88 MHz), které využívaly profesionální služby, hasiči, VB, záchranky taxikáři apod.

To poslední řešení zas tak vzácné nebylo. Vlastně ho Tesla používala dost často, jen to mezipásmo jednoduše zatlumila. Typicky třeba Safír, Diamant. I ta rádia s přeskokem vlastně uměla celé pásmo, jen se v jednom místě zvýšilo ladící napětí skokem.

Ale ono to je neefektivní. Zkuste si to DV vysílání přijímat třeba v Praze. Dostanete příjem vhodný tak k porozumění tomu mluvenému slovu, utopený v šumu a rušení. To se nedá s FM absolutně srovnat. A i s těmi původními 750kW to samozřejmě znělo mnohem hůř a bylo to málo odolné vůči rušení. Proto ostatně lidi na FM přešli, byť přijímače s FM byly dříve dražší než jen s AM.

7. 1. 2021, 15:39 editováno autorem komentáře

Všechny tehdy dovážené výrobky (i do Tuzexu) musely být schopny přijímat naše vysílání. Výrobci se to vyplatilo. Náklady byly minimální a fungovalo to pro celou východní Evropu. Jen jsem nikdy nepochopil, proč to neuměly udělat jako Tesla, tedy obounormové. Pokud se sem něco ze západu dovezlo, tak to paradoxně CCIR nemělo, Tesla ano.

Vidím, že jste také pamětník :-). Safír byl inovací Diamantu, nevím, jestli existovalo ještě něco podobného. No a ta návrhářská finta s rozděleným ladicím potenciometrem byla moc pěkná :-).

Míval jsem Teslu Duetto, taky měla obě pásma na jedné škále pod jedním čudlíkem.

Topolnou , když vysílala s pořádným výkonem, jsem na ferit nebo provizorní drátovku chytal i v celý Jugoslávii a na devítimetrový prut + zem i v Kuvajtu a Saudský Arábii.
Jak jsme byli rádi že chytáme Čechy.