Kdybyste měl stowattovou televizi, která ve standby režimu bere jeden watt, a budete se na ni dívat pouze hodinu denně, tak vám za dobu své životnosti ve standby režimu spotřebuje více energie než za dobu skutečného provozu
Vážně? Já bych řekl, že za těch 23 hodin "klidu" spotřebuje 23 Wh, takže i kdyby po tu hodinu, kdy ji dotyčný sleduje, z těch nominálních 100 W spotřebovávala jen čtvrtinu, pořád to bude 25 Wh denně, tj. víc než ve standby. Kdyby spotřebovávala celých 100 W, bude to více než čtyřnásobek.
Spotřeba dnešních monitorů ve standby režimu nebo po vypnutí tlačítkem na přední straně sice podle Janíčka splňuje Evropskou komisí nařízených 0,5 wattu, ale v součtu za celý rok už to představuje nezanedbatelnou položku na faktuře za elektřinu.
Abychom byli konkrétní, bude to nejvýše necelých 4.4 kWh, podle ceníku ČEZu (schválně jsem vzal nejdražší Standard D01d, na neurčito, ceny od 31.12.2021) lehce pod 30 Kč. Netuším, kolik platí ročně za elektřinu pan Janíček, ale v naší domácnosti to nezanedbatelná položka není. Opravdový rejpal by asi navíc podotkl, že bavíme-li se o podílu na spotřebě domácnosti, je úplně jedno, jestli to počítáme za rok, za měsíc nebo třeba za den. :-) Za rok ale ta čísla vypadají větší a to se do podobných článků hodí víc. (Století by asi bylo ještě lepší, ale to už by ta manipulace byla příliš průhledná.)
V příkladu s televizí jste odhalil překlep, kde spotřeba ve standby měla být 5W (příklad jsem citoval z online zdroje).
To byl příklad okopírovaný odsud (nebo ze stejného zdroje, odkud to mají oni)? Pokud ano, doporučil bych všimnout si data vydání toho článku, protože od té doby se ledacos změnilo a už od roku 2013 (tj. už téměř devět let) je povolený příkon ve standby 1 W a od roku 2010 to byly 2 W (což se ostatně píše i v tom článku). Takže ten váš příklad "ze života" předpokládá nejméně 12 let starou televizi. S tím jedním wattem by to více odpovídalo realitě, ale pak holt zase nevycházejí ta čísla.
Příklad s monitory jste vytrhl z kontextu. Věta hned za konstatováním o "nezanedbatelnosti" vysvětluje, že se tato situace týká hlavně velkých kanceláří, kde je monitorů velké množství.
Vzhledem k tomu, jak se v kancelářích nakládá s osvětlením, vzduchotechnikou, klimatizací apod. a kolik je tam trvale běžících (opravdu běžících, ne ve standby) zařízení, bych se moc divil, kdyby ty monitory ve standby ve spotřebě typické kanceláře hrály nějak zásadně významnější roli než v domácnosti.
Ve výpočtech jsem za typizovanou cenu bral 5 Kč/kWh. Pohled do ceníků ČEZu mi dává celkovou cenu 6,6 Kč/kWh. Berte v potaz celkovou cenu, nikoliv jen za silovou eletřinu.
Přesně tuhle sazbu (6.689 Kč za kWh) jsem ve svém komentáři použil, můžete si to přepočítat. Dokonce mi vyšlo o něco víc než máte ve vaší tabulce, ale pořád tvrdím, že 30 korun za rok není "nezanedbatelná položka". A u kanceláře se stovkou monitorů to nejsou ani 3000 Kč za rok.
Vaše poznámky o manipulaci trochu nechápu. Můžete mi vysvětlit, k čemu se cítíte být po přečtení tohoto článku manipulován?
Už jsem to naznačil v jiném komentáři: nelíbí se mi často používaný trik "sčítání přes zeměkouli", kdy nasčítáním přes celou planetu nebo přes dlouhé období se ze zanedbatelné položky vyrobí obrovsky vypadající číslo, které má ve čtenáři vyvolat dojem, že jde o podstatný problém, přestože tomu tak vůbec není. Pokud budu chtít omezit spotřebu elektřiny, ať už z ekonomických důvodů nebo kvůli globálnímu dopadu uhlíkové stopy
, začnu u těch podstatných položek, rozhodně ne u spotřeby monitoru ve standby.
Trend, kdy se okázale "něco dělá" tím způsobem, že se vybere naprostá prkotina, která vůbec nic neřeší (hint: plastová brčka nebo spotřeba vysavačů) a udělá se kolem ní obrovský humbuk, zatímco mnohem podstatnější problémy se ignorují, se mi příčí a proto se proti němu snažím vystupovat. Spotřeba ve standby kdysi opravdu bývala problém, ale pokud chcete zdvihat varovný prst dnes, vyberte si, prosím, něco trochu realističtějšího.
Dobrý den pane Kubečku,
upřímně řečeno jsem nečekal, že článek vyvolá takovou reakci, ovšem redakce serveru bude jistě z tak bujaré diskuse ráda.
Na začátku bych rád ujasnil, že článek měl být čistě populárně-technický a nikoliv vědecký s exaktními daty. V tabulce níže je např. zmínka o tom, že se údaje dle podmínek mohou lišit i o x100%.
Cílem článku bylo upozornit na to, že existuje něco jako přímá úměra mezi pohodlím uživatele a spotřebou obsluhovaných zařízení (instant režim vs. deep sleep mode).
V příkladu s televizí jste odhalil překlep, kde spotřeba ve standby měla být 5W (příklad jsem citoval z online zdroje). JIž jsem požádal redakci o opravu překlepu.
Příklad s monitory jste vytrhl z kontextu. Věta hned za konstatováním o "nezanedbatelnosti" vysvětluje, že se tato situace týká hlavně velkých kanceláří, kde je monitorů velké množství.
Ve výpočtech jsem za typizovanou cenu bral 5 Kč/kWh. Pohled do ceníků ČEZu mi dává celkovou cenu 6,6 Kč/kWh. Berte v potaz celkovou cenu, nikoliv jen za silovou eletřinu.
Vaše poznámky o manipulaci trochu nechápu. Můžete mi vysvětlit, k čemu se cítíte být po přečtení tohoto článku manipulován? Abyste vypínal elektroniku, kterou máte doma? Nebo abyste se zamyslel nad globálním dopadem uhlíkové stopy, kterou takto uspaná zařízení zanechávají?
Zmínka dalších čtenářů o tom, že se "vyhazují pojistky při zapnutí mnoha spotřebičů najednou" je pouze ukázkou toho, že je něco špatně s jejich elektroinstalací a není možno tento jeden přiklad pokládat za normální jev. Proto jsem jej v článku ani nezmiňoval.