Vlákno názorů k článku Vypnout nestačí. Elektronika může v pohotovostním režimu celkově spotřebovat i víc než během provozu od Bleble - A co v dlouhodobém horizontu udělá fyzické odpojování...

A co v dlouhodobém horizontu udělá fyzické odpojování od sítě zdrojům v zařízení? Kamarád si takhle na vypínač vypínal celý obývák, aby ušetřil těch pár wattů, že je to blbost mu došlo, až když za 5 let oddělal 2 televize...

Nejde o vypínání „nuláku“ (ostatně pohyblivé přívody by vždycky měly odpojovat všechny pracovní vodiče) ale o zapínání v okamžiku, kdy se okamžitá hodnota napětí blíží nule. Při běžném spínání je okamžik sepnutí náhodný a pokud se trefí zrovna do okamžiku, kdy je v zásuvce maximální napětí, dochází k proudovému rázu, který zařízení namáhá a pravděpodobně stojí za zde popsanou anekdotickou zkušeností, že časté vypínání způsobuje časté poruchy.

A já takhle na zásuvkách s vypínači vypínám kde co už takových 15, 20 let a zatím jsem neoddělal nikdy nic.

To asi záleží, jak se to používá. Já jsem doma tak 100 dní v roce, tak se mi to vždy na těch 10-20 dní v kuse vypnout vyplatí. Pokud bych to vypínal každý den, tak to asi odejde hodně rychle.
Ale dá se to řešit i tak. Musel by si člověk postavit prodlužovačku/vy­pínač co spíná v nule. Nevím, jestli se to prodává, ale to opravdu funguje dobře a spotřebiče pak neodchází.

Nejde o nulák a fázi ale o nulu v sinusovce napětí.
Nulová okamžitá hodnota napětí -> nulová okamžitá hodnota proudu -> nulový proudový impuls

Na to existujú obvody, ktoré v podstate čakajú, kým sa kondenzátor v zdroji nabije a až potom spustia zvyšok obvodu. To minimalizuje tento problém... akurát problém je že lacné šunty a zdroje sú často... no, veď stačí si prečítať recenzie o počítačových zdrojoch na pctuning, a hneď pochopíte. A aj dnes sa bežne predáva pyrotechnika v shopoch, označovaná ako zdroj.

Tak pak jste šťastný muž, který už 15-20 let mačká tlačítko ;) Zajímavý koníček... Počítáte to?

Ano, souhlasím s vámi. Tohle je větší problém. Ovšem opět jej nelze generalizovat. Jsou dobře navržená zařízení, která proudový a napěťový náraz při zapnutí snášejí v pohodě po mnoho cyklů a jsou zařízení, která mají problém přežít několik sepnutí.
Typickým příkladem jsou obyčejné zářivky, které je z hlediska životnosti lepší nechat svítit nepřetržitě, než je opakované zhasínat a rozsvěcet. Proto např. při použití kompaktních zářivek (náhrada klasických žárovek), které byly moderní před pár lety, máte přímo od výrobce stanoven počet spínacích cyklů a nikoliv dobu svícení.

Obecně je při průchodu proudu transformátorem výstupní napětí derivací vstupního. Pokud proud skokově poklesne, derivací této hrany vznikne na výstupu napěťová špička (Diracův impuls). Pak jen záleží na kvalitě ochran.

-> H und S:
Skoková změna napětí (mimo 0 sinusoidy) při připojení střídavého obvodu s kapacitancemi a induktancemi (čímž trafo je) změní průběh nabíjení kapacit a sycení indukcí oproti běžnému střídavému buzení (něco jako přechodový jev), nejspíše zde tudíž dojde k proudové špičce, která se pochopitelně naindukuje i na sekundárním vinutí, čímž na něm způsobí napěťovou špičku, třeba 40 V místo oněch zmiňovaných 5. Pak už záleží na tom, jak (a kolikrát) se s tím stabilizační obvody poperou.

ach jo.. To jsou zase rady... Pán je asi expert. ty vaše špičky a nulové proudy jsou pěkný nesmysl. V žádné elektronice není 230V, ale na vstupu jsou transformátory / toroidy a tyto prvky mění napětí na principu indukce v cívce (zjednodušeně), je galvanicky odděleno a transformuje na stejnosměrné napětí, např. 5V (záleží na elektronice). Nehledě na to, u cívek existuje hystereze. Zdroje napájení elektroniky mají aktivní i pasivní prvky, např. kondenzátory, či Zenerovy diody, jsou tam tyristory apod. Takže ta vaše špička se nekoná... Dnešní součástky už jsou nejsou tak náchylné jako dříve, kdy se stačilo na MOSFET špatně podívat a byl v pr...

Btw, nejde o proud, ale o napětí, ale to je jedno ;-)

"Musel by si člověk postavit prodlužovačku/vy­pínač co spíná v nule."

Muzete tohle vysvetlit? Proc je vypinani nulaku lepsi nez vypinani faze?

Fakt nevim..ptam se..

V praxi to samozřejmě nebude čistý Dirac, protože ta hrana taky není úplně přesně pravoúhlý schod. Ale fakt je, že ta špička tam vznikne, pokud na vstupu provedete dostatečně prudkou skokovou změnu napětí.

Jasně, Diracův impuls je obdélník s plochou 1, šířkou se blížící nule a výškou k nekonečnu. Čistě matematická definice :-). Skutečný impuls tak hezky nevypadá.

Pokud si dobře pamatuju, Diracův impuls je pouze pomocnou teoretickou záležitostí, aby se přechoďák dobře počítal, skutečný impuls má jiný průběh.