Jsou to více než čtyři roky, co byla v Kanadě na žádost USA zatčena Meng Wanzhou, finanční ředitelka a dcera zakladatele čínské technologické společnosti Huawei. Meng byla obviněna z bankovních podvodů a obcházení sankcí vůči Íránu. Zadržení odstartovalo obchodně-technologickou válku mezi Spojenými státy a Čínou. Meng už je zpět v Číně. Na veřejnosti se moc neobjevuje, Lupě se ale podařilo dostat na její přednášku na IT konferenci v Šanghaji, i když si firma původně účast západních novinářů nepřála.
Meng strávila tři roky v domácím vězení ve své vile ve Vancouveru a čekala, zda bude vydána do USA. Právníkům se nakonec s americkým ministerstvem spravedlnosti podařilo vyjednat dohodu. Vlivná Číňanka odmítla vinu ohledně podvodů, ale přiznala se k dodávkám technologií do Íránu. V Číně byla přivítána jako „hrdinka“ a vrátila se k práci pro Huawei, mimo jiné jako členka představenstva.
Situace mezi dvěma velmocemi se od té doby vyhrotila. USA na Čínu uvalily řadu sankcí, zejména v dodávkách čipů a strojů k jejich výrobě a vývoji. Důvodem jsou podle USA bezpečnostní obavy (třeba zákon o špionáži nutící firmy a občany se na ní podílet) nebo krádeže duševního vlastnictví. Huawei dlouhodobě pochybení odmítá a uvádí, že se řídí zákony daných zemí. Chybí také konkrétní důkazy o zásadních přešlapech Huawei, ale neznáme informace tajných služeb.
Huawei je vlajková loď čínského technologického exportu, její prvky se používají v 5G sítích, datových centrech či IT systémech. Sankce tedy nejvíce dopadly právě na tento kolos. Podnik za podpory státu začal budovat vlastní a na Západu co nejvíce nezávislý dodavatelský řetězec a uvádí, že je z nejhoršího venku. Posledním značným úspěchem je domácí výroba vyspělého 7nm čipu.
Řada západních zemí na základě iniciativy a tlaku USA (například akce Clean Networks) zakázala či omezila přístup Huawei do mobilních sítí. V Česku je to ve hře v rámci připravovaného nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Také u nás stále platí bezpečnostní varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Technologická železná opona
Mezi Západem a Čínou roste něco jako železná technologická opona a hrozí, že se svět IT a telekomunikací rozdělí na dva odlišné světy. Během proslovu Meng bylo patrné, že Huawei a Čína tuto novou realitu reflektují.
V minulosti jsem zavítal na IT konference v Šanghaji, Pekingu, Shenzhenu (Šen-čen) nebo Hangzhou (Chang-čou) a bývalo tam zcela běžné vídat loga a stánky západních firem typu Intel, AMD a řady dalších, včetně přednášek jejich šéfů. Dnes tam jsou v drtivé většině domácí výrobci.
„V Huawei budujeme výpočetní nervovou soustavu pro Čínu a nabízíme možnost volby pro celý svět,“ uvedla Meng na zmiňované konferenci v narážce na nabídku západních dodavatelů.
Západ přestává IT a telekomunikační prvky z Číny kupovat. V Česku je to vidět zejména u státu a enterprise prostředí. Operátoři T-Mobile a Vodafone nadále RAN od Huawei kupují, ale hrozí jim, že po případném schválení nového zákona o kybernetické bezpečnosti nebudou moci.

Meng Wanzhou, Huawei
Huawei a spol. se proto více zaměřují na Afriku, Blízký východ, Asii nebo Latinskou Ameriku. Na akci v Šanghaji bylo vidět velké množství zástupců z těchto krajin. „Dostáváme dobré ceny, výjimkou nejsou ani půjčky čínské vlády na budování digitální infrastruktury,“ řekl Lupě africký IT manažer, který nechtěl být jmenován.
Čína se snaží budovat takzvanou digitální hedvábnou stezku složenou z dodávek IT a telekomunikací, satelitních služeb, datových center, chytrých měst, bezpečnostních kamer nebo podmořských kabelů. Státům na to poskytuje půjčky, díky čemuž posiluje svůj vliv a zajišťuje odbytiště svým firmám. Půjčky někdy nebývají příliš výhodné a pomáhají zejména Číně. Digitální hedvábné stezce se podrobněji věnuje kniha The Digital Silk Road.
„Čína musí nasadit AI“
Meng dále burcovala, aby Čína a její partnerské země naskočily na trend umělé inteligence. „AI je strategickou příležitostí. Musíme investovat do jazykových modelů LLM a začít je ve velkém používat,“ sdělila.
„První dáma Huawei“ představila nové technologie, která firma pro účely AI vyvinula. Jde o jazykové modely nazvané Pangu, programovací jazyk vycházející z C, výkonný superpočítač Atlas SuperCluster 900, serverové ARM procesory Kunpeng a akcelerátory Ascend. Ty jsou alternativou pro Nvidii a používají se pro trénování AI.
Nvidia rovněž musí dodržovat americké sankce a nemůže do Číny dodávat své nejvýkonnější AI čipy. To zemi nutí k černému dovozu a vlastnímu vývoji. Liu Qingfeng, zakladatel a ředitel společnosti iFlytek, v Šanghaji řekl, že se poslední akcelerátory od Huawei vyrovnají modelům Nvidia A100. Nezávislé testy ale neexistují.
Firma iFlytek vyvíjí systémy pro rozpoznávání hlasu a řeči. Představila také vlastní LLM model Spark údajně srovnatelný s GPT. Kromě toho dokáže generovat velmi realistické virtuální postavy komunikující s lidmi, včetně hlasu a překladu jazyků. „Naší misí je, aby stroje byly schopny slyšet a mluvit jako lidé,“ nastínil Liu.
Společnost iFlytek má na burze v Šen-čenu hodnotu 15 miliard dolarů a od investorů získala 425 milionů dolarů. Firma je stejně jako Huawei pod sankcemi, mimo jiné z toho důvodu, že se její AI technologie používají v systémech pro monitoring obyvatel. Zapadá do budování čínského ekosystému konkurujícímu Západu.
S akcelerátory Ascend už podle Huawei pracují dva miliony vývojářů. Trénovat na nich lze i západní modely jako GPT od OpenAI nebo LLaMA od Mety. Čínský podnik začal na prodeji svých akcelerátorů spolupracovat s lokálními partnery, kteří je instalují do jimi vyráběných serverů. Jde o poměrně exotické značky, které na Západě neznáme.
USA sankce vůči Číně rozšíří, takže tam Nvidia nebude moci dodávat ani upravené (osekané) čipy H800 a A800, které stvořila pro kličkování mezi embargy. Právě čipy Huawei Ascend mají být společně s dalšími lokálními dodavateli náhradou. Objevují se i divoké odhady, že Nvidia a její CUDA na sankce nejvíce doplatí a že ji v Číně nahradí domácí značky. Nvidia a další americké polovodičové firmy ostatně apelovaly na vládu, aby sankce dále nehrotila.
Jenže není jasné, zda Čína dokáže další generaci těchto akcelerátorů vyrábět, protože nemá přístup k továrnám typu TSMC. Bude to problém nejenom pro Huawei, ale také další podniky.
Huawei kromě akcelerátorů a superpočítačů dokáže dodávat potřebné síťové prvky, datová úložiště, servery, některé čipy a procesory a operační systém. „Máme vše potřebné na budování kapacit v AI,“ tvrdí Meng. Budoucnost ale ukáže, jak čínské podniky budou schopny vyrábět pokročilé čipy pod pět nanometrů.
Příliš brzy
Čína má další technologické hráče schopné vyvážet za hranice. Jde o výrobce bezpečnostních kamer Hikvision a Dahua, telekomunikační firmu ZTE (varování NÚKIBu), provozovatele sítí jako China Telecom, satelitní systém BeiDou, cloudy typu Alibaba Cloud, výrobce jednodušších čipů a další. Huawei Marine se snaží budovat podmořské kabely, byť nejsou příliš využívané. Mezi exportní „soft power“ patří třeba TikTok (varování ze strany NÚKIB), Alipay nebo v Česku rychle rostoucí e-shopy Temu a Shein. Samostatnou kapitolou jsou solární technologie, baterie nebo elektroauta.
Bývalý čínský prezident Deng Xiaoping (Teng Siao-pching), který pomohl vybudovat čínský ekonomický zázrak posledních třiceti až čtyřiceti let, razil tezi, že Čína nesmí svoji velikost ukazovat veřejně. Základem bylo potichu růst a sílu ukázat, až země bude skutečně připravená. I díky tomu se firmy jako Huawei nepozorovaně dostaly do celého světa.
Současný prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) nicméně tento názor nesdílí a začal „dělat ramena“. To vyvolalo nevoli Západu, který si na aktivity Číny začal dávat větší pozor. Mnohem více se například řeší krádeže duševního vlastnictví. Ve výsledku to začalo škodit i čínským technologickým firmám.
Dosavadní vývoj nahrává tomu, že minimálně ve světě telekomunikací a informačních technologií bude situace nadále napjatá a Západ a Čína se budou více oddalovat. Boj lze očekávat i o klíčové standardy, mimo jiné v 6G. Kdo ovládá standardy a patenty, často ovládá významnou část trhu.