Umožní mu ovšem předpovědět příští krok, příštích několik kroků nebo dokonce napsat simulátor, který ve vhodném přiblížení zkoumá vliv změn parametrů/modifikací pravidel na chování. Jinými slovy, pro všechny praktické účely tomu rozumí. I když nechápe problém v celé jeho celistvosti.
To, cemu se rika "zdravy selsky rozum" (dale ZSR) je mnozina informaci a vzorcu chovani odvozena z denni zkusenosti. Z toho logicky vyplyva, ze aplikovat ZSR ve vsech pripadech je nesmyslne - staci, aby se objevil novy jev a dochazime k naprosto mylnym zaverum. Priklad z historie - nenewtonska fyzika, kdy se studuji jevy ZSR nevysvetlitelne. MOzna prave to je pricinou toho, ze i v dnesni dobe se najdou jedinci, kteri klidne "vyvraceji" specialni teorii relativity :-)))
Nicméně musím přiznat chybu v tom, že jsem nepočítal s možností, že by někdo chtěl složitý jev rozložit na jednoduché komponenty čistě jen proto, aby ukázal, že rozložit jde. Implicitně jsem předpokládal, že účelem toho rozložení je pochopit celek na základě pochopení komponent.
Takhle přesně to dopadá, když někdo machruje, ale neobtěžuje se pochopit příspěvek, na který reaguje. Krakonoš mluvil o nalezení jednoduchých pravidel ve zdánlivě složitém systému. Vy mu kontrujete Langtonovým mravencem, kde jednoduchá pravidla vytvářejí složitý systém. Hm. Takže jste v podstatě Krakonošovu tezi podpořil, i když příspěvek formulujete silně nesouhlasně.
Tak začneme u malých čísel. Rozložte mi prosím číslo pí.
Dobře, to byla podpásovka, prostě jste jen zadal špatné vstupní podmínky (což je mimochodem věc, kde je vám selský rozum houby platný, ale zato by vám pomohlo to opovrhované vzdělání). Zkusíme něco jiného. Co takhle emergentní jevy? Začněte s Langtonovým mravencem ( http://en.wikipedia.org/wiki/Langton's_ant ), tam si rád přečtu, jak selský rozum z triviálních výchozích faktů vyvodí výsledné chování.
To není pravda! Stejně, jako lze každé, i sebevětší číslo rozložit na prvočísla, lze všechno, byť to je sebesložitější, rozložit na komplex jednoduchých faktů. Jde jen o to, být vědomostně na takové úrovni, aby ten dotyčný byl takovéhoto ,,zpětného iženýringu" schopen. Jenže ono je mnohem jednodušší a většinou i výnosnější, udělat z jednoduché věci propletenec, ve kterém se nakonec nevyzná ani sám autor a potom pracně hledat to nejhorší a nejsložitější řešení.
aha, třeba takhle: svět je vlastně velká hromada energiea tím je vše dokonale popsáno :)
já jsem chtěl říci, že obyčejný selský rozum nestačí pro vysvětlení lidských příběhů a osudů a vlastně nefunguje ani pro popis fungování světa na nejnižší úrovni
(pozn.: jsem spíš atheista)
Nestačí jen informace konzumovat, je nutno také přemýšlet a zejména používat to, čemu se říká ,,zdravý selský rozum"! Bohužel, míra schopnosti tento selský rozum používat je nepřímo úměrná úrovni vzdělání. A kvalitní a relevantní informaci o čemkoli od nikoho nedostane, tu si musíte vytvořit ze směsi dostupných informací sami.
Jistě by šlo polemizovat zda jsou tyto informace určeny spíše Kubáncům nebo jde o prezentaci před okolním světem... k vaší glosse bych však chtěl zaujmout daleko zásadnější postoj.
Podle mne, se rozhodně nevyplatí číst vše. Navíc, rozhodně bych se neomezoval jen na čtení. Někteří jedinci by bez informací, získaných prostřednictvím TV, mohli vylézt zpět na stromy. Já například pro přenos běžných, každodenních, informací upřednostňuji mluvené slovo; mám tedy rád rádio.
Na selekci jak vlastních informací, tak i zdrojů těchto informací, jsem v zásadě nucen pracovat čím dál usilovněji, a zdá se mi, že to přináší své ovoce. Vyplácí se to. Než bych se nechal zahltit příliš velkým množstvím informací, radějí informace nepřijímám. Tohle řešení jsem byl nucen již několikrát, docela dlouhodobě, aplikovat a osvědčilo se mi.
Také je potřeba se na to dívat tak, že někdy prostě máme možnost se informacemi zabývat a babrat se v nich. v jiném období života jsme rádi, že se může alespoň trochu vyspat, nebo čučet na pitomý film v bedně a o ničem nepřemýšlet než zase budeme dělat něco co musíme (nečastěji vydělávat na obživu).