Odpověď na názor

Kód, který za mě napsala AI a já mu dal jen zelenou na review, nikdy nebude kód, kterému budu do hloubky rozumět. A vzhledem k tomu, co občas dokáže AI vyplodit a jaké chyby jsem už za 10 let v praxi řešil, si myslím, že nějaký dohled druhým agentem není dostatečný. Už teď slýchávám historky do CEO poblázněných do AI, kteří tlačí na vývojáře a pak narážejí na realitu, kdy jejich AI prototyp vážně není možné jen tak hodit za pár dní do produkce. Mám pocit, že tyhle startupy jedou podobnou linku, ale na rozdíl od velkých firem nemají dostatek zkušených vývojářů ochotných umírnit své CEO v očekáváních.

Celé mi to připomíná pár let staré pobláznění mikroarchitekturou. Snad na každém pohovoru chtěli znát moji zkušenost s mikroarchitekturou. Mnoho inzerátů bylo na projekty, které se přepisovaly na mikroarchitekturu. Ono to pak i nějak fungovalo, ale bylo zajímavé slýchávat, že potenciální výhody celkem často vyměnily nové problémy - týkající se synchronizace dat mezi moduly. Ukázalo se, že mikroarchitektura není všelék a implementovaná bez rozmyslu nemusí nutně přinést výhody "zadarmo".

A to se děje i teď s AI kódem. AI kód je trochu jako droga. Napíšete co chcete a relativně rychle máte prakticky "zadarmo" výsledek, který by vám jinak trval několikanásobně déle vytvořit. Najednou toho chcete generovat víc a víc a kontrolovat ručně méně a méně. Ale výsledek skoro zadarmo je jenom nebezpečná iluze. 90 % procent výsledku zvládnete opravdu rychle, ale na vyladění těch 10 % klidně propálíte nesmyslně mnoho tokenů. Navíc čím víc kódu generujete, tím větší technologický dluh si vytváříte - ať už co se týká bugů, neoptimálního fungování, budoucího refaktoringu nebo integrace s jiným kódem. Zvlášť pokud už nikdo ten kód nezná do hloubky. Sázet na to, že přece i ten dluh zvládnou hravě AI agenti je gambling, protože právě v tom dluhu jsou nejtužší bugy a problémy. Boiler plate kód na zelené louce je oproti tomu úplně jiná liga.