Webhosting? Stále zajímavý byznys

Webhosting je sektor internetového podnikání s prostorem na webu. Zatímco v akademickém období Internetu byla možnost sebeprezentace na webu omezena na úzkou skupinu “vyvolených” (zato pro ně neobnášela velké náklady, protože šlo nejčastěji o pracovníky akademických institucí), dnes si může svůj “kousek webu” pronajmout každý. Zároveň stále existuje i poskytování webhostingových služeb zdarma, což hojně využívají zejména studenti či malé firmy pro nenáročné typy prezentací.

Tzv. freehosting však v žádném případě nelze doporučit pro komerční účely, kde se předpokládá vysoká spolehlivost, technická podpora a odpovídající výkon serverů (také obsáhlé databáze apod.). V našem pohledu na webhostingový trh se proto freehostingem zabývat nebudeme (ostatně ani příjmy, které generují, se nemohou srovnávat s placeným webhostingem).

Kromě webhostingu existuje ještě serverhosting, což je z hlediska poskytovatele služba s vyšší přidanou hodnotou i náklady, z hlediska uživatele zase s vyšší cenou. Zatímco u webhostingu si pronajímáte část prostoru a výkonu serveru, serverhosting spočívá v pronájmu celého serveru, což přináší jisté výhody. Stejně jako u webhostingu nemusíte investovat do vlastního hardwaru a připojení k Internetu, platíte pouze pravidelný nájem. Serverhosting však uživateli dá více prostoru k provozu aplikací se specifickými nároky na softwarové a hardwarové vybavení serveru.

Webhosting bývá také úzce spjat s registrováním domén a jejich pronájmem. Je logické, aby webhosteři zároveň nabízeli co nejjednodušší způsob získání domén, neboť pro provoz prezentace potřebujete i její adresu, tedy nejčastěji vlastní doménu (druhé úrovně, tedy ve tvaru firma.cz). Protože většina prezentací běžících v některém webhostingovém programu zároveň využívá svoji doménu, kopíruje pořadí webhosterů podle počtu virtuálních serverů (část sdíleného serveru, nejčastěji s obsahem jedné konkrétní domény) víceméně i jejich žebříček podle počtu registrovaných domén. Většina významných webhosterů zároveň funguje jako registrátor domén, akreditovaný u správce české domény (CZ.NIC). Ovšem nebylo to tak vždy.

Jak to začalo

Počátky komerčního poskytování webhostingu v České republice je nutné hledat v druhé polovině devadesátých let, kdy se tyto služby staly standardní součástí nabídky poskytovatelů připojení. Typickým zákazníkem tehdy byla firma, která připojení k Internetu často automaticky spojovala s vystavením vlastní nabídky na webu. Pro obě strany se tak samo nabízelo sloučení těchto potřeb do jednoho “balíčku”. Připojení k Internetu bylo tehdy poměrně dost nákladné a věnovala se mu nemalá pozornost, zato komfort a služby tehdejšího webhostingu (často poskytovaného v ceně připojení) za dneškem notně pokulhávaly.

Netrvalo však dlouho a mezi zavedené poskytovatele připojení s největším počtem hostovaných domén se začali prodírat noví hráči – webhosteři, firmy specializované pouze na pronájem webového prostoru. Oproti ISP měli při získávání zákazníků několik výhod. Především se nemuseli starat o zajištění a kvalitu samotného připojení, ale mohli se zaměřit na vylepšování vlastních webhostingových služeb. V jejich nabídce se tak brzy objevila podpora dynamických stránek (PHP, skripty CGI apod.) a propojení s databázemi.

Ještě v první třetině roku 1999 vypadal žebříček největších registrátorů (a tím i webhosterů) takto:

Zdroj: Jak vypadá webhosting v českých zemích?

Na prvním místě vidíme akademického zástupce, sdružení CESNET. Internet se však již neodvratně zbavoval nálepky akademické sítě a komerční poskytovatelé brzy vystřídali CESNET v čele žebříčku. V tabulce je zřejmý nástup “pravověrných” webhosterů, společností Zoner software a Globe Internet. Ti vsadili na jednoduchou komunikaci, rychlou odezvu a široké možnosti konfigurace služeb, což ve srovnání s ISP, pro které webhosting představoval jen doplněk základní nabídky, na zákazníky pochopitelně patřičně zapůsobilo.

Samotný hosting však nepředstavuje příliš lukrativní byznys, náklady na provoz jsou vysoké, stejně jako očekávání českých uživatelů – ideální je nepřetržitá technická podpora, zároveň je málokdo ochotný platit za tuto službu větší peníze. Proto bylo nutné od počátku hledat další služby s přidanou hodnotou, které by se k webhostingu mohly navázat. Zoner například úspěšně zvolil cestu vývoje a prodeje e-shopů, téměř každý webhoster nabízí i služby vývoje webových aplikací a prezentací. Původní strategie Globe Internet byla čistě prorůstová – snažili jsme se obsáhnout co nejvíce služeb, a kde jsme viděli příležitost, snažili jsme se tam proniknout, v podstatě bez ohledu na to, jak moc se nám to vyplácí, vzpomíná Karel Umlauf, jeden ze zakladatelů Globe Internetu.

Ke Globe Internetu a Zoneru se v dalších letech přidal další významný hráč, který si dosud na trhu drží významnou roli – P. E. S. consulting. Firma od počátku vsadila na nízké ceny a ukázalo se, že šlo o více než vhodnou taktiku. Na českém trhu se totiž ve stále větší míře jako zákazníci objevovaly i fyzické osoby. Firmě P. E. S. se díky nízkým vstupním i provozním nákladům podařilo nalákat řadu dosud váhajících zájemců i přetáhnout jiné, a to i přes neblahou pověst, která kvalitu služeb této společnosti doprovázela a v jistém ohledu stále doprovází. (Nutno dodat, že pověsti firmy příliš nedodala ani osoba jejího tehdejšího majitele Josefa Grilla, tvrdě hájícího zájmy své společnosti i za cenu žalob na média.)

K ustálení podmínek na živelně se rozrůstajícím internetovém trhu bylo nutné provést jednu důležitou změnu: otevření trhu s doménami konkurenci, tedy zavedení systému více registrátorů pro českou doménu. Proces přechodu nebyl zrovna jednoduchý. Zavedení registrátoři (a webhosteři) úspěšně usilovali o systém velkoobchodní nabídky, aby mohli domény koncovým uživatelům prodávat s marží, což se nelíbilo zastáncům většího uvolnění trhu.

Ostrou polemikou prošlo i výběrové řízení na technického správce registrací. K přechodu nicméně došlo v roce 2003 a v následujícím období se většina významných webhosterů stala akreditovanými registrátory (a členy) správce českého doménového prostoru, sdružení CZ. NIC. Dlouhodobě kritizovaná výše ceny za českou doménu však klesala o něco pomaleji, než by si koncoví uživatelé přáli. Prakticky stále se však udržovaly velmi nízké marže za registrování domén, protože každý pohyb velkoobchodní ceny registrátoři promítli do cen koncových ve stejné výši (a např. P. E. S. Consulting je známý tím, že marži nemá prakticky žádnou, čímž tlačí dolů i ceny ostatních webhosterů).

Aktuální žebříček registrátorů domén a webhosterů najdete v naší Doménové centrále.

Fáze konsolidací

Spolehlivě ověřená životnost českého trhu s webhostingem (daná zejména počtem registrovaných domén i prezentací, které například ve srovnání s okolními postkomunistickými zeměmi vykazovaly o poznání vyšší objemy i nárůsty) postupně vedla ke vstupu zahraničních společností.

Již předtím se trh pročišťoval: Globe Internet například koupil konkurenční Hosting CZ, Zoner software zase pod dovedným vedením svého majitele Milana Behra pohltil společnosti Eurohost a Explorer (odhadovaná suma akvizice se pohybuje mezi pěti a deseti miliony korun). V roce 2004 ovládala výše zmíněná trojka webhosterů (Globe, Zoner a P. E. S.) více než polovinu celého trhu.

Největší událost roku 2005 zahájil odchod Jakuba Ditricha z Globe Internetu, který svůj 40procentní podíl prodal konkurenčnímu Zoneru. Pak následovala koupě majoritního podílu společnosti Globe Internet panevropským webhosterem Active ISP (dnes působí pod značkou Active 24). Spolumajitelé Globe Internetu Karel Umlauf a Jan Panoch společně prodali 60 procent firmy. Krátce nato byla uzavřena dohoda mezi firmami Zoner software a Active ISP o prodeji 40procentního podílu Globe Internetu. Největší český webhoster a registrátor domén Globe Internet se tak zcela ocitl v rukou nadnárodní společnosti Active ISP. Celková cena nebyla oznámena, avšak podle nejčastějších odhadů byla v řádech milionů korun (pro doplnění: obrat Globe Internetu za rok 2003 dosáhl zhruba 2,2 milionu eur).

Posílená česká pobočka Active 24 se dále rozvíjela cestou místních akvizic. Nejprve začátkem roku 2005 získala za 1,7 milionu korun menšího webhostera Internet Club a poté v létě téhož roku koupila společnost CP Online. Ta v té době patřila k významným firmám na domácím trhu, patřilo jí šesté místo mezi českými webhostery. V tomto případě se tedy skutečně dalo mluvit o posílení pozice Active 24. Odhadovaná částka za převzetí CP Online se pohybovala někde mezi deseti a dvaceti miliony korun.

Zahraniční investor vstoupil také do tehdejší dvojky, společnosti P. E. S. consulting. Kupujícím 100procentního podílu byla italská webhostingová firma Aruba S. p. A. Akvizice zahrnovala společnosti Internet CZ (podnikající na trhu domén), P. E. S. consulting a slovenskou pobočku Internet SK. Částka za akvizici opět nebyla zveřejněna.

Fázi “pročištění” webhostingového trhu bez větších potíží ustály dvě významné společnosti v českých rukou, Zoner software a Ignum. Milan Behro, majitel Zoneru, prokázal své prognostické schopnosti již koupí 40procentního podílu Jakuba Ditricha v Globe Internetu, který po krátkém držení zhodnotil prodejem skupině Active 24. Kvarteto lídrů na trhu doplňuje firma Ignum, která kdysi začínala na stejné metě jako například Explorer. Ignum se svým dvoučlenným vedením (spolumajitelé Michal Filip a Robert Prokeš) roste spíše nenápadně, zato systematicky a soustavně. V mnoha směrech patří k inovátorům, kteří uvádějí na trh technologické novinky. Ve srovnání s Active 24 nebo P. E. S. consultingem však hostuje méně než polovinu virtuálních serverů.

Nárůsty počtu virtuálních serverů pěti největších webhosterů.

*Před akvizicí ze strany Active 24 použity údaje za Globe Internet.

Zdroj dat: Hormart.cz podle příslušné metodiky.

V zahraničních rukou

Po období koncentrací a konsolidací v letech 2004 a 2005 vstoupil český webhostingový trh do roku 2006 o poznání stabilizovanější. Více než polovinu virtuálních serverů ovládají zahraniční společnosti. I přes malou velikost je však český trh stále zajímavý díky vyššímu růstovému potenciálu a schopnosti vytvářet nemalý profit. Je proto možné očekávat, že se trh bude koncentrovat i nadále, významnou úlohu při tom opět může sehrát zahraniční kapitál.

Například to opět mohou být norské finance od Active 24, která se u nás již usadila a po odchodu ředitele Karla Umlaufa, jenž od Active 24 odkoupil serverhostingovou značku Coolhousing.net, se může plně soustředit na webhostingové aktivity. Vyloučit se však nedá ani vstup nové nadnárodní společnosti na český trh. Velikost celého trhu se bohužel špatně odhaduje, protože klíčoví hráči nezveřejňují své finanční výsledky, ale aspoň přibližně jej lze zhodnotit podle počtu zákazníků a cen za webhostingové služby. Podle Jana Horny ze společnosti HorMart má takto odhadovaný trh pro rok 2006 velikost 450 milionů korun.

Velikost českého webhostingového trhu v milionech korun, odhady podle Jana Horny, Hormart.cz

Byznys jménem .eu

Důležitou událostí posledního roku a také ukazatelem dalšího vývoje se pro webhostery stala evropská doména (.eu). Několik let odsouvané spuštění evropských registrací přišlo jako na zavolanou v čase, kdy se poskytovatelé webového prostoru rozhlíželi po další službě, kterou by bylo možné nabízet co největšímu počtu zákazníků. Držitelé domén jsou zároveň ideálními adepty na zřízení webhostingové služby či na přechod na jejich vyšší varianty.

Prakticky všichni velcí webhosteři usilovali jak o statut akreditovaného registrátora domén .eu, tak o co největší propagaci jejich smyslu a užitku pro co největší okruh uživatelů. Nešlo ovšem o ryze český jev. O maximum prodaných domén usilovali prakticky všichni z více než 1500 akreditovaných registrátorů v celé Evropské unii.

Podle statistik EURidu (registrátora domén .eu) bylo jen tři dny po otevření registrací pro všechny obyvatele EU registrováno více než 1.300.000 domén, přičemž původní odhady pro první rok hovořily o půl až jednom milionu registrovaných evropských domén. Očekávání tedy byla překročena během několika dní. V předchozích dvou fázích registrace (určených pro držitele obchodních známek a veřejné instituce) se počet registrovaných domén pohyboval v řádu desetitisíců.

Nejpilnějšími registrátory jsou Němci (593.525 domén k 31. květnu 2006), následovaní Brity (345.894) a Nizozemci (218.527). Čeští registrátoři ke včerejšímu dni zaregistrovali 31.219 domén. Prostor pro další získávání zákazníků a rozvoj trhu tedy stále existuje, i když samotný segment pronájmu webového prostoru jeví známky nasycenosti.

Článek původně vyšel v upravené podobě v časopisu Computer Business.