Pan architekt Kaplický byl velký člověk. A takových je obrovská škoda. Ještě větší škoda je, když se Čech musí realizovat ve světě a né doma. Tam si všimli, že je výjimečný, u nás přesně naopak. Mrzí mě i to, že si neužije své narozené dítě. Všimněte si, že výjimeční lidé vždy zemřou za nenadálých okolností ve zvláštní dobu. Upřímnou soustrast jeho rodině. Zde v Domažlicích jsme měli po léta jeho sochu Golema u důležité křižovatky a také se nyní "válí" někde ve skladu v Technických službách města. Takové jsou osudy slavných, bohužel.
Máte rozhodně pravdu - především v tom, že výjímečné lidi vždycky postihne smrtka dřív než ty ostatní. Nedávno mi také zemřela výjímečná blízká osoba, teprve v 66 letech.
Představte si svět za 300 let: lidé se nám budou vysmívat, jací jsme byli blbci, za to, co se učíme ve školách, za to, jak jsou mnozí lidé v téhle době intolerantní, za to, že jsme nedokázali docenit významné lidi jako p. Kaplického, a jiné důležité věci. V podstatě jim bude připadat v téhle době všechno vzhůru nohama. Podobně jako je náš dnešní pohled na středověk.