Polemika okolo NATu se netoci ani tak kolem nejake jedne jeho konkretni vlastnosti, nybrz okolo toho, ze TCP/IP je proste postaveno na predpokladu, ze nikdo adresy prekladat nebude, coz kdyz nekdo porusi, okamzite vzniknou desitky problemu. Blize viz diskuse na Lupe o predchozim clanku o NATech.
Zduvodnovat nasazeni NATu nedostatkem IPv4 adres je sice oblibeny argument, nicmene ponekud odtrzeny od reality. Se zavedenim classless addressingu a rozstepenim class A siti volnych IPv4 adres smahem pribylo a jeste nekolik let jich bude dostatek; pokud se jimi nebude plytvat, muze mit bez problemu IPv4 adresu kazdy pripojeny pocitac. Nekterym providerum se to, pravda, vysvetluje tezko, ale jednak vas obvykle nikdo nenuti vybirat si zrovna takoveho providera a jednak regule RIPE pro pridelovani adres jsou zavazne pro vsechny ceske providery, takze je vetsinou staci na existenci a obsah techto reguli upozornit.
Prechod na IPv6 urcite nebude bezbolestny ani s nulovymi naklady, ale kdyz si predstavim, kolik penez stalo instalovani NATu a vyvoj aplikaci, ktere jsou s NATy schopny fungovat a vyvoj berlicek pro ty aplikace, ktere s nimi fungovat nemohou (pricemz techto problemu ani zdaleka neubyva), myslim si, ze prechod na IPv6 bude minimalne dlouhodobe daleko levnejsi reseni. Mimochodem, neni zapotrebi, aby cely Internet najednou na IPv6 presel - sit 6bone tvorena IPv6-kovymi ostruvky propojovanymi skrz IPv4-kovy Internet je toho krasnym prikladem.
Když vidím, že prakticky každá menší firma má svou lokální síť připojenou přes IP masquerading, obávám se, že nebýt těchto proklínaných technologií, už by dnes nemusel nedostatek IP adres být jen ve stádiu planých hrozeb. Tím nechci tvrdit, že NAT je všelék a že nemá své mouchy. Ale při připojování menší lokální sítě (5-20 počítačů) se mi zatím ukázal být rozumným řešením problémů, které se prostě nějak vyřešit musely. A počkat na IPv6 opravdu nešlo.
Nemluvim o spolecnosti, u ktere jsi zamestnan (jako LIR, ze?), ale obecne. At mi nikdo nerika, ze neni schopen u sveho providera zajistit stejny nebo vetsi rozsah odpovidajici poctu aktivnich prvku v siti.
Pokud tomu tak je, tak dany ISP je proste SPATNY a NEMA CENU u nej objednavat cokoliv. Protoze pro takovy postup nema zadny rozumny duvod - obvykle to znamena, ze se zakaznik muze stoprocentne spolehnout, ze nedostane primo nektere dalsi sluzby. Zakladem budiz usenet news.
Obecne plati, ze cim lepsi provider (kvalitou sluzeb) tim ochotneji Vam vyjde vstric v pozadavcich na IP adresy. Samozrejme pokud mate pocitany dvoumegabit za deset tisic u providera s upstream 1 Mb/s, nemuzete cekat, ze se s Vami bude parat (natoz, aby mel vlastni LIR).
Pochybuji, ze CESNET temi adresami disponuje. Disponuji jimi pripojene VS. CESNET je POUZE smeruje, coz je citelny rozdil.
A kdyz napriklad u CTT odpoctes dva /16, ktere ziskal s komercnim CESNETem, tak mas mene nez tretinu. Takze to s temi rozsahy nebude tak horke.
U CTc odpocitas /16 Eurotelu, tak ziskas 60.000 adres. No a z toho je 25% onech 64 C-bloku ...
Je neoddiskutovatelny fakt, ze pomerne obtizna dostupnost IP adres vytvari tlak na vyuzivani NAT a komplikuje navrhy site - bud' totiz pri navrhu site zalzete a nechate si pridelit adresy s rezervou, nebo si o ne reknete teprve az je budete potrebovat - a to nejspis nedostanete navazujici blok, coz vam zkmplikuje konfiguraci site.