Vlákno názorů k článku Zablýsklo se na lepší časy v internetové telefonii? od anonym - Pane Hlavenka, pekna reklama na vlastni firmu/produkt/operatora. Dovolte...

Přidal bych se i já :-). Pokud by se pan Hlavenka zeptal svého ředitele, případně kdyby zašel třeba minulý rok v listopadu na seminář "Teorie a praxe IP telefonie", jistě by věděl, že jen členové AODT (včetně jeho Faynu) mají v současné době lehce přes cca 150 tis. aktivních linek. A také to, že počet klientů se u těchto společností za poslední rok více než zdvojnásobil. A 100% růstu za rok mi nepřijde zase tak málo, zejména jde-li o růst financovaný z provozu, bez ivestičních injekcí z vnějšku. Čili samotný růst dílčího trhu bych neviděl zase tak černě.

Jiná věc je, že jde o růst tak nějak tichý. Jenže důvod, proč se o VoIP technologiích nyní zejména v odborném tisku již poměrně málo píše je prozaický a právě na výše zmíněném semináři jej v "kuloárním" rozhovoru shrnul jeden přítomný novinář do jednoduchého konstatování:

"Ne že bych něco nechtěl napsat. Ale od té doby, co používá IP telefon bez problémů jako "pevnou" i moje babička, považuji tento způsob telefonování za běžnou "každodenní" záležitost a nikoli za technickou novinku. A o každodenních záležitostech se prostě nepíše. Je to stejné, jako pokoušet se napsat rozumný článek na téma, že dnes opět v Tescu prodávali chleba a měli jej jako obvykle dostatek..."

V čem má ale pan Hlavenka nepochybně pravdu je to, že po určitém období experimentování, následného opuštění slepých cest a stabilizace přichází období, kdy tzv. VoIP operátoři potřebují oslovit další skupiny zákazníků. Ale to období přichází opravdu teprve nyní, když jsou operátoři odborně i technicky připraveni jak na klasický "retail" tak na firemní klientelu. (Ostatně, třeba právě technici Faynu, u něhož došlo v posledních letech k dvojí výměně technologie, o tom ví jistě své....). Šance na "druhý dech" IP telefonie jsou přitom poměrně slušné, a to jednak z důvodů uvedených v článku autorem, a jednak, paradoxně, tomu může napomoci i zpomalení ekonomiky. V takové situaci se totiž lidé i firmy zpravidla začnou starat o to, kde by mohli ušetřit a jsou ochotnější měnit zažité stereotypy. A to je šance pro nízkonákladové služby, jako je kvalitní IP telefonie s využitím SIP standardu, kde je možné dosáhnout minimálně stejné kvality jako u tradičních linek, avšak s výraznou úsporou peněz....

Pane Pobořile, pane Vithousi, jak jste viděli v článku, nemám nic proti "chválení se" i VoIP trhu. Ale nepřekračujme prosím míru. Ano, 150 000 linek internetové telefonie: to zní pěkně. Ale současně se zeptejme, jaké je ARPU - čili průměrná měsíční útrata na zákazníka - u těchto uživatelů, a porovnejme ji s tou u mobilních operátorů. Zeptejme se, jaké jsou tržby VoIP operátorů (z mobilní telefonie, nikoli ze služeb ISP či dalších nesouvisejících služeb a produktů): kolik firem v oboru překračuje roční obrat 10 miliónů korun, tedy velikost stánku se zeleninou? Odpovězme si, zveřejněme to, a pak se bavme o tom, jak jsme velcí a zda pořád nejsme tak trochu garážoví.

1. Ad 150 tis. linek - to jsou jen členové AODT, tedy zhruba půlka trhu ;-).
2. Ad Nízká hodnota ARPU - to je samozřejmě problém. Jenže s tím u retailu MUSÍME počítat v okamžiku, kdy pracujeme s haléřovými cenami za minutu (v porovnání s korunovými mobilních OPů), nemáme paušály a účtujeme po sekundách. Je to prostě dáno obchodním modelem. Ona stejně jako je u každého jedince limitovaná potřeba jídla nebo spánku, je limitovaná i skutečná potřeba telefonování - v mém okolí je to většinou kolem dvou hodin měsíčně, plus minus hodina (navíc, ti nejaktivnější telefonisté se chovají velmi racionálně a mají LCR v hlavě :-)). Proto je ARPU v oblasti VoIP většinou někde mezi 50 až 100 Kč/číslo/měsíc. Navíc, je-li k dispozici dostatek čísel zdarma a bez měsíčního paušálu, tržby "na číslo" se, zejména v porovnání s pevnou linkou od TO2, GTS či ČRa, rozmělňují, neb číslo přestává být "rodinné" ale stává se "osobní". Čili tam, kde dříve bylo jedno společné číslo jsou najednou čísla třeba čtyři i více. Znám však minimálně dva až tři české VoIP operátory, u nichž je výše ARPU srovnatelná s klasickou sítí. Ovšem pouze díky firemní klientele, která u nich výrazně převažuje nad fyzickými osobami...
3. Ad obrat - ubezpečuji Vás, že průměrný obrat "stánku se zeleninou" je hooodně pod 10 mil. Kč/rok. Sestupte z "vyšších podnikatelských sfér" na zem :-). Většinou tak někde na 1/4 - 1/3 této částky, ale často i méně. No, ale berme to jako nadsázku....
Výrazně nad desetimilionovou hranicí tržeb za VoIP služby jsou určitě dva operátoři, kteří ovšem společně znamenají cca 1/3 "zmapovaného" VoIP trhu. U třetího, který má celkový obrat za služby cca 50 mil. Kč, netuším, kolik z toho připadá na VoIP. Jen odhaduji, že nad těch 10 milionů by to mohlo být, protože se, pokud vím, nedávno rozhodl, že hlasové služby posílí a ostatní mírně utlumí. Kdyby to "nic neneslo", nedělal by to. Tři OPi mi nepřijde až tak málo, když VoIP trh jich tvoří tak desítka....

Jinak jsem si samozřejmě vědom toho, že Vaše názory na stav VoIP trhu jsou silně ovlivněny osobní zkušeností s vlastněným operátorem... Jenže ten je v mnoha ohledech specifický. Není tajemstvím, že jste do tohoto operátora "majetkově vstoupil" v situaci kdy, obrazně řečeno, "ležel jako pacient na ARO"! A byl to pacient sice velmi známý, ale také velmi kontroverzní. Jeho pověst byla mezi "fandy oboru" horší než špatná, neboť v minulosti významně zklamal až několik tisíc klientů. Bohužel i mnohé z kategorie "first adopters", s nimiž okolí často "konzultuje" telekomunikační záležitosti. A to pak ještě dnes brzdí jako železná koule na noze, i přes ten fakt, že se vám a předchozímu i současnému "provoznímu" vedení podařilo "pacienta resuscitovat" a uvést jej z hlediska technické kvality služeb do solidní kondice. Ještě udělat něco s tarify, jejichž složitost připomíná mobilní operátory (či "voipový" rok 2004 až 5), a dle mého názoru vysloveně odrazuje... A pak přesvědčit veřejnost (a zejména "historické" neaktivní klienty, kteří jsou stále zdrojem negativních referencí) že jde o "zcela jiného" operátora, než jaký byl, řekněme, do konce r. 2006.

Ale proč to vlastně píšu - jiný pohled na věc má logicky p. Pobořil, u něhož uváděný počet 60 tis. linek plus minus koresponduje s počtem čísel, z nich byl v uplynulém měsíci uskutečněn hovor. Jinak řečeno, jde o vcelku reálný počet aktivních čísel, čemuž odpovídají i tržby. A jiný pohled má vlastník operátora, který má sice, dejme tomu, cca 20 tis. linek, ale jistě si sám dovede odpovědět na to, kolik je jich OPRAVDU aktivních... Pokud to vezmu z garážového pohledu, pak veřejná telefonní služba společnosti Petra Pobořila určitě z té garáže již dávno vyjela, zatímco ta Vaše možná postává mezi vraty, občas couvne zpět či popojede zase dopředu, případně objede dvůr. Ale co je nyní podstatné - momentálně máte docela dobře opravené závady a zahřátý motor, takže je (konečně) co poskytnout. Stačí jen o tom přesvědčit stávající a potenciální klienty :-).