Žádné odklady regulace AI nebudou. Jede se podle plánu, vzkazuje státům a firmám Evropská komise

9. 7. 2025
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Eurokomisařka Henna Virkkunen
Autor: Henna Virkkunen
Česko iniciovalo odklad účinnosti částí AI Actu, první regulace umělé inteligence na světě. Podpora je velká, signály z EK protichůdné.

Implementace jednotlivých částí Nařízení o umělé inteligenci (AI Act), tedy regulace omezující slibně se rozvíjející obor, pojede podle původního plánu. Evropská komise v těchto dnech odmítla, že by aktuálně měla podlehnout rostoucímu tlaku států a společností volajících po odložení účinnosti zatím neplatných částí AI Actu. Tuto možnost nedávno navrhla Česká republika a přidávají se další státy a subjekty. Na pozadí je cítit frustrace z toho, kam se podobné snahy v EU vydávají.

„Zaregistroval jsem vskutku hodně zpráv, dopisů a dalších věcí reagujících na AI Act. Dovolte mi, abych to řekl nejjasněji, jak je to možné, k zastavení procesu nedojde. Neexistuje přechodná lhůta. Není zde žádná pauza. V právním textu máme stanoveny zákonné lhůty. Ustanovení vstoupila v platnost v únoru, povinnosti týkající se AI modelů vstoupí v platnost v srpnu a v srpnu příštího roku vstoupí v platnost pravidla pro modely s vysokým rizikem,“ vzkázal na tiskové konferenci mluvčí Evropské komise Thomas Regnier.

AI Act je první komplexní regulace umělé inteligence na světě. Jednotlivé části vstupují do praxe podle daných termínů. Letos v únoru například byly publikovány pokyny k zakázaným praktikám, na což jsou vázány pokuty až sedm procent z ročního obratu firem.

Jízdní řád implementace AI Actu vypadá takto: Zákaz nepřijatelného užití typu sociální skóre a vzdělávání zaměstnanců o bezpečném využití AI (2. únor 2025), evropský a státní dozor nad AI a pravidla pro obecné modely (2. srpen 2025), pravidla pro vysoce rizikové systémy (2. srpen 2026) a povinnosti pro méně rizikové využití AI (2. srpen 2027).

Tlačí i Mistral nebo ASML

Česko na Radě Evropské unie v Lucemburku letos v červnu navrhlo, aby body AI Actu, které ještě nevešly v platnost, byly odloženy o dva roky. „Jsme přesvědčeni, že naplnění požadavků AI Actu – vzhledem k jejich rozsahu a složitosti – vyžaduje pro AI ekosystém více času. Aby přechod nezabrzdil inovace, navrhuji otevřít debatu o odložení účinnosti dosud neaktivních částí AI Actu o dva roky,“ uvedl vládní zmocněnec pro umělou inteligenci a náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek.

Na návrh krátce na to reagoval evropský byznys. Oborové organizace z šesti zemí včetně českého Svazu průmyslu a dopravy vydaly společné prohlášení. Návrh firem a organizací zahrnuje odložení bodů AI Actu do doby, než budou k dispozici implementační nástroje, zejména kodex (General-Purpose AI Code of Practice), s cílem zajistit právní jistotu a snížit provozní riziko, a dále jde o zajištění včasných konzultací mezi členskými státy, Evropským parlamentem a zástupci soukromé sféry.

„Potřebujeme zjednodušení, které skutečně uleví firmám od administrativní zátěže, jež ochromuje nejen technologické inovace EU, ale celé její hospodářství. V tomto případě nejde jen o konkurenceschopnost, ale o přežití projektu Evropské unie,“ uvedla viceprezidentka Svazu Milena Jabůrková.

Stárnu a křičím na mraky, že web je rozbitý. Spasí tu bídu chatboti, umělá inteligence a svět bez klikání? Přečtěte si také:

Stárnu a křičím na mraky, že web je rozbitý. Spasí tu bídu chatboti, umělá inteligence a svět bez klikání?

„Globální prostředí je příliš náročné a malá postupná zlepšení nestačí. Pokud chceme, aby Evropa zůstala ekonomicky relevantní, musí být zjednodušení velké, odvážné, strukturované a proveditelné. My jako podnikatelské konfederace jsme připraveni jej podpořit a již jsme připravili podrobná doporučení, co je třeba udělat. Je však nutné jednat,“ dodala Jabůrková.

Tlačit začali také další hráči včetně švédského premiéra nebo největší představitelé byznysu s umělou inteligencí na světě jako jsou Google či Meta. Významní evropští hráči v AI typu Mistral, ElevenLabs, ASML, Airbus a další rovněž v otevřeném dopise apelovali na Evropskou komisi, aby AI Act odložila.

Je důležité zmínit, že původní návrh AI Actu, který byl následně za potlesku schválen v Evropském parlamentu, byl dokončován ve spěchu během českého předsednictví v Radě EU. Připravoval ho tým někdejšího vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše pod časovým tlakem Evropské komise. Důsledkem toho návrh nebyl projednán s odborníky na technologie a AI sektorem, proti čemuž se průmysl už tehdy hlasitě a bez úspěchu ozýval.

Zjednodušení je ve hře

Sektoru nyní jde kromě jiného o to, aby byl čas se na složitá pravidla připravit. Zároveň by podle nich bylo ideální je zjednodušit. Česko proto společně s Polskem dále navrhlo, aby byl AI Act zařazen do digitálního simplifikačního balíčku, takzvaného omnibusu, pro snížení byrokracie. I to si získalo širokou podporu.

„Vzhledem k tomu, že samotný AI Act byl finišovaný celkem ve spěchu a také vzhledem k nástupu velkých jazykových modelů (v době uzavírání AI Actu to byla novinka), tak to (odložení) vítáme. Bude víc prostorů spoustu věcí ujasnit, upřesnit a nastavit rozumně,“ řekl Lupě Lukáš Kačena, šéf organizace Prg.ai sdružující řadu firem a univerzit.

Evropská komise na zmiňované tiskové konferenci potvrdila, že do konce roku navrhne kroky pro zjednodušení digitální regulace, hlavně povinnosti reportování ze strany malých firem.

Protichůdné signály

Z českých vládních kruhů, s nimiž Lupa mluvila, zaznívá, že z Evropské komise přichází velmi protichůdné signály. Místopředsedkyně Komise Henna Virkkunen po předložení českého návrhu v Lucemburku potvrdila, že pokud Komise nestihne včas připravit doprovodné předpisy, je připravena o účinnosti AI Actu jednat. „Virkkunen jeden den řekne, že je to na stole a že vše zváží na konci srpna a pak se objeví tato zpráva,“ popsal informovaný zdroj.

Z Komise zaznívaly i další hlasy, že je úřad odložení účinnosti nakloněný. Debaty jsou hnané náladou v Evropě v posledních měsících, kdy se tématem stalo odstraňování léta vršené regulace a byrokracie, což poškozuje ekonomiku a schopnost kontinentu konkurovat v řadě moderních oborů.

„Věřím, že ze situací lze ještě něco dělat. Určitě se budeme dále snažit. Států, které podporují nějakou formu odkladu, přibývá, nově se přidali Dánové,“ vzkázal Lupě vládní AI zmocněnec Kavalírek.

Takto vypadá obnažený superčip od Nvidie. Nic výkonnějšího na umělou inteligenci teď nenajdete Přečtěte si také:

Takto vypadá obnažený superčip od Nvidie. Nic výkonnějšího na umělou inteligenci teď nenajdete

„Z formálního hlediska je rozhodnutí Evropské komise zřejmé, harmonogram se nemění. Z praktického hlediska ale nelze ignorovat rostoucí tlak nejen ze strany velkých technologických firem, ale i řady malých a středních podniků, které se na nás jako asociaci opakovaně obracejí. I když legislativní rámec zůstává, stále je tu prostor pro jeho interpretaci, zjednodušení implementace a doprovodné podpůrné mechanismy, které budou rozhodující pro to, jestli se z AI Actu stane nástroj pro podporu evropské konkurenceschopnosti, nebo jen další administrativní zátěž,“ navázal Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.

Benzl zároveň dodal, že neodklad účinnost AI Actu pro technologický obor představuje značný problém: „Mnoho firem, zejména těch menších, odkládá zavádění AI systémů právě kvůli obavám z nadcházejících povinností a nejasností kolem výkladu některých částí nařízení. Namísto toho, aby AI Act motivoval firmy k inovacím a bezpečné adopci technologií, může vést ke zpomalení celého trhu. A to v době, kdy bychom v Evropě naopak potřebovali růst a odvahu investovat do nových řešení.“

Dodejme, že Česko odložení AI Actu nenavrhuje z trucu a bez náhradního kompromisního řešení, jak to v našem přístupu k evropské politice bývalo časté v minulosti. Vláda vytvořila post AI zmocněnce, ministerstvo průmyslu převzalo agendu a vyčlenilo na ní prostředky, najímá na AI odborníky, udělalo přípravy na AI Act a nyní pro něj píše zákon.

Datacentrum za 125 miliard nebo osekání regulace. Vládní zmocněnec pro AI začal úřadovat a má velké plány Přečtěte si také:

Datacentrum za 125 miliard nebo osekání regulace. Vládní zmocněnec pro AI začal úřadovat a má velké plány

Dřívější prohlášení České asociace umělé inteligence k českému návrh odložení AI Actu:

Evropská komisařka pro digitální agendu Henna Virkkunen uvedla, že „nevylučuje“ možnost odkladu některých částí nařízení o umělé inteligenci (EU AI Act). Zároveň zdůraznila, že před spuštěním povinností musí být připraveny příslušné standardy a metodiky, které firmám umožní se na nové požadavky adekvátně připravit.

„Musíme mít připravené standardy a pokyny, které implementaci AI Actu podpoří ještě před tím, než jeho pravidla začnou platit. Víme, že některé části už platí, ale na ty další se musíme včas připravit,“ uvedla Virkkunen během jednání ministrů odpovědných za digitální politiku. Zároveň varovala před tím, aby byla právní jistota firem ohrožena prodlužujícími se diskusemi a nejasnostmi.

Evropská komise zvažuje možnost formální pauzy v uplatňování některých částí zákona. K těmto úvahám ji vedl jednak rostoucí tlak ze strany USA, jednak zpoždění při tvorbě technických standardů, které mají právní požadavky převést do praxe. Poprvé byla možnost tzv. „zastavení hodin“ formálně zmíněna v dokumentu polského předsednictví před dnešním ministerským zasedáním.

Český náměstek ministra průmyslu a vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek na jednání vystoupil s nejrazantnějším návrhem. Navrhl dvouleté odložení účinnosti těch částí AI Actu, které dosud nevstoupily v platnost.

„Nadále jsme přesvědčeni, že naplnění požadavků AI Actu, vzhledem k jejich rozsahu a složitosti, vyžaduje více času, zejména pro soukromý sektor. Pouze tak lze zajistit hladký a smysluplný přechod, který nebude brzdit inovace,“ uvedl Kavalírek.

Německý ministr pro digitalizaci Karsten Wildberger označil Německo za „velmi otevřené“ posunutí termínů, zejména kvůli zpoždění při vytváření technických standardů. Naproti tomu španělský ministr Óscar López Águeda varoval, že zjednodušení nesmí vést k deregulaci: „Nejde o zastavování hodin, ale o jejich sladění.“

Česká asociace umělé inteligence plně podporuje návrh Ministerstva průmyslu a obchodu a náměstka Jana Kavalírka směřující k odložení některých povinností plynoucích z AI Actu.

„Zkušenosti z našeho AI ekosystému jednoznačně ukazují, že malé a střední podniky i inovativní startupy dnes nemají k dispozici dostatek jasných metodických materiálů, standardů a podpůrných nástrojů. Zavádění povinností bez těchto základních opěrných bodů by mohlo vést k tlumení inovačního potenciálu českých firem i celé EU,“ komentuje odklad Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.

„Ztotožňujeme se s postojem, že odklad musí být vnímán jako nástroj pro zvýšení právní jistoty a smysluplnou implementaci, nikoliv jako oslabení regulace. Podporujeme proto nejen dvouleté odložení vybraných ustanovení, ale také urychlené vytvoření srozumitelných standardů, které firmám umožní naplnit zákonné povinnosti bez zbytečné administrativní zátěže,“ dodává Benzl.

Microsoft v ČR za asistence státu proškolí 350 tisíc lidí v AI, zpropaguje si tím i své služby Přečtěte si také:

Microsoft v ČR za asistence státu proškolí 350 tisíc lidí v AI, zpropaguje si tím i své služby

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Dlouholetý technologický novinář, kmenový redaktor portálu Lupa.cz. Kromě Lupy publikuje i na webu E15 a v zahraničních médiích.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).