Vlákno názorů k článku Zájem o set-top-boxy dramaticky klesá, lidé kupují spíš televizory od Ivan z Kolína - Já si koupím nový TV až když bude...

Já si koupím nový TV až když bude mít vyměnitelné tunery. Další hrozbu změny modulace už nerisknu. Mimochodem, co na to rádoby ekologové ve vedení EU? Klasické žárovky (mimochodem, řada z nich mi vydržela výrazně déle než průměrná úsporka) jim vadí, ale desítky milionů CRT vyhozených na smeťák jen proto, že LCD/LED na jedno použití (rozuměj na 2 roky, protože pak odejdou anebo přijde zase nový, nekompatibilní systém modulace) jsou levné, to jim nevadí? Povinnost vybavovat TV vyměnitelným tunerem by mi přišla přinejmenším ekologická. To ale pochopitelně v zájmu výrobců (a tedy ani v zájmu napakovaných činovníků EU) není...

Určitě se ale shodneme v tom, že při recyklaci se z televize získávají cenné suroviny - z mobilů dokonce i zlato :-), takže se to samozřejmě vyplatí recyklovat, než aby to leželo někde v lese...

To je osobní zkušenost ... Musel bych to hledat, ale někde byla stránka, kde nějaký pán odhadoval lidem ceny za opravu - řešil jsem u jednoho staršího (ale co do obrazu dostačujícího) LCD probliknutí a zčernání po zapnutí a odhadl mi to někde na 1200 Kč...

K rozebrání je potřeba trochu šikovnosti, ale k nalezení nafouknutého elektrolytu ve zdroji stačí oko laika. Nebo preventivně vyměnit všechny elektrolyty.

No ono pozor - to uz jsem narazil na spoustu druhů jakýchsi podivných šroubků, na které potřebujete speciální atypické šroubováky ...

Já vám dám smeťák! - vše přece míří díky článku na DZ k recyklaci - viz. http://www.digizone.cz/clanky/kam-se-starym-televizorem-rozhodne-ne-skladku/ ... :-)

Ale s těma úspornýma žárovkama 100% souhlas - ty vydrží tak 2 roky max., ale jejich výroba, (kde je potřeba mj. i rtuť) je několikanásobně náročnější na životní prostředí. Navíc z klasické se při svícení uvolňuje jen teplo, zatímco z úsporky jdou i chemické výpary...

No, ona ta recyklace, vzhledem k energetické a finanční náročnosti, taky zrovna moc ekologická není. Rozhodně i u TV platí, že čím déle vydrží (jak fyzicky, tak morálně), tím je ekologičtější. Bez ohledu na to jestli jde pak na skládku nebo do recyklace.

Jsem rád, že se o to téma zajímáte.Pod Váš poslední příspěvek se klidně podepíšu - kdysi jsem slyšel diskuzi, kolik zplodin vyprodukuje auto, které vozí vratné lahve... Ona asi opravdu nejlepší je cesta, kdy spotřebič vydrží funkční déle a hlavně není potřeba ho vyměnit kvůli normě ...

No on je to velký problém - co vím, tak třeba u LCD monitorů, kde se oprava skoro nikdy nevyplatí - prostě "součástka + práce" = třeba 2/3 nového...

"...z úsporky jdou i chemické výpary..."

Asi děrami ve skle...!

Pane Ivane
pěkně to popisujete ale ty gatě si može skoro každý spravit sám ale tu elektroniku už ne. Tomu už musí člověk opravdu rozumět a nebo dat do servisu. Tady je už ale velký problém. Sám píšete že kolikrát jedná třeba o součástku ve zdroji za 10,- Kč a víte kolik si nakonec servis naúčtuje za opravu. Nezlobte se na mě ale opravny a opraváři sou zloději první třídy kteří si jsou schopni naúčtovat klidně za tuto opravu částku v tisícech korun. To se pak nesmíte tomu divit že když má někdo TV starou např. pět let tak radši koupí novou než zaplatit tak nehoráznou částku za opravu servisu. Jsou případy že kolikrát je výrobek v záruce a servis ho není schopen spravit protože se už nedá sehnat náhradní díl ani od výrobce.

Všude se mluví jen o ekologii a skutek utek. Kdyby opravdu někomu záleželo na ekologii tak by bylo zakázané vyrábět jeden šmejd za druhým který nevydrží kolikrát ani po dobu záruky. Nezlobte se ale výrobky v minulosti ať československé nebo západní z dob socialismu byly stokrát kvalitnější než dnes a kolikrát aj dnes sou funční. Když srovnám třeba rádia západních značek z dob před revolučních tak s kvalitou (citlivost, selektivita atd.) dnes těch stejných značek možou jít někam. Kolikrát ně to připadá jestli dnes koupí třeba JVC nebo nějaký noname čínské značky tak je to ten samý šmejd. Prostě dnes je kvalita někde jinde a každý výrobce potřebuje to aby výrobek co nejméně vydržel a zákazník kupoval furt nové a nové aby mohli prodávat úspěšně nové výrobky.

Myslíte třeba tyhle? :-)

http://www.tipa.eu/cz/sada-bitu-security-100ks/d-87432/

Atypické možná jsou, ale rozhodně ne drahé nebo dokonce nesehnatelné.

Shodneme se na tom, že v lese nemá odpad co dělat. Metody likvidace odpadu jsou ale různé (včetně té, nechat je "shnít" na vyhrazeném a ekoligicky bezpečném místě) a nedá se objektivně říct, že dnešní systém recyklace je oproti ostatním nějak výhodný nebo ekologický. Zlata je na technické (nikoli dekorativní) potřeby relativně dost (rozhodně víc než třeba uranu nebo uhlí), jen je drahé. Pokud připustíte, že pro recyklaci X miligramů zlata z jednoho mobilu se muselo spotřebovat X litrů (nebo kilogramů) jiných těžko nahraditelných přírodních surovin, jeví se problematika recyklovat nebo nerecyklovat mnohem diskutabilnější.

Jsou samozřejmě komodity, u nichž smysl recyklace nepochybný je. Například olověné autobaterie nebo měděné dráty. U spotřební elektroniky je ale podle mě ekologičnost recyklace přinejmenším sporná, ne-li minusová.

S těmi vratnými lahvemi je ještě trochu jinak. Jednak to auto většinou nejezdí jenom pro vratné lahve, ale něco doveze, lahve zase odveze a jinak by jelo zpátky prázdné. Druhak jde hodně i o veřejný pořádek, protože těch lahví, vezměmě pro zjednodušení jen pivních, je vyprodukováno tolik (o mnoho řádů víc než televizorů nebo set-top-boxů), že hrozba povalující se pivní lahve na každé dva metry je bohužel opravdu reálná a tomu by logicky odpovídaly i zvýšené náklady na úklid (o estetickém hledisku a riziku úrazu nemluvě).

U té elektroniky je to ale fakt někdy síla. Na jedné straně mají výrobci zájem na tom, aby jejich výrobky co nejdřív po skončení záruky přestaly vyhovovat (ať už fyzicky odejdou nebo se změní vysílací norma či záznamové médium a přestanou s nimi být kompatibilní), na druhé straně je chování spotřebitelů dneska takové, že jsou čím dál víc schopni (a ochotni) třeba kvůli jednomu vyschlému kondíku vyhodit celou jinak provozuschopnou televizi. Proč draho recyklovat něco, co by mohlo klidně ještě 5 let někomu dobře sloužit? Z toho doslova rostu a tiše trpím ... Vyhodit kalhoty, u nichž se mi uvolní nitka (kterou by stačilo podchytit a trochu zapošít) a koupit si místo nich nové, to je totální konzum. Recyklovat takto vyhozené "s minimální námahou plně funkční" věci je proti tomu úplně absurdní.

Bohužel k této "výchově" přispívají hlavně hypermarkety, kde při reklamaci dostanete místo opravy vadného rovnou jiný kus nebo zpátky peníze. Na první pohled je to super, ale v lidech pak bohužel snadno zakoření mylný dojem, že se věci opravovat nedají. Přitom problém je většinou ve zdroji, který jde opravit klidně i do 10 Kč. To je ekologický probém, ne recyklace.

Nesouhlasím. Rozhodně to nejde říct takhle paušálně (zřejmě jste už taky zpracovaný, nic ve zlém). Vždycky záleží na tom o jakou závadu jde. Pokud je ta závada ve zdroji, a je jich fakt hodně (na elytech se šetří nejvíc, někdy mám dojem, že je snad dokonce záměr výrobce, aby 5 let nevydržely), ta vyměněná součástka může stát klidně jen 5 Kč. Práce je sice věc různá a můžou Vás i natáhnout, ale pokud není poškozený panel nebo něco opravdu "nevyměnitelně integrovaného" do zákl. desky, vyplatí se to oprava podle mě naopak skoro vždycky. Rozhodně za pokus (s požadavkem na schválení ceny opravy) nic nedáte. Na vyhození je vždycky času dost.

Samozřejmě je velký problém, když pracovník značkového servisu nemá od výrobce ani schéma zapojení (ano, i to je bohužel smutná praxe), takže je mu ztíženo najít problémové místo, ale šikovný a zkušený opravář často najde a vyřeší problém i bez schématu. Přestože výrobce je v zásadě proti tomu. Jo, jsou to paradoxy... :-)

Odhadovat ceny za opravu přes web, to už je skoro přesnější věštění z křišťálové koule :-). Oprava, na kterou stačí opravář, v podstatě 1200 Kč ani stát nemůže. Buď je to ve zdroji, a pak to spraví nějaké tři stovky (no dobře, řekněmě maximálně 500, když je to složitější zdroj), nebo není, a pak to obvykle opravit nejde (nevyplatí se to). I těch 1.200 ale může být docela snesitelných, pokud srovnatelná nová TV stojí třeba 10.000. Je sice na ní záruka, ale je skoro jisté, že po záruce vydrží ještě méně než ta stará. Bohužel, inovace znamenají jen málokdy zvýšení kvality a životnosti, ale většinou hlavně úspory na materiálu a přidání několika nových marketingově přitažlivých vlastností (o které třeba ani nikdo nestojí).