Vlákno názorů k článku Základní navigaci uživatelé ignorují od Martin Kopta - Cítím se poněkud zaskočený, že tentokrát nikdo nediskutuje...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 11. 3. 2003 17:11

    Martin Kopta (neregistrovaný)
    Cítím se poněkud zaskočený, že tentokrát nikdo nediskutuje o tom, jestli jsou to žvásty, jestli se pletu nebo tak podobně. Přitom jsem nestihl do textu zanést připomínky recenzentů, takže by námětů k diskuzi bylo dost.

    Začnu tedy diskutovat sám se sebou:

    ---> Proč není mezi navigaci začleněno vyhledávání?

    Ano, ze striktního hlediska, tento nástroj opravdu slouží k tomu samému, k čemu navigace a řešení vyhledávání je samo o sobě dost náročné, aby se k němu dala napsat třeba doktorská práce. Také vychází z kvalitní přípravy na úrovni informační architektury a informačního designu. Všimněte si také, že vyhledávání bylo použito k dosažení cíle i některými respondenty v user trackingu, takže námitka je namístě. Také si všimněte, že vyhledávání je možné začlenit přímo do vzhledu stránky, což třeba u mapy serveru nebo abecedního rejstříku nebývá snadné. Tímto má vyhledávání blíže k základním typům navigace, nežli ke speciálním. Takže přiznávám, udělal jsem chybu, vyhledávání k typům navigace patří.

    ---> Čím se liší doplňková navigace od navigace případové?

    Zde jsou na vině určitě příliš abstraktní definice, které uvedeny bez příkladů nemohou nikomu přinést nic rozumného. Navíc se zdá, že doplňková navigace je s případovou shodná.

    Vraťme se ke článku a zopakujme si obě:

    >> Doplňková navigace (supplementary navigation)
    Doplňková navigace propojuje aktuální uzel
    s dalšími uzly mimo přímou linii informační
    hierarchie.

    >> Případová navigace (contextual navigation)
    Případová neboli také kontextová navigace
    zpřístupňuje uzly relevantní k dané informaci.
    Jinak se nazývá také související či relevantní
    odkazy (inline navigation).

    I přes abstraktní rovinu můžeme dosíci závažného rozdílu: doplňková navigace nemusí odkazovat na uzly, ktré jsou v sémantickém vztahu k aktuálnímu uzlu. Z této diskuze se tedy můžeme odkazovat třeba na přehled nově registrovaných domén, nebo na článek o ISDN. Zdá se tedy, že případová navigace je druhem doplňkové. V základním smyslu, že doplňková navigace odkazuje na uzly mimo přímé spoje v informační struktuře, jistě ano.

    Důležité u případové navigace je její druhé pojmenování jakžto "inline navigation". Případová navigace se přímo váže k informacím daného uzlu. K případové navigaci tedy patří třeba i odkazy přímo ve článku nebo odkazy na články relevantní. Inline navigace nachází využití v sekvenčním vnímání hypertextového média. Souvisí tedy s plynutím informací v médiu, nikoli se strukturou informací.

    asi jsem vám příliš nepomohl, protože jsem opět skončil na rovině abstraktní. Pokud tedy budete dále považovat doplňkovou a případovou navigaci za shodné, pak neuděláte zásadní chybu a lze takový přístup považovat do určité hloubky za správný. Svým způsobem lze za doplňkovou (či spíše případovou) navigaci považovat i zmíněné vyhledávání. Vztah je zde navozen na základě shodných znaků informací, které vycházejí nejčastěji z jejich sémanticky nesené slovy.

    ---> Proč definuji navigaci na základě hierarchické struktury, copak je to jen jediný možný přístup?

    Tuhle výtku bych považoval za naprosto nepřehlédnutelnou. Ano, je pravda, že jsem udělal základní chybu, když jsem se soustředil jen na hierarchii. Mnoho webů kombinuje růszná uspořádání informací. Některé jsou čistými příklady jednoho druhu.

    Pokud váháte, jaké další typy odlišné od hierarchie mohou informační struktury nabýt, pak jsou to namátkou: maticová struktura (matrix), organická (organic) nebo sériová (sequentional) -- s potypem kruhovým. Jediný problém se zaměřením na hierarchickou strukturu vzniká u místní navigace (kterou jsem navíc špatně definoval). Zatímco v hierarchickém uspořádání informací místní navigace odkazuje k uzlům, k nimž má ten aktuální přímé spoje (přímý předek, přímí potomci, přímí sourozenci), pak v ostatních typech struktur jsou to tytéž přímé vztahy, jen je nelze vždy označovat hierarchickou závislostí, takže se jim dá říkat třeba sousední uzly.

    Výtek by se dalo najít jistě více. Například se od minule po vítce nezměnil vzorek webů -- stále jich je sto tak, jak je čtenáři Lupy navrhli v prosinci. Také uživatelský vzorek je velmi početně omezený -- jen 22 uživatelů, to není žádná statistika. Ovšem jak vidíte, k odhalení vzorců to stačilo (http://www.useit.com/alertbox/20000319.html).
  • 11. 3. 2003 17:17

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Například se od minule po vítce nezměnil vzorek webů

    Pan je labuznik ... Najdi gramatickou chybu a vyhraj auto :-)

  • 11. 3. 2003 17:27

    Martin Kopta (neregistrovaný)
    Však už jsem říkal, že po V jsou moje oblíbená vyjmenovaná slova. Proč ale vždy reaguješ na formu, a nikdy na obsah?
  • 11. 3. 2003 17:29

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Popravde, mam dojem, ze resis problem nesmrtelnosti chrousta :-) Zkus resit nejake skutecne zajimave tema a urcite se dockas i nejakych vecnych komentaru :-)))
  • 11. 3. 2003 17:37

    Tomas (neregistrovaný)
    Autor studuje učitelství českého jazyku, literatury a společenských věd na PedF UK.
    Re: To přeci nemyslíte vážně?!

    dokonala kombinace informace o autorovi a nazvu jeho prispevku :)


    Jen doufejme, za nebude ucit pravopYs nebo sloh, ale maximalne tu literaturu.
  • 11. 3. 2003 20:51

    Pavel Kral (neregistrovaný)
    Pripojuji se ke kritizujicim - slozitost vyjadrovani (tedy forma) mne znechutila uz po 2-3 odstavcich, takze jsem od dalsiho cteni upustil. Kouknu do diskuse, zde temer jediny vecny prispevek je Vas, a kdyz jsem si ho chtel precist, opet jsem byl po prvnich 2 odstavcich tak "unaven", ze jsem rezignoval...
    Holt forma muze obsah bud pozdvihnout, nebo pohrbit, proto na ni ctenari nekdy reaguji casteji, nez na samotny obsah :-)
  • 11. 3. 2003 22:50

    cc (neregistrovaný)
    já to taky nečet :-). A u toho dlouhýho příspěvku stačila jen ta věta, že do "toho" ještě zapoměl přidat "tohle". Takže jsem ho taky přeskočil. :-)
  • 11. 3. 2003 23:48

    Roj (neregistrovaný)
    Jelikoz "minule" jsem u toho byl, muzu dosvedcit, ze to bylo opravdu po vítce a ze to MK napsal presne :-)

    K thematu:
    Myslim, ze polemika o terminologii nebude mit nikdy hlavu a patu, dokud si neujasnime, co je to vlastne ta NAVIGACE.
    Je navigace sipka? Jesli ano, pak je zvykova, nebo suplementarni? .. a takovych otazek bychom nasli spousty. Dokud nebude nekde receno, co je to navigace, je skorem zbytecne badat, do jake subkategorie patri vyhledavani.

  • 12. 3. 2003 0:02

    Marek Prokop (neregistrovaný)
    * Navigace je vše, co slouží k procházení obsahu webu a k orientaci v jeho struktuře.

    * Šipka může být za určitých okolností součástí navigace. Jakého typu navigace, to záleží na její funkci.

    * Interní fulltextové vyhledávání je obvykle považováno za samostatný typ navigace, a to bez ohledu na to, že bývá často dostupné v rámci toho, co Martin nazývá zvykovou navigací.
  • 12. 3. 2003 0:18

    Roj (neregistrovaný)
    Jasne a srozumitelne, diky :-) A co treba reklamni banner? Notabene jeli dobre cileny, pak odkazuje na neco, co je na strance popisovano, je to tedy "kontextová navigace"! :-)

    Ted vazne:
    Zajimalo by me, ma-li nejaky vliv umisteni navigace na jeji uspesnost. Tedy jakesi rozvedeni te prvni tabulky v clanku. To myslim by zajimalo hodne webdesigneru.
    tedy otazky typu: Je vhodne umistit zakladni navigaci nahoru? A Doplnkouvou doleva, nebo doprava? To jsou odpovedi K NEZAPLACENI :-)

    O.T. Uz jsem snad rok nedostal Sovu. :-( Co je?

  • 12. 3. 2003 1:10

    Marek Prokop (neregistrovaný)

    Reklamní banner opravdu může plnit funkci kontextové navigace. Častěji však slouží jako navigace doplňková. To jsou takové ty upoutávky v e-shopech nebo proužky, které Lupa poslední dobou vkládala do článků jako upoutávky na své tutoriály.

    Prodávanou reklamu na cizí servery bych však řadil spíše k antinavigaci, neboť místo aby pomáhala uživateli v cestě k obsahu daného webu, činí pravý opak a odvádí uživatelovu pozornost jinam.

    Pokud si dobře vzpomínám, některé z předchozích dílů Martinovy studie sta českých webů se věnovaly konvencím umístění některých prvků na stránkách, tj. přesně to, co hledáte -- co dát vpravo nahoru, co vlevo dolů, atd. Tyto informace naleznete i ve studiích Jacoba Nielsena, bohužel ne zadarmo a ne česky.

    Emailovou Sovu jste naposledy dostal před necelými třemi měsíci. Kvůli účasti v diskusích nemám čas psát články ;-) Zatím vás mohu odkázat jen na weblog, který je aktualizován skoro denně. Mimochodem, zrovna včera jsem v něm psal o metodě volných seznamů, která mj. může posloužit jako praktická a velmi jednoduchá pomůcka pro navigační design.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).