Nějak nerozumím tomu, proč se ve věci angažují datové schránky. Přece transportní vrstva je ISZR, která komunikuje s ostatními systémy a RPP pouze ověřuje právo k údajům. V případě nefunkčního RPP by stačilo jej "přemostit" a dávat informace bez ohledu na oprávnění.
Přijde mi, že toho nefunguje víc než jenom RPP, ještě bude veselo.
Já bych to zlodějnou nenazýval.
Vždyť S602 prostě využila toho, že pan Langer přišel s nějakou ideou a člověk, který to měl zajišťovat, o tom neměl ani páru. A když se to panu Langerovi líbilo, tak horko těžko hledal někoho, kdo by to dal dohromady. A protože S602 to ministerstvům zodpovědným za ICT prezentovala co půl roku několik let, tak to padlo na úrodnou půdu. Všechno to muselo být velmi rychle a prezentace vypadaly tak úžasně (aby ne, když byly několik let pilovány).
Průšvih byl v tom, že stát nebyl schopen definovat, co vlastně chce a jedinými oponenty byla přímá konkurence.
Ono se totiž stále neví, kdy úřad musí použít datovou schránku. Podle přísného výkladu vždy, když komunikuje s jiným úřadem ve věci úřední. A co jiného je získání vypisu z cizí agendy? To není pozvánka na kafe. To je zatraceně procesní věc. A vidíte, přesto se budují informační systémy s vlastním rozhraním. Možná se ukázalo, že dávkový přístup ISDS není to nejlepší. Možní někoho trklo, že by velmi citlivá data tekla otevřená skrze Českou poštu.
Nicméně k Form Filleru. Specifikace toho jazyka umí výstup do souboru nebo transport e-mailem nebo obecně přes SOAP. Ale zatím všechny formuláře se schopností „odeslat se“ přes ISDS měly v sobě zadrátovaný protokol ISDS a adresu serveru a občan pak byl nucen svěřit své heslo k datové schránce proprietární aplikaci. Přesně takhle by ta integrace vypadat neměla.