Názory k článku Zaměstnavatelé nesmějí zaměstnancům číst poštu

Řešení je jednoduché. Lidem povolíte posílat nebo i přijímat poštu na určité adresy. Technicky to není žádný problém. Další výhoda je v eliminaci SPAMu :-)

je mail který chodí na adresu odbyt@doména.** a je doručován jednomu uživateli a šéfovi osobní schránkou?
je mail který chodí na adresu karel.n@doména.** a je doručován na pracovníka a nadřízenému (třeba kvůli vyřizování v době nemoci, dovolené a pod) osobní schránkou?

To že se schránka kvůli jednoduchosti jmenuje podle jména pracovníka ještě neznamená, že je jeho výlučně soukromým vlastnictvím. To by pak zaměstnavatelé nemohli udělat pracovníkům e-mail schránky.

Firemní pošta je firemní pošta a nemá s osobním soukromím jednotlivce nic společného. Soukromé věci ať si laskavě zaměstnanci vyřizují přes freemaily, kterých je dostatek.

Mám dojem, že si státní zpráva léčí svoje mindráky, jelikož pracovníci st. zprávy podezřívají své nadřízené z toho, že úředníci st. zprávy jsou sledováni.

Mne pripada jednoznacne, ze osobni schrankou se rozumi takova, do ktere je smerovana posta na konkretni osobu. Tj. jan.novak@firma.cz. Pokud to firme vadi, ze tu postu nemuze cist, muze se zamestnance zeptat, zda si ji muze precist, a kdyz ne, tak mu ji muze zrusit. Konec koncu na osobni schranku v zamestnani neni zadny narok.
Schranky na freemailech typu novak@seznam.cz bych povazoval spis za verejne :-)

myslim, ze je mnohem lepsi, kdyz pracovnici pouzivaji i pro soukromou komunikaci svuj firemni e-mail, ktery je chraneny nejakym antivirem, nez kdyz stahuji postu a viry z freemailu.

bohuzel mam pocit, ze mnoho zamestnavatelu a sefu se snazi, aby atmosfera ve firme byla co nejhorsi :-(

No, ale vždyť zaměstnanec většinou ve firmě nemá žádnou svoji osobní emailovou schránku. Myslím, že schránka která je přidělena zaměstnanci je rozhodně firemní a to že do ní spadají např. maily jejichž adresát na označen jako jméno@firma.xy je jenom příznak, že primárně se o tuto schránku stará tento zaměstnanec. Např. srovnejme to s normální poštou: Argument, že pokud leží zaměstnanci na stole dopis, který je adresován na firmu a konkrétního zaměstnance nesmí zaměstnavatel číst ze dle mého názoru nesmysl, protože např. co když přijde dopis z Finančního úřadu na paní Voráčkovou z účtárny, která již dva dny ve firmě nepracuje, pak by statutární zástupce firmy jen těžko obhajoval, že nemohl tento dopis otevřít a přečíst, protože na něm bylo jméno pí. Voráčkové. A stejně je to i s el. Poštou: Co když přijde do firmy mail s el. podpisem z FÚ (utopie) do schránky pí. Voráčkové? Pan Neuwintr by možná mohl argumentovat tím, že podle předmětu by se dalo poznat, že se jedná o firemní mail a tudíž je možné jej přečíst, ale kdo rozhodne jaký předmět ano a jaký ne? Prostě pokud muže zaměstnanec v rámci společnosti přistupovat na nějaké místo, kde jsou uložena v elektronické formě data (např. mail, ale i jiná soubory na disku, přístup do různých db apod.), pak se musí řídit směrnicemi vydanými majitelem těchto zařízení a technologií (v tomto případě zaměstnavatelem), kde např. samozřejmě může být klauzule o tom, že pokud se bude jednat o emailovou schránku, kam budou padat maily pro takovou a takovou adresu, pak je zaměstnavatel (majitel) nebude číst, ale pokud tam přímo takovéto ujednání nebude, pak se prostě jedná jen o další data ve firemní struktuře majitele(ů) firmy. Protože pokud by platilo to co proklamuje p. Neuwintr, pak by si majitel v naprosto absurdním případě nesměl přečíst ani obsah souboru, který vytvořil na jeho disku v adresáři kam standardně vytváří data jeden z jeho zaměstnanců (tento adresář je mu přidělen pro nějaký typ firemních záznamů) nějaký hacker a tento soubor by se jmenoval "Dopis pro babičku" .

Myslim, ze neni treba explicitne definovat, ze: "... e-mailove adresy mych pracovniku zrizene na mych pracovnich domenach za pracovni a za osobni maily vymezim ty, ktere jsou zrizeny mimo domeny moji firmy." Nebot pokud davate kopaci krumpac, pak mu taky zvlast nerikate, ze je sluzebni (i kdyz mozna by to nekdy bylo treba :).

...což ale je to úplná blbost a nechápu, jak byste to chtěl ty adresy definovat.

Mimochodem jestli pan Neuwirt mluvi o tom, ze na www strankach nema objevovat podle nej "osobni" adresa, tak nechapu proc je pod strankou UOOUuveden podpis ve tvaru e-mail: hana.stepankova@uoou.cz POZOR pane predsedo, zamette si pred vlastnim prahem.... a neuvadejte podle vas osobni maily na www strankach UOOU. Podle vas by tam prece melo byt tiskova.mluvci@uoou.cz :o))))))))) Udelal jsem pro jistotu print screen te obrazovky, aby nam za tyden netvrdili neco jineho...

Firma je urcena pro podnikani, takze navrhuji aby byl splnen zakon. Osobni postovni korespondenci necit a rovnou ji zahodit do kose. Zamestanenec at si necha posilat soukrome veci na svou soukromou adresu a pokud je bezdomovec tak treba na nadrazi.

Soukromy:
Frantisek Voprsalek
firma, s.r.o.

Necist a zahodit.

Predesilam, ze jsem zamestanvatel a svym zamestatncum poctu nectu. Z duvodu mozne ztraty a vzniku skody v dobe dovolenych a nemoci, pripadne po skonceni pracovniho pomeru budu muset zavest dodatek pracovni smlouvy.
V dodatku oznacim vsechny e-mailove adresy mych pracovniku zrizene na mych pracovnich domenach za pracovni a za osobni maily vymezim ty, ktere jsou zrizeny mimo domeny moji firmy. Pracovni pomucky a prostredky jsou urceny pouze a vyhradne pro plneni pracovnich ukolu vyplyvajicich z plneni pracovni smlouvy. Osobni maily... to je opravdu pekne oznaceni. Muze nam nekdo z UOOU vysvetlit jak si predstavuje osobni mail? To mi chcete rict, ze kdyz prijde fax, ze mam nejriv zkoumat jestli neni osobni a teprve pak si ho precist? Myslim, ze je to jasne, protoze v dobe dovolene a nemoci na pracovni maily chodi firemni korespondence a nehodlam tim ztracet penize z nevyrizenych zakazek. Dalsi vec je, ze se maily predelaji na ryze pracovni s aliasem jmena, tim padem je jasne, ze takova schranka je ryze pracovni pracovni a jmeno je jen podpora smerovani.
Dale vec povazuji za vyrizenou.

Mám velmi podobný názor, ovšem z článků vyplynulo, že si p. Neuwirt pod osobním mailem představuje aresu ve tvaru jmeno.prijmeni@firma.cz a dokonce tvrdí, ze ani na webu nesmí být seznam e-mailových adres na zaměstance firmy, to už je tedy naprostá zvrácenost. Podle stejné logiky by tedy ani na webu, ani v inzerátech v novinách nesměly být údaje typu "V případě zájmu kontaktujete Jana Nováka na telefonu 222333444".

Řekl bych, že buďto měl p. Neuwirt nějakou slabší chvilku, nebo tomu vůbec nerozumí, nebo se chce jen zviditelnit, nebo to novináři naprosto překroutili. Nebo všechno dohromady.

Samozřejmě že svoji adresu petr.soucek@ryston.cz považuji za firemní.

Jsem taky zaměstavatel a také cizí maily rutinně nečtu, ale v případě dovolených nebo odchodu pracovníka se adresy samozřejmě přesměrovávají na zástupce, není přece možné zákazníkům neodpovídat. A v celém světš se používají adresy se jmény jako firemní, vypadali bychom jako kašpárci, kdyby museli obchodníci říkat zákazníkům, že jim nesmí psát na adresu jmeno.prijmeni@firma.cz, ale třeba obchodnik01@ryston.cz, to už by bylo jako v koncentráku, místo jmen čísla.

mám dojem, že jste to tak úplně nepochopil: můžete nařizovat co chcete, ale je-li to v rozporu se zákonem, máte stejně smůlu:-) A jak je uvedeno, ani vzájemnou dohodou s pracovníkem nelze vše obejít.

Stanovisko UOOU se opírá o označení osobní schránka. Rozumím tomu tak, že lze předpokládat, že do takové schránky mohou přicházet (i) soukromé zprávy, které ovšem zaměstnavatel nemůže číst.

A ano, pokud se mi dostane jakýmokoliv způsobem (i elektronicky) do rukou psaní, které identififuji (i kdybych je za tím účelem musel otevřít) jako osobní - určené jiné osobě, nebudu je číst.

PS: prosím redakci o opravení jména v článku, opakuje se tam jméno Neuwintr.

Veta "kdo zadnou nema (mysleno "tu sisku salamu"), prohlidka mu nevadi":
Nevim jak Vy, ale me vadi, kdyz se mi nekdo stoura v soukromych vecech, vubec me nezajima, ze neobsahuji neco, za co bych se musel stydet.
Stejne jako mi vadi, ze na vidlakove si vsichni cumej do talire a kazdej o kazdym vsechno vi - prijdu vecer po dvou pivech v 21:23 a rano uz se bavej sousedky, jak ten odvedle prisel za deset minut pul desaty z hospody apod., ackoliv me to nijak neomezuje, neni se za co stydet, ztrata soukrome _mne osobne_ vadi.
Dvojnasob by mi to vadilo v pripade el. posty - to uz je soukroma zalezitost non plus ultra a navic, kdyz si budu chtit odnes tech 300MB dokumentu, ktere chci proti zamestnavateli zneuzit, tak si je nebudu posilat mailem, ale vypalim na CDcko (nevim jak kde, ale ve vetsine firem, co znam, jsou vypalovacky a dost casto si je kazdy obsluhuje sam, cili neni potreba zadny "admin", ktery by kontroloval nezavadnost obsahu).

Předevčírem přinesla ČTK zprávu, která obsahovala stanovisko předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Karla Neuwintra: "Pokud elektronická pošta přijde do vaší osobní emailové schránky, tak samozřejmě zaměstnavatel ji, stejně jako váš osobní dopis v psacím stole, číst nemůže."

No to se mi snad zda!
Soukromy "papirovy" dopis se od firemni korespondence rozlisuje zpusobem nadepsani obalky.

Soukromy:
Frantisek Voprsalek
firma, s.r.o.

Firemni:
firma, s.r.o.
Frantisek Voprsalek

Prvni dopis je soukromy a nikdo, krome prijemce jej nesmi cist.

Druhy dopis vsak neni v zadnem pripade osobni korespondenci a jako s takovym se s nim zachazi!

Jestlize u emailu nelze toto rozlisit (Subject ve smyslu: toto je soukromy email, ne nanic), musime chapat vsechny emaily na jedne domene stejne. Bud soukrome, nebo firemni. Na firemni domene "asi" nebudou jen soukrome emaily, ze ano?

firemni domena = firemni email.

Doporucuju zminovanemu panovi, at prestane plkat nesmysly!

Uf, to sem se zase jednou po ranu rozcilil!

a nebo:

1. Soukromé schránky - nevytvářet vůbec a nebo omezit na vnitropodnikové prostředí

2. Veškeré schránky (ostatní) schránky vytvářet jako sdílené více osobami, tj. nesoukromé.

3. veškeré schránky deklarovat jako neosobnní např. obchod1, obchod2 a s tímto je zaměstnancům svěřit.

...
...

4. Úkolovat zaměstnance tak, aby neměli čas na blbosti :-)

Nechapete? Copak kazdy zamestnanec pise komukoliv? Napr. skladnik komunikuje s dodavateli. Proc by mel mit moznost posilat mail na moje.babicka@cechy.cz?
A nepisu o firme ktera ma 5 zamestancu.

Aha, takze kdyz dostanu od partnera mailovou adresu, na ktere ode mne ceka za chvili to a to, tak misto smysluplne cinnosti se obratim na spravce site, aby mi povolil adresu, a ten to udela za pul hodiny, protoze predtim bude muset vyridit deset stejne debilnich pozadavku od mych kolegu. A nebo bude na obede, a muzu se jit klouzat i s partnerem. Nic moc.

Ale radeji pujdu neco delat, co kdyz muj zamestnavatel kontroluje i brouseni po webu... :)

co mi asi řekne zaměstanavatel, když si do práce nechám posílat svoji PAPÍROVOU poštu, složenky za elektřinu, přání k vánocům, noviny, balíčky z internetových shopů, doručenky od soudu :)), peníze za důchod svojí babičky ...

... a budu očekávat, že to sekretářka doručí jen a pouze mě osobně a vždy striktně zachová zásady listovního tajemství?

Nesmysl? Tak se zamyslete v čem je rozdíl mezi tímhle a elektronickou poštou.

Úvaha zajímavá ale nedovedená správně do konce.

"Na firemni domene "asi" nebudou jen soukrome emaily, ze ano?"
Ok. Ale z toho neplyne, že "Na firemni domene nebudou žádné soukrome emaily."

Takže se podle toho zařiďte.

Vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů k problematice monitorování elektronické pošty
Praha 13. 2. 2003

Zaměstnanec i na pracovišti má právo na přiměřenou ochranu soukromí. Omezovat toto právo lze jen při otevřenosti jednání zaměstnavatele. Hodlá-li zaměstnavatel sledovat činnost zaměstnance monitorováním elektronické pošty, měl by tak činit jen po předchozím upozornění zaměstnance, za existence obecných pravidel platných pro zaměstnavatele a jeho zaměstnance. Z těchto pravidel by mělo být zřejmé, že obsah pošty je chráněn a ctí listovní tajemství i ochranu osobních údajů.
V některých denících se dnes, v návaznosti na včerejší tiskovou konferenci Úřadu pro ochranu osobních údajů, objevila informace o tom, že z internetových stránek budou muset zmizet e-mailové adresy, ve kterých se vyskytuje jméno konkrétního zaměstnance. Tato informace není přesná a je do značné míry zavádějící. Úřad je toho názoru, že pokud e-mailová adresa obsahuje osobní údaje, jméno a příjmení zaměstnance, je tedy sama osobním údajem. Zaměstnavatel má nepochybně právo pro naplňování své činnosti stanovit jednomu každému zaměstnanci formu a způsob komunikace s jinými subjekty, zejména když jsou zaměstnanci vzhledem ke své pracovní náplni pověřeni vykonávat činnosti zaměstnavatele, při nichž je třeba komunikovat i elektronickou formou. V tomto případě jistě nelze zaměstnavateli upřít právo takové e-mailové adresy i zveřejnit, stejně jako je tomu v případě jiných způsobů komunikace. Jiná věc bude, když se zaměstnavatel (firma, úřad apod.) rozhodne zveřejnit e-mailové adresy všech zaměstnanců, tedy i těch, kteří vzhledem ke své pracovní náplni navenek za takový subjekt (zaměstnavatele) nevystupují.
V tomto případě zaměstnavatel (instituce) může e-mailovou adresu svého zaměstnance zveřejnit jen s jeho vědomím, pokud z hlediska formálně právního lze takový souhlas považovat za udělený nějakým prokazatelným způsobem, čímž zaměstnavatel vyhoví ustanovení § 5 odst. 5. zákona o ochraně osobních údajů.



PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení pro styk s veřejností,
tisková mluvčí
Úřad pro ochranu osobních údajů
Pplk.Sochora 27
170 00 Praha 7
tel.: 234 665 286
fax: 234 665 444
e-mail: hana.stepankova@uoou.cz

nenechme se zase nekam natlacit. Vsechno se neda osetrit zakonem, mnohem lepsi je stav, kdy jde o proste nepsane pravidlo. To pak muze byt ruzne podle firem nebo dokonce jednotlivych uzivatelu.
Treba jste tady nikdo neuvedli bezny pripad, kdy firma ma domenovy kos, takze se dorucuji vsechny maily na @domena.cz Pak se podle neceho rozstreluji maily k uzivatelum. Kdyz neexistuje klic, pak bud posta je vracena jako nedorucitelna nebo ji dle nastaveni dostane postmaster. Staci pak, aby nejaky matla oznamil, ze ma mail, ikdyz ho nema a na postmastera se hrnou soukrome(?) maily.

Presne tak, veta se salamem je nesmysl. Je to podobne jako kdyz po mne prodavacka pri placeni nakupu chce videt co mam v batohu! Taky jsem nic neukradl, ale nevim proc by se nejaka cizi zenska mela zajimat o muj obsah batohu. Pokud me videla krast taxi ma zavolat ty dementy s vychozenou zakladkou co v obchodakach hlidkujou a ti maj zavolat policii. Nema ale v zadnem pripade narok chtit po mne videt obsah myho batohu. (Mimochodem jsem si vsiml ze nikdy nechce prodavacka videt obsah kufriku u pana s tesilkama a kravatou ale u me co mam batoh a dredy tak chcou batoh videt skoro pokazde).

to je jednoduché, zaměstnavateli se to může líbit nebo nemusí. Může vám to zakázat. Nemůže tu poštu ale číst.

Dobrý příklad je - naše firma má vybraný e-shop, který zasílá soukromé zásilky zaměstnancům.

V čem vidíte problém?

Tady se nejedná o prostředek přenosu, ale o obsah zprávy. Obsah zprávy (e-mailu) podléhá listovnímu tajemství. Ovšem listovní tajemství, pokud se nepletu, je záležitost přenosu dané informace (papírový dopis od vhození do schránky, přes doručení po otevření nesmí nikdo číst), ale po doručení informace se na to listovní tajemství nevztahuje (je to záležitost slušnosti nečíst cizí dopis položený na stole). Nedávno to bylo podobným způsobem prezentováno v tisku.

Podle toho jak na stránkách www.uoou.cz jsou všechny možné osobní maily, tak je jasné, že tito zaměstnanci určitě prokazatelně dali svému chlebodárci souhlas se zveřejněním těchto "soukromých" údajů. Já bych tam chtěl ještě vidět fotografie, abych viděl jak vypadají.....

:)) máte pěkně přímočaré uvažování, nejste náhodou voják? ;)
Kde berete jistotu, že pořadí jméno, firma identifikuje soukromý dopis? Co takhle prostě ted dopis předat příslušnému člověku, ať sám rozhodne co s ním?

V případě normální pošty je to celkem jasné. Pokud adresa je:
Jméno človička
FIRMA xyz
Někde něco 1234
tak je to soukromý dopis a ve firmě jej nemé kdo otvírat, maximálně si jej můžou zapsat do knihy korespondence a dál jen předat človíčkovi.
Jestliže to je:
FIRMA xyz
Jméno človíčka
Někde něco 1234
tak to patří do kompetence firmy a otevřít to může buď cílová osoba nebo někdo starající se o poštu. Tenhle systém snad platil už za císaře pána. :-)
V případě emailu je tohle rozlišení dost nepoužitelné, pokud nechcete lidem dělat dvě schránky.

Pokud úřad chce černé na bílém, že všechny schránky v doméně zaměstnavatele jsou "pracovní", má to mít, není problém takový papír vydat. Tím to považuji za vyřízené, jestli chce někdo vyřizovat soukromou poštu, ať si zařídí freemail. Pokud budete pak kontrolovat jakoukoli poštu v doméně, je soukromý dopis průšvihem zaměstnance a ne vaším. Nakonec i kdyby vám přišla kontrola z FÚ, tak by byla schopná snad i náklady na soukromé maily dodanit.

Jinak je vidět, že úřady se množí geometrickou řadou a vymýšlejí čím dál větší nesmysly. Od balených koblih až ochranu vyřizování soukromých záležitostí na pracovišti.

:)) ale kdež!

opravdu tu chybí jedna jediná zásadní informace:
co je to soukromá adresa?

Jestliže zaměstnavatel zveřejní soukromé adresy svých zaměstnanců ...

pepa.vomacka@yahoo.com
jarda.novak@seznam.cz
jindra.pokorna@post.cz

... tak je to asi problém.

Jina vec je zverejneni adresnich nazvu obsahujicich, mimo jine, i jmeno zamestnance (umyslne to rikam takhle slozite aby to doslo i lidem na UOOU).

A v tom je jadro pudla! Jedine co muze zamestnanec udelat je nesouhlasit s tim, aby jemu pridelena adresa elektronicke posty obsahovala jeho plne jmeno....

PS: vyse uvedene adresy jsou nahodne kombinace beznych jmen, pokud se nahodou jedna o adresy konkretnich osob, timto se jim omlovuvam a doporucuji zmenit adresu nebo vlastni jmeno. Pokud by omluva nestacila, pripadne pokud timto aktem porusuji zakon o ochrane osobnich udaju, prosim zazalujte me a uvidime.

Pane Zavode,

Prectete si muj pripevek jeste jednou. Treba jej pochopite.

Vysvetlete nekdo prosim panu Martinovi, at nepise o vecech, kterym naprosto nerozumi.....

Ne na vojen jsem nebyl a vojak nejsem.
Jsem kapitalista, to je neco horsiho. :o))
Proc bych se tim mel zabyvat,
kdyz je to soukromy dopis?
Na srandicky v praci neni cas.
Proste zahodit.

Jeste, ze je i par zamestnavatelu, kteri maji jistou miru soudnosti.

Na rozdil od Vas.

a kde je psáno, že jméno osoby má prioritu před názvem firmy?

Tj. v příkladu adresy

Pepa Novák
Firma xyz s.r.o.

versus

Firma xyz s.r.o.
Pepa novák

jsou-li uvedena dvě jména, platí asi obě současně, tudíž poštu může číst kterýkoliv z příjemců, takže buď firma nebo pepa novák. Je to stejné, jako když pošlu poštu na adresu:

jarda vosahlo a jarmila novotna
ulice
mesto PSC

jestli ti dva cirou nahodou bydli spolu, kdo z nich smi postu otevrit? Vlastne nikdo! Protoze by porusil postovni tajemstvi toho druheho?

virus, který je na www rozhraní nějakého freemailu vás nemůže infikovat. Musíte si jej stáhnout k sobě. A antivirus, který by vám po stáhnutí viru nebo alespoň po zkoušení jeho spuštění jej povolil spustit by byl tak debilní že to ani nemá cenu řešit.

Chtít může, ale ani ona, ani ochranka obchodu NESMÍ bez vašeho svolení prohlížet vaše zavazadla a osobní věci. Může to udělat před vstupem do obchodu, když se vás zeptá, zda nemáte zboží z jiné prodejny a nabídne vám jeho označení či úchovu. Ale osobní prohlídky smí dělat jen policie.

Kde to je psáno? Stačí si přečíst něco o korespondenci. Je to takové pravidlo, nebo spíše úzus. Fakt, že o něm nevíte, neznamená, že neexistuje.

Jak bylo v diskuzi jiz naznaceno nejvetsi strach z cteni mailu maji urednici statni spravy. V "praci" totiz pouzivaji pracovni adresy k soukromym ucelum... Samosprava na tom neni o moc lepe.

Urednik vam neda mailovou adresu, protoze ji pry nema zavedenou a takove vymluvy. I kdyz by to obcas jednani urychlilo... A pak za mesic prijde retezovy mail, kde jsou vsechny pracovni adresy uredniku z okoli a take jejich pribuznych a znamych...

nebo zavést poplatky - to by bylo řešení, které by jistě udělalo rázný a rychlý pořádek:

administrativní poplatek za zpracování a předání soukromé pošty na pracovišti, 50.-Kč za každou zásilku, elektronickou nebo papírovou poštu atd...

Chtěl jsem to napsat taky, ale předběhl jste mě. :-) U nás ve škole mají zaměstnanci i studenti svou e-mailovou adresu (jsme vzdělávací instituce a proto rozvíjíme IT mj. i takto). Pokud chce někdo se školou komunikovat oficiálně, pak použije adresu skola@skola.cz nebo reditel@skola.cz Na podatelně se pak takovéto dopisy roztřídí. Myslím si, že pojem "osobní e-mail" tedy má své opodstatnění. Pochopitelně, takové adresy zaměstnavatel nemusí zřizovat, ale pokud to jednou udělá, musí respektovat i požadavky soukromí zaměstnanců.

BTW, zajímalo by mě řešení následující situace: Na adresu obchod@firma.cz (zcela jasná firemní adresa) dojde dopis se Subjectem "Soukromý dopis pro pana Nováka". A co teď? Adresa je používána pro firemní účely, ale dopis je označen jako soukromý. A teď babo raď. :-)

Zaměstanci ve firmě by měli podepsat (a většinou se tak děje) akceptování firemní politiky. Tam by mělo být specifikováno m.j. že firemní e-mail je firemní nástroj stejně jako když pracujete s firemní lopatou tak k ní nemáte naprosto žádný majetnický vztah a firma vám ji může kdykoliv zabavit tak stejně tak e-mail je firemní nástor pro zpracování firemní pošty a neslouží k osobní komunikaci na kterou by se vztahoval zákon na ochranu listovního tajemství.
Stejně tak veškerá data na počítačích zaměstnaců jsou ve vlastnictví firmy a člověk s nimi může opět nakládat jen podle předpisů, nesmí tam přidávat jiná data než ta která vytovří pro pracovní účely a nebo která mu byla pro pracovní účely poslána. Protože to opět jsou firemní (sdílená) data, firmou určení zaměstnanci s nimi mohou zacházet jak chtějí.
Souhlasím ale, že www freemaily jsou soukromá záležitost, zaměstnavatel má ovšem právo blokovat tyto servery a protože je vlastníkem prohlížeče, počítače, linky tedy všeho, tak má právo kontrolovat vaši práci (to je btw i součástí pracovního práva).
Jinak vyjádření úřadu pro ochranu osobních údajů nemá naprosto žádnou právní váhu - jestli vás někdo vyhodí že si posíláte stomega porna mailem a vy se ohradíte, tak to dejte k soudu, to je jediná instituce, která se může vyjádřit. Až budete mít precedenc nějakého nejvyššího soudu, tak budete mít (téměř) jistotu jaký je výsledek.

Stejne tak ma pravo odposlouchavat vsechny telefonaty? Predpokladam, ze ta plastikova krabice se sluchatkem, co mate v kanclu na stole, neni soukroma.

Proc si myslite, ze e-mail, ktery jste dostal k dispozici od zamestnavatele, je Vase soukroma vec? Dal Vam jej k dispozici proto, abyste si mohl dopisovat se znamymi, vyrizovat si sve soukrome zalezitosti apod., nebo proto, abyste mohl komunikovat pro potreby jeho spolecnosti? A co jsou vsechny ty diskutovane kontroly mailu zamestnancu? Jen presvedcovani se zamestnavatele o tom, ze zamestnanec dela v pracovni dobe to, co ma delat, ze neposkytuje choulostive informace nezadoucim subjektum, atd. Ma pravo si o zamestnanci myslet, ze ho muze timto zpusobem okradat? Kolikrat jsme se jiz mohli presvedcit, ze ano - napr. penize nabidnute konkurencni firmou za nejakou informaci jsou jednim z moznych motivu. Lide uz jsou takovi, a proto se zamestnavatel preventivne brani.

Takze cim to vlastne je, ze zamestnanec, ktery ma k dispozici od zamestnavatele e-mail, automaticky povazuje za sve pravo vyuzivat tento e-mail i k soukromym ucelum? Byl tu treba zminovan primer s krumpacem, ktery ma zamestnanec od zamestnavatele k dispozici, tak jeste jeden primer, kdyz uz UOOU zminuje listovni tajemstvi: Napadne nekoho ze zamestnancu stejnym zpusobem vyuzivat i klasickou postu? (Napisu soukromy dopis, dam ho do firemni obalky a zajdu si do podatelny nechat si ho poslat na naklady firmy - jak by se to asi libilo UOOU, kdyby jeho zamestnanci toto praktikovali?)

Jen podotykam, ze nejsem zamestnavatel, jsem zamestnanec, a plne zamestnavatele chapu.

Ano, čtete správně a zajímala by mě vaše konkrétní odpověď a ne mlžení které jste v té jedné větě předvedl, řekněte mi kde je to psáno - aneb, jaká zákonná norma se na to vztahuje? A nepodlehejte sebeklamu, vim o tom vic nez si asi myslite.

Zkuste přijít se svým úzusem k soudu.

Je mi upřímně líto všech zaměstnanců, kteří jsou postiženi zaměstnavatelem s takto feudálními názory. Jen pro vaši informaci: nevolnictví bylo v našich končinách zrušeno již koncem 18. století. Dnes máme 21. století (alespoň většina).

P.S. ve sporu zaměstnanec vs. zaměstnavatel jsem neutrálem - nepatřím do žádné z těchto skupin.

ale vy nemate o nic mene primocarejsi uvazovani, kdo je prislusny clovek? Sekretarka nebo spravce posty nebo nekdo jiny z firmy uvedene v adrese nebo ten clovek jehoz jmeno je uvedeno v adrese ?

Ať čtu jak čtu, nejde to;-) V argumentaci jste přešel od pošty papírové k emailu. U e-mailu nemusíte snadno poznat, jestli je soukromý nebo ne. Budiž. To z té pošty ale nědělá automaticky firemní poštu. Čtěte jak chcete, ale soukromou nechte být. Zákon něco zakazuje, nechť tedy konejte jen to, co nezakazuje. I když se vám to zdá málo. Tak tomu ovšem často bývá...

Nemluvim ani o firme o 100 lidech ;-)

nechť tedy vydáte také nařízení, že "všechny automobily ve firemní garáži jsou majetkem firmy" nebo jen "garáže jsou vlastnicvím firmy". A je to. Znamená to, že když tam zaměstanec zaparkuje, přechází vlastnictví jeho auta na firmu? Nepochybně nikoliv.

vcetne nevolnictvi jsme se uz zbavili i komunismu, takze pracujici a delnicka trida jiz nema v tomto state absolutni moc. (To jen na okraj k vasemu nevolnickemu primeru, jinak bych sem komunismus netahal)

Pokavad je na jedne radce uvedeno vic adresatu, pak maji pravo postu cist vsichni uvedeni. Pozor - plati pouze pokud z kontextu nevyplyva ze jde o upresneni (napr. Vosahlo, spolubydlici Novotne = adresat je pouze Vomacka ne Novotna). Co je na dalsich radcich je toliko upresneni adresy.
Treba 1. radek - Vomacka, 2. radek - Tunel sro = adresat je Vomacka, nikoliv Tunel.
V obracenym poradi 1. radek - Tunel sro, 2. radek - Vomacka = adresat je Tunel, s tim ze postu vyrizuje Vomacka, ovsem pristup k obsahu ma cely Tunel. Coz se hodi obzvlast tehdy, pokud tam napriklad uz Vomacka nepracuje.

Ja bych byl velmi opatrny pri davani rovnitka mezi "e-mail k dispozici od zamestnavatele" a "soukroma vec", ale i mezi "absolutne firemni vec".
Mezi nami - kdo z nas je ted v praci, asi by ani takhle diskutovat v pracovnim case nemel.
Ono je to totiz vzdy o lidech. Pokud svou praci delate a delate dobre, tezko bude zamestnavatel pedantsky chtit, abyste ani jedinou vterinku pracovni doby nevenoval svym zalezitostem. Stejne jako u sluzebniho telefonu - ac je plne firemni, firma nema pravo potaji odposlouchavat jakykoliv hovor, prestoze Vy nemate pravo volat na ucet firmy.
V praxi se to casto resi tak, ze na konci mesice si zamestnanec zaskrta soukrome hovory a ty si zaplati. Jeste jsem ale nezazil firmu, kde by si zamestnavatel udelal soucet techto hovoru a cenu za pracovnikum (pro soukrome hovory vyuzity) cas si nechal zaplatit.

Nejsme totiz stroje nebo roboti (aspon ja tedy ne :-) a moznost pouzivat telefon nebo mail patri snad k normalnim lidskym potrebam (podotykam, ze mi jde pouze o moznost pouzit, nemyslim tim na naklady zamestnavatele). Takze poslu-li si pet soukromych mailu, asi by mel mit zamestnavatel pravo na uhradu nakladu (vzhledem k neomezene lince 2x512 bych rad videl tu cenu :-). Ale opet - pokud vse funguje normalne, nikoho by to ani nenapadlo.

...vite, nejde o to sikanovat zamestnance.

problem je jinde, je to jako se sexualnim harasenim.

DOkud funguji nepsana pravidla, je vsecho prima a v pohode, veci se resi ruzne ale nekonci u soudu.

Jakmile ale urady zacnou do veci vnaset ZAKONNY poradek, chytnou se toho pravnici a vy se jednoho krasneho dne ocitnete pred soudem a ve vezeni protoze jste sekretarce rekl ze ji to dneska slusi. To same vas ted uz muze potkat i s e-maily zamestnancu.

Proto je potreba se na to pripravit a zaridit vsechno tak, aby se to nemohlo stat a ani nahodou ohrozit chod vasi firmy. To mate jako zamestavatel dokonce v popisu prace... :))

PS: ano, vim ze Vy nejste zamestnavatel, je to mysleno obecne

Škodlivé a nebezpečné jsou oba extrémní názory. Jak ten socialistický (zaměstnanec má právo v zaměstnání dělat cokoli a odnést si domů cokoli, zaměstnavatel mu do toho nemá co mluvit), tak ten feudální (zaměstnanec je po pracovní dobu naprostým majetkem zaměstnavatele a bez jeho velkorysého souhlasu si nesmí ani odskočit). Zatímco ten první je všeobecně považován za nemorální a přestože se ho někteří zaměstnanci snaží v praxi realizovat, veřejně se k němu nikdo nehlásí, u toho druhého se najde dost lidí, kteří jsou ochotni ho veřejně propagovat. Bez ohledu na zákony a ústavní práva.

P.S. dopouštíte se opět klasické terminologické chyby - komunismu jsme se nemohli zbavit, protože tady nikdy nic takového nebylo. Ostatně ani být nemohlo. Proto předpokládám, že tím komunismem myslíte reálný socialismus.

Urad nerika, ze zamestnanci mohou pouzivat firemni mail pro soukrome ucely. Urad rika, ze zamestnavatel nesmi cist soukromou postu zamestnancu. Pro zjisteni, zda zamestnanci pouzivaji postu pro soukrome ucely si musi zamestnavatel najit jinou metodu, nez bezostysne cteni mailu.

Napriklad muzu postu archivovat a podle hlavicek vybrat podezrele zpravy. Pak vyzvu zamestnance, kteremu adresa prislusi, aby potvrdil, zda se jedna o soukromou zpravu. Pokud zamestnanec rekne, ze ne, muzu si ji precist. Pokud rekne ze ano, mohu vyvodit sankce, aniz bych zpravu cetl.

Presne tak. A kdyz uz jsme u toho, tak jeste jedna moznost. Ty keramicke misy na toaletach nejspis taky patri zamestnavateli, takze mu patri i veskera "komunikace" ktera tam probehne :-) => muze ji odchytit a dat treba analizovat, co ze jste to v pracovni dobe vytvoril, eventuelne Vas propustit, protoze zjisti, ze mate cukrovku a v blizke budoucnosti budete pravdepodobne nemocen. Vzdyt k tomu take pouzivate jeho majetek.

To je dobra otazka :-)
U firmy bych to videl vcelku jednoznacne, pokud prijde dopis na adresu Khamoro s.r.o., Dezider Lakatos, Karlinska 8, Praha 8 Karlin a zadny takovy Dezider tam nepracoval, taky to nekdo (sekretarka apod.) otevre a zpracuje.

Pokud jde o soukromy mail (mysleno nefiremni domena), tam by to asi bylo slozitejsi, nicmene (jako postmaster funguji :-) vetsinou jsou ty originalni zpravy v priloze, takze kdyz nechci, tak je nectu. Casto se da prijemce zjistit jen chybnou adresou (misto dezider@khamoro.cz tam je treba dezyder@khamoro.cz) apod.

Není řešení jednoduché?
Pokud zaměstnavatel trvá na tom, že adresa s mojim jménem a doménou zaměstnavatele je firemní, a že má právo ji číst, tak můžu sám rozhodnout zda:
A) Respektuji to a zaměstnavatel mi platí měsíčně dohodnutou mzdu.
B) Nesouhlasím a najdu si jiného zaměstnavatele, který přistoupí na mé podmínky.

To ne, ale za neopravnene pouziti ci zneuziti firemniho auta ci garaze muze dostat hodinovou vypoved.

Bezva, poslu Vam mail, kde uvedu primo do subjektu," dem dneska na pivo?" a presto ze Vas neznam a Vy neznate me, Vas eventuelni zamestnavatel si udela treba cerny puntik (by me zajimalo, jak si predstavujete ty sankce) ze Vam prisel soukomy mail.

Řešit to, co cítíte jako nerovnováhu ve prospěch zaměstnanců tím, že vyhlásíte soukromá nařízení, která z vás udělají absolutního pána nad soukromím zaměstnanců, je špatné. Nakonec byste mohl šikanovat zaměstnance za to, že zavolal sanitku, když viděl, že se na ulici stala dopravní nehoda. Není to přeci služební hovor a vůbec, co má co zaměstnanec v pracovní době koukat z okna, že? Ono se to dá snadno zneužít na obou stranách, proč by zrovna zaměstnavatel měl být ten nekonečně moudrý a spravedlivý, kdo těch přemrštěných pravomocí nebude zneužívat, jestliže automaticky předpokládáte, že zaměstnanci jich zneužívat budou?

Presne tak. I toho vratnyho muze kazdy poslat nekam, protoze nema narok neco kontrolovat.
Znamemu se jednou stalo, ze v obchodaku ho zastavili a at ukaze co ma. Odmitl to a pekne si pockal az prijede policie - po pulhodinove hadce. Kdyz prijeli - asi po dvou hodinach, tak jim ukazal ze nic nema a vedoucimu rek, ze na ne poda zalobu pro urazku na cti :) a pozadoval nahradu strat stim cekanim spojenych - volal do prace, ze je v tom krame a ze nemuze prijit. A to jeste pry ti policajti rekli tomu vedoucimu, ze je vul, ze kdyz nekdo chtel cekat na ne, ze ho mohli pustit rovnou, protoze je jasny, ze nic nema.

A k tematu: cist cizi postu muze jenom dobytek a v takove firme bych dlouho nepracoval. Pokud nekdo svym zamestnancum neveri, nemusi je zamestnavat. Copak by na to rikal asi pan sef, kdyby si admin cetl jeho maily a daval je do obehu ve firme - treba sefovi posila nejaka ctitelka postu na firemni mail, protoze jiny nezna.
Co se tyce nepritomnosti cloveka v praci, je vcelku normalni, ze nekdo zbezne projde maily, jestli neprislo neco neodkladneho - takze napr. ja zjistim co prislo a maily typu "prides dneska do hospody" me vubec nezajimaji a necham je byt.

Po prolétnutí diskuse jsem zjistil, že se zde zatím zřejmě nevyjařoval nikdo, kdo má na sebe přesměrovánu adresu postmaster@doména. Příslušná RFC doporučují (a v některých případech asi i vyžadují) existenci adresy postmaster@doména, kam se automaticky posílají kopie nedoručitelných zpráv a jiné problematické zprávy (někde třeba zprávy s podezřením na virus atd.) Součástí chybové zprávy často bývá i originální zpráva. Na stejného člověka často bývá směřován doménový koš, kam zase přijdou zprávy s překlepem v adrese. Je to porušení listovního tajemství? Nebo není? Má se dotyčný pokoušet z e-mailu uhodnout jeho pravého adresáta a doručit jej, nebo má vše, co nepřišlo na jeho soukromou adresu mazat?

Hmm, a co kdyz nekdo v ramci obchodniho jednani, zdeli vasemu zamestnanci, ze jste s prominutim vul. Je to soukromy nebo firemni mail?. Onen colvek totiz predpoklada, ze mail dostane adresat a ne, ze si ho cte sef. Navic spousta firem neumoznuje svym zamestnancum stahovat soukrome maily => kdyz napr. chce manzelka pozadat manzela o to, aby koupil neco, tak mu to posle na firemni mail. Uplne stejne je to s telefony, jak uz tu bylo receno, taky je nesmite odposlouchavat a jsem zvedav, jak budete nekomu dokazovat, ze ten hovor byl soukromy. Asi nijak, protoze kdyby jste mu rek, ze to mate nahrany, tak Vas zazaluje za nezakony odposlech a tim, ze na dane cislo zavolate a ozve se tam "prosim" mu taky nic nedokazete.

Ale z adresy novak@xxx uz se nezjisti, zda to ma byt novaka@xxx nebo novakb@xxx, napriklad. A nekdy opravdu nezbyva nez otevrit samotnou zpravu - napr. prave pri podezreni na vir v .doc souboru nebo na nejako uneplechu v .html. Teď to tedy není můj problém, protože většinu zpráv pro postmastera tvoří SPAM na staré (neexistující) účty, nemám čas se tím probírat a zjišťovat, jetsli něco náhodou nebylo myšleno vážně. Ale až zprovozním antispamový filtr, docela by mě zajímalo, co tedy s takovými zprávami můžu dělat.
Mimochodem, listovní tajemství se týká doručování zpráv, ve zprávě ÚOOÚ se ale píše o doručení do schránky. Schránka ale podle mého není předmětem listovního tajemství. Navíc pokud by se zákaz vztahoval skutečně až na maily doručené, není nic snazšího, než si od každé zprávy nechat poslat kopii ještě před doručením.
Ještě k listovnímu tajemství - co takhle pozměňování doručovaných zpráv - odstranění podezřelých .exe/.doc atd souborů, překódování z podivných kódování, se kterými si klient neporadí, nebo dokonce nedoručení mailu? To vše je v pořádku?

Nemám v hlavě zákoník práce, ale jsem si téměř jistý, že tohle nespadá pod situace, které zaměstnavatele opravňují k okamžité výpovědi (bez výpovědní lhůty). A to ani v případě, že si něco takového vymyslí do pracovní smlouvy - určitá ustanovení smlouvy jsou neplatná, odporují-li zákonu.

Ne, to je naprosto legitimni pravo zamestnavatele. A zamestnanci se, pro zmenu, mohou rozhodnout odejit, nebo vyhlasit stavku za lepsi pracovni podminky (stavka je take dost jednostranny ukon - asi jako ta soukroma narizeni).

No a co? Ja jako zamestnanec neovlivnim nakolik sileny je muj zamestnavatel. Jestli mu staci takovy mail k sankcim, tak mu holt staci.

Adresu postmaster RFC vyzaduji striktne pro kazdou domenu, pro kterou je prijimana posta.

C) akceptuji to a maily dosle na tuto adresu nebudu vubec cist - cte si je prece sef, tak proc bych je mel cist jeste ja. :-)

PS: Takze pokud si zamestnavatel napise do smlouvy, ze budete privazan ke stolu retezem - zvysuje to produktivitu prace, protoze nemuzete lelkovat nekde kolem, je to taky OK, pokud stim budete souhlasit.

Nevim jak u garaze, ale neopravnene pouziti sluzebniho vozidla je trestny cin a muzete dostat okamzite vypoved z duvodu ztraty duvery.

I ja se domnivam, ze toto je spravne reseni. IMHO zamestnavatel musi zamestnance predem a pravdive informovat o tom, jak se k dannym vecem stavi - tedy napriklad prohlasit, ze veskera data umistena na prostredcich firmy povazuje za firemni - a pokdu zamestnance takto informuje a obe strany vedi na cem jsou, pak muze klidne provadet kontroly. Je pouze na rozhodnuti zamestnavatele, zda mu pripada, ze kompletnim zakazem osobni korespondence efektivitu prace ve spolecnosti zvysi nebo snizi (a podle toho se rozhodnout) a je pouze na rozhodnuti zamestnance, zda mu pracovni podminky pripadaji takove, aby v ramci nich a za dany plat byl ochoten pracovat. O nicem vic to neni. Cokoliv jineho je davat jedne strane prava na ukor strany druhe ...

Vite, jestli mate se svymi zamestnanci takovy vztah, ze oni plytvaji vasimi prostredky tim, ze opotrebovavvaji vasi sektertarku tim, ze si obcas na adresu firmy nechaji poslat soukromy dopis, ktery by jim ona musela predat a jestli vy jim naopak povazujete za normalni a rozumne zahazovat soukromou korespondenci i v pripade, ze by vas jeji predani nijak neprimerene nezatizilo, pak to mate se svymi zamestnanci stejne natolik spatne, ze uz je asi uplne jedno, co delate a jakym zpusobem budete nadale vzajemne vztahy se svymi zamestnanci smerovat. Rozumny zamestnavatel se s rozumnymi zamestnanci proste domluvi na obou stranne prijatelnych pravidlech. Od nerozumneho zamestnavatele rozumni zamestnanci utecou (tim nerikam, ze mu nezustanou nejaci, co by u rozumneho zamestnavatele praci nedostali), nerozumneho zamestnance i rozumny zamestnavatel nakonec propusti. Domnivam se, ze tam, kde vzajemna komunikace vazne natolik, ze je nutne brat v potaz dikci zakona, je jen otazkou (kratkeho) casu, kdy vy zamestnance vyhodite, nebo on od vas utece. Takze cela debata je vlastne o tom, jak vyresit velmi kratke prechodne obdobi pred vypovedi. A to si, alespon myslim, az tak hlubokou pozornost nezaslouzi ...

NEJDE O ŽÁDNÝ ÚZUS, pro "papírovou" poštu platí:
§ 5 odst. 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ze dne 10. ledna 2001 č. 28/2000 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence):
"Je-li v adrese uvedena na prvém místě právnická osoba
a na druhém místě fyzická osoba, za adresáta se považuje právnická osoba. Je-li v adrese uvedeno na prvém místě jméno a příjmení fyzické osoby a na druhém místě označení právnické osoby, za adresáta se považuje fyzická osoba s tím, že poštovní zásilka nebo poštovní poukaz má být dodán prostřednictvím této právnické osoby.
Je-li v adrese namísto jména a příjmení určité fyzické osoby uvedena pouze její funkce v právnické osobě, za adresáta se považuje právnická osoba."

Jen do určité míry. Na některé věci prostě zaměstnavatel právo nemá, i kdyby si je napsal do smlouvy třikrát, červeně, dvacetibodovým písmem, dvakrát podtrhl a zaměstnanec mu je podepsal vlastní krví. Vypadá to zvláštně, ale je potřeba si uvědomit, že v případě pracovní smlouvy jsou obě strany typicky v dost nerovnoprávném postavení. Zatímco zaměstnavateli smlouvu obvykle pečlivě připraví jeho právník, zaměstnanec většinou právníkem nedisponuje a sám nemá zdaleka tolik zkušeností, aby si dal pozor na různé chytáky a háčky, které v mlhavě a zmateně formulovaném textu zaměstnavatel snadno ukryje.

Stávka je sice také jednostranný úkon, ale podmínky, za kterých může být vyhlášena, a způsob, jakým smí probíhat, jsou poměrně jasně stanoveny příslušným zákonem.

Muj nazor je, ze nekdy se ten mail holt precist musi. Posta taky otevre dopis, ktery nelze dorucit a nema zpatecni adresu. Bud uvnitr najde treba zrovna tu zpatecni adresu a pak jej vrati jako nedorucitelny nebo ne a pak obsah skontroluje, eventuelni cenosti propadnou statu a zbytek se znici. Ale aby to byla bezna praxe, procitat maily a zjistovat co je v nich to ne.
Jako postmaster mate urcite pravo cist prave ty nedorucitelne dopisy, ale jen a prave za tim ucelem, aby jste je mohl dorucit. Eventuelni odstranovani exe, vbs a pod je trochu OT a netyka ze vlastniho cteni mailu. Ostatne vetsinou se pak prida priloha s informaci o odstraneni souboru.
K tomu listovnimu tajemstvi jeste neco. Pokud tedy schranka neni predmetem listovniho tajemstvi, tak Vam postacka doruci dopis, vhodi jej do schranky, v klidu si jej vynda a precte si jej - treba ji zajimaji vase milostne dopisy :). Protoze Vam jiz dopis dorucila, tak je to dle Vas OK.

A nebo jít a než naposled zabouchnou dveře tak toho kreténa, co jim "vládnul" nakopat do prdele tak, aby si alespoň týden nesedl. Soudnost už mu tím nevrátí, ale satisfakce je to super :-)))

Už jsem nevěřil, že sem přispěje někdo s mozkem :-)

Choďte častěji :-)

Díky

Z

OK, ať je postižen (jestli výpovědí okamžitou nebo jinak není podstatné). Ale to neznamená, že si s autem zaměstance zaměstnavatel pak udělá co chce.

Aplikujte tedy tejný princip na soukromou poštu.

Srovnavate nesrovnatelne - Vas argument ma stejnou hodnotu, jako kdyz reknu, ze me boty, ponozky, slipy :-) budou majetkem meho zamestnavatele, kdyz v nich vejdu do jeho kancelare :-)

Ja to vidim tak, ze e-mail je v podstate vyrobnim prostredkem, ktery mi zamestnavatel poskytuje k vykonu me prace. Tak proc ho pouzivat pro soukrome ucely? Vas priklad s autem bych tedy trochu preformuloval: pokud mi zamestnavatel poskytne sluzebni auto, nebudu v nem podnikat soukrome jizdy (ovsemze pokud to neni smluvne upraveno).

Ale ano, je to stejně absurdní, podobně jako zpráva, která dorazí zaměstnanci do firmy nemění z toho důvodu svůj soukromý charakter.

A příkladu, který uvádíte, se vůbec nebráním. Pokud si zaměstnanec ony nepovolené soukromé jízdy koná, však neznamená, že se tím stávají firemními.

Tam s tim skutecne uspejete. Protoze je obvykle (a je to tak popsano i v podminkach Posty), ze adresa obsahuje osloveni, jmeno adresata a dorucovaci adresu. To znamena, ze tam, kde je jmeno napsano prvni, je adresatem ona osoba. Pokud je na prvnim miste firma, je adresatem firma. Za adresatem nasleduje "doplnujici informace" o tom, kde a jak adresata zasilky najit. Tam muze byt napriklad napsano, ze ho naleznete v prostorach nejake firmy. Nebo tam muze byt napsano, ze v ramci "adresata" (pokud to neni fyzicka osoba) ma byt predan nejake konkretni fyzicke osobe. Tyto doplnujici informace vsak uz nemohou naprosto nic zmenit na tom, kdo je adresatem dopisu.

na lupu zabrousim jen obcas, ale vzdycky se pobavim. nejvic se dneska bavim, jak se tu odviji na jedne strane plamenna obhajoba zamestnavatelu od lidi, kteri evidentne prispivaji do diskuse v pracovni dobe za prostredky svych zamestnavatelu, a na druhe strane obhajoba prava pouzivat firemni prostredky pro soukrome ucely. nekdy je diskuse na lupe lepsi, nez dikobraz (jestli jeste vite, co to bylo).
pokud bych chtel rypat, pak se budu ptat napr.
- nase firma je akciovka, znamena to, ze ani generalni reditel (de facto zamestnanec) nema pravo pouzivat mail pro soukrome ucely (co je soukromy ucel - domluvit si particku golfu s potencialnim obchodnim partnerem?)
- jestlize zamestnavatel breci nad ztratami, kdyz mu zamestnanci mailuji v pracovni dobe, pak je polomozek, protoze by mel brecet nad zbytecne zamestnatnym clovekem, kdyz ma volny cas.
- pokud si vyridim soukromou vec mailem, usetri mnohdy muj zamestnavatel, protoze me nikdo nevola k telefonu, apod.
- existuje mnoho prostredku (jsem spravce is) jak uvest do pouzivani webu ci mailu poradek, aniz bych musel cist cizi maily (nemluve o tom, ze i ve firemnim mailu mohou byt informace, ktere nejsou urceny komukoliv ve firme)
- cely problem tkvi v lidech. pokud bych vydal takhle zmatene prohlaseni u nas ve firme, budu za vola. pan hlavni ochrance n. se pokusil vymezit jasna pravidla. bohuzel vysledkem je prazdna mnozina.

rozumny zamestnavatel a zamestnanec najdou vzdycky spolecnou rec (ja si vyridim !!nejnutnejsi!! pomoci zamestnavatelovych prostredku, nemusim premyslet, jak stihnout diky nutnemu "prescasu" pro zamestanavatele co vyridit potrebuju), zamestnavatel vi, ze za to dostane spokojeneho zamestnance, ktery je ochoten venovat firme neco navic. pokud si nekdo plete dobreho kapitalistu s otrokarem, je pitomec. stejne tak, pokud si plete zamestnavatele s dojnou kravou.

klidek, doporucuju omyvat prirozeni vlaznou vodou...

S tou nerovnopravnosti je to pravda, ale nerovnopravnosti jsou na obou stranach (napriklad co se tyce prava dat/davat vypoved) a ja bych nerad diskutoval o tom, kdo je nakonec na kratsi strane klacku. Souhlasim s tim, ze pracovni smlouva je za zamestnavatele pripravena pravnikem a muze se stat, ze vam tam neco unikne - na druhou stranu, az to zjistite, vy muzete dat vypoved bez udani duvodu (jen to tam pak musite jeste dva mesice vydrzet) a jit nekam, kde s vami vytirat podlahu nebudou. Pokud dodatecne zjisti chybu zamestnavatel, tak z tohoto duvodu vas vyhodit nemuze (mozna i proto on o text smlouvy dba pecliveji, kdezto zamestnanec to typicky podepisete takrka bez cteni a, zejmena, bez premysleni). Celkove jsem pak chtel rict, ze pokud zakonna uprava opravdu rika to, co se tady predklada k vereni, ze rika, tak jde o nevyvazenou ochranu zamestnance pred zamestnavatelem (protoze direktivne resi veci, na kterych se mohli a meli dohodnout) a domnivam se, ze je spatna (aby bylo jasno - ja jsem a vzdycky jsem byl zamestnanec, nikdy ne zamestnavatel).

Mám obchodního partnera s jehož zaměstnancem (kamarádem) komunikuji pracovně i soukromě. Jak bude zaměstnavatel identifikovat, že obsah mailu je pracovní nebo soukromý ?Hlavička stejná, předmět žádný. Hmmmm a co teď...? .). Máte pocit, že když bude obsahem mailu pracovní záležitost, měl bych to zasílat z adresy ja@mojefirma.cz na on@jehofirma.cz a pokud obsah bude soukromy tak z adresy ja@seznam.cz na on@seznam.cz ? Totální pakárna, což ?.-)

ad BTW: Myslím že je to podobná situace jako když v noci někdo zasune pod dveře obchodního oddělení bez obálky list papíru se stejným "subj." - prostě kdo to najde, předá to panu Novákovi pokud ho zná, jinak to hodí do koše.

A vyhazet takovy magory jako jste vy ...

Tebe by meli taky vyhodit, kdyz vymyslis takopvy pitominy.

zbytečně to komplikujete. Zaměstnavatel nebude smět číst kompletně ani jednu ze schránek.

Pokud Vam prijde do zamestnani normalni dopis na Vase jmeno, povazoval byste za normalni, kdyby ho nekdo otevrel a precetl si ho, i kdyby predem vedel, ze se jedna o soukromou zalezitost? Adresa neni nici majetek, i kdyz ten nekdo poskytuje k jejimu uzivani prostredky: je to proste oznaceni cesty, na jejimz konci jste (jak odesilatel predpoklada) k zastizeni. Existuje jednak institut postovniho, jednak listovniho tajemstvi, jednak je tu obycejna slusnost. Na postovni tajemstvi se ostatne velmi casto zapomina: lide, kteri maji pristup k adresatum a odesilatelum Vasi korespondence, jim jsou vazani a tyto udaje by nemeli prozrazovat.

poradi jmeno, firma identifikuje jako soukromy dopis obecne sdilena konvence, ktera se odrazi ostatne i v Postovnim radu: doporuceny dopis do vlastnich rukou adresovany firma, jmeno muze prevzit jakakoliv zmocnena osoba v podniku, dopis adresovany jmeno, firma vam postacka nevyda, i kdybyste v te firme tvrdil, ze jste reditel zemekoule...

Mam pocit, ze dnes uz se lide z tech vsech prirucek "Jak byt stastny a radovat se ze zivota" a ruznych MBA naprosto zblaznili. Mozna vam uniklo, ze ve firmach pracuji lide a ne roboti. Takze to chce najit rozumny kompromis a ne se snazit delat ve firme dusno kvuli par blbym mailum.

Predevsim "velke" firmy propadaji kultu vaznosti, ale kdyz clovek kolikrat vidi ty okravatovane jelimanky tvarici se ze zrovna pochopili smysl zivota, kteri neumeji ani do peti pocitat a zvladnou jen "vyhodit nekoho na hodinu" za to, ze mu nekdo poslal soukromy mail, tak je to tragikomedie.

Zkuste se nekdy na sebe podivat trochu s odstupem, treba pak pochopite tu naprostou nicotnost problemu s nejakymi maily. Problem je totiz jen v lidech. Kdyz nebude nekdo smet posilat maily, tak si bude treba cist jine blbosti nebo proste nedelat nic. Resenim je zjistit proc to tak je a ne jen omezovat nejake vnejsi atributy toho problemu. Co treba zakazovat chodit na WC, vzdyt to je take naprosto soukroma vec.

Ahoj,
zaznelo tu nekolik argumentu o tom ze adresa <jmeno>, <firma> urcuje soukromy mail.

Ale mailova adresa je prece koneckoncu zpracovavana jinak, totiz <narodni domena>, <domena>, <pripadne subdomena>, <adresat>. Takze vezmu-li adresu vojta.novotny@korporace.cz, tak mail je defakto adresovan formou <firma>, <uzivatel>, cili je to z pohledu doruceni firemni mail.

Pořadí údajů je relevantní u listovní pošty. Pořadí zpracování není podstatné vůbec.
Navíc i u listovní zásilky se nejdříve musí pro doručení zpracovat nejhrubší určení místa: tj. nejprve země, pak město/psč, ulice, atd...

Jo, jezevče, asi je to fakt na dohodě. Ten šéf tě pak vyhodí a ty budeš hledat jiného najivku, kterej tě na chvili zaměstná.
Budeš asi trošku jednodušší typ, nebo jsi možná ještě nezletilý.. Pochop, že když zaměstnavatel napíše do smlouvy, že budeš přivázanej řetězem, tak máš možnost takovou smlouvu podepsat, protože za to máš dobře zaplaceno, nebo se na takového blázna vykašlat a táhnout dál. Prostě si můžeš vybírat!! Pochop to! A stejně tak si vybírá zaměstnavatel.
Ale možná se ti stane, že o tebe nebude nikdo stát, pokud budeš mít ve svých podmínkách např. používání služebního auta pro své soukromé potřeby, odmítnutí osobní prohlídky při odchodu ze zaměstnání, atd.
Ale to asi nikdy nepochopíš.....

Váš názor ja email je správný za jednoho předpokladu. Že Váš poštovní systém není nijak navázán na nějaký veřejný systém. Pokud není a je to jen Vaše interní firemní záležitost, tak to tak udělat můžete. V případě, že Váš systém je připojen třeba k Internetu, tak už se na Vás vztahuje zákon o ochraně listovního tajemnství. Apropo, ten zákon zakazuje šmírování pošty při přepravě, ale nikoliv již před odeslaním a po doručení. Nemůžete chytat poštu na poštovním serveru po cestě (kde je to nejjednoduší), ale pokud budete číst to, co si již uživatelé stáhli a mají ve svém klientu, tak už jste mimo pravomoc tohoto zákona. Číst rozlepený dopis je prasárna, ale rozlepit zalepený dopis a číst jej je proti zákonu, takže to, co mají lidé v podstatě uloženo v klientech v odeslaná/přijatá pošta je mimo dosah ochrany zpráv při přepravě (pokud stisknutí tlačítka odeslat chápeme za ekvivalent zalepení dopisu a stažení zpravy k sobě a označení za přečtenou za akt rozlepení dopisu). Samozřejmě rozumný zaměstnanec od Vás pravděpodobně uteče. Samozřejmě sbírání hlaviček zpráv (od koho, pro koho, kdy) je v pořádku a v podstatě dneska snad i vyžadováno zákonem a požadaváno archivovat po nějakou dobu.
Otázka adresy postmaster a spol a čtení pošty tam došlé z důvodu chyb atd. je taktéž řešena. Lidem zodpovědým za chod těchto systémů je samozřejmě umožněno takto došlé zprávy číst (v podstatě můžou číst i jiné), ale jen za účelem udržení daného systému v provozu. Získané informace nesmí předat třetím osobám. Pokud zjistí něco, co je v rozporu se zákony, tak mají informovat příslušné instituce (nejčastěji policii) a ne jít prásknout šéfovi, že kolega odvedle posílá ven tajné informace.

Ne tak docela! Döruceni fyzicke osobe prostrednictvim pravnicke osoby (zamestnavatele) je OK, ale:

Dopis adresovany: jmeno cizi osoby, firma - postacka zpravidla vyda komukoliv ve firme, pouze doporuceny by nemela vydat a asi nevyda (i kdyz zalezi, zda dodrzuje predpisy, je pro ni jednoduzsi vydat nez vypisovat Ozn.).

Zajimave je doruceni do bytu, tam to vyda postacka komukoliv v tom konketnim byte (a spravne by mela prijit az k bytu a ne dole vyzvanet), a to vcetne doporucene zasilky, nicmene na postu si proto smi prijit vyhradne adresovana osoba, tak je to i v zakone.

Informacni linka posty je: 800 104 410

napis na UOOU a do 15 dnu ti odpovedi

To pekna konstrukce. Zbyva dodat, ze i klasicka adresa je pri dorucovani zpracovavana nikoli "jinak" ale "stejne" - tedy take "obracene" - nejprve dorucite dopis do prislusne zeme pak mesta, pak ho dorucovatelka donese do prislusneho domu, a tam ho preda ...

Takze veskere zaznamy o tech soukromych cestach je podle vas zamestnavatel povinen znicit, zaznamy z GPS vymazat a vubec nesmi patrat, k cemu ten zamestnanec ten kamion na Ukrajine potreboval.
Gratuluju! Opravdu velice vystizne prirovnani :-)

TO neni tak uplne pravda s tou terminologi.

Komunismus lze chapat:
Jednak jako politicky system praktikovany komunistickou stranou. Cili v tomto pripade u nas komunismus byl.
Druhak jako onen zcela fantasmagoricky stav Kazdy podle svych schopnosti, kazdemu podle jeho potreb, kteremu neveril ani Kaja Marx a ktery je stejne nerealny jako myslenka RIAA, ze si lidi uvedomnele prestanou palit CDcka :-)

Ja svy postacce klic od svy schranky nedavam a taky pochybuju, ze by dokazala ten dopis precist a nerozlepit ho.

blbina.
nic se nema prehanet.
u nas (cca 3000 zamestnancu s mailem) na podobny veci kaslem, a zacina nas to zajimat, az kdyz nejaky HOVADO odesle mail s 3 megovou prilohou (max povolene je 4 MB) pro jistotu hned 60 lidem a kazdy z nich pokud mozno na jinem serveru (cili jelikoz relaying je zakazanej odejde to na kazdej server zvlast, pri poctu 2 lidi na jeden server je to 3*30 = cca 90 MB odesilanejch. to se mu potom jdou nacpat koule do sveraku, jinak to slusnyho zamestnavatele zajimat nemusi, neb ..... vse je o rozumne mire, a nerozumnou miru proste vytahnete z logu ...

nicmene jsem slysel o pripadech (v tomto konkretnim zas*anej TMOBILE), kde si lidi forwardovali JEDEN JEDINEJ for, nakonec to doslo k nakymu vylizanymu hlavounovi, a na zitri vyletelo 50 lidi (vsichni kteri tam byli uvedeni ;-)

:) a Vy asi nikdy nepochopite, ze existuji hranice, ktere nesmi prekrocit ani zamesnavatel ve smlouve. Protoze za podobny navrh smlouvy (ne doslova, takovou blbost si tam snad nikdo neda) muze byt klidne zazalovan. Stejne jako kdyz odmitne nekoho zamestnat, protoze je cernej/zlutej/...

No a o tom to prece cele je ne ? Ten mail doruceny do chranky je preci take "zalepeny" a kdyz si ho chci precist, musim to rozlepit. Dle predchoziho nazoru by to rozlepeni bylo naprosto OK.

Pri tomhle pojeti by byl adresatem stat, ne firma :-)))
Ono to bude spis tak trosku obracene.. :o)

Někde jsem četl o žalobách (úspěšných) na několik firem v USA : zaměstnanec cosi poslal z firemního mailu, někomu se to nelíbilo a firmu zažaloval - a vyhrál.
Předpokládám, že k nám to taky dojde. Takže - kontrolovat ho nesmím, ale jsem odpovědný za to co pošle ??

Pokud na Vám na telefon v práci někdo soukromě zatelefonuje, jste smířen s případným odposlechem ze strany zaměstnavatele? Není v tom žádný rozdíl: mail vs. telefon. (Proti výhradám, že příchozí telefonát nic nestojí, se předem ohrazuji a zájemce o vysvětlení odkazuji např na ct.cz)

Klid, k nám tohle nedojde. Nebo už jste slyšel, že by někdo v ČR vysoudil náhradu např. za domácího mazlíčka, kterého se pokoušel sušit v mikrovlnce? :o) Možná u nás není tolik demokracie, ale určitě méně iracionality.

No, jestli ten vtip byl o nem ...

...základní princip srovnání správny, ale jinak jevy nesrovnatelné. I pokud trasu tu z GPS považujete za soukromou, těžko se bude jednat o takové porušení soukromí (a pokud vůbec, tak neúmyslné), jako porušení tajemství dopravovaných zpráv! A už vidím, jak vás zaměstnanec žaluje, že jste si vytisknul jeho jízdu Praha-Brno, kterou služebním autem vůbec neměl provést;-)
E-maily a pošta jsou přece o něčem jiném, kromě toho, že na ně máte zvláštní paragrafy:o), tak ten zaměstnanec nemusí dělat vůbec nic, a vy mu narušujete soukromí, pokud čtete jeho došlou poštu...

Zdaleka bych si nebyl tak jisty, ze mit presny prehled o nekom minutu po minute, kde se nachazi, je MENSI poruseni soukromi, nez precist si jeho mejly. Prece jen je neco jineho vedet, ze
1) nesmely XY si pise s puvabnou WZ
2) vedet presne, kdy u ni jak dlouho spal:-)
Treba ten prihlouply UOOU vyhlasi, ze zamestnavatele ty GPSky musi povinne odmontovat.

Blbcu toho schopnych je tam evidentne dost.

Přenechám za úplatu freemail reditel@seznam.cz ;-) zn: Jen pro soukromé účely ;-)

to by se dle meho dalo definovat:
a) neopravnene uziti cizi veci (tj. bez souhlasu/vedomi majitele - zamestnavatele)
b) temer kradez (s nesouhlasem/primym zakazem s veci nakladat)

myslim, ze oboji k te hodinovce smeruje

Obavam se, ze vase aplikace je zcestna. Schranku mate zarizenou pro firemni - pracovni ucely. Stejne tak mate garaz, kde byste mohl parkovat pro firemni ucely. Garaz, stejne jako schranku nesmite vyuzivat pro osobni ucely => stejne jako v garazi nesmite zacit podnikat, svolavat dychanky, skladovat soukromy material - to same nesmite delat s postou (podnikat, skladovat osobni postu, ...).

Tudiz posta NENI majetkem zamestnavatele, ale jako se muze kouknout, co mu stoji v garazi, stejne tak muze kouknout co ma na serveru.

proto se na telefony zrizuje financi limit - byl byste radsi, kdyby Vam zamestnavatel zridil limit na data a kazdy dalsi (nejlepe kB) data odecetl z platu ?

Konečně zajímavý argument, proč poštu (někdy) číst lze. Zatím se tady někteří jen zoufale snaží prohlásit, že soukromá pošta není soukromou, případně řeší zástupný problém toho, zda se tam taková pošta měla vyskytnout...

Pokud už přijmeme stanovisko, že již doručenou a rozlepenou poštu číst lze, pak máme problém, jak tyto jevy u e-mailu technicky definovat. Zákon s tím (a internetem vůbec) logicky nepočítá. U listovní pošty má příjemce plnou (a fyzickou) kontrolu nad doručeným dopisem (který navíc existuje po celou dobu v jediném exempláři) a může s ní zacházet tak, aby nebyla prozrazena. Lze totéž spravedlivě očekávat také u e-mailu? Čili si kladu otázku, jestli se nesnažíme všechno až příliš striktně technicky definovat, a např. argument typu "ale ta zpráva byla označena jako přečtená, takže jsem ji mohl číst" by třeba soud smetl ze stolu...

No vono to je trochu ošemetné.
Je pravdou, že se s zaměstnanci domluvím a zeptám se zda výměnou za bezproblémovou možnost využívat mail v ROZUMNÉ míře pro soukromé účely budou souhlasit s nějakou omezenou namátkovou kontrolou aby se vychytali jedninci, kteří by na dohodu hřešili a nutili by mne z technických důvodů zaměstnancům zcela striktně soukromé maily zakázat.
Ovšem musím s uvědomit, že ne vždy je svět růžový a vztahy stabilně přátelské. V takovém případě silně riskuji, protože, nasere-li se (a veřte tomu, že k tomu může dojít nejenom proto, že budu zaměstnavatel-pes) na mne alias firmu některý ze zaměstnanců, může mne klidně zpětně udat (a při výše popsaném "pohodovém" modulu jistě nebude mít problém to dokázat) za porušování listovního zákona.

Takže pohodička a domluva to řeší právě pokud zákonodárci nechtějí do všeho šťourat a více méně skrytě, za účelem pevnějšího ovládnutí společnosti nevymýšlejí podobné "ochrany" práv a nedělají z lidí bezprávné pitomce.

No a to s přibližováním se do EU a s přibližováním se EU k modelu "moderního dohližitelského státu" ala Austrálie začíná holt i tady IMHO hodně smrdět tím co už tady před listopadem bylo.

Takže adie svobodo, dav si tě v referendu vymění za "Euro"-dotace :)))

No tak se začne prostě šifrovat, no a zaměstnavatel bude mít smůlu, a uživatel si nastaví automatickou odpověď na jiný účet takže bude vědět zda pošta došla, a pokud se pokusí zaměstnavatel bránit tomuto doručení(není důvod nic neříká, že není dopis firemní), a kdyby každý mail muže obsahovat diskretní data o níchž nemá právo zaměstnavatel vědět(osobní údaj, vlastní pocit z jednání), a zákon o listovním tajemství nelze měnit, musil by to odhlasovat parlamet. Kdo říka že zaměstnavatel je vlastníkem služby, sprostředkovatelem je je server poskytující tuto službu, a ten ho nevlastní viz. autorský zákon(viz. instalace server-u), dalším sprostředkovatelem je pak už ISP.

takovou smlouvu samozrejme muzete podepsat a dokonce z toho pro vas neplyne nic spatneho, protoze toto ustanoveni je nezakonne, tudiz se rusi, nicmene tim neni zrusena cela smlouva. Zustanete mu na krku a muzete si teoreticky delat, co chcete. Myslim ale, ze on uz si zpusob Vasi prevychovy / vyhozeni najde.

Zamestnavatel si sam nabehne na kul, pokud neco takoveho do smlouvy da.

Souhlasim a pod tohle se Vam take klidne podepisu.

Jakakoli kontrola zamestnancu, ktera zasahuje do jejich soukromi pouze zhrosuje atmosferu ve firme. Muj nazor je takovy, ze pokud zamestnanec plni ukoly tak jak ma (v terminu a spravne), je mi jedno, co si v praci dela, kdy tam je (pokud to nesouvisi s plnenim ukolu) a jakym zpusobem ukoly plni.

Jde jen o to stanovit spravne kvantum pozadovane prace, ale k tomu lze dojit nenasilnou cestou neprimym sledovanim prace zamestnance.

A pokud jde o citlive informace, je velice tezke zabranit jejich vyneseni bez obrovskych nakladu. A mozna je lepsi prostrednictvim dobre atmosfery ve firme navodit u zamestnancu pocit loajality ...

Vy budete asi jeden z tech kapitalistu, od kterych kazdy schopny zamestnanec co nejrychleji utece - pokud nedostavaji skutecne nadstandardni mzdu. Doufam (nic ve zlem), ze vymrete jako dinosauri.

Ja mam kuprikladu v praci casu spoustu - do prace chodim az se vyspim a odchazim, kdyz mam pocit, ze uz nic kloudneho neudelam. Svoje ukoly se snazim plnit co nejlepe. Za to ocekavam mimo jine, ze mne moji nadrizeni nebudou buzerovat za kazdy poslany e-mail nebo veticku prohozenou se znamym na ICQ. A vo tom to je...