Vlákno názorů k článku Zaměstnavatelé nesmějí zaměstnancům číst poštu od Závod - Konečně zajímavý argument, proč poštu (někdy) číst lze....

Konečně zajímavý argument, proč poštu (někdy) číst lze. Zatím se tady někteří jen zoufale snaží prohlásit, že soukromá pošta není soukromou, případně řeší zástupný problém toho, zda se tam taková pošta měla vyskytnout...

Pokud už přijmeme stanovisko, že již doručenou a rozlepenou poštu číst lze, pak máme problém, jak tyto jevy u e-mailu technicky definovat. Zákon s tím (a internetem vůbec) logicky nepočítá. U listovní pošty má příjemce plnou (a fyzickou) kontrolu nad doručeným dopisem (který navíc existuje po celou dobu v jediném exempláři) a může s ní zacházet tak, aby nebyla prozrazena. Lze totéž spravedlivě očekávat také u e-mailu? Čili si kladu otázku, jestli se nesnažíme všechno až příliš striktně technicky definovat, a např. argument typu "ale ta zpráva byla označena jako přečtená, takže jsem ji mohl číst" by třeba soud smetl ze stolu...

Váš názor ja email je správný za jednoho předpokladu. Že Váš poštovní systém není nijak navázán na nějaký veřejný systém. Pokud není a je to jen Vaše interní firemní záležitost, tak to tak udělat můžete. V případě, že Váš systém je připojen třeba k Internetu, tak už se na Vás vztahuje zákon o ochraně listovního tajemnství. Apropo, ten zákon zakazuje šmírování pošty při přepravě, ale nikoliv již před odeslaním a po doručení. Nemůžete chytat poštu na poštovním serveru po cestě (kde je to nejjednoduší), ale pokud budete číst to, co si již uživatelé stáhli a mají ve svém klientu, tak už jste mimo pravomoc tohoto zákona. Číst rozlepený dopis je prasárna, ale rozlepit zalepený dopis a číst jej je proti zákonu, takže to, co mají lidé v podstatě uloženo v klientech v odeslaná/přijatá pošta je mimo dosah ochrany zpráv při přepravě (pokud stisknutí tlačítka odeslat chápeme za ekvivalent zalepení dopisu a stažení zpravy k sobě a označení za přečtenou za akt rozlepení dopisu). Samozřejmě rozumný zaměstnanec od Vás pravděpodobně uteče. Samozřejmě sbírání hlaviček zpráv (od koho, pro koho, kdy) je v pořádku a v podstatě dneska snad i vyžadováno zákonem a požadaváno archivovat po nějakou dobu.
Otázka adresy postmaster a spol a čtení pošty tam došlé z důvodu chyb atd. je taktéž řešena. Lidem zodpovědým za chod těchto systémů je samozřejmě umožněno takto došlé zprávy číst (v podstatě můžou číst i jiné), ale jen za účelem udržení daného systému v provozu. Získané informace nesmí předat třetím osobám. Pokud zjistí něco, co je v rozporu se zákony, tak mají informovat příslušné instituce (nejčastěji policii) a ne jít prásknout šéfovi, že kolega odvedle posílá ven tajné informace.

Presne tak. A kdyz uz jsme u toho, tak jeste jedna moznost. Ty keramicke misy na toaletach nejspis taky patri zamestnavateli, takze mu patri i veskera "komunikace" ktera tam probehne :-) => muze ji odchytit a dat treba analizovat, co ze jste to v pracovni dobe vytvoril, eventuelne Vas propustit, protoze zjisti, ze mate cukrovku a v blizke budoucnosti budete pravdepodobne nemocen. Vzdyt k tomu take pouzivate jeho majetek.

Stejne tak ma pravo odposlouchavat vsechny telefonaty? Predpokladam, ze ta plastikova krabice se sluchatkem, co mate v kanclu na stole, neni soukroma.

Zaměstanci ve firmě by měli podepsat (a většinou se tak děje) akceptování firemní politiky. Tam by mělo být specifikováno m.j. že firemní e-mail je firemní nástroj stejně jako když pracujete s firemní lopatou tak k ní nemáte naprosto žádný majetnický vztah a firma vám ji může kdykoliv zabavit tak stejně tak e-mail je firemní nástor pro zpracování firemní pošty a neslouží k osobní komunikaci na kterou by se vztahoval zákon na ochranu listovního tajemství.
Stejně tak veškerá data na počítačích zaměstnaců jsou ve vlastnictví firmy a člověk s nimi může opět nakládat jen podle předpisů, nesmí tam přidávat jiná data než ta která vytovří pro pracovní účely a nebo která mu byla pro pracovní účely poslána. Protože to opět jsou firemní (sdílená) data, firmou určení zaměstnanci s nimi mohou zacházet jak chtějí.
Souhlasím ale, že www freemaily jsou soukromá záležitost, zaměstnavatel má ovšem právo blokovat tyto servery a protože je vlastníkem prohlížeče, počítače, linky tedy všeho, tak má právo kontrolovat vaši práci (to je btw i součástí pracovního práva).
Jinak vyjádření úřadu pro ochranu osobních údajů nemá naprosto žádnou právní váhu - jestli vás někdo vyhodí že si posíláte stomega porna mailem a vy se ohradíte, tak to dejte k soudu, to je jediná instituce, která se může vyjádřit. Až budete mít precedenc nějakého nejvyššího soudu, tak budete mít (téměř) jistotu jaký je výsledek.