Senátor David Smoljak (STAN) nedávno na Radě Evropy, kde působí ve stálé delegaci, přišel s myšlenkou na vytvoření evropské sociální sítě konkurující americké a čínské nabídce v podobě služeb jako TikTok, X, Facebook nebo Instagram. Ve veřejném prostoru za to sklidil, jak se říká, bídu. Typické reakce se točily kolem toho, že Evropská unie nedokáže produkovat vlastní velké internetové firmy, má tendence zavádět velké množství regulací a pak přijde s nápadem ve stylu centrálního plánování.
Smoljak nadhodil dvě hlavní myšlenky. Zaprvé, evropská sociální síť by mohla využívat ověření identity, například skrze evropskou digitální peněženku, což by eliminovalo množství falešných účtů často sloužících k propagandě nepřátelských států snažících se ovlivnit například volby v jednotlivých evropských zemích. A zadruhé by evropská sociální síť měla mít otevřené algoritmy, o nichž víme, jak pracují. To v případě Mety, TikToku či X říci nemůžeme. Tyto algoritmy jsou zneužitelné a provozovatelé síti mohou manipulovat s veřejným míněním.
„Situace je taková, že obsah na sociálních sítích moderují algoritmy. Problém je v tom, že do nich nevidíme. Nastavuje je několik lidí soustředěných kolem Silicon Valley, a samozřejmě TikTok, který je pod vlivem čínské komunistické vlády. Jako půlmiliardový kontinent jsme závislí na tomto oligopolu. Věřím, že bychom se měli opírat o vlastní otevřené algoritmy zaměřené na kvalitu a posílit to o identitu uživatelů,“ řekl Smoljak Lupě ve své senátní kanceláři.
Smoljak má dle svých slov se změnami algoritmů vlastní zkušenosti. Šéf Mety Mark Zuckerberg před časem v rámci boje za eliminaci takzvaného nenávistného obsahu snížil dosah příspěvků politických aktérů, a to plošně. „Se spoustou kolegů jsme se shodli, že nám dosah našich příspěvků spadl na desetinu. Majitel má libovolnou možnost manipulovat s obsahem,“ míní senátor.
Trump, Vance a Musk
Hodně toho, co Smoljak v rozhovoru s Lupou řekl, se točilo kolem nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa a jeho viceprezidenta J. D. Vance. „Novým vedením USA jsme neuvěřitelným tempem konfrontování s novým pohledem na fungování světa. Přestávají platit pravidla a místo vlády práva je tady pohled říkající, že důležitější je pohled toho, kdo je silnější,“ popsal senátor s tím, že i z toho důvodu je nutné posílit naši digitální autonomii.
Zde by šlo dodat slova, která často opakuje poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar: postavení národů je určováno tím, kolik a jaké mají zbraně a kolik mají peněz. Také se hodí fráze o silnějším psovi.
Nicméně, už před nástupem Trumpa k moci bylo možné pozorovat, jak se za ním na rozdíl od prvního volebního období sešikovaly největší americké technologické podniky. Je pravděpodobné, že výměnou za tuto podporu od nové administrativy budou něco chtít. V kuloárech se mluví o tom, že Trump a jeho okolí budou vytvářet tlak na Evropskou komisi a další subjekty a jednotlivce, aby americký big tech nepodléhal zdejší rostoucí regulaci typu Akt o digitálních službách (DSA).
„To je pravda, už teď na to Američané tlačí. O to důležitější je mít vlastní alternativu, abychom na nikom nebyli závislí,“ shrnul Smoljak.
Tlaky ale podle něj zatím nemají dopady. „Jsou slyšet hlasy, že bychom regulaci na firmy z USA měli uvolnit, ale zatím to není převažující mínění. Ze strany Evropské komise jsem nezaznamenal rezignaci na vymáhání platných zákonů. Možná se pozdrží proces přijímání některých definitivních rozhodnutí, tedy že nebudeme vymáhat pokuty, aby se dalo dospět k řešení. Ale nevidím rezignaci v tom, že bychom zrušili DSA či z toho vyjmuli americké kolosy. To by byla kapitulace a opakovalo by se to v dalších oblastech,“ doplnil Smoljak.
Český senátor, který je členem Výboru pro záležitosti Evropské unie a Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, vidí za voláním J. D. Vance o svobodě slova útoky právě na DSA. To se rozchází s tím, jak si jeho slova vykládají pravicoví a konzervativní příznivci a politici. „Elon Musk řekl, že DSA nebude respektovat. V současné době si může upřednostňovat jakýkoliv obsah a mazat vše, co mu není po vůli. Přitom projekt nové americké administrativy je pevně spjatý s tímto prostředím,“ popsal Smoljak.
Podle senátora platí přísná pravidla pro tradiční média, zatímco pro sociální sítě, které už jsou možná větším mainstreamem s větším dosahem a vlivem, nic tak přísného zatím nemáme. „Je nemyslitelné nemít podobnou regulaci i na sítě,“ uvedl Smoljak.
Nevím, jak síť postavit
Dobře, to je jeden pohled, druhý naopak s postupem konzervativců souhlasí. Nyní zpět k tomu, zda by Evropa měla mít vlastní sociální síť a případně v jaké podobě. Digitální suverenita, o níž Smoljak mluvil, je náš dlouhodobý problém. V mnoha ohledech se musíme spoléhat na jiné země, třeba v cloudech, AI čipech, počítačích nebo satelitním internetu. Lokální alternativy by se jistě hodily, bohužel zatím spíše reagujeme na hrozby zvenčí, než že bychom hledali funkční cesty, jak v příštích generacích být napřed.
Smoljak je dramatik a mediální profesionál, takže dle jeho slov rozumí světu médií, nikoliv IT. „Nemám ambici říkat, jak by se naše sociální síť měla designovat,“ konstatoval. „Nejlepší by bylo, kdyby se myšlenky zhostil podnikatelský sektor ve spolupráci s akademickou obcí. Já do pléna vypustil nápad a předpokládám, že o tom podobně přemýšlí řada dalších institucí, lidí a organizací. Mým úkolem je o těchto věcech mluvit.“
Smoljakovi se například líbí to, že Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy společně s AMD povede vývoj evropských velkých jazykových modelů (LLM), tedy základu alternativy pro umělé inteligence typu ChatGPT nebo DeepSeek. Na Lupě jsme o tom podrobněji referovali.
Hajič projekt prosazoval už v roce 2023, vlivem pomalého pohybu evropských těles ale byl schválen až nyní. Smoljakovi se nicméně líbí důraz na kvalitu dat a modelů, což konvenuje s jeho přístupem k algoritmům na sociálních sítích. Současné sítě nás podle něj zahrnují velkým množstvím šuntu. Je nicméně nutné říci, že provozovatelé sítí se chovají komerčně, podle někoho šunt pro jiné znamená zájem uživatelů a peníze z reklamy.
A to je jeden z důvodů, proč neevropské sociální sítě mají takový úspěch. Smoljakova myšlenka nemá jasnou vizi realizace. A lze předpokládat, že pokud by se toho ujaly evropské orgány, úspěch bude nulový. Trh se chová jako trh.
Více Evropy, méně Evropy
Opět tedy vyvstává otázka, proč Evropa nemá své technologické šampiony, vlivem čehož musí řešit tendence Muska, Trumpa nebo Vanceho.
„Jde o fenomén Silicon Valley, kde se koncentrují talenti, ideální podmínky, kultura podnikání a finanční prostředí. Americká kultura neklade překážky podnikání, u nás je nepochybně vše sešněrovanější. Nemáme společný kapitálový trh, hodně věcí se odehrává v rámci národních států a máme požadavek subsidiarity, aby se vše možné řešilo na národní úrovni. Tento přístup budeme muset přehodnotit a vybudovat společné kapitálové prostředí, kam si startupy budou moci chodit pro peníze na rozvoj technologií a byznysu. Máme 27 daňových systémů a tvrdošíjně si chceme střežit ohrádky. Je to politický problém,“ popsal Smoljak svůj pohled na věc.
To není nic nového, o podobných problémech se mluví už delší dobu, teď debata akceleruje. Když to zjednodušíme, řešení se předkládají dvě. Jedna strana, kam spadá i Smoljak, chce více Evropy a její užší integraci. Druhá naopak chce Evropy co nejméně – zaměřit se na volný pohyb, zboží a kapitálu a jinak vytvořit konkurenci menších agilních států. Blízko k politickému prosazení jedné či druhé myšlenky ale není nikdo.
Do doby, než budeme mít vlastní technologické kolosy, budeme řešit, jestli nám ty z USA nebo Číny neškodí a jak jim zatnout tipec. Navíc se ukazuje, že často vytvoříme regulaci pro údajnou ochranu našich lokálních firem a přistřižení křídel těm velkým z Ameriky, která ale ve výsledku uškodí právě těm našim.
Ten zákon byl chyba
Příkladem je novela autorského zákona, jež původně měla zajistit to, aby Google a spol. netěžily z obsahu zdejších zpravodajských médií. Americké firmy ale zareagovaly tak, že raději omezily přebírání obsahu a odkazování na něj, což médiím snížilo návštěvnost a příjmy. Smoljak byl zpravodajem tohoto zákona.
„Ten zákon byl chyba. Zástupci Googlu nás ujišťovali, že nechtěli zpravodajské weby postihovat, ale že jim nic jiného nezbylo, protože Googlu hrozily vysoké pokuty. Musíme se pokusit zákon revidovat a najít cestu, která nebude zpravodajská média poškozovat. Bude na Ministerstvu kultury, aby připravilo úpravu a vyjednalo dohodu s Googlem a dalšími. U Googlu je na rozdíl od X a Muska vůle dospět v Evropě k dohodě,“ popsal Smoljak.
A co občas nechat trh být, ať se mu může volně dýchat a může vybudovat produkty bez toho, aniž by musel najímat odborníky na compliance a místo byrokracie investovat do vývoje a obchodu? A případné problémy řešit za chodu?
„To je americký pohled. Mnohem lepší je mít jasné předvídatelné prostředí a podle toho postupovat než investovat do něčeho, co mi pak soud shodí. Jsem příznivec toho mít pravidla dřív, než se do věcí pustíme, dává to předvídatelnost prostředí,“ nastínil Smoljak své smýšlení ne nepodobné dalším politikům a byrokratům v Evropě.
Český senátor každopádně chce myšlenku evropské sociální sítě dál propagovat. Často se setkává s mezinárodními kruhy, kde k tématu hodlá přitáhnout větší pozornost.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU