Inzeráty uvozené otázkou Proč premiér hrne naše peníze soukromým firmám?
a obsahující karikaturu premiéra Bohuslava Sobotky nechala otisknout nedávno vzniklá Česká asociace satelitních operátorů v pátečním vydání deníku Dnes a pondělním Blesku. V reakci na některá kontroverzní tvrzení, která v rámci těchto inzerátů zazněla, svolalo vysvětlující tiskový brífink nejen ministerstvo průmyslu a obchodu, ale vlastní setkání zorganizovaly i České Radiokomunikace a nakonec také samotná asociace satelitních operátorů.
PODROBNĚJI: Dva brífinky v jeden den – České Radiokomunikace se na dálku dohadují se satelitními operátory
Některá média ale šla ve své kritice ještě dál a kromě inzerátu upozornila i na skutečnost, že útok na předsedu vlády se uskutečnil během volební kampaně. Konkrétně citovali vyjádření člena nově založeného Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého, který pro Český rozhlas uvedl, že v uvedeném inzerátu se zadavatel snaží jednoznačně vzbudit dojem, že premiér koná v rozporu se zájmy občanů
. A zákon hovoří podle Outlého v tomto případě jasně.
Outlý dále označil inzeráty za veřejné oznámení sloužící v neprospěch jednoho z kandidátů, dokonce reprezentujícího celou stranu, a je nepochybné, že to je forma oznámení, za kterou se poskytuje úplata, protože je to celostránkový inzerát v celostátním tisku
. Na svém twitterovém účtu pak Outlý ještě dodal, že volební kampaň je z principu i o tom, že se zájmové skupiny snaží ovlivnit mínění voličů
. Navíc zákon ji definuje jednoznačně,
dodal ještě Outlý.
Nový úřad i nová zákonná norma
S jeho kategorickými tvrzeními ale nesouhlasí třeba Marek Antoš z katedry ústavního práva Právnické fakulty pražské Univerzity Karlovy (Antoš je zároveň majitelem společnosti Internet Info, která mimo jiné vydává i server DigiZone.cz, pozn. redakce). Jedná se o novou zákonnou úpravu a nikdo zatím neví, jak ji stejně tak nedávno zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí bude v praxi vykládat,
domnívá se Antoš.
Marek Antoš, ústavní právník a majitel internetového vydavatelství Internet Info
Jak potvrzuje advokát Filip Winter, období volební kampaně je podle nové zákonné úpravy prodlouženo na dobu od vyhlášení voleb, tedy v tomto případě od 19. dubna, až do vyhlášení jejich výsledků. V této době mimo jiné platí, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje,
cituje zákonná ustanovení Winter.
AKTUÁLNĚ: Vládní novelu Zákona o elektronických komunikacích schválila Poslanecká sněmovna jednohlasně
Hlavní smysl nové úpravy ale podle Antoše spočívá především v omezení výdajů kandidujících subjektů, a to jak na pozitivní kampaň, tedy vlastní propagaci, tak i na kampaň negativní, která má za účel oslabit ostatní kandidáty. Aby nebylo možné toto omezení obcházet tím, že by volební kampaň platila nějaká třetí osoba, spřízněná s kandidujícím subjektem, omezuje zákon i kampaň vedenou třetími osobami,
vysvětluje Antoš.
Registrace i pro třetí strany
Tito zadavatelé se musí podle nedávno schváleného zákona registrovat u zmíněného Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a také jsou povinní své inzeráty zřetelně označit. Navíc jsou vázány zákonným limitem, v tomto konkrétním případě částkou 1,8 milionu korun. Pokud právnická osoba některou ze stanovených povinností nesplní, je odpovědná za správní delikt, za který lze uložit pokutu od deseti do sta tisíc korun,
vypočítává Antoš.
PSALI JSME: Vášně okolo zákona o elektronických komunikacích neutichají, po ČTÚ zveřejnilo své stanovisko i MPO
Obě tato ustanovení ale Antoš považuje za omezení ústavně zaručené svobody slova, přičemž Listina základních práv a svobod umožňuje jen takové omezení, které je v demokratické společnosti nezbytné k ochraně některých legitimních cílů. Při aplikaci zákonné úpravy podle něj nelze postupovat mechanicky, ale vždy uvážit ústavní principy.
Zejména u sdělení třetích stran je třeba zákonnou úpravu vykládat restriktivně a podřazovat pod ni pouze ta sdělení, která jsou skutečně zastřenou volební kampaní, již je třeba limitovat. Podle mého názoru je také třeba zohlednit časové hledisko: čím blíž ke dni voleb, tím přísněji je asi možné posuzovat, zda jde, či nejde o kampaň, naopak čím vzdálenější je den voleb, tím by měl být Úřad benevolentnější,
myslí si Antoš. Z těchto důvodů nepovažuje za nutné, aby inkriminovaný inzerát podléhal regulaci, protože k porušení zákona podle něj nedošlo.
„Vždyť je to normální lobbing...“
Citovaný advokát Winter nepovažuje předmětný inzerát v žádném případě za součást volební kampaně, protože nepropaguje ani nehanobí žádnou z kandidujících politických stran nebo kandidátů. Navíc pokud je mi známo, kandidátky dosud ani nejsou uzavřeny. I kdyby se o volební akt jednalo, nespatřuji ve zvolené podobě inzerátu – a to zejména díky tvaru otázky, porušení volebního zákona, protože nejde o nějaké ‚sdělení nepravdivého údaje‘. Myslím, že se spíše jedná o běžný a v demokratické zemi normální lobbing,
rekapituluje své dojmy ze zkoumaného inzerátu Winter.
Za omyl považuje případná opatření postihující uveřejnění inzerátů ČASO také advokát Ivan David z advokátní kanceláře KMVS. Regulace politické reklamy v době předvolební kampaně, pokud se tedy jedná o volby do Poslanecké sněmovny, je podle něj obsažena v zásadě ve dvou zákonech:
- Zákon o regulaci reklamy – ten zakazuje anonymní oznámení
týkající se voleb šířená v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování
pod pokutou až dvou milionů korun, která se ukládá šiřiteli anonymu. - Zákon o volbách do Parlamentu ČR – ten zakazuje propagaci a volební agitaci, v níž absentuje
informace o jejich zadavateli a zpracovateli
. Jinými slovy jde tedy opět o zákaz anonymních inzerátů. Zde je možné uložit pokutu až sto tisíc korun osobě, která nezajistí, aby anonymní inzerát nebyl šířen.
Podle Davida ale žádný zákon nezakazuje politickou reklamu jenom proto, že by šlo o placené veřejné oznámení sloužící v neprospěch jednoho z kandidátů
, jak uvedl v úvodu citovaný Outlý. To by ani nedávalo smysl, protože podstatou politické reklamy je přece právě to, že je v neprospěch všech ostatních subjektů, které nejsou propagovány – a ve většině případů je taková reklama za úplatu,
dodává David.
Svoboda slova je volebnímu zákonu nadřazena
V případě, že politik není zmíněn v roli kandidáta, byl by zákaz karikování jakéhokoliv politika absurdní a neodpovídající ústavní svobodě slova,
tvrdí mediální analytik Štěpán Kotrba. Podle Kotrby je zásadní, že se inkriminovaná karikatura týká rozhodování současného parlamentu a z něj vzešlé vlády.
ROZHOVOR: Patrik Brom – Vládní strategie přechodu na DVB-T2 prosazuje pouze jedinou možnou variantu
Kotrba také zdůraznil, že volebnímu zákonu je nadřazena Listina práv a svobod, která dává každému, tedy i satelitním lobbistům, právo svobody slova písmem i obrazem. Volební zákon nemůže být s tímto principem v rozporu. V případě, že se nejedná o znázornění politika v roli kandidáta, bylo by absurdní a odporující svobodě slova, aby bylo zakázána politika karikovat. Zůstává ale otázkou, zda se v tomto konkrétním případě nejedná o vědomé klamání spotřebitelů,
okomentoval Kotrba tvrzení, která se na inzerátu zadaném Českou asociací satelitních operátorů objevila.
Místo sta tisíc rovnou půl milionu pokuty
S názorem Jana Outlého prezentovaným v úvodu naopak souhlasí známý mediální advokát Aleš Rozehnal. Vzhledem k tomu, že ve Sbírce zákonů bylo zveřejněno rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky, začala dnem tohoto zveřejnění v České republice volební kampaň. Jakákoliv agitace ve prospěch nebo neprospěch kandidující politické strany, politického hnutí či jejich kandidáta je tedy v současné době považována za agitaci v rámci volební kampaně,
tvrdí rezolutně Rozehnal.
Podle Rozehnala mohou sdělení v rámci volební kampaně činit nejen kandidující politické strany nebo hnutí, ale i osoby, které se přímo volebního boje neúčastní. Takovým subjektem je například zmíněná asociace satelitních operátorů. Aby však taková osoba mohla na volební agitaci poskytnout nějaké finanční prostředky, třeba formou inzerce, musí požádat o registraci Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Úřad jí potom přidělí evidenční číslo a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách,
popisuje vzorový postup Rozehnal.
Takto registrovaná osoba je následně povinna si pro financování volební kampaně zřídit volební účet a zveřejnit adresu svých internetových stránek, na kterých budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně. Výdaje dotyčné osoby na volební kampaň pak v rámci voleb do Poslanecké sněmovny nesmí přesáhnout zmíněnou částku 1,8 milionu korun včetně daně z přidané hodnoty.
ANALÝZA: Z technické novely zákona o elektronických komunikacích k DVB-T2 se stává politikum
Podle Rozehnalových informací ale Česká asociace satelitních operátorů o registraci u zmiňovaného Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí nepožádala a ani nezřídila požadovaný volební účet a nezprovoznila ani internetové stránky, na kterých by zveřejňovala informace o financování volební kampaně a pohybech na volebním účtu. Je tedy vysoce pravděpodobné, že se dopustila přestupku, za který jí může být uložena pokuta až do výše půl milionu korun,
uzavírá Rozehnal.
Někteří komentátoři ale považují Rozehnalův výklad za zbytečně formální. Kdyby tomu tak bylo, museli bychom během volební kampaně zavřít snad všechny noviny. A nejen zpravodajství, ale i komentáře. Nejspíš i s komentátory,
reaguje Kotrba.
ČLÁNKY DO MAILU