Spíš je třeba řešit co s těmi přemnoženými parazity a ne přidělávat další. Stát je třeba funkcí zbavovat a ne mu další přidávat. Mimo armádu a policii mají být jakékoliv data státu zcela veřejná. Pokud má stát potřebu něco mimo silové složky tajit, znamená to, že vykonává funkci, která mu nepřísluší. Stát mimo silové složky nesmí disponovat s údaji, které by bylo třeba tajit. To by měla být první zásada.
Úřady žádná jména znát nemusí, stačilo by jim ke správě jen číslo vydaného OP a zápis v matrice a ten je veřejný. To zda je někdo občan by se určovalo na základě zkoumání pravosti OP a popřípadě hodnověrných svědků. Terorismus je možný jen ve společenstvích otroků, kteří nemají právo nosit zbraň. Tento deficit žádné sebepodrobnější sledování občanů nenahradí.
Navíc stát nemusí asistovat v žádných vztazích mezi občany, nepotřebuje vědět, co mezi sebou občané dělají, nemusí je tedy ani identifikovat až na pár výjimek.
Stát nemá předcházet konfliktům mezi občany, na řešení sporů jsou soudy. Na řešení zločinů policie a ta si samozřejmě může vést vlastní utajenou databázi usvědčených a odsouzených zločinců. Soud si může zaregistrovat občany v civilních sporech ad hoc, nepotřebuje žádnou evidenci, žádné občanky, může soudit jen ty osoby co se k soudu dostaví, nebo které jsou účastníky označeny. Stát nemusí s žádnými osobnímu údaji nakládat, není mu nic do toho, kde kdo bydlí, co si staví na svých pozemcích, a podobně.
ČLÁNKY DO MAILU