Rád bych požádal autora, zda by mohl článek rozšířit (případně napsat druhý díl), kde by byly zahrnuty informace o clearingu v Portugalsku (prý je regulován státem a vnitrostátní platby kreditní kartou stojí obchodníky minimální poplatek nebo snad vůbec nic) a informace o fungování Geldkarten v Německu (další systém, kde jsou náklady na platby minimální).
Nebylo by hezké, kdyby stát na našem českém pískovišti zavedl např. elektronickou peněženku ve formě čipové karty (vzhledově podobné s telefonní kartou, čip by bylo možné integrovat i do kreditní karty, takže tloušťka peněženky ani počet předmětů v ní by se používáním nezvětšil)? Elektronická "peněženka" by obsahovala aktuální sumu peněz (příp. ve více měnách), ochranu proti zneužití/použití (PIN) a privátní a veřejný klíč pro převádění peněz. Převod peněz by byl možný pouze mezi dvěma takovými kartami (např. jedna zákazníka a druhá obchodníka) s pomocí terminálu. Terminál by měl displej a klávesnici, na displeji by se při začátku převodu zobrazila částka k převedení a po odsouhlasení převodu zákazníkem by se iniciovala šifrovaná komunikace (obdoba SSH či SSL-HTTPS) na bázi transakcí pouze přímo mezi oběma "peněženkami". Součástí transakce by bylo vyžádání zadání PINu "peněženky", ze které se peníze odebírají, na terminálu. Převody by tak byly naprosto bezpečné a bylo by tak i znemožněno "vytváření peněz". Peněženky by bylo možné dobíjet např. v bankomatech, kde by se místo papírových peněz o odpovídající částku zvětšila "hotovost" v "peněžence". Klíče v "peněženkách" by byly certifikovány vydavatelem (státem), aby nebylo možné přidávat peníze ze simulovaných "peněženek" nebo provádět "man-in-the-middle" útoky.
Výhody:
- zrychlení plateb (markantní zejména v supermarketech, kde by platba trvala řádově sekundy, byla by dokonce rychlejší než platba hotovostí),
- žádné mince, žádné bankovky, žádné problémy se skládáním konkrétní částky (tedy ani s vracením),
- žádné poplatky třetím stranám za platby,
- možnost mikroplateb ve zlomcích haléřů,
- platby s okamžitou účinností (okamžité odepsání a připsání převáděné částky),
- platby i na místech bez JTS/GSM apod.,
- větší anonymita placení ve srovnání s kreditními kartami (díky distribuované povaze převodu peněz bez centrálního shromažďování historie transakcí),
- možnost online plateb přes internet (uživatel by musel pouze mít čtečku "peněženek", internet by se použil pro tunelování komunikace mezi "peněženkami" zákazníka a obchodníka) či
- zvýšená bezpečnost (při ztrátě "peněženky" nelze peníze zneužít, jako důsledek menší motivace zlodějů takové "peněženky" krást).
Nevýhody:
- při ztrátě "peněženky" přijde majitel o obnos v ní uložený (stejné jako při ztrátě hotovosti).
Myslím, že ve Francii se o něco takového pokoušeli. Netrvalo dlouho a nějaký profesor objevil způsob, jak kartu "nabít". Nedokážu si představit, že by něco takového bez oné historie fungovalo, jak by se poznalo legální nabití od nějakého pokoutného doma na vlastním hardware.
Moc tomu nevěřím.
Máte pravdu. Systémy tzv. neauditovaných elektronických peněženek sice ve světě existují, ale v principu mohou být velmi nebezpečné. V případě prolomení takového systému může dojít až k ohrožení stability měny. V EU musí povinně všechny systémy el. peněženek být auditované, tzn. každá transakce je evidována podobně jako u běžných platebních karet. Má to také výhody, banka ví, kolik máte v peněžence peněz a v případě její ztráty vám je může vrátit.
Takovou peněženkou je i Maxkarta ČSOB.