Jste považovaný za „otce“ digitální novely. Jak moc máte ale ještě kontrolu nad její podobou poté, co vstoupila do Parlamentu? Je to tak, že jste ji s kolegy vhodil do černé skříňky a nyní vám nezbývá než čekat, jaký výsledek odtud po hlasování poslanců vypadne?
Mám ze schvalovacího procesu stále dobrý pocit. Zdá se mi totiž, že poslanci vnímají text, se kterým vláda přišla, jako výsledek uskutečněný na základě významné shody všech zúčastněných stran. Byť samozřejmě ne všichni jsou s ním spokojeni.
Jestli považuji něco za velmi příznivého pro další osud digitální novely, tak je to fakt, že všichni poslanci, kteří to s ní myslí dobře, se s námi svoje návrhy snaží konzultovat. Oslovují nás, ptají se nás na náš názor.
Tyto poslance samozřejmě obchází mnoho lobbyistů a vlivových osob, které se je snaží přesvědčit o tom, co by bylo potřeba ještě na diginovele udělat. Jsem proto mile překvapen tím, že tito poslanci jdou a zeptají se. Ať už mne, paní doktorky Smolíková (náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková, pozn. aut.) nebo někoho dalšího z předkladatelského týmu. Máme tak možnost se k předloženým návrhům vyjadřovat a upozorňovat případně na rizika, která jsou s tím či oním návrhem spojena.
O kterém textu se teď mluví, když se hovoří o digitální novele? Objevilo se sedm změn, se kterými přišel poslanec Petr Pleva (ODS). Šest z nich je marginálních, ale ta sedmá mi přijde docela zásadní – prodloužit Nově a Primě jejich licenci o čtyři roky. Podle středečního jednání sněmovního kulturního výboru a mediální komise to vypadalo, že vládní podoba návrhu je mrtvá a přešlo se na „Plevovu revizi“.
Plevova revize není žádnou revizí. Popsal jste to naprosto přesně. Jsou to některé drobné úpravy textu, které buď jsou legislativního charakteru, nebo zpřesňují některé formulace. Leckdy zpřesňují formulace, které my jsme tam neudělali, ale které už jsou v mediálním zákoně. My jsme je opravovat nechtěli, ale jejich zpřesnění se přitom nebráníme.
Jediná zásadní změna, kterou jste zmínil, je prodloužení licence televizi Nova a televizi Prima. Tam je v tuto chvíli naformulováno, že je to prodloužení o čtyři roky proti původnímu stavu (tedy do roku 2021 u Novy, resp. 2022 u Primy, pozn. aut.). Z naší analýzy, která vyplývá ze znalosti toho, jak by ta novela měla fungovat, tento posun v licenci televize Nova a Prima nezakládá nový nárok na další pozici v digitální síti (do situace jedné stávající a dvou kompenzačních licencích místo stavu 1 + 1, pozn. aut.).
A jestli bylo smyslem této novely něco prosadit, tak to bylo mj. to, aby existovalo konkurenční prostředí v rámci televizního vysílání. Aby v Česku bylo víc vysilatelů než jen Česká televize, Nova a Prima. Komerční televize mají svoji licenci dneska platnou do roku 2017. Do stejného roku mají také právo vysílat na nějaké jasně definované pozici v některé digitální síti. Pokud chtějí mít takříkajíc na papíře napsáno, že budou moci vysílat ještě o čtyři roky déle, z našeho pohledu to není problém.
V konkurenčním prostoru tím totiž stejně nezaberou místo někomu dalšímu, to za prvé. A za druhé říkáme, že oni stejného výsledku mohli dosáhnout prostě tak, že by si po přijetí digitální novely požádali o vydání registrační licence (pro DVB-T a jen za správní poplatek 50 tisíc korun, pozn. aut.). Z našeho pohledu, z hlediska věcného dopadu takové úpravy, to nemá vůbec žádný vliv, a proto já i tuto změnu – upřímně řečeno – považuji za technicko-legislativní.
Myslíte si ale, že je to změna k něčemu prospěšná? Po roce 2012, v plně liberálním trhu, by si přeci Nova s Primou mohly požádat o kolik dalších licencí s dvanáctiletou platností by jen chtěly?
To se ptejte televize Nova a televize Prima, proč takovou úpravu chtějí. Mně to úplně jasné není. Na druhou stranu, pokud mám umožnit přístup dalších subjektů na trh tak, aby jim ti, kteří jsou už na trhu dlouho, nezamezili sem vstoupit, pak já říkám, že to, že se stávajícím komerčním televizím jejich licence prodlouží o zmiňované čtyři roky, tak se z hlediska přístupu nových hráčů na trh nic nezmění.
Poslanci se ve středu dohodli, že do 19. září k digitální novele shromáždí všechny pozměňovací návrhy. Druhé čtení návrhu přitom má proběhnout až 25. září. Počítáte s tím, že v tom mezidobí, kdy by se mělo předjednávat znění pozměňovacích návrhů, vás poslanci opět pozvou „na kus řeči“ a vy budete moci ovlivnit to, o čem se bude hlasovat?
Určitě s tím počítáme. Od všech orgánů Poslanecké sněmovny, kde jsme v našem shluku předkladatelů (digitální novelu předkládají společně ministerstva vnitra, kultury a průmyslu a obchodu, pozn. aut.) zatím byli, máme příslib, že dostaneme k vyjádření všechny pozměňovací návrhy, které padnou a které mají být do 19. září předloženy.
Dostali jsme slíbeno, že k návrhům budeme moci dát své stanovisko a že budeme přítomni i jejich projednávání. A to jak v rámci mediální komise, tak v rámci toho, co se bude načítat ve druhém a případně hlasovat ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Myslím si proto, že budeme mít trvale možnost doporučovat, varovat nebo případně prosazovat některé rozumné věci, které my jsme třeba neupravovali, a u kterých považujeme za rozumné, že by se mohly touto novelou upravit.
Jak velkou politickou shodu nyní cítíte na digitální novele nebo na případných jejích úpravách? Na středečním jednání sněmovní mediální komise to vypadalo tak, že čtyři strany už jsou zajedno, jenom komunisté že mají na věc jiný názor.
Víte, já jsem nevnímal ani z řad zástupců KSČM, že by měli jiný názor. Oni pouze nesouhlasili s procedurou. Já znám ale jejich názory a měl jsem možnost konzultovat – protože mě oslovili – některé jejich případné návrhy, doplnění nebo otázky. Myslím si tedy, že to, co oni budou chtít uplatňovat, není v rozporu s tím, jak je digitální novela zpracovaná. Ve středu se vedla diskuse jen o to, co se vezme za základ dalšího jednání. A jestli se pozměňovací návrhy budou dávat k tomu vládnímu návrhu, a nebo k návrhu pana poslance Plevy.
A situace je teď taková, že se bude reagovat na úpravy Petra Plevy.
Ano. Pro nás je to samozřejmě o něco složitější, protože se s tím budeme muset vypořádat. Ale pokud to přispěje k tomu, že diginovela projde, tak je to naše práce a my ji rádi uděláme.
Zvukový záznam V. kulatého stolu Žofínského fóra
Úvodní slovo
01 [MP3, 8,29 MB] Martin Říman (ODS), ministr průmyslu a obchodu02 [MP3, 5,86 MB] Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr a předseda Legislativní rady vlády
03 [MP3, 3,58 MB] Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra
04 [MP3, 3,73 MB] Petra Smolíková, náměstkyně ministra kultury
Foto: Autor
Diskuse a poznámky
05 [MP3, 4,02 MB] Vladimír Mlynář, exministr informatikyMartin Říman, Cyril Svoboda
06 [MP3, 2,94 MB] Zdeněk Zajíček, Petra Smolíková
Václav Žák, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
07 [MP3, 5,43 MB] Zdeněk Vaníček, předseda České asociace kompetitivních komunikací
Petr Dvořák, generální ředitel televize Nova
08 [MP3, 3,17 MB] Zdeněk Zajíček
Michel Fleischmann, prezident rádií Frekvence 1 a Evropa 2, mediální skupina Lagardere
09 [MP3, 8,35 MB] Štěpán Kotrba, novinář Britských listů
Jan Dašovský, místopředseda představenstva České asociace kompetitivních komunikací
Cyril Svoboda, Zdeněk Zajíček
Zdeněk Duspiva, národní koordinátor české digitalizace
Foto: Autor
10 [MP3, 8,49 MB] Jiří Balvín, předseda Asociace digitálních televizí, generální ředitel televize ÓčkoVáclav Žák, Cyril Svoboda, Michel Fleischmann, Cyril Svoboda
11 [MP3, 6,39 MB] Martin Pecina, předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže
Vladimír Mlynář
12 [MP3, 14,4 MB] Vladimír Mlynář, Zdeněk Zajíček
Pavel Dvořák, předseda Českého telekomunikačního úřadu
Václav Žák, Jiří Balvín
Martin Kubacki, ředitel satelitního operátora Astra Central and Eastern Europe
Petra Smolíková, Václav Žák
13 [MP3, 6,6 MB] Aleš Janků, předseda sdružení právnických osob Digi Monitor
Štěpán Kotrba, Martin Pecina, Petra Smolíková
Nakonec váš tip. Kdy myslíte, že vyjde diginovela ve Sbírce zákonů?
(Smích.) Vzhledem k tomu, že jako Ministerstvo vnitra vydáváme Sbírku zákonů, tak doufáme, že tu starost budeme mít brzy. Pokud text projde v Poslanecké sněmovně a bude schválený 27. září, pak platí, že 30 dnů má na projednání digitální novely Senát. Vzhledem k tomu, že jsme byli opakovaně na jednání jeho mediální komise, kde jsme měli možnost principy návrhu vysvětlovat, tak ze strany Senátu cítím, že je připraven takovou novelu podpořit. Se 30 dny Senátu máme 27. října. Patnáct dní má na svůj podpis prezident. Jsme tedy někde v půlce listopadu.
Ovšem za předpokladu, že Senát schválí sněmovní verzi novely.
Určitě. Ale já cítím jako velmi silný průřezový konsensus ve všech politických stranách, že je potřeba něco udělat. A že ten základ, který vláda zpracovala, je velmi dobrým základem, který lze podpořit. Myslím si proto, že nedojde k tomu, že by to Senát vracel zpátky. A tudíž odhaduji, že na konci listopadu bychom mohli mít nový zákon ve Sbírce zákonů – digitální novelu s platností od 1. ledna 2008.
ČLÁNKY DO MAILU