Taky jsem si kupoval zbozi v zahranici.
Jednalo se o videokameru, ktera se v Cechach prodavala za 115.000,-Kc a z zahranici jsem ji koupil za 66.000,-Kc (2000€+postovne). Trosku jsem se bal toho, ze jsem musel platit predem, ale obchodnik se zachoval naprosto korektne.
A ted k tem reklamacim: co ja vim a jak jsem byl ujistovan, minimalne pro znacku Canon plati neco jako Evropska zaruka, coz pry znamena, ze mi poskozene zbozi opravi/vymeni/proste vyreklamuji kdekoliv na uzemi EU.
Je otazka kdo vas tak ujistoval. Predpokladam ze prodejce. Ono je to totiz trosku 'divoke'. Samozrejme ze znacky jako Canon, Nikon a podobne maji 'celoevropskou zaruku'. Druha vec ale je, ze misti zastoupeni je proste NEUZNAVAJI. Stezovat si muzete na nejblizsim nadrazi :-( Proste nemas doklad z CR, ok, opravime ale zaplatis si to. Takova je realita.
Vím, jak to funguje u Olympusu. U foťáku je přiložená plastová kartička, garantující evropskou záruku. Pokud tam je, je to OK a uznají vám to, pokud je dovozce svině a vyjmul ji z balení, máte smůlu. Nevím, proč to je na tu kartu vázané, ale je to tak :-(
stezovat si muzete i ZAHRANICNIHO zastoupeni firmy (napr. evropska centrala..)
uspesne vyzkouseno u jedne velke elektronicke firmy vloni..
mistni "vyhradni krajske zastoupeni" to zkusilo presne jak pisete... po 15 minutovem rozhovoru s centralou a mirnem bububu (co by tomu rekl tisk kdyz vychvalovana evropska zaruka nefunguje..) volali cesky zlodejicci vydeptani a sami si pro zarizeni dojeli 3 km... klaneli se az na zem..
Firmy si tohle docela hlidaji a neni se az tak moc co divit. Na zacatku tohoto roku rozdala EU nekolik pomerne dost tucnych pokut prave za neuznavani evropskeho zarucaku v novych zemich.
Vazane na karticku je to z duvodu napriklad odcizeni fotoaparatu. Pak lze fotoaparat na webu(ve vasem profilu na strance olympusu) oznacit jako "ukradeny" a jakmile se dostane do rukou znackovemu servisu, tak by ho meli zadrzet a dozadovat se prokazani nabyti majetku. Netlucte me klackem, ale urcite lepsi nez nic.
A proc je to plastova karticka? No je ve velikosti kreditni karty, tudis ji mate v dokladech, apokud se vam treba ve spanelsku rozbije fotak, tak s tim zabehnete do madridu do servisu, a oni vam to na zaklade te karticky daji do kupy(pochybuju ze sebou na dovolenou vozite zarucni list+danovy doklad - jakozto doklad o legalnim nabyti)
Sumasumarum, lepsi nez dratkem do oka.
Zn. servisu je uplne jedno jestli mu za opravu zaplati vyrobce(v pripade opravnene reklamace) ci primo zakaznik(v pripade neuznane zaruky). Ale rekl bych, ze pokud je to neseriozni firma, tak si chce nechat zaplatit v pripade uznane reklamace jak od vyrobce vyrobku, tak i od zakaznika a tudis na tom mnohem vic vydelat.
A dostane za to ten servis zaplaceno? Jestli treba nedostava od mistniho zastoupeni zaplaceno jenom v pripade ze ten kus prodalo to mistni zastoupeni. Jestli neni ten komu zustane v ruce cerny petr neni ten servis, ktery musel podepsat nevyhodnou smlouvu (jestli chce byt oficialni servisem pro vyrobek X), ze tech par kusu z ciziny dostane zaplaceno nejakym nevyhodnym pausalem. Asi jako spousta lidi podepisuje v pracovni smlouve, ze ta troska prescasovych hodin co po nich bude zamestnavatel chtit je ohodnocena uz v zakladnim platu.
Tak to pozor, zadny zakon me nenuti schovavat si doklad o koupi. A nikdo po me nemuze chtit doklady, ktere nejsou uvedeny v zakone. Nemusim prokazovat puvod veci, ktere mam u sebe. Musim mit zarucak, aby mi provedli zarucni opravu. Ale pokud by mi ho nekde chteli zadrzet, ze je oznaceny jako kradeny, tak si zastavim na ulici policajta, zajdu s nim do one provozovny, on sepise protokol a podam trestni oznameni.
Ale ano, zakon rika, ze je treba platnost zaruky dolozit. Napriklad dokladem o koupi. Nebo zarucnim listem. Nebo kartou. Pravni vstah je mezi prodejcem a zakaznikem, nikoli mezi vyrobcem a zakaznikem.
Jasne, ale vyjadrujete se k necemu uplne jinemu, predchozi reakce se tyka onoho zadrzeni "kradene" veci, k cemuz prodejce opravnen neni. Ten by mohl tak maximalne upozornit policii a teprve ta by mohla vec zadrzet.
Ach... AHA! :-)
Neva.
Kazdy obcan je povinen zabranit trestnemu cinu, pokud k tomu ma moznost. A pokud mam v drzeni vec, o ktere je duvod se domnivat, ze je odcizena, MUSIM vyckat do prichodu policie a nevracet ji predpokladanemu pachateli...
Uz dobry? :-)
Navic sice muzeme pomoci zabranit v pachani trestne cinnosti, ale toto si myslim by bylo kvalifikovano (pokus o odejmuti veci do vyreseni, prichodu straznika) jako neopravnene nakladani s cizi veci nebo neco na ten zpusob (+ omezovani osobni svobody atd. - v pripade pokusu o zadrzeni domneleho (!) pachatele)
Ale my jsme se nebavili o prokazani nabyti, ale o prokazani datumu nabyti a tedy udaje podstatneho pro uplatneni reklamace (kdo je vlastnik dotycne veci se v tom okamziku ani nezkouma, ani neposuzuje)... pravne trosku jine pojmy.
PS: Nejsem zakonodarce, ja ty nesmysly a diry nevymyslim...
No a v praxi to nakonec dopadne tak, ze v 90% pripadu chce prodejce paragon a v 99% pripadu to zakaznik akceptuje, aniz by mel sebemensi logicky duvod o tom pochybovat.
A proto tu mame ono "jednal v dobre vire" a take princip, ze jednanim vedoucim k zamezeni pachani trestne cinnosti se nedopoustite tretneho cinu. Takze, kdyz chytnete zlodeje v samosce a dovlecete ho na policii, tak nebudete obvinen a odsouzen z omezovani osobni svobody.
Jasne, ale to uz neplati pokud zlodej ukradenou vec nekomu bouchne a vy chcete vlacet na policii toho nekoho. Ten nekdo se muze opravnene branit. Ten nekdo si totiz naprosto normalne neco koupil od nekoho dalsiho.
Navic ani toho zlodeje nesmite zadrzovat "neprimerene", jinak vas ceka obvineni z napadeni, pripadne ublizeni na zdravi ... .
Nicmene ani nakup v dobre vire nezbavuje povinnosti vratit vec puvodnimu majiteli.
Holt je lepsi v tech zastavarnach a na parkovistich nic nekupovat, nebo se smirit s risikem.
A když takového samozvaného strážce zákona nějaký křivě obviněný v sebeobraně zmrzačí, co pak? Konal v dobré víře, ale domnělý pachatel se (rovněž v dobré víře) bránil napadení... kdo to rozsoudí?
Oni tihle samozvaní vigilanti občas (často) mívají chování, které přímo volá po nějaké té pecce čenichovce. Třeba ten nepříjemný zvyk na člověka sahat. Já jsem nervózní už v momentě, kdy se ke mně někdo přiblíží blíž než na půl metru - a což teprve když na mne ještě bez upozornění sáhne, to mám chuť ho praštit z fleku.
To ja jsem se do slovniku divat nemusel, akorat jsem musel v hlave prepnout slovnik z ceskeho na anglicky a uz mi to bylo jasne. Nicmene v cestine jsem toto slovo nikdy nepotkal. Nutnost prepinani jazykoveho prostredi pri ceske konverzaci jinak provadim pouze pri diskusi s marketingovymi droidy a podobnou jazykovou verbezi. :-)
ČLÁNKY DO MAILU