Rada České televize ve středu po hodinové diskusi schválila strategický dokument, který určuje parametry veřejné služby od ledna 2026 do roku 2030. Memorandum má přispět k rovnováze na televizním trhu a zároveň upřesnit roli veřejnoprávní televize v době rychlých technologických změn. Dokument kombinuje deklarativní pasáže s konkrétními závazky, například v oblasti zábavy, sportu, zpravodajství, podílu pořadů pro znevýhodněné skupiny občanů nebo externí výroby.
Generální ředitel Hynek Chudárek dal najevo, že je s výsledkem spokojený. Obsah memoranda se ladil do poslední chvíle, finální verze vznikla v úterý dopoledne. Na textu se podílelo ministerstvo kultury, které zohlednilo připomínky komerčních televizních stanic nebo vydavatelů. Právě ministr kultury nyní připojí na schválený dokument svůj podpis vedle generálního ředitele.
Memorandum zatím není oficiálně veřejné, publikováno bude až po podpisu. Aktualizováno 19. září: Rada České televize nakonec dokument zveřejnila ještě před podpisem ministra v rámci zápisu ze zasedání.
Některé odstavce však radní citovali během zasedání Rady České televize, protože k nim měli připomínky. Z těchto úryvků je možné poskládat alespoň částečnou představu, co se dostalo do finálního znění.
Žádné inkluzivní natáčení
Středeční debatu odstartoval svou připomínkou radní Pavel Matocha. Upozornil, že v textu memoranda je bod, kde se Česká televize „hlásí k idejím green filmingu a udržitelným pracovním postupům“. Vedení televize mu vysvětlilo, že je to snaha o snížení dopadu audiovizuální výroby na životní prostředí. Při natáčení se například třídí odpad, omezují se jednorázové plasty nebo se vybírá vhodná doprava.
Radního Matochu zajímalo, jestli se televize nechystá také počítat uhlíkovou stopu nebo vybírat herce na základě inkluzivních a genderových hledisek. „Inkluzivní obsazování rolí ani štábů není součástí závazků vyplývajících z memoranda ani z principů udržitelného natáčení. ČT se jimi tedy neřídí a při výběru tvůrců a obsazení rolí postupuje podle profesní kvalifikace a uměleckého záměru. Ani po schválení memoranda nepočítáme s jiným postupem,“ vyjádřila se ČT.
Uhlíková stopa se počítá jen u některých mezinárodních projektů, kde výrobu zajišťuje externí producent a vyžadují to koprodukční partneři nebo poskytovatelé veřejné podpory.
Pavla Matochu však argumentace České televize nepřesvědčila. Prohlásil, že pasáž o „zeleném“ natáčení a udržitelnosti je pro něj důvodem nepodpořit celé memorandum. Obává se, že by to do budoucna někdo nemusel interpretovat jako doporučení, ale „skoro povinnost“.
Kolik má být zábavy
Dalšího člena Petra Šafaříka zaujal bod, který určuje strop pro zábavu v hlavním vysílacím čase. „Počet zábavních pořadů a premiérových zábavních pořadů v prime time rovněž nepřesáhne jejich počet v roce 2024,“ citoval radní z dokumentu. Upozornil, že loni ještě nebyly zvýšené poplatky.
Pochyboval, zda tento parametr není moc defenzivní, když Česká televize chtěla nově získané výnosy z poplatků investovat mimo jiné do výroby pořadů. „Představte si, že za rok, za dva zjistíme, že nějakých pořadů je málo nebo padne otázka, proč se něčeho nevyrábí víc. Bude se hledat ten zodpovědný a dojde se k tomu, že rada si to nepohlídala a je to v memorandu,“ obával se Petr Šafařík.
„Odstavec o zábavě je naprosto v pořádku. Ponechat zábavu víceméně ve stejné výši, ve které ji máme, považuji za dostatečné,“ reagoval generální ředitel Hynek Chudárek. Zvýšené prostředky na výrobu pořadů nemohou jít jen na zábavu. „Máme tam dramatiku, máme tam publicistiku, dokumenty, dětskou tvorbu, animaci a tak dále. Prostředky musíme citlivě přerozdělit do všech těchto oblastí. Některé jsou přitom teď podfinancované, což je speciálně dětská tvorba i ta animace,“ řekl.
Připomněl, že i podle Kodexu ČT má stanice informovat, vzdělávat a bavit. „A to bavit je na třetím místě právě proto, aby nepřevážilo nad těmi podle mě důležitějšími věci pro veřejnoprávní médium. Takže za mě je to naprosto v pořádku,“ zdůraznil.
Radní Šafařík nakonec pochválil pasáž memoranda, která k televizní zábavě dodává: „V oblasti zábavy se bude Česká televize věnovat především takovým pořadům, které přispívají ke zvyšování vzdělanosti a kulturní úrovně diváků.“
Sport, výroba a investigativa
Předseda Rady ČT Karel Novák se domnívá, že televize při jednáních se soukromými subjekty a ministerstvem dosáhla maxima. Naplní svou zákonnou povinnost a nebude nijak snížena její akceschopnost. Zároveň citoval další omezení z memoranda: „Sport je definován 17 % z finančního objemu výrobního úkolu, vyjma olympijských let. Myslelo se tedy i na tohle,“ uvedl Novák. „Za mě říkám, že Česká televize nebude nijak omezena oproti současnému stavu,“ dodal.
Generální ředitel Hynek Chudárek se s finálním zněním memoranda „víceméně ztotožňuje“. Konkrétně zmínil závazek přesunout část výroby pořadů k zakázkovým produkcím, což měl i ve svém kandidátském projektu. Pozitivně hodnotí i závazky směrem k tvorbě pro děti nebo posílení investigativních pořadů. „Nevidím žádný zásadní rozpor v tom, jak jsem napsal projekt, aniž bych věděl, jak bude vypadat finální verze memoranda,“ konstatoval.
Další podmínku z memoranda citoval opět radní Pavel Matocha: „Do výroby dramatických dokumentárních a animovaných pořadů vyrobených nezávislými výrobci bude v jednotlivých letech investováno minimálně 30 % finančního objemu výrobního úkolu České televize určeného na výrobu těchto specifických žánrových skupin.“
Zaujalo to vzhledem k tomu, že teď je tento podíl zhruba poloviční. „Je reálné, aby se prakticky z roku na rok zdvojnásobil?“ ptal se generálního ředitele. Svou otázku pak rozvinul, zda poklesne při zadání výroby externím produkcím počet interních zaměstnanců.
Podle Hynka Chudárka nebude problém tuto kvótu naplnit, potvrzují to i kalkulace útvaru controllingu. „To, že přesuneme 30 % výroby, neznamená, že jsou projekty vyráběné jen u těch výrobců. To jsou většinou koprodukce, je to kofinancování a Česká televize se pořád třeba z 50 % podílí na výrobě toho pořadu. Neznamená to, že když 30 % výroby jde pryč, tak se škrtne 30 % lidí. Takhle to není,“ poznamenal k případným personálním dopadům.
iVysílání
Česká televize se v memorandu také zavazuje k provedení podrobné právní, ekonomické a technické analýzy, zda by bylo možné omezit obsah na iVysílání pro anonymní uživatele a uživatele se základním přihlášením, tedy neregistrované poplatníky. Pro takové uživatele by měl být obsah dostupný v menší míře, než tomu bylo v roce 2024.
Přihlášení plátci televizního poplatku nebo osoby žijící s plátcem televizního poplatku ve stejné domácnosti by měli stávající rozsah obsahu, který bude navíc rozšířen o další uživatelské benefity. Z diskuse na Radě ČT vyplynulo, že na vyhotovení analýzy bude mít Česká televize rok a půl. Na odstupňování přístupu k internetovému obsahu České televize tlačily komerční subjekty.
Memorandum nakonec podpořilo 12 ze 16 přítomných členů Rady České televize. Nikdo nebyl proti, zdrželi se Roman Bradáč, Pavel Matocha, Jiří Šlégr a Lubomír Xaver Veselý. Asociace komerčních mediálních subjektů na schválení memoranda ve středu bezprostředně nereagovaly. Čeká se na zveřejnění finálního textu.