Autor ovšem naivně předpokládá, že "programátoři" umí programovat.
Je to jen lidská blbost, co drží počítače na prakticky stejném výkonu už deset let. (Ano, CPU i RAM je mnohem rychlejší a větší, ale programy jsou mnohem nenažranější, takže se to víceméně vykompenzuje.)
Ovšem stejně naivně lze předpokládat, že jim to koncoví klienti zaplatí. Neboli, jestli už tedy někdo naprogramuje na nízké úrovni (v assembleru, v čistém C, jen s voláním API) nějakou rozsáhlejší ekonomickou aplikaci, zdalipak to bude za stejné peníze jako když kdo někdo to nabouchá za pár hodin ve frameworku či podobným způsobem za použití hutných knihoven?? Nebo že by na tehle vývoj poskytovala ekologickou dotaci EU???
Do určité míry ano. Ale větší díl je o tom, že ty programy dělají stejně kvalifikovaní lidé, akorát je s novými prostředky (HW a podpůrné frameworky) dělají rychleji (rychleji je napíší, rychleji v nich najdou vlastní chyby a rychleji reagují na změnové požadavky).
Použijme místo termínu méně kvalifikování lidé termín strmá křivka učení, a shodneme se. Jistěže se programátor rychleji naučí programovat rychleji v tom hutném a pomalém frameworku, než v čistém API. Jenomže, v posledních letech platilo, že počítač s větším výkonem výjde levněji než několik desítek hodin školení a zapracování (i levnějšího) programátora. Akorát ta přípona eko- nám v tom dělá trochu bordel..Tak uvidíme jestli se poučíme z eko elektáren a eko benzínu, nebo přejdeme i na ekoprogramátory.
No vlastně jedině čas - jestli dokáže ty rychle běžící malé programy psát, ladit, testovat, i aktualizovat stejnou rychlostí jako jiní ty velké nenažrané. A vlastně, aby je porazil, tak taky prodat :(
Možná taková aktuální otázka, kolik komerčních SW firem (dejme tomu kromě OS a open source) hodlá vyvíjet a prodávat speciální verze svých programů pro netbooky??