Dr. Douglas C. Engelbart (*1925) se počítači zabýval v době, kdy šlo o rozměrné skříně vyplňující celé místnosti, se kterými se pracovalo zcela jinak, než se stalo běžné v době pozdější. Předem připravené výpočetní úlohy se pomocí děrných štítků zadávaly ke zpracování, a poté se, klidně i hodiny, čekalo na vytištění výsledku. Byla to doba války proti Vietnamu. A také doba, kdy vznikl Stanford Research Institute (SRI), založený právě Engelbartem.
V prosinci 1968 předvedl (viz THE DEMO) Engelbart světu něco, co pro další desetiletí změnilo svět počítačů. Interaktivitu nebývalého rozsahu založenou na zařízení, kterému dnes říkáme myš. Ale nejenom to. Už tehdy Engelbart ukázal, jak mohou počítače fungovat propojené, interaktivní a využívané (vědci) pro sdílení informací. Čtyři roky předtím vynalezená myš byla navíc prvkem, který umožňoval doposud nebývalé možnosti v ovládání počítače.
Součástí demonstrace bylo nejenom ovládání počítače, ale řada věcí, které používáme dodnes - textová editace, video konference, hypertext a princip oken, ve kterých "běží" programy. V průběhu let se technologie stala realitou (hlavně dílem společnosti Xerox a jejího Palo Alto Research Center a SRI, již přejmenovaného na Stanford Artificial Intelligence Laboratory). Další desetiletí poté na tyto základy navázal Apple i Microsoft. Ale to nebylo dříve, než v osmdesátých letech.
Engelbart v roce 1968 přinesl něco, co se stalo realitou rozšířenou mezi běžné uživatele prakticky až o dvě desítky let později. Vlastně i díky tomu, že Engelbart (a pár dalších vizionářů) dokázalo myslet dál a oprostit se od počítačů, coby místnosti naplněných skříněmi s elektronikou, a přijít na tak praktickou věc jako je právě myš.
Tu Engelbart vynalezl v roce 1964, coby řešení, jak posouvat kurzor po počítačovém displeji. Samozřejmě doslova desetiletí předtím, než počítače vůbec měly grafické schopnosti podobné těm dnešním (nezapomeňme, že v té době vrchol počítačového rozhraní byl znakový terminál).
První myš se skrývala v borovicové krabičce (viz obrázek, zdroj: Wikipedia.org) a měla nakonec tři tlačítka. Engelbart jich původně chtěl více - předpokládal, že myš by jich měla mít až deset, ale víc se jich nepodařilo do krabičky vměstnat (zajímavý kontrast s pozdějším přístupem Apple, kde došli k názoru, že stačí pouhé jedno).
Jak vlastně myš přišla ke svému jménu? Podle dobových vzpomínek slovo myš vzešlo z logické souvislosti s výrazem CAT, který se používal pro kurzor na obrazovce. A honička kočky s myší přinesla novému zařízení jméno. Historku nicméně doprovází drobný nedostatek, není již jasné, proč se kurzoru říkalo právě CAT.
Práce Dr. Engelbarta však není spojená jen s myší, stál u vzniku dnešního Internetu - v roce 1969 se SRI a jejich systémy staly základem vzniku tehdejšího základu dnešního Internetu pod názvem ARPAnet.
ČLÁNKY DO MAILU