Vlákno názorů k článku Zemřel Ladislav Zajíček od David Petrla - Pane Zajíčku, díky za vaše názory i za...

Proč by nemohli stát vedle sebe jako lidé, kterých si můžeme vážit? (podotýkám: můžeme, ale nemusíme... ...je na každém zda a koho si chce a bude vážit).
Dovolím si nesouhlasit s jednou věcí - konkrétně s tím, že Jiří Hlavenka neumí oslovit tolik lidí a že je populární jen proto, že píše do bulváru. Myslím, že na jeho knížkách vyrostlo hodně lidí, aniž by musely vycházet v bulváru. (drobná otázka: jaký bulvár máte na mysli?). Kromě toho si všimněte další věci - i pod jeho články se objevuje mnoho reakcí a ty reakce jsou podobné, jako reakce na články Ladislava Zajíčka počínaje nadšeným tleskáním a konče zavrhováním, nadáváním či odsuzováním. Čeho je to důkazem? Dle mého mínění je to důkazem skutečnosti, že v tom kterém článku je NÁZOR nebo MYŠLENKA a to je to, co oba autory svým způsobem spojuje. Samozřejmě je rozděluje tematika, kterou se zabývají a způsob podání, ale to nic nemění na podstatě věci.
Co se Jiřího Hlavenky týká - je to určitě člověk, kterého si vážím, protože umí psát, umí přemýšlet a především umí realizovat (nebo zajistit realizaci) svých myšlenek.
Co se neodpovídání týká... ...nevím, o co se konkrétně jedná, ale mám pocit, že na pozici, na které pan Hlavenka je, asi nebude mít zrovna moc času, aby seděl u mailu... Ale nebudu to rozpitvávat, protože jak jsem řekl - nezmám situaci v tomto směru zblízka.
A co se Billa Gatese týká - myslím, že i on si svým způsobem zaslouží úctu. Ano, uznávám, že jeho praktiky (respektive praktiky firmy Microsoft) se mi mnohdy nelíbí, leč díky nim je Microsoft tam, kde je. A i když se to hodně lidem nelíbí, asi tam ještě dlouho bude. Přinejmenším do doby, než přijde někdo, kdo bude umět lépe "vnutit" davu své produkty (aniž by ten dav měl pocit, že mu ty produkty "byly vnuceny").
Souvislost mezi Billem Gatesem a Viktorem Koženým mi unikla...
Čili k výše uvedenému: myslím, že například já mohu postavit všechny tři pány vedle sebe a říci "vážím si jich za to a to" (především za to, co dokázali, nebo za způsob myšlení atd.) aniž bych tím narušil jejich jedinečnost.

To je velmi moudre!

jo život člověka chce obelisk, napsal Kainar.

Někdy to negativní za života není až tak zanedbatelné (není případ Zajíčka), ale soudím, že i kritika by měla být především myšlena dobře. Chceme jí změnit náhled toho druhého, či mu aspoň sdělit svou pozici. Smrtí taková kritika většinou ztrácí smysl a i proto bychom se měli držet zkrátka. Asi jsou i další důvody, proč.

Ladislav Zajíček rozhodně spíš byl "excentrik", než ne. Na druhé straně přeci dokázal cosi zformovat a předat to dál, jeho výpovědi byly hluboce osobní a nefiltroval je svými hmotnými zájmy. Ano, ani úspěch v ničem není trvalý, Bajt již není, ale ani život není trvalý.

Soudit jiného je velmi ošemetné, dokud jste v jeho mokasínech sami neušli aspoň sedm mil. Co by kdo psal v emailech i jinde, kdyby věděl, že už zde dlouho nebude? Co bude kdo psát, až bude v odloučení a bez rodiny skoro 20 let sám? A až se pak dozví, že má velmi těžkou nemoc, se kterou musí bojovat jen sám, protože ani svým několika málo přátelům, jakože jich moc neměl, to neřekl. ...