Vlákno názorů k článku Žijeme ve světě, kde nás může šmírovat naše chytrá televize od wor - Používat Smart TV je prostě diskutabilní. Možná je...

Používat Smart TV je prostě diskutabilní. Možná je lepší pořídit si něco jako Apple TV. Případně si k obyčejné televizi připojit nějaký ten Android, Windows či Linux s Kodi.

To si pane Dočekal děláte kozy s tím posledním odstavcem? Budu to brát jen jako rýpnutí a povzbuzení k větší diskuzi.

Vím, že zde jde jen o televize. Mě je ale úplně u pr-ele když někdo bude snímat screeny toho co sleduji v televizi. Daleko nebezpečnější je ta talevize a jiná všechna ostatní PC, Founy a jiná zařízení která snímají obsah rozhovorů a hlavně svůj pracovní či zcela soukromý obsah. Dnes to stále nikdo neřeší a zvláštní je, že nikomu nevadí přijít se svým chytrým telefonem do ordinace kde paní doktorce běží pod svým lékařským softem WIN10, nikdo se neobává diskutovat s právníkem o svých problémech před zapnutým win 10 a 8 s telefonem v náprní kapse saka s běžícími Google službami. Projektantům, výtvarníkům, spisovatelům, umělcům, architektům, vynálezcům, a všem v podobných tvůrčích podobných odvětvích. Buď jsou lidi tupý negramoti nebo se o tom málo píše. Píše se dost ale né o tom k čemu a jak to může být nebezpečné. Za několik let se budou lidi rozdělovat na bohaté šmíraky a na chudé tupé ovce.

Problém není ani tak v tom, jestli CIA, BIS nebo třeba Google či Samsung právě teď zajímá, co právě teď dělám. To téměř jistě ne. Jde o to, že ty informace se dají archivovat a použít později, např. k vydírání.

Takže abych to obrátil: jsem přesvědčen, že existuje hodně málo lidí, kteří nikdy neudělali (ani neřekli) nic, co by jim způsobilo problémy nebo aspoň nepříjemnosti, kdyby se ta informace dostala k nějaké konkrétní osobě (manželka, kamarád, soused, nadřízený, ...). Představa, že bych si musel dávat pozor na ústa i doma v obýváku jako postavy ve filmu Ucho, mne moc neláká.

Mimochodem, k vašemu příkladu s architektem nebo právníkem: jste si stoprocentně jistý, že ten konkurent nebo právník druhé strany nemá nějakého dobrého kamaráda na patřičném místě? Slyšel jsem třeba o jedné ženě, která nechávala sledovat manželku svého milence vojenskou rozvědkou (a nejméně jednom soudci, který si myslí, že na tom nebylo nic špatného); co jsou proti tomu nějaké okopírované plány nebo záznam rozhovoru s právníkem.

Váš přístup je velmi praktický. Dokonce na něm shledávám něco pravdy. Nicméně potencionální rizika převažují.

To co vám nevadí teď, přece neznamená, že vám to nebude vadit v budoucnu, nebo se nedostanete do jiné situace. A nejde jen o to, jestli o vás bude Alza vědět, jestli používáte toaletní papír parfemovanej, nebo ne, aby vám připravila infomail na míru.

Existuje velké množství lidí, kteří nemají tak bezvýznamný život (není to urážka, je to myšleno ve smyslu společenském). Spousta lidí nežije jen svůj soukromý život. Mnoho lidí má možnost z titulu své práce a činnosti zásadně ovlivňovat jiné. Je spousta bankéřů, politiků, vojáků, umělců, policistů, doktorů, soudců, podnikatelů atd. kteří si nemohou dovolit, aby měl někdo přístup k nim do soukromí.

Přijmout tedy možnost utajeného šmírování a začít se ve svém životě chovat, jako se doma chovali protagonisté filmu Ucho, jak tady někdo trefně zmiňuje, to považujete za přijatelné a akceptovatelné?

Není už tedy lepší, dát podle vzoru "EET Babiš" raději kameru do každé rodiny povině s odůvodněním, že kdo přece nedělá nic nelegálního, tak mu to nemůže vadit?