Názory k článku Zlatý padák už nebude utajován

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 29. 4. 2002 9:47

    Martin Kalenda (neregistrovaný)
    Klasika. Uz me tady nic neprekvapi. Tohle sice zamrzi, ale mame co si zaslouzime kdyz volime tyhle sasky.
    M.
  • 29. 4. 2002 12:41

    MilanK (neregistrovaný)
    Statni spravu je potreba zavrit do Intranetu a jeste jim tam povinne poustet reklamu. Kdyz to chteji udelat detem, tak at si taky uziji. Ted si akorat posilaji voloviny, aspon zacnou pracovat...
  • 29. 4. 2002 12:53

    martin (neregistrovaný)
    Všechny snahy ouřadů proti univerzálnosti prostředí Internetu skončí tam, kam patří - v koši. Jakékoli snahy o izolaci ve sféře Internetu jsou protismyslné a lidé je odmítnou. Možná si ministr Březina a Telecom myslí, že mají velkou moc. V porovnání s touhou lidí mít svobodný přístup k Internetu jsou tito škodiči směšní trpaslíci.
  • 29. 4. 2002 17:03

    Jan Angelovič (neregistrovaný)
    Jestli to je další krok, jak zatraktivnit ČT pro budoucího kupce tak se samozřejmě vydařil.

    Vládní plán:
    Dostaneme peníze za Telecom a koupíme si letadýlka. Pak to štědrému dárci vrátíme prostřednictvím plateb za jeho výhodné služby. Naštěstí nám s tím splácením pomohou milióny občanů.

    Na místě nadsamce Březiny bych to i pochopil. Na svém místě občana se nestačím divit.

    Možná by se mohla vyhlásit soutež o "nejlepší inzerát na prodej ČT" :-)
  • 3. 5. 2002 10:20

    Jan Pasch (neregistrovaný)
    Za (na první pohled) zdánlivě logickými argumenty o technicky dokonalém a účelném řešení VPN pro školství a veřejnou správu lze vysledovat jediné: mít monopol, mít každého v hrsti a ještě si to nechat zaplatit ze státní kasy.
    Státní správa a samospráva, podobně jako školství, jsou oblastmi, které jsou tu od toho, aby veřejnosti (občanům)sloužily. A protože se jedná o služby veřejné a ve veřejném zájmu, jsou placeny z veřejných prostředků. Významná část takových veřejných služeb spočívá v zacházení s informacemi, které se každého z nás osobně týkají.
    To samo o sobě nepředstavuje riziko. Orgány státní správy a samosprávy, podobně jako většina obecních a krajských škol, jsou instituce veřejností kontrolovatelné.
    Ona sociálně demokratická nemravnost, tak jak já to vidím, spočívá v záměru současné vládní garnitury svěřit všechny citlivé informace, kterými veřejné instituce ze zákona disponují, do správy komerčních firem. Lhostejno kterým. A navíc výdaje, spojené s vybudováním privátní informační sítě pro distribuci veřejných informací, uhradit z prostředků státního rozpočtu.
    I politik ČSSD musí vědět, že firmy, kterým holá svěřit tak rozsáhlé pravomoci nakládat s citlivými informacemi o nás všech, nemohou být podrobovány podobné veřejné kontrole, jako orgány státu, samosprávy nebo školy.
    I politik ČSSD musí vědět, že přirozeným zájmem komerční firmy je produkovat zisk - nikoli veřejnou službu.
    I politik ČSSD musí vědět, že cetrální plánování individuálních potřeb a monopol, jsou v důsledku vždy brzdou vývoje, příčinou neúčelnosti a neefektivity.
    I politikovi ČSSD musí být zřejmé, že vlastnit privátní síť, do které jsou "povinně" připojeny všechny školy nebo obce, je zlatý důl. Nemluvě o doprovodných možnostech, které vlastnění takové sítě umožňuje - dohled nad každým a vším, co se kde šustne.
    Jsou jen tři možná vysvětlení podobných pokusů vlády ČSSD. Totální politická i odborná ignorance autorů koncepcí o komercionalizaci veřejného sektoru, zkorumpovanost těch, kdo o věcech rozhodují nebo vědomý záměr mít prostřednictvím nastrčených osob a firem veřejně nekontrolovatelný vliv na zacházení a využívání informací z veřejného sektoru.
    Ta třetí možnost mě děsí. To už není ani Balkán...

  • 6. 5. 2002 0:54

    MK (neregistrovaný)
    "Skolska VPN" neni zadna VPN. Je to reseni, ktere NENI zalozeno na principech VPN (Virtual Private Network - tak jak je definovana v IP). Je to soustava digitalnich okruhu (at jiz vedenych pevnymi datovymi okruhy nebo ISDN) o kapacitach 64 Kb/s, ktere konci nekde v nejakem koncentratoru. Takove reseni bylo mozno postavit na nasem uzemi tusim nekdy od roku 1994, nejpozdeji v roce 1996.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).