Vlákno názorů k článku Zlé zákony jsou pryč, problémy zůstávají od Hlavenka - Díky za podnětnou diskusi. Dovolím si zareagovat, ne...

Díky za podnětnou diskusi. Dovolím si zareagovat, ne na vše, je toho hodně:

1) Problémem jsou autoři-pijavice. Dobrá. Napíšu knihu, vydám, vytisknu, a řeknu, že ji prodám za 5000 korun (schválně), ani o korunu míň. Jsem "pijavice"? Nutí vás někdo si ji koupit? Uvědomte si, že v tržní společnosti má výrobce/tvůrce/pro­dejce svaté právo nastavit cenu za zboží a zákazník svaté právo se ceně vysmát a nekoupit. Nebo akceptovat a koupit. Ale nikoli ukrást.

2) Daňové ráje: ano, zákaz bankám provádět do/z nich transakce by situaci řešil. Znamenalo by to ale přijmout zákonym a to ve všech zemích světa, které by toto přikazovaly soukromým subjektům (bankám). Nestačí to přijmout např. jen v Německu, ale ne v Číně, protože pak se provede transakce směr německo-čína-ráj a zpět. V dnešní situaci nerealizovatelné, utopické, tedy jen teoretické řešení typu "a od zítřka budeme všichni hodní".

3) Otázka knihoven: knihovny, půjčovny atd. autorských děl jsou přímo v autorském zákoně vymezeny, uvedeny. Autorský zákon nemá tři řádky, je v něm řada podmínek, za kterých je možné dílo užívat (například formou citací atd.) i bez souhlasu autora atd..

4) Otázka tzv. "zprostředkova­telů", kteří si narážejí nesmyslné ceny atd. Pouze uvedu na okraj, že průměrné zisky mediálního průmyslu (knižní nakladatelé, hudební vydavatelé, filmoví producenti atd.) jsou podprůměrné až nicotné. Průměrně v nízkých jednotkách procent obratu, a šetří kde mohou. Jestli tedy zákazníci utratí sto miliónů korun za knihy, za hudbu, za filmy, u oněch "zprostředkova­telů", pak oni "zprostředkovatelé" si do kapsy strčí jednotky miliónů korun, a to jen v lepším případě, dnes je jich nemalá část ve ztrátě.

5) Názor, že IP (intellectual property, duševní vlastnictví, autorství) je věc minulosti, přežitek, atd. atd. Možná. Zkuste domyslet, co by se stalo, kdyby IP bylo "zrušeno". Vznikly by například filmy, které se nedají udělat na koleně, které vyžadují nemalé náklady, když by se okamžitě první kopie rozkopírovala, druhý den by šla v televizi, v kině, byla by napostovaná na Internetu, nikdo by z toho tvůrcům nezaplatil halíř? Totéž knihy, hudba, software. Jak byste tohle řešil?

6) Otázka "platby za myšlenku". Takhle to přece není. Něco vytvořím: jak napsal Patrick, můžou to být dveře, může to být socha, může to být kniha, může to být software, hudba, může to být kopírovatelné dílo a taky to nemusí být kopírovatelné dílo. Dle mého názoru mám svaté právo nastavit pravidla hry: co se s tím smí a co se s tím nesmí dělat, zda to má být zadarmo, za korunu nebo za milión. To je MÁ SVOBODA. Pokud ta vaše "svoboda", kterou se všichni zaklínají, spočívá v tom, že porušíte mou svobodu, jednáte nemorálně a jednáte nepochybně tak, jak byste nechtěli, aby někdo jednal vůči vám.

7) Diskutující uvádí jako příklad "zkopírování vtipu". K tomu dodám - je to málo známé - že humor ve verbální podobě (tj. nikoli kreslený vtip) není autorské dílo, i kdybyste jej nakrásně vymysleli. Je řazen pod tzv. lidovou slovesnost, nepatentovatelnou, nechranitelnou autorskými ustanoveními.

8) Obraz a když si jej někdo vyfotí. Opět totéž. Pokud namaluju obraz a nechci, abyste jej fotili, máte dvě možnosti: jít do galerie a nefotit, nebo do galerie nejít. Jestli jdete do galerie a fotíte, jste amorální člověk, který nerespektuje druhé a je vám nutno přát, aby i vám brzy provedl někdo jiný to, co si nepřejete.

Dva zásadní omyly:

1. Placení za použití kola, ohně, vrznutí dvěřma... Co je to za nesmysl? Ve své analogii opomíjíte skutečnost, že patentová ochrana se na vynález vztahuje pouze omezenou dobu, a to zpravidla 20 roků od uznání patentu, pak už není potřebná licence a vynález může používat kdokoli. Za oheň a kolo by se tedy už řadu tisíciletí nic neplatilo. - Druhá věc: abyste získal patent, musíte dodat podrobnou dokumnetaci k vynálezu či inovaci, která je od udělení patentu VŠEM přístupná. Díky tomu se znalosti o nových technologií šíří dále a vám nic nebrání na základě této dokumentace přijít na ještě lepší řešení.

2. Každý výrobce zboží nebo poskytovatel služeb dostane zaplaceno jen jednou. - Mícháte dvě rozdílné věci. Pokud mi malíř vymaluje pokoj, zaplatím mu jednou. Proč bych mu platil dále, když mi vymaloval pouze jednou jeden pokoj? Pokud však tentýž malíř vynalezne odolnější a kvalitnější druh barvy, může si ji nechat patentovat a díky licenci, kterou prodá výrobcům, mu bude za vynález zaplaceno vícekrát - podle toho, jak učinná a přínosná jeho barva bude. To je rozdíl mezi rutinnou řemeslnou činností a tvůrčím vynálezem či autorským dílem. Je to tak obtížné pochopit?

Patenty a autorské zákony jsou dvě stránky téže mince. Obojí má zaručit zachování monopolu.

Wikipedie udává, že "v roce 500 př. nl, v řeckém městě Sybaris byl podporován každý, kdo objevil zdokonalení ve vědě nebo technice. Byl zahrnut luxusem a podporován v dalším výzkumu po dobu jednoho roku." Dnešní patentová ochrana je až 20 let. To je příliš dlouhá doba. Všimněte si, kolik se toho za posledních 20 let změnilo. A nevíme, co se kvůli patentům nezměnilo, a o kolik peněz jsme kvůli licenčním poplatkům přisli. Zato můžeme sledovat různé patentové přestřelky a války. Z nich mají prospěch jen právníci.

Autorské právo je ještě zhovadilejší: "osobnostní autorská práva trvají po dobu života autora, majetková práva po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti." (zdroj: wikipedie, v AZ se teď nejdu hrabat). V minulosti bylo již několikrát prodlouženo, a jsou snahy jej opět prodloužit.

Rozdíl mezi rutinnou řemeslnou činností a tzv. autorským dílem je ten, že pořádnou práci nelze kopírovat, zato zejména hudební a audiovizuální díla lze kopírovat velmi snadno. Vydavatelské společnosti to ví, ale chtějí si právo kopírování zachovat výhradně pro sebe, aby ochránily svůj zastaralý, technologií překonaný obchodní model, přičemž umělci dostávají ze zisku jen zlomek.

Hodnotu má to, co je vzácné a jedinečné. To je případ vámi zmíněné řemeslné činnosti. Nebo třeba živé umělecké vystoupení na koncertě, v divadle, a podobně. Za takový výkon lidi platí, dokonce opakovaně. Nahrávka je jen kopie, možná už statisící. Nemá žádnou hodnotu. Není totiž ani vzácná, ani jedinečná. Zato je nezřídka zmršená DRM a všelijakými ochranami. Vydavatelské společnosti je chrlí po tisících, a požadují za ty plastové placičky nehorázné ceny.

Přes to všechno jsou lidé ochotni i za kopie zaplatit. Ovšem nikoliv přehnanou cenu žádanou korporacemi, nikoliv za každý poslech nebo shlédnutí. Nesouhlasí s omezením použití jen na určitém přístroji. A už vůbec nechtějí platit parazitům, jakým jsou oligopolní vydavatelství. Stejně tak lidé odmítají podporovat mafie, žijící z výpalného. Že se mafiánské praktiky - vybírání výpalného - dostaly i do našeho právního řádu svědčí o tom, že zákony se nedělají ve prospěch celé společnosti, ale pro úzké skupiny, které si ty zákony mohou prolobbovat a hlavně na patřičných místech zaplatit. Přesněji řečeno, podplatit. A přesně to je případ ACTA.

Umělci by se nad současnými možnostmi měli zamyslet. Možná zjistí, že jim bude líp, když všechny pijavice, které se na ně přisály, setřepou a rozšlapou, začnou se starat o sebe sami, a jejich tvorba bude zase svobodná.

3. myslíte ten trh, jehož volný chod je silně pokřiven právě patentovými a autorskými zákony? Ten stejný trh, který má být ještě více deformován dohodami jako je ACTA, ve jménu které se nám mají úředníci hrabat ve věcech, počítačích, mobilech, přehrávačích, a navíc rozhodovat, zda se můžem připojit k Internetu? Nenechte se vysmát.

Nepsal jsem o pokřivení trhu jako takovém, nýbrý o tom, že vy sotva můžete určovat tržní cenu, to nechť si stanovuje výrobce. Vaším právem je cenu neakceptovat a produkt nekupovat, popř. využít nabídky jiného výrobce či jiné služby. Ale když už jste to zmínil: jak vlastně patentové a autorské zákony podle vás pokřivují trh? Např. když automobilka BMW investuje do vývoje nového motoru miliony euro, tak má vše dát obratem k dispozici jiným automobilkám, včetně čínských? To by bylo OK? Proč by pak tedy investovala, kdyby zisk z investice mohly shrábnout i její konkurenti? A jaký by pak měla konkurence smysl? A co by to bylo za trh, kdyby v něm nebyla konkurence? - To samé se týká autorských zákonů. Proč by někdo financoval natočení filmu, kdyby byl film k dispozici všem zdarma? Měla by umělecká tvorba v tom případě smysl? Neměla.

Zásadní problém ACTA není v ochraně duševního vlastnictví, nýbrž v tom, že a priori čni z uživatele pachatele trestného činu a že zpochybňuje právo na soukromí. Ale to s pokřivením trhu nijak zvlášť nesouvisí. Jak jsem zmínil výše, restrikce velkých vydavatelů mohou vedou k propadu jejich zisků, v hudebním i vydavatelském průmyslu je to již zjevné.

1) Cenu si můžete učit, jak je vám libo. Když bude přijatelná, budete mít zájemců mnoho, když bude přehnaná, nekoupí nikdo. Co by ale byla nehoráznost, kdybyste za své dílo požadoval výpalné při prodeji jiného zboží. Přesně to se dnes děje výběrem tzv. náhradních odměn.

4) At tak ci jinak, ti zprostredkovatele dnes nejsou potrebni. Jsou zbytecnym clankem v ceste dila od umelce k zakaznikovi. O ochrannych svazech to plati dvojnasob.

5) Zkuste domyslet, co by se stalo, kdyby nesmyslne IP bylo "vynalezeno" na usvitu lidstva. Bud bysme dnes platili poplatky za kazde pouziti kola, ohne, vrznuti dverma, proste za vse. Vse je totiz vysledkem nejake dusevni cinnosti. Nebo bysme byli jeste na stromech. Treti moznost je, ze by lidstvo poznalo, ze koncept IP je nesmysl, a uz davno by se ho zbavilo. Doufam, ze k te treti moznosti rychle dospejeme.

6) Nositele prav bojuji proti kopirovani, ale predevsim proto, aby levne, snadne a rychle kopirovani mohli pouzivat pro sve obohaceni. Kazdy vyrobce jakehokoliv zbozi, nebo poskytovatel sluzeb, dostane zaplaceno jen jednou. A to i tehdy, kdyz jeho vyrobek slouzi desitky let. Kopirovaci monopol chce sve "vyrobky" sam levne kopirovat, a prodavatt to digitalni nic stamilionkrat, klidne i opakovane desitky let. K tomu protlacuje naprosto nehorazne "smlouvy" a zakony. Dekuji, nechci, klidne si ta sva dila nacpete zpet do hlavy.

Bod 7 nejlíp dokumentuje nesmyslnost a arbitrárnost autorkého práva, kde je zcela uměle, bez logiky stanoveno co jo, co ne, kolik, jak dlouho...
Vtip, který teď a tady vy vymyslíte rozhodně není nějaká neurčitá lidová slovesnost (ta právě nemá známého autora), i kdyby to v zákoně bylo stokrát napsáno. Čím se liší tentýž vtip verbální od kresleného? Oč je míň invenční? O nic.

Kdyz napisete knihu, nabidnete mi ji za 5k, tak si ji (mozna) koupim, ale nedam vam uz nikdy ani korunu navic, klidne ji pak budu po korune pronajimat. Nevidim v tom zadny problem, ja mam knihu, vy penize.

Jenze vy mi prodate knihu, a chcete po me, abych vam jeste platil za kazde precteni.

A pokud tu knihu nekde zverejnite, a chcete za ni 5k, tak ste proste blazen. Mozna ovsem, kdyz ji zverejnite a budete za ni chtit 5Kc/stazeni, tak si ji sice sosnu na tpb (mozna), ale kdyz tam uvidim ze chcete jen 5Kc, tak si skocim na vas web a kdyz tam bude moznost oneclick zaplatit, tak vam poslu i 10, trebas i 50Kc kdyz se mi to bude libit. Ale rozhodne svama nehodlam diskutovat o tom, co s tou !zverejnenou! knizkou muzu nebo nemuzu delat.

Pokud se vam to nelibi, nepiste, nebo si davejte knizky do suplete. 99% autoru pise proto, ze je to bavi, to ze nekteri se tim navic uzivi, musi byt chapano jako bonus a ne jako samozrejmost.

Danove raje jsou ve skutecnosti jen zastupnym problemem pro hlupaky. Stat ma penez habadej, ale rozhradou se.

Nevidim technicky zadny rozdil v tom, jestli si knizku pujcim v knihovne, nebo jestli si tutez knizku stahnu z netu.

Ehm ... minimalni marze koncoveho prodejce (ze ktere se samo odectou jeste naklady) je 30%. I kdyby vysledny zisk byl 0, jde primarne o to, ze tento meziclanek na internetu nikdo nepotrebuje => o tyto castky musi jit cena dolu.

Pokud se bavime o IP a ruseni, pak (alespon v 90%) jde o neuplatnovani na nekomercni nakladani s dily. Respektive (abych to upresnil) pokud (napr) nasdilim film a nevybiram za to zadne $$$ = neporusuju zadny zakon a nepusobim nikomu zadnou skodu. Tudiz televize by i nadale musela za moznost vysilani zaplatit, stejne jako kdokoli dalsi, kdo by chtel prijimat nejake penize. Technicky totiz neni vubez zadny problem takto vyresit prave megaupload a spol - jednoduse by (trebas v zavislosti na poctu stazeni) odvadeli nejakou cast prijmu.

Prislo by mi jednoduse logicke v dnesni dobe zmenit zakon tak, ze jakekoli sireni dila je OK, ale pokud je dilo sireno za uplatu, nalezi autorovi podil z takto ziskanych penez. A ze by si pak lidi stahovali SW za korunu? Mno nejspis vetsi cenu nema nebo jeho dodavatel neposkytuje zadny dalsi support za ktery by nekdo bych ochoten platit vice.

Ne, vase svoboda je to do okazku, kdy tu sochu date na namesti, obraz do galerie a sw na net. Pak uz proste nemate narok rozhodovat o tom, jestli vasi sochu bude nekdo fotit nebo ocuravat. Pokud se vam to nelibi, dejte si ji na svoji zahradu.

Těším se na ten úžasnej a svobodnej svět, kde budou na jedné straně existovat naprosto uzavřené komunity lidí, kteří budou informace sdílet jen mezi sebou a nikoho jiného do svého světa pouštět nebudou, neboť za informace se náležitě platí a tyto komunity budou mít oprávněný strach, že jim jejich práci někdo zcizí:) A ty ostatní budou kdesi na FaceBooku vyměňovat bláboly a intelektuální výkaly :) Protože jedine k tomu vede cesta kterou jste nastínil :) A největší vtípek je, že pokud nebudete slepec, tak uvidíte že už se tak děje. Ostatně to je zákon akce a reakce, kdo chce všechno nemá nic. A tak budete buď ve skupince těch co si práce autora váží a nebo těch, komu je to jedno :) Výběr bude samozřejmě pouze na Vás. Je to škoda, neboť informace mohli být svobodné, ale jak už to tak bývá, tak se okázalým plýtváním docílí pouze opaku, že za ty opravdové zajímavé a potřebné informace budete velmi tvrdě platit a balast bude k dispozici. :) Vývoj, koloběh, jak někdo řekl… takhle to ve světě chodí :)

1. Rozdíl mezi copyrigtem a patentem je značný, ale to si můžete nastudovat, rozhodně nejde o dvě strany téže mince. Nicméně pravda je, že jde o dvě formy ochrany duševního vlastnictví. - Délka patentové ochrany a copyrigtu je věcí dohody, resp. platných zákonů, k tomu nemám co dodat. Jde o poměrně složitou problematiku, týkající se navíc mezinárodních dohod.

2. Proč nevíme,c o se kvůli patentům nezměnilo? To by mě zajímalo. Ve skutečnosti je tomu totiž právě naopak: Kdyby nebylo patentů, firmy by chránily své vynálezy jako obchodní tajemství, což by mohly činit po neomezenou dobu. Výměnou za patentovou ochranu musí firma svůj vynález ZVEŘEJNIT. To znamená, že nový vynález musí být popsán natolik podrobně, aby člověk se znalostí daného oboru dokázal s přínosem seznámit. Každý zájemce může zveřejněný patent podrobně prostudovat a poučit se z něj. Vynález tak není tajen, ale právě naopak - lidské poznání rozšiřuje. Pochopitelně že druhé firmy či jednotlivci nesmějí bez licence vynálezu využít, a to po dobu trvání patentové ochrany. Ale mohou na základě takto zveřejněných informací zkusit vymyslit jiný postup či řešení. Poté, co patentová ochrana vyprší, popis vynálezu zůstává veřejný a vynález či inovaci může volně využívat kdokoli.

3. Pokud jde o zastaralý obchodní model, není třeba se obávat - pohřbí sám sebe. Tečka. Druhá věc: Co má a co nemá hodnotu, nemůžete přece určovat vy, to ponechte trhu. Jestliže něco nemá tržní hodnotu, zákazníci to přestanou kupovat, a vy si s tím nemusíte dělat těžkou hlavu.

4. Opět: nesnažte se určovat autorům, jak mají se svým dílem naložit, to je přece jejich věc, ne vaše. Někteří se rozhodnou umístit je volně na internet, jiní využijí služeb vydavatele, který na sebe bere riziko, že knihu či hudební CD neprodá a propadne se do ztráty. Toto ale NENÍ věc konzumenta, nýbrž autora, jeho svobodné vůle. Pokud se vám nahrávací a vydavatelské společnosti protiví, nekupujte od nich nic - to je zase vaše výsostné právo. Vy půjdete raději na koncert, jiný si koupí knihu, CD nebo DVD. No a co? Nevidím v tom problém.