 
Jsem rád, že situaci s koncesionářskými poplatky vláda alespoň v některých bodech vidí podobně jako já a že se tedy ledy snad pohnou. Každému soudnému člověku musí být jasné, že hodnota poplatků ve výši z roku 2008 je dnes reálně o desítky procent nižší a přitom náklady pro ČT a ČRo jsou naopak o desítky procent vyšší. A také, že současný způsob definice poplatníka a způsob výběru je zcela nedostatečný.
"Ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy (ODS) naopak zřídí pracovní skupinu, která by měla přijít s návrhy financování médií veřejné služby. Inspirovat se bude v Evropě, kde se okruh poplatníků spíš rozšiřuje. Evropské státy přecházejí buď k univerzálním platbám za každou domácnost, anebo rovnou na financování z daní."
PS: Titulek článku ale není zvolen vhodně. Tento článek není primárně o Babišovi a jeho nesporné debilitě, ale o situaci v ČT a ČRo a současné diskuzi o koncesionářských poplatcích. Protože mě Babiš nezajímá, malem jsem ho přeskočil a přitom obsahuje spoustu hodnotných informací a zajímavých postřehů.
PPS: Můj kompletní názor zde: Koncesionářské poplatky ČT a ČRo bych okamžitě zvýšil ne o pár desítek Kč, ale o 100%. I tak by těch několik stokorun měsíčně pro nikoho ve společnosti neznamenalo žádnou znatelnou zátěž, a ČT a ČRo by si tuto podporu velmi zasloužily. Dělají v mediálním prostoru s přehledem nejkvalitnější práci. Navíc, neustále se při těchto diskuzích probírá jen publicistická část tvorby, ale nemělo by se zapomínat, že jak ČT, tak ČRo jsou v oblasti televizní a rozhlasové tvorby v podstatě jedinými tvůrci kvalitního kulturního programu. Jak bychom se i nadále chtěli alespoň pokoušet kultivovat naše populistické spoluobčany (jistě, chápu, kde nic v hlavě není, ani Beethoven nezabere), když by nebylo dost prostředků na tvorbu kanálů ČT2 a ČTart, nebo ČRo Wave, Jazz nebo D-dur??? Vůbec bych se vzhledem k brblajícím a koncesionářským poplatkům se vyhýbajícím lidem nebál to z příjmu každého člověka se zdanitelným příjmem strhávat paušálně jednou ročně z daní. Celý koncept by se měl změnit tak, aby se ČT i ČRo v každém okamžiku cítiliy komfortně. I kdyby se poplatek zvednul z dnešních 180 Kč nikoli na dvojnásobek, jak navrhuji, ale jen na 300 Kč, ČT a ČRo by to významně pomohlo, nikdo by to v peněžence téměř nepoznal a všichni bychom měli na několik příštích let zajištěný kvalitní obsah v audiovizuálním prostoru. Poznámka na okraj, hlavně se v této věci neřiďte názorem většinové demokratické společnosti. Jakou byste očekával odpověď od stáda, jehož celková poměrná statisticky očekávatelná inteligence je podprůměrná a které na televizi ladí převážně kanály Novy, Primy nebo dokonce Barrandova, a rádio, které zapínají téměř výhradně v práci, ovšem na celou pracovní dobu, aby překryli nesnesitelné ticho svých prázdných myšlenek a nudu stereotypní činnosti, jim zprostředkovává Evropa 2, Frekvence 1 nebo Impuls?
 
Podle mne některé nápady citované v článku názorně ilustrují, že celá ta koncepce financování poplatkem placeným domácnostmi a firmami na základě více či méně nesmyslných kritérií je špatná už z principu. ČT a ČRo jsou tu od toho, aby vyráběly program, ne od toho, aby pátraly v databázích, do kterých jim vůbec nic není (seznamy odběrných míst, teď dokonce i registr vozidel), a na základě nich pořádaly hony na neplatiče a "neplatiče". Stejně tak pátrání po dalších typech zařízení, která by teoreticky šlo použít k tomu, aby na nich šlo pustit iVysílání (ale o tom, že v tom iVysílání velká část nejzajímavějších pořadů není, protože to neumožňují práva, taktně mlčí). Vždyť je to všechno trapné a nedůstojné pro obě strany.
Můj názor je už dlouho stejný: vykašlat se na tu přežitou koncepci "koncesionářského poplatku", definovat celkovou částku, kterou mají ČT a ČRo ročně dostávat, ideálně na základě aktuálních přijmů z poplatků plus zohlednění 14 let inflační eroze. Definovat tuto částku a automatický valorizační mechanismus do budoucna zákonem. Námitka, že by se tím staly ČT a ČRo závislými na politicích, neobstojí: snížit příjem by bylo pro politiky přesně stejně obtížné jako teď, vyžadovalo by to změnu zákona. Naopak, teď politikům k vyhladovění ČT a ČRo stačí nedělat nic (a přesně to dělají). Že to nejde, protože o rozpočtu se každý rok hlasuje, takže nemůže mít položky dané zákonem (i to už jsem si tu přečetl), také není pravda: naopak, většinu rozpočtu tvoří mandatorní výdaje, které jsou, ať už přímo nebo nepřímo, dané nějakým zákonem, takže při tvorbě rozpočtu se ve skutečnosti rozhoduje jen o menšině výdajů. A automatické valorizační mechanismy už také máme, ať už se jedná o důchody nebo třeba platy ústavních činitelů, takže to by taky nebyla žádná novinka. Jako bonus by ti, kdo ČT nenávidí, neměli poplatek tak na očích, takže by populistický tlak na jeho snížení nebo nezvýšení nebyl tak silný.
 
Že mají být poplatky automaticky valorizované, je jasné. Ale kvůli tomu, aby ČT a ČRo nemusely pátrat v různých databázích, není potřeba platbu převádět na stát. Úplně by stačilo přestat si hrát na to, že to nějak souvisí s přijímačem a podobně. Prostě bude platit každá domácnost a tečka. Žádné firmy, žádné úlevy (to má řešit sociální systém, tedy stát), jednoduše 1 domácnost = 1 poplatek. Tím by odpadla většina byrokracie a dohadování. Zároveň by poslanci neměli každý rok choutky ČT a ČRo vydírat tím, že jim zkrátí rozpočet.
Ono je sice hezké, že stát má nějaké mandatorní výdaje, ale co by se stalo, kdyby sněmovna rozpočet v té výši neschválila? Půjdou sedět ti poslanci, kteří pro takový rozpočet hlasovali? Ne. Nestalo by se vůbec nic. Když může vládní většinu získat ANO, pořád potřebujeme v zákonech i takové pojistky, které zkomplikují vládní většině možnost škodit.
 
Žádné firmy, žádné úlevy (to má řešit sociální systém, tedy stát), jednoduše 1 domácnost = 1 poplatek.
"Žádné firmy" může být trochu politický problém. Před časem jsem to zkoušel hledat, ale ČT se moc nešíří o tom, jaký je poměr příjmů od domácností a od firem. Pokud není příjem zanedbatelný - a to se obávám, že není, znamenalo by to výrazné navýšení poplatku od domácností.
Ono je sice hezké, že stát má nějaké mandatorní výdaje, ale co by se stalo, kdyby sněmovna rozpočet v té výši neschválila?
Rozpočtové provizorium. Pokud vím, neznamená to v praxi, že by se přestaly vyplácet důchody, platy ústavním činitelům a soudcům apod. Co jdem vypozoroval, z rozpočtového provizoria má v praxi největší vítr sama vláda, protože právě její ministři jsou ti, komu by nejvíc komplikovalo život. Že by si jakákoli vládní většina takhle házela klacky pod nohy jen proto, aby podusili ČT a ČRo, mi moc pravděpodobné nepřijde.
 
Pokud není příjem zanedbatelný - a to se obávám, že není, znamenalo by to výrazné navýšení poplatku od domácností.
Za to zjednodušení by to podle mne stálo. Stejně to v důsledku zaplatí ty domácnosti, akorát v cenách firem. Lepší by bylo, kdyby solidárně platily víc domácnosti s vyššími příjmy, ale to už by systém zase komplikovalo. Podle mne by ten systém měl být co nejjednodušší a solidárnost se má řešit na jiných úrovních. Tu ať řeší stát v daních a dávkách, kde na to má obrovský úřednický aparát.
Rozpočtové provizorium.
Ne, myslel jsem to jinak. Co by se stalo, kdyby v zákoně bylo napsáno, že stát má ročně poslat ČT na účet X, a poslanci by schválili do rozpočtu ½X? Poslancům by se nestalo nic, MF by nezbylo, než jenom tu polovinu vyplatit. A ČT by se pak mohla několik let se státem soudit, přičemž několik let by se soudy dohadovaly jenom o tom, s kým se má ČT přesně soudit.
 
Jehovista: Já bych to trochu upřesnil. Na to jsem dostal odpověď, tu jsem vyvrátil – ale vy to nechápete, tak tu odpověď opakujete pořád dokola. To, že něco nechápete, je váš problém, ne můj. Tak tu přestaňte pořád otravovat. Opravdu nemůžete argumentovat zásahem Ústavního soudu, když neznáte jeho kompetence.
 
"Tím by odpadla většina byrokracie a dohadování"
Akorat je porad potreba uhanet dluzniky, zjistovat co je to vlastne domacnost(napr. dite si zaridi byt v patre RD rodicu, chalupa kde nekdo trvale bydli, a tyhle veci se neustale meni), prokazovat ze je nekdo hluchy/slepy, socialni pripady musi somrovat na socialce. Musim uznat, ze proti jednomu prevodu vychazejicimu z rozpoctu je to naprosto genialne jednoduche.
"Ono je sice hezké, že stát má nějaké mandatorní výdaje, ale co by se stalo, kdyby sněmovna rozpočet v té výši neschválila?"
To uz jsme resili a proste to nedokazete kloudne obhajit*. Kdyz ten vydaj bude dany zakonem, tak se penize musi vyplatit, i kdyby stat mel zkrachovat. V pripade neschvaleni rozpoctu se vyplati podle rozpoctu z predesleho roku. Bude to stejny mandatorni vydaj jako treba duchody. Kdyby stat nevyplatil dva mesice duchody, tak by to byl asi tak tisickrat vesti pruser, nez kdyby prachy neprisly do CT.
*To uvadim jen pro ostatni ctenare, znovu uz to resit nebudu. Ze vsech stran uz jste se to(marne) snazil nahlodat tady: https://www.lupa.cz/aktuality/zdenek-ondracek-ceska-televize-poplatky-cesky-rozhlas-rada-ct/vlakno/3/
6. 10. 2022, 19:01 editováno autorem komentáře
 
Jehovista: Uhánění dlužníků a řešení toho, co je domácnost (to může být dost přesně specifikované v zákoně) by byla drobnost oproti současnému stavu.
Kdyz ten vydaj bude dany zakonem, tak se penize musi vyplatit, i kdyby stat mel zkrachovat. 
To to je sice hezké, že se musí, jenže peníze se samy nevyplatí. Musí je vyplatit konkrétní úřad, který je nejprve musí mít na účtě. V tom úřadě je někdo, kdo k tomu musí dát pokyn. A nikdo soudný nedá pokyn k výplatě peněz, na jejichž výplatu nemá příkaz (v podobě schváleného rozpočtu).
Je to stejné, jako kdybyste tvrdil, že se nemůže stát, že firma nevyplatí peníze svým zaměstnancům. Ano, podle práva se to opravdu stát nemůže. Jenže se to děje. Protože prostě nikdo nedá ten pokyn, aby se peníze vyplatili. A nějaká účetní, která třeba má přístup k bankovnímu účtu, ty peníze nepošle jen tak, že by se rozhodla, že je to správné.
Kdyby stat nevyplatil dva mesice duchody, tak by to byl asi tak tisickrat vesti pruser, nez kdyby prachy neprisly do CT.
To je sice pravda, ale vůbec to nesouvisí s probíraným tématem. Naopak to říká, že to nevyplacení peněz ČT a ČRo by si někdo mohl troufnout – protože by věděl, že to nebude takový průšvih a doufal by, že to ustojí.
 
ale co by se stalo, kdyby sněmovna rozpočet v té výši neschválila
Aha, teď mi teprve došlo, že ve skutečnosti nemyslíte hypotetickou možnost, že sněmovna neschválí rozpočet, ale ještě hypotetičtější možnost, že by sněmovna schválila rozpočet, který by byl v rozporu s platnými zákony. Na to by asi fundovaně odpověděl spíš nějaký právník, ale vzhledem k tomu, že státní rozpočet je přijímán formou zákona, tak pokud je mi známo, řešit (potenciální) konflikt mezi dvěma zákony je úkolem Ústavního soudu. Takže by se tím asi měl zabývat ÚS a pokud by shledal, že tam rozpor opravdu je, měl by ten později přijatý zrušit. Samozřejmě se dá namítnout: "A co když vláda a parlament budou rozhodnutí ÚS ignorovat?", ale to už se dostáváme do scénářů, kde se obávám, že financování ČT by byl spíš podružný problém.
 
Ano, takhle jsem to myslel. Ústavní soud nemůže jednat z vlastního popudu, musí vždy dostat impuls z venku – a těch možností zase není mnoho. Ale hlavně – i kdyby Ústavní soud zrušil zákon o státním rozpočtu, ČT ty peníze pořád mít nebude. Navíc Ústavní soud řeší konflikt zákona s ústavním pořádkem, tj. s ústavními zákony. Konflikt dvou rovnocenných zákonů nespadá přímo do působnosti ÚS, muselo by se to tam nějak naroubovat.
Jenom připomínám, že v posledních letech jsme byli svědky toho, že prezident ignoroval rozhodnutí soudu; přivlastňoval si pravomoci, které mu Ústava nedává; ministerstvo vydávalo nařízení, o kterých vědělo, že mu je soud shodí. Zkrátka to, že vrcholné orgány ČR budou pohrdat zákony této země bohužel není ani zdaleka tak nepředstavitelné, jak by mělo být. A jak velice dobře ukázali právě Zeman nebo Babiš, nemůžeme mít zákony, které počítají jenom s tím, že se prezident, vláda a Parlament chovají slušně. Ty pojistky v zákonech ještě stále potřebujeme – a budeme je tam potřebovat ještě několik generací (možná navždy, jak ukázalo minulé prezidentské volební období v USA).
6. 10. 2022, 20:47 editováno autorem komentáře
 
Jehovista: Nechte si ty hloupé kecy, když neumíte napočítat ani do dvou, odpovídáte něčím, proti čemu jsem napsal vážné námitky, a navíc to nic neřeší. I kdyby totiž ÚS našel nějakou kličku, jak může zákon o státním rozpočtu zrušit, peníze na účtu ČT by se tím stejně neobjevily. Ano, vaše odpověď je zoufalost.
Variantu rozkladu státu rukama politiků řeším proto, že jsme v čele tohoto státu měli už Klause, Zemana a Babiše, přičemž všichni se tenhle stát pokoušeli rozložit – a všichni k tomu používali prostředky, které byli za hranou zákona. A to včetně akcí proti ČT nebo ČRo.
 
Proc by mel byt ustavnim zakonem? Byl by to standardni zakon se stejnou pravni vahou jako soucasny zakon o financovani a tedy by zakonodarci meli naprosto stejne snadnou/obtiznou moznost sebrat CT penize. A ano, ten soucasny zakon o financovani by se samozrejme zrusil. Tu poznamku absolutne nechapu, to uz se snazite akorat cerit vodu.
Koncesionarske poplatky se zavadely v dobe, kdy mel prijimac jen zlomek domacnosti, takze davalo smysl, aby vetsina nedoplacela na bohace co si mohou dovolit TV. Dneska maji ten prijimac skoro vsichni a vy sam navrhujete, aby platila uplne kazda domacnost. Tak proc to nezjednodusit? Podle me ani sam tem svym argumentum neverite. Jenom vam vyhovuje prebujela statni byrokracie. Cim vic papirovani a povinnosti pro obcany, tim lepe pro vas.
 
Jehovista: Když se pořád oháníte Ústavním soudem, já jsem dvakrát napsal, jaké má pravomoci, a vy jste o něm psal potřetí, předpokládal jsem, že pravomoci Ústavního soudu znáte. Zjevně je tedy neznáte.
Proč to nezjednodušit? Já jsem navrhoval, jak to zjednodušit. Ovšem myslím si, že změnit platby tak, aby média veřejné služby platil přímo stát, je v případě ČR příliš riskantní. Hrozí příliš velké riziko, že politici skrze to budou na ČT a ČRo tlačit. Nebyla by tam žádná pojistka, že poslanci prostě neschválí ČT nebo ČRo menší rozpočet, než jaký určuje zákon. Já jsem se vás na pojistky ptal, vy jste uvedl jednu a teď jste přiznal, že o tom vůbec nic nevíte, takže nemůžete vědět, zda by ta pojistka mohla fungovat nebo ne.
Státní byrokracii byste do toho zavedl naopak vy. V současné době i v mém návrhu si ČT i ČRo řeší poplatky sami, stát s nimi nemá nic společného.
 
Hrozí příliš velké riziko, že politici skrze to budou na ČT a ČRo tlačit. Nebyla by tam žádná pojistka, že poslanci prostě neschválí ČT nebo ČRo menší rozpočet, než jaký určuje zákon.
Pokud ti zlí budou moci udělat tohle, tak stejně tak budou moci změnit rovnou ten zákon definující financování ČT/ČRo - a to bez ohledu na to, jestli bude v mnou navrhované podobě nebo v té současné. Jinak řečeno, je na čase přestat si nalhávat, že princip koncesionářských poplatků chrání ČT (ano, ČT, ČRo "těm zlým" až tak moc nevadí) před zvůlí politiků, protože před tím, kdo má moc a vůli změnit zákon, by ji stejně neochránil. Spíš naopak, protože současný model svádí k pokusům o snižování (ať už nominálnímu nebo reálnému) rozpočtu ČT a ČRo pod vlajkou populismu. Což se prakticky děje a dělá nejen ANO (otevřeně), ale teď už bohužel i současná koalice (skrytě).
 
Michal Kubeček: Je výrazný rozdíl mezi otevřením jednoho konkrétního zákona, aby se v něm udělala jediná změna, která půjde výrazně na ruku některým politikům. A mezi každoročním schvalováním rozpočtu, které prostě z principu probíhá každý rok a každý rok se kolem toho řeší, na čem by se dalo ušetřit.
Organizovaných populistů pořád ještě není většina, takže mají problém nějaké téma dostat na jednání sněmovny. Ani teď si Babiš netroufl jít přímo na snížení poplatků. Kdyby to byla součást státního rozpočtu, populisté se nemusí vůbec snažit dostat to na program jednání, protože by se to na něj dostalo pravidelně každý rok.
To, že se reálná hodnota poplatku snižuje, je samozřejmě špatně, ale to se dá snadno řešit tím, že v zákoně bude uvedena automatická valorizace. Ostatně platba ze státního rozpočtu by měla úplně stejný problém – aby to fungovalo, musela by tam být automatická valorizace.
ČRo je spíš ve stínu ČT – pokud není ČT poslušná, politici se soustředí především na ni. Ale jakmile se jim podařilo dostat ČT pod kontrolu, byl na ráně ČRo.
 
V takovém případě by možná bylo lepší přejít na přímé financování nějakým procentem z HDP. ČT a ČRo by tak byly financované stejně jako zdravotnictví, školství, armáda, hasiči, policie a já nevím co ještě. Samostatný poplatek jenom přidává náklady na jeho výběr a na chytání neplatičů, na druhou stranu televizi nebo rádio má dneska každý takže těch oprávněných NEpoplatníků zas tolik není
 
"V takovém případě by možná bylo lepší přejít na přímé financování nějakým procentem z HDP. ČT a ČRo by tak byly financované stejně jako zdravotnictví, školství, armáda, hasiči, policie a já nevím co ještě."
jenze nezavisle verejnopravni medium NENI totez co vami vyjmenovane resorty a proto je dobre kdyz je financovana mimo statni rozpocet.
 
"I tak by těch několik stokorun měsíčně pro nikoho ve společnosti neznamenalo žádnou znatelnou zátěž"
To uz by bylo celkem pres 4 tisice rocne. Vypalneho CRo bych se nezbavil, protoze pouzivam radio v aute, ale od placeni CT bych se odhlasil a "televizi" hodil na bazos. CT(ani jine linearni vysilani) nesleduji, ale k poplatku jsem se prihlasil, protoze mi vychazi ekonomictejsi zaplatit vypalne CT, nez kupovat drazsi zobrazovadla bez tuneru.
"Jak bychom se i nadále chtěli alespoň pokoušet kultivovat naše populistické spoluobčany"
Kdyz dostanou tato media vic penez, tak najednou ten "populisticky spoluobcan" prepne z primy na CT2? Tuhle myslenku moc nechapu.
"aby překryli nesnesitelné ticho svých prázdných myšlenek"
No jo, zato my lepsolidi...