Vlákno názorů k článku Znamená chystaná copyrightová reforma jen další kroky k omezení internetu? od A.S. Pergill - Několik postřehů: 1. Pokud bychom měli odjakživa patenty, copyrighty...

Několik postřehů:

1. Pokud bychom měli odjakživa patenty, copyrighty apod., tak bychom dodnes utloukali mamuty kameny (protože účinnější zbraně by byly chráněny patenty) a neexistovala by žádná lidová slovesnost (od písniček až po pověsti), protože by jejímu vzniku zabraňoval copyright.

2. Z bodu 1 plyne celkem logicky, že uvedená opatření jdou proti přirozenosti člověka, existující už před vznikem druhu Homo sapiens.

3. Tato opatření měla určitý pozitivní význam v dobách počátků kapitalismu volné soutěže, ale jejich význam v jiných socioekonomických formací je sporný (včetně současnosti). U nás už v dobách osvícenství (protože v té době už byla v Anglii a dalších státech průmyslová revoluce) panovníci podporovali pirátské tištění encyklopedií a dalších naučných děl (včetně jejich překladů do domácích jazyků).

Jinými slovy, copyrighty a podobná opatření by měly být spíše potlačovány a umenšovány, než rozšiřovány.

Riziko, že "ochrana copyrightu" bude zneužívána k cenzuře je vysoké, dělali to už i komunisté, kdy např. disidenti, rozšiřující "protistátní" díla typu Orwellovy Farmy zvířat, nebo mládež, zpívající u táboráky písně Karla Kryla byli pronásledováni za "porušování autorských práv" (aby byla maskována skutečná příčina pronásledování). A mezi bruselskými a normalizačními socialisty opravdu žádný rozdíl není.

ad 1 Tím, že inovace svobodně (bez omezování patenty apod.) proudily lidskou populací, docházelo k postupnému vylepšování materiální kultury, kterou by respektování patentů (nebo nějaké jejich obdoby) zcela jistě zlikvidovalo. Navíc specialisté na určité druhy nástrojů, pracující na komerční bázi (byť se jednalo o směnný obchod) byli podle některých odborníků tím faktorem, který způsobil, že naši předci převálcovali neandrtálce.
A svobodný tok informací o inovacích měl naprosto zásadní význam při kolonizování území s drsnějším klimatem (třeba šíření neolitických zemědělců z černozemě do oblastí s méně úrodnou půdou a do vyšších poloh).

To samé lidové písně, pohádky, pověsti, říkanky atd.: Jeden něco vymyslel, druhý k tomu něco málo přidal a šlo to dál přes desítky či stovky takových "přidavačů", až se to dostalo dostalo na úroveň jíž naprostá většina jednotlivých autorů není schopna. Přitom některé pohádky zřejmě koření až v keltské populaci a některé sahají svými kořeny prý až do pravěku. Copyright a autorská práva by toto neumožnily.

ad 2 a 3 Z výše uvedeného je vidět, že "pro lidi přirozené" je volné kolování umění i technických inovací; patenty a copyrighty vznikly za určitých specifických okolností, které již zanikly.
Navíc původní copyright měl zajistit příjmy autora za jeho života, zatímco ten současný zdegeneroval natolik, že zajišťuje příjmy "držitelům autorských práv" ještě 70 let po autorově smrti a nemusejí to ani být jeho potomci, takže z hlediska "peněz pro autora, aby napsal další knihu" jsou naprostý nesmysl (dokonce ani nemusejí autora motivovat k vytváření majetku pro potomky).

Ano, copyright v současné podobě je jednoznačně škodlivý (bez ohledu na jeho určitou užitečnost v původní podobě a v minulých etapách vývoje ekonomiky). A i kdyby byl v té původní podobě ještě prospěšný, tak hypertrofoval a zdegeneroval do škodlivosti (asi jako zhoubný nádor, vyrostlý z původně užitečných buněk). Konec konců, celá krize kolem copyrightů je způsobena tím, že neodpovídají současným potřebám společnosti a technologického vývoje.

Souhlasím. To, že si někde stáhnu film nebo knížku není svoboda šíření myšlenky nebo slova. Tak jako zemědělec má právo na ochranu před zcizením úrody, tak spisovatel nebo filmař má právo si určit, za jakých podmínek bude jeho dílo šířeno a na adekvátní právní ochranu.
Na druhou stranu je otázkou, stav současného copyrightu. Ten by měl chránit jak autora, tak reflektovat práva fair use zákazníka, např. by autor neměl bránit vytvoření kopie díla pro osobní pořebu (např. stažení filmu z BR disku na NAS) nebo zákazníkovi takovou kopii poskytnout. Taky právo na citaci, parodii atd.
Otázkou je délka autorské ochrany díla, jestli je nutné autorsky chránit dílo 70 let po smrti autora.
Uplný nesmysl je odvádění poplatků z prázdných médií, to je něco jako preventivní trest, to snad nikde jinde v právu nemá obdobu.

Bod 3 nepodporuje copyright. Komerční využití autorství vůbec nemusí mít tuto podobu a v minulosti ji také nemívalo.
Např. pan Louis-Jacques-Mandé Daguerre, jeden z vynálezců daguerrotypie, se spojil s výrobcem daguerrotypických komor a prodávali spolu tyto přístroje "zaručeně pravé s atestem od vynálezce pro každý kus" a Daguerre měl podíl ze zvýšení jejich ceny.
A když jsme u tohoto tématu: Zatímco francouzská Akademie vyhlásila fotografii jako volnou technologii a okamžitě začaly vznikat pro dnešní dobu velice cenné historické dokumentární snímky, ve Velké Británii platily patenty H. F. Talbota a masové rozšíření fotografie se tam oproti kontinentální Evropě o léta opozdilo.
Nebo jiný příklad, z IT oblasti: Před pár lety si jistá firma patentovala CD, schopné vydržet snad stovky let (na odlišném principu než standardní), ale nedokázala rozjet výrobu mechanik a nosičů. A než jejich patenty propadly, tak se masově rozšířily fleš paměti, strkané do USB, a poté externí disky. Přičemž to "permanentní CD by bylo asi lepší (na rozdíl od dnes používaných médií by ustálo EM impulz při jaderném výbuchu), takže je docela možné, že "z hlediska vyššího principu mravního" lidstvo touto patentovou ochranou utrpělo škodu.

Copyright bych ponechal jen na ochranu před plagiátováním (ale nesměla by být tak přebujelá, aby znemožňovala citace, parodie apod.) ale ne na komerční zájmy. Dokážu si představit krátkodobou (několik let) ochranu díla před kopírováním, a pak by se musel autor holt snažit a vydat třeba rozšířenou verzi, schopnou konkurovat kopiím původního díla.

Úplně padlý na hlavu mi přijde spor o autorská práva architekta vysílače na Ještědu nebo jeho potomků s Královstvím železnic o práva na stavbu. Oni neukradli plány a nepostavili podle nich dům, jen udělali železniční model Liberce s vysílačem na kopci.

A. S. Pergill napsal: "dělali to už i komunisté, kdy např. disidenti, rozšiřující "protistátní" díla typu Orwellovy Farmy zvířat, nebo mládež, zpívající u táboráky písně Karla Kryla byli pronásledováni za "porušování autorských práv" (aby byla maskována skutečná příčina pronásledování). "

- Větší ptákovinu jsem ještě neviděl. :-) Nic takového se pochopitelně nikdy nestalo. Vždy mě pobaví, když si někdo něco podobného vymyslí, ale horší je, že se obvykle hned najde někdo jiný, kdo ten výmysl šíří. :-)

Nicméně zabránění stažení filmu nebo knihy (nebo trestnost) už může takto být zneužita (o pár příspěvků výš jsem konstatoval, že se tak za minulého režimu i dělo).

V tom, že současná podoba copyrightu je naprosto nesmyslná a nevyhovující, se s vámi shoduji.

1. Tento nárok je novodobý konstrukt, který se objevil až někdy před 500 lety z důvodu vzniku určitých atypických socioekonomických podmínek, které už v podstatě zanikly. Oproti délce času mezi prvními kromaňonci a námi je to zanedbatelný okamžik. Proto jsou také příslušné regulace masou normálních lidí chápány jako něco nepřirozeného (jako byly chápány i některé "vymoženosti" socialismu).
2. Pochopitelně i ten, "co si namáhal šišku", žije z toho, co udělali lidé před ním a dali to volně k dispozici.
Budu ošklivý, ale je to z IT oblasti: Bez freeware, které si Bill Gates stáhl z internetu a zkomercionalizoval, by nešly Windows v době instalačních disket ani nainstalovat.
3. Nikdo autorovi nebrání se na zavádění své "geniální věci" podílet komerčním způsobem, a tak si zajistit živobytí. Nikdo mu nebrání komercionalizovat samotný fakt, že je "geniální vynálezce" nebo "geniální autor".

Jenže ty myšlenky nelze prodávat přirozenými způsoby, stát není povolán k tomu, aby vymýšlel a zajišťoval umělé způsoby, jak by je určitá preferovaná skupina producentů mohla prodávat. Tečka.

Bill Gates toto freeware pouze zneužil k tomu, aby běžný uživatel nemohl kopírovat instalační diskety. Onen FW umožňuje naformátovat diskety na odlišnou kapacitu (s odlišnou hustotou stop). Fungovalo to tak, že z atypicky naformátované diskety bylo čitelných pomocí normálních ovladačů mechaniky jen několik stop, z nichž se do počítače zavedl tento FW, s jeho pomocí se načetly instalační programy a poté se ten FW v počítači smazal.

Stálým zlepšováním je, pochopitelně, možný i nekomerční vývoj. Mnoho programů pro Linux je toho příkladem.
Navíc je na bazi open source možný i vývoj a udržování komerční (zpoplatněním služeb spojených s tímto SW). Důkazem je řada IT firem, pracujících komerčně s open source OS a programy (třeba tu v Brně Red Hat).

S oběma vašimi připomínkami souhlasím.

Souhlasím, že patenty a copyright jsou různé věci, ale v praxi se projevují dost podobně.

K těm CD (patenty):
Asi existovalo "startovní okno", kdy by taková technologie byla natolik velkým přínosem, že by se masově zavedla a pak se "samospádem" udržela. K onomu vynálezu došlo v době, kdy jsem v práci vyfasoval flešku, která stála víc než combo CD/DVD mechanika, vešlo se na ni 250 kB dat a po strčení do USB mi spálila příslušný port v počítači (:-).

K tomu copyrightu:
Jsem toho názoru, že copyrightový zákaz tvorby kopií by se dal časově radikálně omezit (5 - 10 let od vydání maximálně), ale před plagiátem by dílo bylo chráněno "do nekonečna". Jinými slovy, po té ochranné lhůtě by třeba Franta Novák mohl množit dílo "Pepa Vopička: Prackou a sekyrou", ale nesměl by, třeba ani po 200 letech, množit dílo "Franta Novák: Prackou a sekyrou", textově totožné s tím Vopičkou. Ale copyright by to dílo nechránil před vznikem parodujícího díla "Nožičkou a lízátkem" (např.).
A Pepa Vopička by obrážel autogramiády (s placeným vstupem), dělal placené přednášky či autorská čtení a jinak budoval svou popularitu a tím by získával prostředky (a atraktivitu pro vydavatele případného pokračování nebo dalších děl "od autora Prackou a sekyrou"). A měl by např. doživotní privilegované postavení ve vztahu ke zfilmování (či zyoutubeování) díla. A něco by vydělával i cestou svých osobních stránek s placenou reklamou nebo jiným druhem zpoplatnění za vstup. Mohl by mít také např. svůj kanál na youtube pro autorská čtení a jiné podobné aktivity, patřičně zpoplatněné; dtto na FB. (Třeba vymyslíte ještě nějakou další možnost, asi by se jich dalo vymyslet ještě dost).

"Příklady z pravěku" mají jen ukázat, že patenty a copyrighty jsou v podstatě znásilňováním lidské přirozenosti (podobně jako celý minulý režim).
Dříve se cenzoři oháněli šířením child porn, později kyberšikanou, dnes bojem proti korporacím. Ve skutečnosti ale jde o cenzuru, a tady o boj proti demokracii.

Taky plati, ze vsechno uz bylo nekdy napsano. Mel jsem takovy zazitek pred mnoha lety, kdy me napadlo pri cteni astronomickych kapitol v apokryfni knize Henochove, ze by se podle tech popisu drahy Slunce dalo urcit, kde na zemi se Henoch nachazel. A vyslo z toho, ze se klidne mohl nachazet daleko na severu, mozna v mistech kde je anglicke Stonehenge a dalsi pamatky tajemne megaliticke kultury. Protoze navic popisuje jakesi brany. Uplne stejna vec ale byla popsana uz drive v knize Uriel's Machine.

Rozlišoval bych v diskusi copyright a patentové právo, to jsou dvě odlišné zaležitosti.
Spousta nadějných a lepších technologií skončila v propadlišti dějin díky obchodní nešikovnosti jejich vynálezců, ale i to je právo vynálezce. CD nosiče z Vašeho příkladu jsou tedy dnes patnetově volné a přes to je nikdo nevyrábí? Tak by asi byly na trhu nahrazeny flash paměťmi i bez patentové ochrany.

Jaká je Vaše představa role copyrightu? Jak už z názvu "copyright" plyne, jedná se právo vytvářet kopie díla. Jak by tedy měl chránit před plagiátorstvím a zároveň nechránit komerční zájmy? Upřímě mě tenhle model zajímá, neptám se, abych šťoural.

Není to tak úplně pravda, řada vynálezů byla provedena (téměř) současně více vzájemně nezávislými autory a vyhrál ten, kdo dříve doběhl na patentový úřad (nebo provozoval agresívnější patentovou politiku, např. Edison).

Všechno se dá zneužít a čím komplikovanější právo je, tím je zneužití jednodušší. Nesouhlasím, s tím, co se v EK chystá, vnímám to jako omezení svobody Internetu. Ale zároveň bych nezatracoval copyright jako princip, jen je ho potřeba přizpůsobit době a vyvážit jak po stránce práv autora, tak zákazníka.

Děkuji, trefné

Trocha filosofie jen tak na okraj. Symbolicky je tzv. aha okamžik, díky kterému člověka napadne geniální věc, výlučně vlastnictvím dané múzy a člověku pouze propůjčuje zažít tento aha okamžik a pokud to jde podělit se i s ostatními. Spousta "autorů" geniálních věcí (myšlenek, hudby, příběhů, ...) měli tento aha okamžik jen jednou nebo maximálně dva krát, právě proto, že si přisvojovali tuto genialitu sobě samým a ego jim zastínilo znovu tento aha okamžik prožít. Je jen málo geniálních autorů, které prožívají aha okamžik opakovaně a jsou to prvá ti, kteří dávají "své autorství" ostatním k dispozici.

1. To s tou Orwellovou Farmou zvířat vím z internetových diskusí na Neviditelném Psovi z 90. let
2. To s tím zpíváním u táboráku se stalo v okruhu mých známých (a vím to od přímých účastníků)

Prostě takto pojatá autorská práva se dají snadno zneužít a režimy inklinující k totalitě je také zneužívat budou. A diskuse na téma, co je ještě deformovaná a zneužívaná demokracie a co už totalita to v podstatě ani nevyřeší.

Zjevně nechápete hlavní princip této úpravy a snažíte se navodit uvedeném příkladu, že se jedná o špatnou věc. Je nesmysl směšovat pravěk s dnešním digitálním světem, kdy se dá vše lehce a rychle okopírovat a vydělávat tak na práci někoho jiného v ohromných hodnotách(je namířeno hlavně proti FB, Google apod., kteří vydělávají na obsahu obrovské peníze, které navíc ani nedaní ve státech, kde tento příjem generují - ano za to může i legislativa EU - ale je nesporný fakt, že zisk který je generován negeneruje FB ani Google, ale jiní lidé, kteří však mají mít právo na podíl ze zisku těchto společností, tak jako mají např. youtubeři nebo instagrameři).

To máte nějaké marxistické představy, tak svět nefunguje. Technologická civilizace vznikla jako důsledek biblického křesťanství v USA a taky díky tomu se udržela. Autorská a patentová práva tam byla dotažena z anglosaského prostředí, kde díky nátlaku vydavatelů kdysi vznikla, ale to zda jejich přinos byl pozitivní je sporné. Určitě je lepší, když svět je svobodnější, ale pro každého je daleko tvrdší, a není tolik pohodlný. Je třeba dělat to, co je potřeba, nikoliv to, co je jen příjemné.