V Česku by si měli vzít příklad z toho, jak dělají seriály na pokračování amíci. Je to úplně jednoduché schéma, které se line všemi seriály, a to, že jakmile hlavní postava vyřeší nějaký problém a zdá se tedy, že vše spěje hladce ke zdárnému konci, objeví se znenadání nějaký nový problém nebo spíš průšvih, někdy i několik najednou, zpravidla větších než ty předchozí, které je třeba opět řešit v dalším díle. Prostě vždycky se něco zase pos.ere. U všech seriálů, které jsem poslední dobou viděl (Impérium, Perníkový táta, Donovan, Banshee) je to jak přes kopírák, ale funguje to perfektně, protože tím drží diváka v neustálém napětí. Do jisté míry se takovým způsobem točily komunistické seriály, proto jsou zřejmě dodnes tak úspěšné. Toto u českých nových seriálů jako by neexistovalo, anebo ano, ale řeší se nanejvýš problémy, které ani nestojí za řeč. Paradoxně v Česku je určitá skupina lidí tak nenáročná, že se houfně na tyto většinou novácké a primácké seriály dívá. Tato "díla" jsou napsána a natočena stejně jako ta americká taky jako přes kopírák. Akorát kvalita je několik levelů níž.
Ahoj Péťo. Je hrozně zvláštní, jakým pohledem se máš dívat na filmy (nebo seriály) se zvířátky. Na jednu stranu uznám, že se často jedná o "kraviny" (Beethoven, K2), ale mám je rád. Kliďo bych se s chutí podíval znovu na Daktari. Opravdu. :-) Na Slídila se možná už dnes dostanu.