Hovořit o etice v současné internetové žurnalistice je zcela nemístné.
Zásadní problém vidím v možnosti stále něco měnit bez možnosti dokázat předešlý stav. Článek se tak čtenáři vyvíjí před očima, často na základě diskuse pod ním. Například na iDnes je většinou první verze článku úplně zoufalá, ve třech větách nesprávně shrnuje celou událost, často s nemístnou ilustrační fotkou. Jak se případ vyvíjí a diskuse pod článkem přibývá, novinář opravuje pravopisné a faktické chyby a postupně článek ladí. Jenže změny nelze nikde dohledat!
Připomíná mi to Orwellův 1984 a stálé přepisování minulosti.
Jak pak někdo může takovému článku věřit, když si nikdy nemůže být jist, jestli podoba, kterou čte, ještě platí?
Internetové redakce by měly zavést verzování ala Wikipedia, anebo aktualizovat články pouze formou dodatků, anebo provázaných nových článků.
To co píšete o změnách článku se dá interpretovat jak pozitivně tak i negativně záleží na provedení. Pokud jsou ty úpravy článku vedeny snahou zpřesnit obsah případně sehnat fotku vztahující se k ději, tak bych na tom neviděl nic negativního. Na začátku je snaha co nejrychleji informovat a během času se doplňují informace a fotky.
Nevím pro koho by bylo zajímavé zkoumat různé verze článku.
Jedině snad že podezíráte novináře snahou o záměrnou manipulaci.
> "Jedině snad že podezíráte novináře snahou o záměrnou manipulaci."
U KAŽDÉHO novináře předpokládám předpojatost. A v průběhu čtení článku si to buď potvrzuji, nebo vyvracím. Pokud po dočtení zjistím, že článek není "tendenční", tak jsem příjemně překvapen (pokud nezjistím nějaký jiný problém, např. to, že článek je bezobsažný blábol)
V jednadvacátém století je to přece základní součást funkční gramotnosti. Drtivá většina médií patří nadnárodním korporacím a každý novinář musí respektovat, "odkud vítr vane".