Názory k článku Zprávy kadencí tatatatata

Myslíte? Můj názor je, že nezáleží na délce, ale na obsahu.

Milý autore, je vám už přes 30? Někde jsem četl pěknou úvahu o tom, jak nám věci, které existovaly už když nám bylo dvacet, připadají normální, věci které se oběví mezi dvacítkou a třicítkou jsou cool, a věci které se objeví po třicítce jsou špatné, rozvracejí "přirozený a správný" řád věcí a směřují špatným směrem.

Jako by to potvrzoval i samotný tento článek - je sice správně tradičně dlouhý, ale nijak důkladně promyšlený. Vždyť ty argumenty, které dlouze uvádí, nemají oporu v realitě.

Délka textu nesouvisí s promyšleností a už vůbec ne s užitečností - už jsem četl mnoho tweets, které pro mě byly velmi užitečné (často tím, že linkovaly na obsáhlejší média, takže zmiňovat se v této souvislosti o krátkosti twitter zpráv jde zcela mimo a nechápe, jak toto médium funguje); a na druhou stranu už jsem četl řadu velmi dlouhých a přitom myšlenkově nadměrně zkratkovitých, černobílých až zcela bezobsažných článků - stačí si přečíst kterýkoliv článek pana Bednáře.

A že "zprávy po messengeru lze střílet od boku kadencí tatatatata, bez ohledu na sled, věty, háčky, čárky, velká či malá písmena a překlepy, na to se přece nehledí"... a zprávy po mailu, nebo třeba psané ručně na papíře, snad ne? nezáleží to spíš na tom, kdo a proč to píše?

A když se zmiňujete o problémech s vyhledatelností nebo synchronizací v elektronických médiích, opět nevím o čem mluvíte, protože oběcně platí, čím novější médium, tím prohledatelnější (pokud je to vůbec potřeba) a tím přístupnější na více zařízeních. Vzpomeňte si, jak se vyhledávalo cokoliv třeba v roce 1995, kdy většina komunikace šla na papíře nebo ústně, a zkuste se zamyslet, jestli už na věci nehledíte optikou "bylo to lepší, protože jsem byl mladý".

Podle me to nebude vekem, ale stupnem dosazeneho vzdelani. To jakym zpusobem se v posledni dobe obcuje s jazykem je zarazejici, bohuzel ale ne tak jako skutecnost, ze se to ignoruje. Vazime si dostatecne jazyka/komunikace?

Blížíme se zpět do opic - těm také stačí pár skřeků a je řečeno vše. To antika nám vryla do paměti že text musí mít délku románu :-)

***berte s rezervou***

>>>Problémy s vyhledáváním a synchronizováním: představte si, že máte desktop, notebook a mobil. Jak mezi nimi synchronizujete historii svých IM?

Velmi snadno - pužívám Gmail chat (což je de facto Jabber), který je prostě na všech těch zařízeních i s historií bez toho, abych cokoli synchronizoval.

Wave je myslím zatím přehypovaný nedodělek, který trpí tím, že není s kým Waveovat. Ale třeba se to rozjede, potenciál to IMO má.

Ono to u všech těch zařízeních je takové, jaké si to uděláte. Nedá se obecně říct, že Twitter nebo Facebook jsou místy, kde se vyskytuje zkratkovité myšlení, na rozdíl od např. knih. Ono totiž záleží na vás, na koho se napojíte. Jestli vás Twitter a F-book zavalují špatně gramaticky napsanými a nepodstatnými bláboly, asi jste si špatně vybral kontakty.

>>>Ta nestrukturovaná "IM" komunikace je pro mne ekvivalentem pro první způsob. Geniální na jednoduché projekty, ale u větších vám to časem strašlivě nafackuje.

Proč? Nevidím jediný důvod, proč by to tak mělo být. Jedořádkový vzkaz může obsahovat víc moudrosti než kniha napsaná hlupákem.

"Simplicity means the achievement of maximum effect with minimum means."—Koichi Kawana,

Také s autorem souhlasím. Krátké sdělení obsahující pouze několik slov sice dokáže vyjádřit jednoduchou a momentální myšlenku, ale pro uchování té myšlenky bez kontextu je to málo. Přiznávám, v IM také píšu rychle se 2 nebo 3 slovy na řádek, ale pokud to má být sdělení, které má být užitečné i později, tak to takhle dělat nejde. Kdo má číst veškerou komunikaci před výskytem vyhledávaného slova?
Bohužel taková útržková a splácaná komunikace formuje i naše děti, takže se vůbec nedivím, že je to čím dál horší :-(
Nicméně tím nechci říct, že dlouhý text musí nutně mít myšlenku a krátký ji mít nemůže - viz generátor projevů :-) Jde jen o to, jak si člověk promyslí to, co píše. Také je dobré nakonec přečíst, co píšete - opraví se překlepy, styl, a i formulace některých myšlenek.

Muze, ale byva to tak?

Cim je projekt slozitejsi, tim vice potrebuje promyslet a naplanovat.

Kratke text motivuji prevaznou vetsinu populace k nepremysleni. Dlouhe texty tak psat nejde, maji-li byt alespon trochu srozumitelne, potrebuji pevnou logickou strukturu, aby se nezhroutily se samy o sobe.

Dnes malokdo umi dobre a pochopitelne psat a to bez ohledu na vzdelani. Moje hodnota v nasi firme je vysoka prave diky tomu, ze umim dobre a srozumitelne psat (provozni predpisy). Je to dnes dulezitejsi nez znat. Je hodne lidi co zna, ale malokdo sve vedomosti umi prenest srozumitelne na papir.

"Zabít ne nechat žit!" - to jen k těm čárkám ze starého Řecka, jak čárka ve vzkazu může ovlivnit život :-)

Nikdo přece neříká, že se krátká SMS kámošovi má psát s háčkama, každý nástroj má své odpovídající využití a možnosti. To je optimalizace vyjadřování.

Vem si ale, že si na tu zkrácenou komunikaci (a myšlení) zvykneš tak, že se po čase už nebudeš schopen vyjadřovat spisovně, v delších souvětích, v delších textech. Samozřejmě, že kdo umí psát delší text, ten v pohodě zvládne i vyjádření ve 140zn, naopak to ale mnohdy neplatí.

Jsem sice asi starej (35), ale dětem doma nekoukám ani přes rameno ani je nepovažuji za zakrnělé, jen slyším jejich připomínky ke spolužákům, kteří se ve většině neumí ani smysluplně vyjadřovat ani nejsou schopni písemného projevu ;)

Komunikační funkce jazyka je pouze jednou z jeho funkcí. Neméně důležitou je i funkce estetická. A o to právě jde. Dnes je nám jedno, jak náš text působí, jaké pocity ve čtenáři vyvolá, nebo dokonce zda se v něm řeší odráží kulturní vývoj národa (nejsem novoobrozenec, nebojte) hlavně když přenese požadovanou informaci. U smsek to je jasné, teda pokud zrovna někomu nepíšu láskyplné vyznání :-), u životopisů třeba taky, ale u jiných typů textu, ať už jde o dopis, email či přání by ta estetická funkce měla být zastoupena minimálně stejně silně jako funkce informativní. Tímhle stylem za chvíli děti nebudou umět formulovat nic. Takže dokonalý jazyk se nerovná úsporný jazyk. Přesně jak zde někdo řekl, za chvíli se vrátíme k primitivním skřekům, protože ty jsou nejúspornější. A bude nám nejlíp. ...Myslíte?

2

Mluvil jsem o softwaru a zde není sarkasmus na místě.
Pročtěte si třeba hesla na wikipedii

http://en.wikipedia.org/wiki/Agile_software_development
http://en.wikipedia.org/wiki/Rapid_application_development
http://en.wikipedia.org/wiki/Extreme_Programming
http://en.wikipedia.org/wiki/Scrum_(development)

To jsou prosím celé vypracované metodiky vývoje využívající jen minimum plánování.

Mezi psanou a mluvenou řečí je obrovský rozdíl v každé době a každé kultuře. Rozdíl je způsobený kontextem. V případě mluvené řeči je kontext sdílený oběma stranami a je neustále upřesňován (mimoverbálními prostředky, interaktivitou, ale třeba i sdílením časového okamžiku). V případě psané řeči se tento kontext vytrácí. Proto je tak těžké dobře psát; autor musí umět do textu napsat dost věcí, aby si čtenář (jindy, v jiném čase, s jinými zkušenostmi, možná i s jinou kulturou) uměl kontext dovodit. Navíc čtenář nemá ani možnost interaktivity.

Krátké tweety, IM konverzace - ale v podstatě ani e-maily jak jsou dnes užívány - se o ustanovení kontextu až na výjimky nesnaží. Jde o záznam mluvené řeči. Jako takový má hodnotu jen v daném okamžiku a při interaktivní komunikaci. Existuje samozřejmě pár nadaných jedinců, kteří jsou v tweetu schopni ustanovit obecně srozumitelný kontext a ještě přenést informaci; většina to ale neumí.

Tohle není samo o sobě důvod ke kritice. To je jen důvod ke konstatování, že moderní formáty mají smysl jen "tady a teď". A že by bylo nejlepší je po měsíci smazat, protože do budoucna srozumitelné nejsou.

Schválně zkuste pár experimentů.
- Přečtěte si maily, které jsem poslali před pěti lety. Kromě objednávek a specifikací, dávají vám opravdu ještě smysl? Rozumíte tónu? Rozumíte narážkám?
- Přečtěte si maily, které jste dostali před rokem. Co jim říkáte teď?
- Poslechněte si nahrávku svého telefonního rozhovoru. Zkuste ji do puntíku přepsat. Takhle opravdu mluvíte ... takhle všichni mluví.
- Napadlo by vás schovávat si nahrávky telefonátů? Archivovat je? Nebo byste si je pro účely archivování přepsali, vypíchli důležité a doplnili kontext?

V něčem jsou určitě lepší, ale ne v používání jazyka (ke psaní a komunikaci). Asi jste neměl šanci číst, co vytváří dnešní mládež za "veledíla" na středních školách. Nejsem učitel, jsem obyčejný ajťák, ale co vypráví kamarádi a známí...
Texty jsou pletené "páté přes deváté", těžko se v nich najdou nějaké myšlenky, jsou tam spousty i věcných chyb (např. jeli jsme na kole a pomalu nás předjelo rychle jedoucí auto).
Možná je to staromilství, ale psaný text odpovídá tomu, co má člověk v hlavě - a to přesně odpovídá dnešní době, kdy se lidé nedokáží na nic soustředit, u ničeho nevydrží atd.

Není váš příspěvek trochu dlouhý?

>>>V textu na pár odstavců to opravím, v textu na jeden řádek si občas i já řeknu "ale co, on to pochopí i s tím překlepem".

A proč to tak teda děláte, když se vám to zjevně nelíbí? Já to tak nedělám, ani nečtu tweety nikoho, kdo to tak dělá.

Víte, nic proti projektivním psycho-hrátkám, ale dělat z toho článek? Když chcete napsat o tom, jak se nenamáháte s opravováním jednořádkových textů, tak z toho nedělejte rádoby-glosu o moderních médiích a mladé generaci.

Chápu to, jste prostě zastánci "staré školy". Třikrát měř jednou řež. Bez plánu si ani na toaletu nedojdu. Myslím že podobné vtípky mají mladí kluci (:

>Cim je projekt slozitejsi, tim vice potrebuje promyslet a naplanovat.

Existují i modernější přístupy, které se dlouhému plánování vyhýbají s argumentem, že takový plán jen zdržuje a stejně se ho pak při implementaci nedá držet -> není možné myslet dopředu na vše.

Promiň příteli, že jsem napsal tak dlouhé psaní, na kratší jsem neměl čas.

"...psaný text odpovídá tomu, co má člověk v hlavě - a to přesně odpovídá dnešní době, kdy se lidé nedokáží na nic soustředit, u ničeho nevydrží atd."

Pěkně řečeno a souhlasím. Děcka jsou sice v něčem lepší, rychleji jim to přemýšlí, ale chybí jim trpělivost. Všechno chtějí hned a rychle, udělat a napsat něco za 5 minut a hrrr na něco jiného. Umění komunikace, schopnost vyjádření, ať už písemného nebo mluveného, to je to, co se vytrácí.

Žádné zkratky ani 140zn nenaučí nikoho smysluplné komunikaci, spíše naopak jdeme k těm opicím. Kdo má děti, tak jistě rozumí, že je i těžké se tomu "vývoji" bránit a snažit se to výchovou změnit.

Díky autorovi za chytrý článek.

>>>Neméně důležitou je i funkce estetická. A o to právě jde. Dnes je nám jedno, jak náš text působí, jaké pocity ve čtenáři vyvolá, nebo dokonce zda se v něm řeší odráží kulturní vývoj národa (nejsem novoobrozenec, nebojte) hlavně když přenese požadovanou informaci.

Estetické hodnocení je subjektivní. Z čeho vyvozujete, že dnešní zkratkovitý jazyk neplní estetickou funkci? Já si naopak myslím, že ji může plnit dobře - jak mi to vyvrátíte?

A naprosto nechápu, z čeho vyvozujete, že je nám dnes jedno jak text psobí, jaké pocity v čtenáři vyvolá atd. - jak jste na tohle přišel? Tvrdil tady snad někdo něco takového? Píšete to, jako by krátké zprávy sloužily jen k přenostu čisté informace bez emocí a estetické hodnoty - proč by to tak mělo být? Nevidím nic, co by tomu nasvědčovalo, naopak si myslím, že estetická funkce je samozřejmou součástí funkce komunikační a nechápu proč to píšete, jako by se tyto daly oddělit.

Já jsem tu psal o komunikační funkci jazyka, a součástí toho, co je komunikováno, jsou samozřejmě i emocionální a estetické hodnoty - jaké, to záleží na osobnosti toho kdo píše spíše než na délce textu. To, že jazyk neodpovídá tomu, co nám bylo vštěpováno ve škole a na čem tak lpí jazykoví puristé, naprosto neznamená, že nenese žádné etetické hodnoty.

>>>Přesně jak zde někdo řekl, za chvíli se vrátíme k primitivním skřekům, protože ty jsou nejúspornější.

1. Ne, nejsou nejúspornější, jsou sice krátké, ale komunikační funkci plní velmi špatně díky tomu že obsah je minimální až nulový nebo obtížně rozeznatelný. Krátkost sdělení není totéž co úspornost.
2. Navíc tady nikdo netvrdil, že dokonalý jazyk = úsporný jazyk, jen se tu mluvilo o tom, že úsporný jazyk nemusí být nutně nedokonalý. Opět - není to totéž, nesměšujte to.

>>>Tímhle stylem za chvíli děti nebudou umět formulovat nic.

Když máte pěči o naše děti, jste si skutečně jistý, že vy sám umíte své texty promyslet a formulovat dobře a logicky? Protože - při vší úctě - musím přiznat že tento váš text mi připadá jako dobrým příklad toho, proti čemu zdá se bojujete - je špatně formulovaný, chybně vyvozující závěry z věcí, ze kterých ve skutečnosti nevyplývají, směšující věci, které jsou svou podstatou odlišné apod.

>>>Bohužel taková útržková a splácaná komunikace formuje i naše děti, takže se vůbec nedivím, že je to čím dál horší :-(

Nic ve zlém, ale podle mého názoru tohle není nic jiného než staromilství šmrncnuté narcismem (takové to podvědomé "my jsme byli lepší"). Osobně si myslím pravý opak - naše děti jsou lepší než my.

Jazyk je především nástroj komunikace, a teprve až potom modla, nak kterou jazykoví puristé onanují. A zdá se mi, že plní pořád velmi dobře svoji funkci, skoro bych řekl čím dál lépe, vždyť co se vyrovná výstižnosti, nápaditosti a přitom úspornosti konstukce "WTF do U think U R doing, asshole?!"?

Když se ptáte, zda si vážíme dostatečně jazyka/komunikace, berete v úvahu to, že jazykové obraty dnešní mládeže, nad kterými "dospěláci" tak rádi ohrnují nos, se objevují a šíří právě proto, že plní velmi dobře svoji komunikační funkci? Připouštíte i možnost, že to je de facto rozvoj jazyka k větší dokonalosti, a ne nějaký jeho úpadek? Posuzujete jazyk podle toho, jak plní svou funkci, nebo jen podle toho, co vás v dětství naučili poažovat za správné, protože už od toho nedokážete zíkat odstup?

Přesně tak. Ono kolikrát zhustit informaci do tweetu dá mnohem víc práce, než to rozplizávat na A4 :-)