Autorské právo

Vloni v říjnu se objevila (poněkud) absurdní žaloba společnosti Astrolabe týkající se používání informací o časových zónách (viz „Timezone“ databáze odstavena, důvodem jsou autorská práva …) v podobě existující databáze používané prakticky ve všech operačních systémech. Podle EFF (Electronic Frontier Foundation) je spor u konce a žalující společnost, Astrolabe, se omluvila a stáhla žalobu.

Dokončení úvahy o duševním monopolu. V závěrečném díle filipiky proberu několik návrhů na jeho reformu a načrtnu argumenty pro a proti. Tvůrčí činnost je základem naší civilizace, je proto načase hledat kreativní řešení.

Zakladatel Megauploadu Němec Kim Schmitz alias Kim Dotcom, kterého na konci ledna na žádost FBI zadržela novozélandská policie, je na svobodě. Soudce jej propustil z vazby s poukazem na to, že novozélandské úřady Dotcomovi zabavily všechny peníze, které by mohl použít k opuštění země. Zajímavé přitom je, že Dotcom nebyl propuštěn na finanční kauci, soudce akceptoval jinou zatím nespecifikovanou záruku.O vydání Dotcoma usiluje americká justice.

Pinterest je nový miláček příznivců sociálních sítí. Jde o online nástěnku, na kterou je možné špendlit hezké obrázky. Problém je v tom, že ty obrázky někomu patří.

Podle Nejvyššího soudu ve Velké Británii porušuje The Pirate Bay autorská práva. Soudní stanovisko obsahuje závěr, podle kterého The Pirate Bay autorizuje své uživatele k porušování prostřednictvím veřejného kopírování a komunikace a překračuje tak hranici pouhého umožnění či nápomoci. Ve výsledku to může znamenat, že Velká Británie zakáže svým občanům přístup ne The Pirate Bay. Zda k tomu dojde ale nebude jasné dříve než v červnu, kdy se o tom chystá soud rozhodnout.

Evropský soud rozhodl, že sociální sítě nemůže nikdo nutit k instalaci monitorovacích systémů zabraňujících stahování nelegálních kopii autorsky chráněného materiálu. Jinými slovy, boj proti pirátství nemůže být založen na tom, že sociální sítě budou povinně instalovat filtrovací a monitorovací software. 

V prvním díle filipiky byla řeč o základním filosofickém pohledu na duševní monopol, o jeho charakteristice i domnělém účelu. V pokračování se již zaměříme na popis dvou klíčových negativ, která jsou s duševním monopolem spojena: problém dlouhého ocasu a problém transakčních nákladů. Ukážeme si, kde vězí jeho nevyhnutelná neefektivita.

Protipirátská smlouva ACTA přivedla do ohniska veřejné diskuse otázku, kolik chceme investovat do vymáhání práv tzv. duševního vlastnictví a jakých základních svobod se v rámci tohoto boje máme vzdát. Domnívám se však, že přišel čas posunout se o krok dále a začít vážně přemýšlet, zda duševní „vlastnictví“ vůbec potřebujeme a případně jaké. Pokusím se o první vykopnutí.

Pinterest – www.pinterest.com – má přes milion uživatelů a v posledních týdnech je v pozici „miláčka“ médií. Stoupající popularita, úvahy nad tím zda je to "další Facebook i první pokusy firem o využití znamenají ale i jiný druh pozornost. Více a více se objevují ti, kteří nejsou zdaleka spokojení s přístupem Pinterestu k autorským právům.

Poprask, který se strhl kolem ACTA, je přehnaný. Je sice dobře, že zažehl širší debatu o duševním vlastnictví, bohužel je však plná nepochopení a argumentačních faulů. Na takovém závěru ze semináře, který včera v pražském kině Atlas zorganizovala Lupa.cz, by se shodla většina jeho účastníků. Rozešli by se v tom, kdo se oněch faulů dopouští.

Šéf CZ NIC Ondřej Filip na semináři ACTA – mýty a fakta polemizoval se slovy Alexe Ivanča: „Jestli má EU škody 8 miliard, je otázka, jestli k nim dochází v zemích jako je Nový Zéland nebo Švédsko. Hlavní škody jsou v zemích, které nejsou a ani nechtějí být signatáři,“ řekl.  Podle něj je chyba, že se při jednání o ACTA otevřelo poměrně široké téma, které se týká většiny občanů, ale do debaty o něm byli zapojeni jen držitelé práv, na uživatele se zapomnělo. Utajení podle něj nebylo nutné, uvedl…

Ředitelka České protipirátské unie Markéta Prchalová souhlasí s Jiřím Čermákem v tom, že dohoda ACTA žádné zásadní změny v ochraně autorského práva nepřináší.  „Pro nás se nic zásadního nemění. V ČR není problém s tím, že bychom měli horší zákony než v zahraničí, problém je s jejich prosazováním,“ řekla na semináři ACTA – mýty a fakta. Počet odsouzených za porušování autorských práv se podle ní dá v České republice za dvacet let „spočítat na prstech jedné ruky a nohy“.

Podle právníka Jiřího Čermáka z advokátní kanceláře Baker a McKenzie smlouva ACTA situaci v ochraně duševního vlastnictví nijak zásadně nemění. Pětadevadesát procent z toho, co ACTA přináší, už podle něj v našem právu je, a v praxi to není zneužíváno proti chudým studentům či běžným uživatelům internetu, ale proti těm, kdo autorská práva porušují ve velkém a ke komerčním účelům.

Alex Ivančo, který má na ministerstvu průmyslu a obchodu na starosti smlouvu ACTA, řekl na semináři ACTA – mýty a fakta, že smlouva ACTA, posilující ochranu duševního vlastnictví, je v zájmu všech občanů EU. „Pokud chceme jako malá česká země vyvážet do celého světa, musí být naše výrobky kvalitní a inovativní. K tomu potřebujeme kvalitní ochranu autorského práva.  Druhá možnost je vyrábět co nejlevněji a mít co nejnižší platy. Já osobně volím druhou možnost,“ řekl Alex Ivančo.

Na semináři ACTA – mýty a fakta vystoupil s kritikou sporné dohody Jakub Michálek z České pirátské strany. „Pokud vznikne dohoda upravující fungování internetu, měla by vypadat úplně jinak než ACTA,“ řekl. „Není možné jednou smlouvou upravit tak rozdílné věci jako je falšování oblečení, léků a copyrightem chráněného materiálu na internetu.“ Pirátům na ACTA vadí také  míchání pojmů a vágnost textu. „Ve smlouvě se mluví o padělatelství, i když je o kopírování dat. Mluví se o obchodní dohodě, i…

Skončil BTjunkie – btjunkie.org, jeden z největších BitTorrentových webů. Provozovatelé jeho konec oznamují přímo na hlavní stránce webu s odvoláním na vývoj okolo serverů na sdílení souborů i nedostatek času. BTjunkie vznikl v roce 2005 a patřil k nejvíce používaným i aktivní BitTirrentovým webům. Kupodivu se mu podařilo vyhnout jakýmkoliv legálním problémům.

Největší událostí v Internetu nejen posledních dní, ale možná několika let byla bezprecedentně silná a aspoň dočasně úspěšná akce “Internetu” proti dvěma předkládaným zákonům v USA, označovaným zkratkami SOPA a PIPA.

Web Pirátské noviny uveřejnil článek Petra Koubského pro Lidové noviny spolu s fotografií z webu Internet Infa, aniž by k tomu měl svolení. Porušil tak ustanovení autorského zákona, proti kterému se „Piráti“ vymezují. Je ale odpor proti zákonu legitimizací jeho porušování?

Když se schyluje ke schvalování důležitých zákonů, vědí zástupci zábavního průmyslu, jak prosadit svou. Nejinak tomu bylo i při projednávání smlouvy ACTA.

Ukrajinská policie odstavila nejpopulárnější ukrajinskou službu na sdílení souborů – www.ex.ua – na základě nelegálního šíření autorsky chráněného materiálu, včetně hudby, videa a filmů a po šesti měsících vyšetřování vyvolaného stížnostmi společností jako je Microsoft či Adobe. Ex.ua, na trhu od roku 2009, poskytovalo službu zdarma a financování získávalo z inzerce a podobně jako české Ulož.to umožňovalo uživatelům vyhledávání mezi uloženými soubory. Podle prohlášení tamního Ministerstva…

Na podzim loňského roku rozčeřil autorskoprávní vody požadavek Intergramu, aby mu firmy začaly platit za hudbu pouštětou z autorádií ve firemních vozech. Koncem prosince k celé události vydalo zprávu také ministerstvo kultury, které se s názorem Intergramu neztotožňuje a mimo další právní výklad upozornilo i na to, že podobná praxe není zavedena ani v jiném členském státě EU. Podobně situaci vidí i Český rozhlas ve svém prohlášení.

Cokoliv uložené na serverech Megauploadu, ať je to legální či nelegální, bude smazáno. Velmi pravděpodobně k tomu dojde 2. února a důvodem je neschopnost provozovatele (Megaupload) platit za úložiště na systémech společností Carpathia Hosing Inc. a Cogent Communications Group Inc. Paradoxní na smazání dat je, že svolení k smazání poskytly americké orgány a obhájce Megauploadu s tím nesouhlasí a chce data zachovat. Smazání dat se dotkne zhruba 50 milionů zákazníků, mnozí z nich Megaupload…

Katalánská Pirátská strana začala sbírat kontakty na lidi, kteří před týdnem při zátahu proti úložišti Megaupload přišli o svá legálně nabytá data, pracovní dokumenty, rodinná videa či fotografie. Ve spolupráci s právníky a několika nevládními organizacemi chce podat hromadné stížnosti a žaloby proti postupu FBI v různých zemích, aby se zvýšila šance na „pozitivní a spravedlivý výsledek“. Zájemci, kteří se chtějí k akci připojit se mohou registrovat zde.

Liberálně smýšlející uživatelé internetu ještě slavili úspěch protestu proti zákonům SOPA a PIPA, když v noci na pátek přišla zpráva o tom, že FBI za dramatických okolností nechala pozatýkat čtyři šéfy v Hong Kongu registrované firmy provozující úložiště Megaupload. Ukázalo se, že americká justice k razantnímu zásahu proti těm, kdo podle ní porušují autorská práva, vlastně ani žádné nové zákony nepotřebuje.

FBI se postarala o likvidaci populární služby na sdílení souborů Megaupload (viz Megaupload Taken Down On Piracy Allegations) prostřednictvím vznesení obvinění proti některým ze zaměstnanců. Ze sedmi obviněných byli čtyři zadrženi na Novém Zélandu. Megaupload byl provozován společností Megaupload Ltd. sídlící v Hong Kongu a podle obvinění je ve hře nelegální výdělek ve výši 175 milionů dolarů a škody v miliardách dolarů způsobené vlastníkům autorských práv.

Nová legislativa známá pod zkratkou SOPA má mírně ztíženou pozici. V sobotu se Bílý dům (Barrack Obama) k přijetí podobné legislativy vyjádřil odmítavě. While we believe that online piracy by foreign websites is a serious problem that requires a serious legislative response, we will not support legislation that reduces freedom of expression, increases cybersecurity risk, or undermines the dynamic, innovative global Internet.

Čeští Jediové mají vážnou konkurenci. Po několika neúspěšných pokusech se skupině Švédů sympatizujících s pirátským hnutím podařilo ve Švédsku zaregistrovat Kopimistickou církev. V jádru jejího náboženského přesvědčení leží volné kopírování a sdílení digitálních dat, k církevním symbolům patří klávesové zkratky CTRL+C a CTRL+V. „Informace jsou svaté jejich kopírování je požehnané. Informace mají svou hodnotu a ta se kopírováním znásobuje,“ píše se v jednom z církevních provolání.

Poprvé od roku 2004 se v USA zvýšil počet prodaných fyzických a digitálních nosičů s hudbou. V roce 2010 si jich zákazníci podle údajů Nielsen SoundScan koupili 326,15 milionů kusů, v roce 2011 to bylo 330,57 milionů. Nárůst o 1,4 procenta není sice nijak ohromující, ve srovnání s volným pádem předchozích let (mezi rokem 2009 a 2010 se tento trh zmenšil o 13 procent) jde však o velký úspěch.

Na podzim loňského roku rozčeřily autorskoprávní vody nejenom patentové spory Apple se Samsungem, ale také požadavek Intergramu, aby mu firmy začaly platit za hudbu pouštětou z autorádií ve firemních vozech. Intergram se na velké množství společností obrátil prostřednictvím svého zástupce Collective Intelligence a.s. a vyžadoval uzavřít licenční smlouvu s každým provozovatelem, který v rámci provozování své činnosti umožňuje poslech hudby prostřednictvím reprodukčních zařízení zákazníkům či…

Filmy, které vydělávají nejvíc v kinech nemusí být totožné s těmi nejčastěji stahovanými z internetu. Vyplývá to z žebříčku serveru TorrentFreak sestaveného na základě dat z několika tisíc trackerů sítě BitTorrent. Na prvním místě se umístil pátý díl automobilových honiček Rychle a zběsile 5. Největší kasovní trhák letošího roku, Harry Potter a relikvie smrti – část 2, naproti tomu skončil až na desátém místě. V žebříčku se umístila fantasy Sucker Punch či drama 127 hodin, jejichž tržby v…