Glosa

Ne každý email s připomínkou od čtenáře webu mě přinutí k hlubšímu zamyšlení. Někdy někdo prostě objeví nějakou díru, ta se zalátá a je klid, jedeme dál. Samozřejmě, že za takovéto připomínky jsem (jsme) vděční, ale ne vždy je prostor a čas na větší zkoumání. K této glose mě inspiroval email od pana Pavla V., který mimo krátké přednášky o významu validního kódu, upozornil na jeden známý, ale mlčky přehlížený fakt.

Vyhledávače dokážou být zrádné. Na jedné straně vám mohou pomoci zvýšit návštěvnost, na druhé straně se přes ně uživatelé dostanou i na stránky, na které by se dostat vlastně neměli. Poněkud tragikomický kousek se teď povedl Poštovní spořitelně.

Dopředu varuji všechny, kteří by si rádi přečetli glosu. Svého středečního prostoru jsem se tentokrát rozhodl využít trochu jinak. V redakci Lupy teď probíhá kvas nejrůznějších proměn, vnitřních i vnějších, o něž bych se s vámi rád podělil. Některé už máme za sebou, jiné teprve přijdou: tou nejbližší bude výměna šéfredaktora.

Před pár dny prolétla médii zpráva, že server www.georgewbush.com není přístupný z počítačů mimo území USA. Snad to souviselo s nějakými hackerskými útoky nebo s příliš vysokou návštěvností...

Začínám mít takový pocit, že tu vzniká další falešná představa o určité skupině uživatelů Internetu. O vyvolených, kteří mají rychlou linku. Mezi vyvolené jako první patřili studenti. Je to už nějaký pátek, co se o nich a o jejich rychlém Internetu zuřivě debatovalo. Zejména o těch, kteří se usídlili na jednom pražském kopci.

Když jsem minulou neděli psal komentář o nigerijském SCAMu odesílaném z českého serveru, byla to už asi tak deset dnů stará záležitost, s mírným opožděním publikovaná již i v ČR a v té době zapadlá. Smyslem článku nebylo informovat o bombastickém objevu srovnatelném snad jen s krvavým řezníkem Smíchovským a horším, než byl Texaský masakr motorovou pilou.

Když jsme před lety rekonstruovali náš byt, nechal jsem mezi pokoji natahat ve zdech síťový kabel. Tedy "starý" síťový kabel, který má na konci kulaté konektory BNC a jeho průchodnost je přibližně 1 MB/s. Protože se pomalu začínáme chystat na velkou rekonstrukci (někdy na jaře 2005), v rámci které se budou provádět s počítači "škatulata, škatulata", začínám pomalu uvažovat, co s tím.

Představte si, že se zabýváte zlepšením pozice statisíců různorodých článků zpravodajského portálu ve vyhledávačích tak, aby to pokud možno nestálo ani korunu. K tomu máte k dispozici pouze hordu autorů, kteří se soustřeďují jen na to, aby stihli do uzávěrky napsat (dobrý) článek. Je jim většinou úplně ukradené, že by měl mít nějaké parametry, aby si ho vyhledávače všimly, a nebo dokonce aby mu daly pěknou známku.

Když se před nedávnem rozhořela diskuse o tom, co dělat se zbytečně rychlým Internetem, zdálo se, že jde o knížecí rady několika šťastlivců. Statistiky připojení však ukazují, že to nemusí být pravda. Podíl uživatelů na dial-upu výrazně klesá a ADSL s kabelovou televizí už ho společně strčí do kapsy.

Rodič, stojící za dveřmi pokoje s (možná) spícím dítětem, odhadující, co se za nimi odehrává, je v paradoxní situaci. Buďto dveře neotevře a nedozví se, co se vedle děje, anebo dveře otevře, a tím třeba až dosud klidně spící dítě probudí. Paradox Schrödingerovy kočky vstoupil do historie a kupodivu se s ním můžeme setkat v těch nepřekvapivějších souvislostech ve všech oborech lidské činnosti.

Není každý den je posvícení a ne každý víkend se dá o něčem blogovat. Proto dnes zkusím víceméně náhodně zmínit pár adres, které mi prolétly browserem v posledních dnech. Uvidíme, jestli se to uchytí...

Již delší dobu si kladu otázku, jestli je na českém Internetu ještě prostor pro nové rentabilní projekty, které lze postavit bez většího kapitálu. Nebo už jsme v době, kdy naději na úspěch mají jen velcí hráči? Lze přijít s projektem, který si bude sám na sebe vydělávat a který nebude dva a více let dotovat velký tahoun, který neví co s uspořenými milióny?

A je to tady zase. Začíná se brzo stmívat a venku je zima jako v morně - to musí být tak akorát čas na Invex. Tentokrát však píšu pěkně z tepla: poprvé po dlouhé době jsem se rozhodl, že se do Brna nepodívám ani na skok. Ale ať už si ostatní říkají cokoliv, něco mi chybí - ti lidé!

Kvůli dobíhající okurkové sezóně proběhla teprve teď našimi médii nenápadná zprávička o objevu, který já osobně považuji za jeden z těch stěžejních uzlů v "ptačí perspektivě dějin". Je jím již několik měsíců starý úspěšný pokus vědců z laboratoří Toyoty a Denso Corp. nahradit polovodičové vrstvy v čipech, dosud vyráběné z křemíku, odolnějším karbidem křemíku.

Už nějaký ten rok se hovoří o tom, že budoucnost počítačového softwaru se skrývá ve webových aplikacích, tj. v aplikacích, které běží na nějakém centrálním serveru a váš browser, kterým se k nimi připojujete, funguje pouze jako "thin client". (Překládá se to jako "tenký klient". Zní to hrozně.)

Když prohlížím nějakou novou webovou stránku, obyčejně pomalu posouvám její obsah seshora dolů a čekám, zda oči nezachytí nějaké klíčové slovo (slovo, které mně zajímá, či které znám). Říká se tomu scanability a webdesignéři o tomto chování návštěvníků webových stránek dobře vědí.

Mezi cenami, které se pravidelně vyhlašují a udělují na Invexu, už po léta patří osobnost roku. Snad kvůli tomu, že se za poslední roky propadla do mírného stereotypu, rozhodli se letos organizátoři pro značné změny. Pomoc s mediálním pokrytím však přišla z nečekané strany: před ministrem Mlynářem si veřejně "odplivl" šéf Telecomu Gabriel Berdár.

Při návštěvě Tokia jsem si uvědomil, jaký je propastný rozdíl mezi zemí, ve které "je možné se připojit na Internet", a zemí, kde je internetové připojení běžné. Předpokládám, že podobně, jako to vypadá s online komunikací v Japonsku, to bude časem vypadat i ve zbytku světa, a nemůžu se toho dočkat...

Kdo byl ve středu na konferenci WebTop100, mohl, mimo jiné, nahlédnout za oponu blízké budoucnosti Internetu a vůbec na budoucí využití technologií s ním souvisejících. Oldřich Bajer z NetCentra si zkusil zavěštit, co by tu mohlo být asi tak za 10 let. Já budu v tomto duchu pokračovat.

Včera mi přišla do schránky elektronické pošty dlouho očekávaná tisková zpráva firmy UPC, která oznamovala spuštění služby Chello Easy za 555 korun měsíčně. Tato služba bude mít rychlost 256/64 kbit/s a datový limit 5 GB dat, přičemž po jeho vyčerpání klesne rychlost na 64 kbit/s.

Spam je nečestný a nesportovní a Mirek Dušín by ho nikdy neposílal. Proti "Bratrstvu spammerské pracky" se můžeme bránit technickými prostředky, dočista do čista to ale zatím nejde. Zákonodárci nám proto pomáhají i právně, tedy zákonem. Zatím se však zdá, že kladivo dopadá zejména na ty nevinné.

V nedávné době došlo na českém Internetu k pikantní události. Či spíše český Internet by do této události jaksi zatažen. Šéfredaktor časopisu Marketing & Media vydal v 30. čísle článek, ve kterém přetiskl komentář k jistému blogspotu na blogu Hlava. Jeho pisatel Martin Jaroš - bývalý autor kultovního blogu Vosa na jazyku, nynější copywriter firmy Český Mobil - se v něm nepříliš loajálně vyjadřuje o svém zaměstnavateli.

Jsem rád, že se o problematice spamů a spamování mluví, diskutuje a hlavně se i něco řeší. Dokonce je to mnohem užitečnější než rozpravy o tom, jestli jedno konkrétní označení jisté skupiny lidí je urážlivé, či nikoliv. Jenže nic se nemá přehánět, dokonce ani antispamová opatření.

Tuhle jsem si po ránu jako obvykle chtěl přečíst novou poštu. Ale má megabitová linka začala mít podivné potíže. Po nějakém tom čekání jsem zjistil viníka – řeklo by se spam. Ale jaký! Lepší příklad dokonalého internetového marketingu aby člověk pohledal. Nebo se vám nějaký podaří najít?

Už docela dlouho mám doma připojení k Internetu od UPC a pomalu to přestávám stíhat: z původních 128 kbit/s jsem se za pár let dostal až na dříve neuvěřitelných 1.536 kbit/s; tvrdí to alespoň mail, který jsem tento týden od UPC dostal. Platím pořád stejně, takže mohu být rád. No jo - ale co si mám vlastně s takovým pásmem počít?

Poslední dobou se často zmiňuje pokles zastoupení Internet Exploreru. Někdo tomu přikládá vážnost větší, než si to zaslouží, jiní z toho zase mají spíš jen srandu a spekulují, jestli to není jen sezónní výkyv. Řekl bych, že ani jeden z extrémních pohledů není pravdivý.

V poslední době byl velmi dobře stimulován masivní reklamní kampaní, každý o něm mluvil a přesto nevydržel a pomalu odpadá. Už to opravdu není jako dřív, kdy to každému stálo za to ho mít? Chudák malý, snažil se, byl skoro nedílnou součástí našich životů, nikdo se ho neodvážil ignorovat. Ale nyní se s ním budeme muset pomalu rozloučit. Microsoft Internet Explorer má před sebou posledních několik desetiletí.

Předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník minulý týden rázně ukončil spekulace o tom, zda se dají nové balíčky Českého Telecomu využít pro internetový paušál. Číslovací plán podle něj nedovoluje poskytovat Internet na běžných číslech a pravidla se mají dodržovat, takže šmytec. A to zas ne! Takhle jednoduché to není!

Napsal mi jistý CZ.NIC, z. s. p. o. Ten dopis jsem četl třikrát a ve výsledku to na mě zapůsobilo hodně podobně, jako památný projev hlasatele v jednom z večerníčků o Krtečkovi.

Pokud se čas od času z libovolných důvodu registrujete na internetových serverech (a asi vás to neminulo, protože dnes už se musíte registrovat, i pokud si chcete číst online mnohé americké noviny), jistě uznáte, že to registrování je otrava. Narazil jsem ale na jedno geniálně jednoduché řešení, které vám může trochu usnadnit život.