IPv6

6bone je experimentální síť, která deset let umožňovala získávat praktické zkušenosti s provozem protokolu IPv6 a ověřovat jeho implementace či navrhované protokoly a mechanismy. S rozšiřující se podporou IPv6 v běžném Internetu však pominuly důvody pro její existenci. V roce 2004 proto bylo rozhodnuto o jejím ukončení, k němuž dochází právě teď.

Přes český peeringový uzel NIX.CZ nyní teče až 13 Gbit/s, čerstvě byl také spuštěn nový propojovací uzel v Brně. Vývoj se však nezastavil ani jinde, a tak se dnes podívejme, co nového přinesly poslední měsíce Internetu slovenskému.

Dlouhá léta jsme byli v Internetu zvyklí, že IP adresa plní zároveň dvě role: Jednak počítač identifikuje a rozlišuje od ostatních. Zároveň je ale využívána pro směrování - podle ní se směrovače rozhodují, kam dopravit datagram. Nyní se zdá, že by se tyto dvě role mohly rozejít.

Letos v únoru vyšlo RFC 4291 s aktualizovanou definicí architektury adres pro IP verze 6. Jeho obsah odráží skutečnost, že IPv6 již má za sebou přes deset let vývoje a v současnosti se spíše pilují detaily. Žádnou závratnou revoluci v adresách tedy nečekejte.

Evropská komise se obrací na experty i odbornou veřejenost členských zemí s výzvou k připomínkám ohledně vývoje a zavádění protokolu IPv6 do praxe. Přes všeobecné povědomí o nutnosti a výhodnosti přechodu na nový protokol totiž adopce IPv6 neprobíhá právě hbitým tempem, o čemž svědčí třeba náš (byť téměř rok starý) průzkum mezi českými poskytovateli připojení. Své podněty, připomínky a doporučení můžete Evropské komisi zasílat až do 24. února prostřednictvím webového formuláře.

Uplynul přibližně rok od vydání RFC 3879, kterým byly zakázány místní (site local) adresy. Nyní Internet Engineering Task Force (IETF) zkouší problém uchopit jinak. Vydalo RFC 4193, jež definuje formát adres určených pro lokální použití, které jsou však globálně jednoznačné a jejich lokalitu zajišťují provozní opatření, nikoli oficiální deklarace.

Sdružení akademických sítí TERENA vydalo na podzim svůj pravidelný přehled stavu národních sítí pro vědu, výzkum a vzdělávání v Evropě. Představuje zajímavý zdroj informací o aktuálním stavu těchto sítí a jejich směřování i materiál pro vzájemné porovnání, jak si kdo stojí. Z pohledu České republiky je výsledek tradičně velmi slušný.

Zhruba před rokem jsme vás informovali o projektu GN2, v jehož rámci má vzniknout nová generace evropské akademické páteře, síť GÉANT2. Představy o ní se během té doby upřesnily a síť se nyní dostává do realizační fáze. Nastal čas podívat se podrobněji na vlastnosti a služby, které by měla svým uživatelům přinést.

Vnitřní struktura IPv6 adres, ač poměrně mladá, už má za sebou několik vývojových generací. Po různých výbojích a mocné tvořivé činnosti nakonec podle RFC 3587 skončila stejně jako adresy pro IPv4: skládá se z adresy sítě, podsítě a rozhraní. Jejich délky byly doposud považovány za jasně vymezené, nyní se ale možná pohnou.

O rychlostních rekordech Internetu2 jsme na Lupě psali již dvakrát. Měl jsem nedávno příležitost absolvovat prezentaci o jednom z těch novějších a nemohu se ubránit pocitu, že soutěž se v dnešní době stává poněkud samoúčelnou, použitelná technologie je jediná. A v čem vlastně spočívá hodnocení rychlosti?

Jedno z rozšíření, které IPv6 zavádí do adresačního mechanismu, je koncept omezení jejich působnosti, čili dosahů. Dosah vymezuje část sítě, ve které dotyčná adresa platí a v níž musí být jednoznačná. Na jaře vyšlo RFC 4007 (IPv6 Scoped Address Architecture), popisující základní principy dosahů.

V seriálu věnovaném rozvíjejícímu se trhu s IT a telekomunikačními službami v Číně jsme poukázali na obrovský trh s mobilními službami v této zemi. Dnes se podíváme na technologii mobilní sítě 3G, která by měla být v Číně doma. A také se letmo podíváme, jak postupuje vývoj sítí 4G, B3G, nebo prostě sítě příští generace.

Internet je pro jakoukoli velmoc velice důležitý, tím spíše pro zemi, která chce stát v čele světového vývoje informačních a komunikačních technologií. Ne všechno na Internetu je ale stávající politice po chuti, takže je třeba nasadit technické i další prostředky. Kupodivu to ale nebrání největšímu projektu moderní páteřní sítě na světě: CN2.

NAP (Network Architecture Protection) je možnost, jak využít IPv6 k dosažení podobných vlastností, jaké poskytuje NAT (Network Address Translation). NAT umožňuje mít jednu veřejnou IP adresu a přitom mít velké množství počítačů v lokální síti, které budou mít Internet k dispozici. Jako takový však některým uživatelům nevyhovuje.

Před čtyřmi lety proběhla v El Escorial nedaleko Madridu poměrně významná konference věnovaná IPv6. Setkala se s nemalou odezvou, takže na ni navázaly další ročníky a stalo se víceméně tradicí, že v jarních měsících se ve Španělsku koná Global IPv6 Summit. Ten letošní proběhl minulý týden v Barceloně.

V uplynulých dvou týdnech zaujalo především vydání opravného balíku Service Pack 1 pro Windows Small Business Server 2003, ruku v ruce s opravením únorové opravy MS05-012. Další záplaty vyšly také k nedávno vydanému produktu Netscape 8.0. Kromě toho se objevil zajímavý phishingový útok, který může jednoho uživatele nachytat hned dvakrát.

Što takóje IPv6? Zkoušeli jsme prozkoumat stav implementace IPv6 u českých poskytovatelů Internetu. Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše a řekneme si to na rovinu: stav IPv6 v sítích tuzemských ISP neskýtá příliš utěšený pohled. Nemálo z nich se v tomto ohledu ani nevyjádřilo, což určitě nevyznívá v jejich prospěch.

Celá řada páteřních sítí dnes používá technologii MPLS (MultiProtocol Label Switching). Vedle rychlé dopravy paketů nabízí i řadu zajímavých doplňkových služeb, jako jsou virtuální privátní sítě, hrátky s parametry provozu a podobně. Právě na MPLS staví 6PE, jehož cílem je bezbolestně nabídnout podporu IPv6 na stejné úrovni jako IPv4.

Síť národního výzkumu a vzdělávání CESNET2 má dlouholeté zkušenosti s propojováním na jiné evropské výzkumné sítě, jak provozní, tak i experimentální, a samozřejmě na starý dobrý Internet (prostřednictvím NIX). S propojováním takových sítí úzce souvisí peering, a to nemusí být triviální záležitost ani na technologické, ani na jiné úrovni.

V prvním díle jsme si přiblížili oblasti, které Internet2 pokrývá svými aktivitami. Dnes se podíváme na první komponentu – síť Abilene, propojující akademické instituce v USA, jejíž páteř má kapacitu 10 Gbit/s. Komerční provoz musí ale jít jinudy. Kvůli podceňování kolaborativních aktivit bývá Abilene často zaměňována s projektem Internet2.

V dnešním díle si povíme, jak se IP multicast přenáší ethernetem a jak probíhá přihlašování a odhlašování jednotlivých uživatelů z multicastových skupin. Perličkou bude povídání o tom, jaký vliv měl nedostatek peněz u vývojářů multicastu na současnou podobu standardu: proto dnes jedné MAC adrese odpovídá 32 IP adres.

Není každý den je posvícení a ne každý víkend se dá o něčem blogovat. Proto dnes zkusím víceméně náhodně zmínit pár adres, které mi prolétly browserem v posledních dnech. Uvidíme, jestli se to uchytí...

Architektura adres pro IPv6 zavedla mimo jiné i neveřejné adresy, které představují alternativu ke stávajícímu RFC 1918. Jejich dosah měl být omezen na "místo" ("site-local"), a neměly se tudíž šířit do Internetu. Nyní se od nich IETF oficiálně odklání. Důvodem je především nejasnost jejich definice a z toho plynoucí obtíže při implementaci.

Po deseti letech jsme se konečně dočkali oficiální definice podpory mobilních zařízení v IP verze 6. Skončil tak pikantní stav, kdy povinná podpora mobility byla na jedné straně vyhlašována za jednu z významných předností IPv6, na straně druhé ale chybělo příslušné RFC a i proto byla její implementace odkládána.

TERENA (sdružení evropských akademických sítí) vystavilo na svém webu záznamy z z konference TNC 2004. Pokud chcete vidět, co se dnes děje v akademických sítích (a co se za pár let bude dít i v běžném Internetu) navštivte program konference a vyberte název session (to je ten tučný text v buňce tabulky). Pokud jste fajnšmekři a rádi byste dostali stream po IPv6, změňte „mms“ na začátku příslušného URL na „http“ (no a musíte mít IPv6 konektivitu). Vítejte ve světě terabitů.

Liberouter, PC směrovač s hardwarově akcelerovaným směrováním, je konečně nasazen v testovacím provozu. O hardwarové směrování se stará karta COMBO6, která je kromě funkcí typických pro směrovače navíc programovatelná, takže jí lze funkce přidávat. Je konstruována pro průchodnost 10 Gbit/s. Směrovač je nasazen jako přístupový směrovač CESNET do IPv6 sítě 6NET.

Popularizátoři weblogů jim rádi přisuzují význam, který (možná jen zatím) nemají. A odpůrci weblogů zase považují slovo blogger za nadávku. Zatímco už jsme zjistili, že blogování je fenoménem, zatím však nevíme jakým. Jaký mají blogy skutečný vliv a jsou bloggeři nadřazená kasta? Nebo je možno je odepsat jako pošahance, smolící si svůj deníček?

Před nedávnem se mi stala neobvyklá věc - zaujal mě online inzerát. Společnost Tiscali v něm nabízela možnost testovacího provozu IPv6, a to nejprve zdarma. Protože do IPv6 zatím investují své úsilí především akademické sítě a bandy nadšenců, zkusil jsem zapátrat, oč jde. Že by se některý z komerčních operátorů pustil na trh IPv6? Co ho k tomu přimělo?

Jednou z novinek, které se objevily v IP verze 6, je zavedení mechanismu toků. Jeho cílem je - jak jinak - optimalizace směrování. Směrovače po cestě mohou příslušníkům jednoho toku, což je např. přenos jednoho souboru nebo telefonní hovor (musí mít stejného odesílatele, příjemce a značku), zajistit speciální služby.

Tento týden probíhá v Amsterdamu další konference RIPE (tentokrát 48). Přímý přenos můžete naladit prostřednictvím serveru Přenosy jak po IP, tak po IPv6.