IPv6

Občas si dělají legraci, že mají tlačítko vypínající internet, ale Partičku IT připomínají i jinak. Výkonného ředitele a ředitele výzkumu a vývoje CZ.NIC od sebe poznají jen opravdoví znalci internetu, a jenom znalci pochopí, o čem oba dva pánové vůbec hovoří. Až na to tlačítko, tomu rozumí opravdu každý. Cvak!

Správce české národní domény představil dnes první verzi webového testeru, který uživateli ukáže detaily jeho připojení k internetu. Widget umožňuje otestovat, zda uživatelův DNS resolver umí používat DNSSEC a jestli je jeho připojení připraveno na protokol IPv6. Software také změří rychlost připojení v obou směrech a na obou protokolech, tedy i na IPv4.

Dlouhodobě jsem zastával názor, že situacím, kdy je služba dostupná starým i novým internetovým protokolem a ten nový nefunguje, se věnuje snad až zbytečně moc úsilí. V praxi se vyskytují docela vzácně, nicméně jedna zaklepala na naše dveře, když se provozovatel datových schránek rozhodl spáchat technické harakiri. Co se dá v takovém případě dělat?

Velmi názornou ukázkou na téma „jak na uživatele“ byla prezentace Tima Hilbrinka ze společnosti XS4ALL přednesená na nedávném RIPE Meetingu. Během 14 dnů zvýšili počet svých IPv6 uživatelů z 2,5 tisíc na dvojnásobek. Jedním iPadem.

Pokud by se vám zachtělo vyzkoušet nový internetový protokol na vlastní kůži, budete řešit ryze praktický problém: kde vzít připojení. Jelikož poskytovatel nabízející nativní IPv6 připojení je stále velmi vzácným zbožím, pravděpodobně budete muset svá data tunelovat IPv4 infrastrukturou. Podívejme se, jaké jsou v takovém případě vaše možnosti.

Na konec letošního roku chystá Pavel Satrapa (znáte jej i ze článků o IPv6 na Lupě) aktualizované vydání knihy o IPv6. Kniha vyjde opět u CZ.NIC s otevřenou licencí, stejně jako předchozí vydání. Pokud máte připomínky ke staršímu vydání, náměty, co doplnit, jakou chybu opravit, můžete panu Satrapovi pomoci a informace doplnit. Zde jsou potřebné informace a čas je do 4. listopadu.

Ačkoli se zdá, že v Evropě budou IPv4 adresy k dispozici ještě minimálně prvních šest měsíců roku 2012, globálně došlo k jejich vyčerpání už v únoru. Je tedy čas přejít na moderní a vyspělý protokol IPv6. Zdá se vám to příliš komplikované, technicky náročné a nedosažitelné? Navštivte školení IPv6 na Linuxu, kde se dozvíte vše potřebné o fungování IPv6, o přechodu i o nasazení ve velkých sítích. Školení se koná 31. října od 9 do 17 hodin ve školící místnosti Internet Info, která se nachází na…

Podle některých předpokladů mělo dojít k vyčerpání IPv4 adresných bloků v Evropě už na začátku příštího roku. Nyní se ale zdá, že IPv4 adresy budou v Evropě k dispozici ještě minimálně prvních šest měsíců roku 2012. Je to způsobeno tím, že Evropané, kteří jsou konci IPv4 aktuálně nejblíže, si tak trochu prodloužili prázdniny a alokovali v podobném tempu jako srpnu. Druhý slabší měsíc již pohnul se předpovědmi konce IPv4 v Evropě, což je jistě příjemná zpráva. Aktuálně to vypadá, že bychom mohli…

Nejvíce IPv4 adres spotřebovali v srpnu Evropané, na které připadlo šedesát procent všech adres přidělených v tomto měsíci. V žebříčku jednotlivých zemí obsadilo první místo Rusko. Autor: Ondřej Filip, CZ.NIC Tempo čerpání IPv4 adres se v srpnu ve srovnání s předchozími měsíci zpomalilo. Slabší tempo trochu oddálilo problém s docházením IPv4 v Evropě, nicméně pořád se bavíme o březnu 2012, což je již proklatě brzy. Uvidíme, zdali konec prázdnin povzbudí firmy k větší alokační aktivitě, uvedl…

Možná vám to bude připadat neuvěřitelně, ale většina firem se prý chystá převést své webové prezentace na protokol IPv6 do roku 2013 – ostatně stejně jako svou vnitřní infrastrukturu.

6to4 představuje poměrně jednoduchou a velmi populární cestu, jak připojit k IPv6 koncovou síť, jejíž poskytovatel podporuje jen IPv4. IETF ale v současnosti zvažuje jeho opuštění.

Tak to máme za sebou, a ani to nebolelo. Internet navzdory kvalifikovaným předpovědím nezkolaboval, světový den IPv6 proběhl a – rozpoutalo se ticho. Očekával jsem záplavu statistik a analýz, která se nedostavila. Pokusím se tedy alespoň o malé zhodnocení sám.

Minulá středa měla být ve snech zpravodajců TV Nova dnem kolapsu Internetu. A byli to hrdinové ze Seznamu, kteří nejmodernější technologii ovládli, svázali a nyní vám můžeme podat zprávu o tom, jak byl internetový kolaps oddálen.

Světový den IPv6, který připadl na středu 8. června 2011, měl v České republice značný ohlas. Datové toky IPv6, které prošly národním propojovacím centrem 8. června, se zvýšily sedminásobně na více než 1 Gbps. I tento fakt dokazuje, že Světový den IPv6 vzala řada společností vážně, uvedl Martin Semrád, výkonný ředitel sdružení NIX.CZ.

Světový den IPv6 je již zítra a při této příležitosti přišlo sdružení CZ.NIC se zajímavou zprávou: česká národní top-level doména .cz je prý světovým lídrem v množství obsahu dostupném přes protokol IPv6
.  Přes něj je totiž podle statistik sdružení CZ.NIC dostupných téměř osm procent obsahu na adresách s koncovkou .cz.

IPv6 se už dlouho motá v začarovaném kruhu. Uživatelé o něj nestojí, protože nabízí jen minimum služeb, ale kdo by pro něj portoval služby, když má jen hrstku uživatelů? Velcí poskytovatelé obsahu se teď rozhodli do toho konečně praštit. Zatím alespoň na zkoušku.

Seznam.cz se za necelý měsíc připojí do celosvětové akce s názvem „World IPv6 Day“. Co se bude dít? Na celém světě se 8. 6. 2011 na 24 hodin zpřístupní některé velké webové služby přes internetový protokol IPv6. Seznam.cz bude mít po tuto dobu přes IPv6 volně přístupné jedny z nejnavštěvovanějších služeb mapy.cz, novinky.cz,su­per.cz a firmy.cz. Smysl celé akce je v motivaci všech součástí internetového světa, tedy včetně poskytovatelů internetu, výrobců síťových prvků, operačních systémů,…

V minulém týdnu byla vydána sada RFC definujících mechanismus NAT64 pro překlad IPv6 paketů na IPv4 a naopak. Umožňuje zalepit jedno z bolavých míst IPv6, protože dokud se jeho uživatelé rozumně nedostanou k IPv4 zdrojům, uvidí jen velmi malou část současného Internetu.

Autorem tohoto dramatu není Václav Havel, ale Vint Cerf. Jedná se o velkolepé představení s mnoha obrazy, které se právě posouvá do dalšího dějství a nejspíš je nikdy nikdo nezfilmuje. Řeč je samozřejmě o docházení IPv4 adres, které se blíží do Evropy.

Organizace APNIC, regionální internetový registr pro oblast Asie a tichomoří, včera ve 22.00 hod. našeho času oficiálně oznámila vyčerpání posledních bloků IPv4 adres, přidělovaných ve standardním režimu (na základě oprávněných požadavků od lokálních registrátorů).Nyní přichází ke slovu politika posledního /8 bloku, kdy každý člen APNIC má nárok právě a pouze na jeden /22 blok (1024) IPv4 adres.

Čeká protokol IPv6 světlá budoucnost, anebo jej čeká stejný neradostný osud jako svého času ISO-OSI? V dnešním závěrečném dílu seriálu se pokusíme nalézt odpověď na tuto otázku.

Protokol IPv6 byl již od počátku vytvářen jako protokol nekompatibilní s dříve používaným protokolem IPv4. To na jednu stranu umožnilo tvůrcům neomezovat se při návrhu vazbou na původní protokol, ale na druhou stranu komplikuje zavádění IPv6 v sítích. Na možnosti koexistence obou protokolů se zaměříme v dnešním dílu.

Podpora multicastu v protokolu IPv6 v mnoha ohledech kopíruje principy multicastu z protokolu IPv4. Dostatečná velikost adresy ovšem umožnila integrovat některá vylepšení. V dnešním dílu se podíváme detailněji na možnosti multicastu v protokolu IPv6.

Bezpečnost počítačových sítí, společně s jejích rostoucí důležitostí, jistě nenechává nikoho chladným. Přináší protokol budoucího Internetu nějaká bezpečnostní vylepšení oproti IPv4, anebo je se potřeba obávat nových bezpečnostních rizik? Odpověď se pokusíme najít v dnešním dílu věnovanému problematice bezpečnostních mechanizmů protokolu IPv6.

Jedním z požadavků na protokol IPv6 bylo výrazné zjednodušení hlaviček IP protokolu. Snahou bylo eliminovat co nejvíce položek, a v maximální míře tak usnadnit práci směrovačům. Dalším požadavkem bylo zavedení mechanizmu umožňujícího budoucí rozšiřování protokolu o další vlastnosti.

V únoru bylo přiděleno přibližně 32 milionů IPv4 adres. Je to méně než v lednu, ale stále se jedná o nadprůměrné číslo. Nejvíce adres spotřeboval jako obvykle region Asia-Pacific a to zhruba 22,6 milionu. Na druhém místě skončila s velkým odstupem Severní Amerika s 5,3 miliony. Evropský region obsadil třetí místo s 3,5 miliony registrovaných adres.

Jedním ze základních požadavků na protokol IPv6 byla podpora automatické konfigurace koncových uzlů sítě. Jak se věc (ne)podařilo vyřešit, a s jakými důsledky na chod sítí, si probereme ve IV. dílu našeho seriálu.

Problematika překladu adres (NATu) představuje nejkontroverznější téma v procesu standartizace protokolu IPv6. Dnešní díl se pokusí nastínit možností alternativních řešení, které je možné použít.

V dnešním dílu našeho seriálu se podíváme na typy IP adres používaných v protokolu IPv6 a na související záležitosti: strukturu sítí a formy vytváření IPv6 adres v koncových sítích.

Protokol IPv6 by se měl stát internetovým protokolem nové generace. V našem seriálu se postupně budeme seznamovat s jednotlivými vlastnostmi tohoto protokolu a s úskalími praktického zavádění. A začneme od počátku, důvody vzniku a vznikem IPv6.