Open source

Od té doby, co Steve Ballmer přiřadil volně šiřitelnému softwaru nálepku komunismu, se tenhle výrok tu a tam vrací. Je míněn pejorativně, ovšem je třeba mu přiznat racionální základ. Troufám si prohlásit: "Ano, software s otevřeným zdrojovým kódem má leckteré charakteristické znaky komunismu a není na tom nic špatného."

Co žene stále více lidí a společností, aby přispěli k vývoji volného softwaru? Jaká je jejich motivace, kde berou peníze a co z toho mají, když ne osobní profit? Pokud se stále domníváte, že firmy jako IBM či Oracle mají pro vývoj volného softwaru stejné „pohnutky“, jako třeba linuxová komunita, jste na omylu – vše je o penězích.

Na straně jedné respektovaný, na straně druhé srovnávaný s komunismem. Jaký vliv má "open source" a vůbec všechen zdarma šířený software na ekonomiku? Přináší nám vůbec nějaké hodnoty? Naopak - prosazování open source ve státní správě daňového poplatníka spíše poškozuje a jeho tvůrci současně odčerpávají z ekonomiky prostředky.

V únoru jeden ze šéfů Microsoftu ohromil všechny prohlášením, že otevřený kód ohrožuje USA. Z ještě většího kalibru teď vystřelil další pohlavár společnosti, Craig Mundie. Oba všechno utápějí v propagandistickém kalu lží. Stupňující se směšnost kampaně MS otevírá otázku - je snad tatíček mocnář v posledním tažení?

eWorkshop na téma "Konec softwarových licencí": Počínaje včerejškem už se to tady konečně začíná pěkně rozjíždět! Takový eWorkshop se mi začíná líbit. Děkuji všem za skvělou účast a podněty v diskuzi pod oběma články. Na některé z nich se nyní prostřednictvím článku třetího podíváme blíže.

Kdo může za to, že zatím v otázce připojování středních a základních škol kulhá Česká republika (potažmo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) na obě nohy? Proč, zatímco pumpujeme miliardy do těžkého průmyslu, nejsme schopni zabezpečit patřičnou výchovu nastupující generace v oblasti informačních technologií?

Otevřený software hýbe světem - především vývojářskou komunitou. Z určitého úhlu pohledu se může zdát, že "zlé" komerční firmy se snaží utlačovat "hodné" programátory, kteří nechtějí nic jiného než světu přinášet dobro. Z jiného úhlu můžeme téměř mluvit o krizi kapitalismu a příchodu komunismu. Skutečnost je však prozaičtější.

Napster bude od léta asi za peníze ˙ Energis už nestojí o Aliatel ˙ Nový film o Linuxu Revolution O. S. ˙ Computer Press koupil reklamní síť Mr.Lin(x) ˙ Steven Spielberg uvedl svůj první webový projekt ˙ Podle Miloše Zemana vynese prodej licencí UMTS nejméně 20 miliard korun ˙ Prázdná krabice od konzole Playstation 2 vydražena za 425 dolarů

Závěr eWorkshopu Jak motivovat virtuální komunitu ke spolupráci: Děkuji! Takto kvalitní diskusi jsem dosud nečetl. Rád bych se s vámi nyní podělil o myšlenky, které mě napadly. Třetí pravidlo má velmi hluboké důsledky pro délku života systému. Jeho nastavením ovlivňujeme rovnováhu mezi délkou života komunity a možností její specializace.

[eWorkshop] Jak motivovat virtuální komunitu ke spolupráci: "Autor se ptá po úspěšných a neúspěšných příkladech. Ponechme zatím stranou, do které z těchto kategorií spadne článek sám" - to je krásný příklad dilematu definice úspěchu. Bylo by úspěchem, kdyby články popsaly, co se dnes ví o budování virtuálních komunit, ale neumožnily diskusi?

[eWorkshop] Jak motivovat virtuální komunitu ke spolupráci: Vstupujeme do období, ve kterém nebudou klasické firmy jediným možným způsobem podnikání a tvorby hodnoty. Již dnes existují významné projekty, které vznikly zcela mimo rámec velkých korporací, a které představují pro velké korporace přímou hrozbu.

Malá chronologie a směsice postřehů na velmi aktuální téma bytí vezdejšího, teď zvláště českého. Internet už není pouhou technickou hračkou. Volný tok informací pomohl rozmachu otevřeného kódu, sítí peer-to-peer, ale i uvědomování si ryze společenských i vědních záležitostí. Stojíme na prahu dalších změn?