Reklama na Internetu

Kompletní zadání soutěže na výzkumnou agenturu, která bude pro SPIR realizovat výzkum návštěvnosti českého Internetu, bylo zveřejněno na jeho WWW serveru (zde). Přihlásit se může kdokoliv, kdo má zájem předložit svůj projekt. Předběžnou a nezávaznou přihlášku je však třeba podat do pondělí 11. září; vzhledem k tomu, že jsme ve světě Internetu, stačí elektronickou poštou.

Jednou z největších proklamativních výhod internetového obchodování, tedy e-komerce, má být přímý prodej, tedy postupný úhyn meziřetězců -- zprostředkovatelů a překupníků -- které nedělají nic jiného, než že zboží někde nakoupí a o chvíli později jej se správnou marží prodají. Zdá se však, že nás čeká další vystřízlivění.

Portál Centrum.cz udělal před prázdninami zásadní chybu v marketingové strategii. Tutéž chybu se v současném okamžiku chystá zopakovat také Seznam.cz. Touto chybou je televizní reklama, která v případě Seznamu.cz odstartovala 1. září. Proč však televizní reklama na DOT.COM nefunguje a ani fungovat nemůže?

Po dlouhých přípravách bylo včera založeno Sdružení pro internetovou reklamu, mezi jehož cíle patří například podpora Internetu jako plnohodnotného reklamního média či zadání jednotného výzkumu návštěvnosti. Vzhledem k tomu, že se výrazně účastíme jeho činnosti, nabízíme vám cosi jako pohled zevnitř.

Internetová reklama se stává alfou a omegou internetového podnikání. Téměř na každé stránce můžete spatřit nejrůznější její podoby. Jaký však bude vývoj reklamy a současných trendů? Co znamená využití technologií Flash či JavaScript? A přinese budoucnost skutečně očekávané sloučení Internetu a televizního vysílání?

V Praze dnes bude oficiálně založeno Sdružení pro internetovou reklamu, které si klade za cíl podporovat rozvoj českého Internetu jako mediálního prostředí. Přestože v minulosti vyšlo několik pokusů o založení fungující profesní organizace naprázdno, tentokrát se zdá, že by to mohlo dopadnout lépe. Vzhledem k tomu, že se přímo účastníme přípravných prací, můžete zítra na Lupě očekávat podrobnější komentář.

Reklama na Internetu? Pro někoho představuje jen otravné proužky s obrázky a textem, které vyskočí právě tehdy, když to člověk nechce. Pro takzvané e-firmy je však internetová reklama hlavním zdrojem příjmů ze kterého se odvíjí její další existence. Nejen kvůli tomu se však internetová reklama stává nedílnou součástí media mixu.

Tehdy večer jsem na tu zprávu zíral s nedůvěrou: "Studentský projekt z Budapešti patří mezi největší světové internetové servery." Díval jsem se a kroutil hlavou -- trvalo mi dlouho, než jsem pochopil, že americké sny se dostaly už i do střední Evropy. Tady pohádka končí a nejen proto, že původně maďarská firma už sídlí v New Yorku.

Počátkem minulého týdne jsme s „mírným“ zpožděním přinesli výsledky červnového iAuditu, prováděného na českém Internetu společností Taylor Nelson Sofres Media. Abychom chybu napravili, přinášíme komentář červencového iAuditu nyní, bezprostředně po zveřejnění celkových výsledků. Většina internetových serverů zaznamenala propad či stagnaci.

Díky iAuditu, který každý měsíc přináší aktuální čísla o návštěvnosti, můžeme jednotlivé servery vzájemně porovnávat, což také řada lidí - i médií - činí. Jako měřítko se dnes většinou bere množství shlédnutých stránek, což je podle mého názoru přinejmenším zavádějící.

S mírným zpožděním vám přinášíme komentované výsledky červnového iAuditu, prováděného na českém Internetu společností Taylor Nelson Sofres Media. K nejviditelnějším změnám patří zařazení několika nových serverů a tzv. packů -- mezi "neviditelné" změny lze poté počítat "standardizaci" českého webu. Proč?

4. února 2000 se strhla největší bitva o domény v dějinách českého Internetu. O šesté hodině ranní byla uvolněna řada lukrativních domén, které nebyly řádně zaplaceny a o tyto domény byl následně sveden lítý boj. Které domény byly nejžádanější a jak vypadá jejich využití "šest měsíců poté"?

Společnost WorldOnLine, jeden z poskytovatelů Internetu zadarmo, měla ve čtvrtek drobný technický problém s DNS - nepracovaly klientské stránky, umístěné na firemním internetovém serveru. V rámci rubriky Šťoura popisuje autor vlastní zkušenost.

V dnešní, poslední části probereme klasický životní cyklus života běžného ISP. Tak jako každý, mají i vlastníci ISP nějaký podnikatelský záměr, který může jednak směřovat k dlouhodobému vybudování společnosti a jednak k finálnímu prodeji ISP kapitálově silnému zájemci. Zatímco první model je popsán v mnoha učebnicích klasické ekonomie, pro naše účely je zajímavější model druhý, model jednorázového získání peněz v budoucnu. Píše Michal Krsek.

S postupným rozvojem českého Internetu jde ruku v ruce také rozmach reklamy. Zatímco provozovatelé serverů se netají svou radostí, uživatelé se občas cítí reklamou až příliš zasyceni. Jiří Lahvička proto provedl rozsáhlý průzkum, aby zjistil, kolik reklamy mají na svých stránkách významnější servery v českém Internetu.

V dnešním, předposledním díle seriálu o fungování trhu Internetu se zaměříme především na skupiny zákazníků, jejich očekávání a požadavky a ukážeme si služby, které by těmto zákazníkům mohly vyhovovat. Píše Michal Krsek.

Každý se již na Internetu setkal s "hardcore" reklamou - a to v míře větší než přiměřené. Může ještě erotická reklama v takovémto množství přinést inzerentům prospěch? Odpuzuje "hardcore" reklama na Internetu uživatele stejným způsobem, jako se tomu děje v tradičních médiích? Proč je nám přemíra erotické reklamy nepříjemná?

Kešování (caching) obsahu je metoda, která na základě požadavku na konkrétní data dokáže vzít jejich kopii, umístěnou na místě s lepší dostupností. O technologii kešování obsahu jsme psali v minulém díle seriálu Jak funguje trh Internetu, nyní se Michal Krsek věnuje jednotlivým kešovacím systémům.

Kešování (caching) obsahu je metoda, která na základě požadavku na konkrétní data dokáže vzít jejich kopii, umístěnou na místě s lepší dostupností. V oblasti WWW obsahu jde o to, že kopii dat, které požaduje určitá skupina zákazníků, máte někde na své páteřní síti. O příčinách takového jednání píše Michal Krsek.

Na českém trhu donedávna působily pouze dva velké výměnné reklamní systémy - BillBoard a Mr.Lin(x). Oba tyto systémy nabízejí vysokou spolehlivost, výměnný poměr blízký 1:1 (závislý na aktuální vyprodanosti), rozsáhlé možnosti plánování kampaní a podrobné statistiky. Donedávna pro ně jedinou významnější konkurencí, navíc nepřímou, byly primárně komerční reklamní sítě (např. IMS), které fungují jako výměnný systém v době mimo placené reklamní kampaně. Během posledních několika měsíců se však objevil třetí významný hráč na poli výměnné reklamy - Ereklama. Bližší pohled na současné možnosti a budoucnost Ereklamy nabízí tento článek.

Kromě služeb, za které si necháte platit, budete, chcete-li se etablovat jakožto ISP se slušnými službami, muset nabízet Vašim zákazníkům další služby. Z těchto služeb nedostanete žádné velké peníze, patří však k bontónu (a velcí zákazníci to vyžadují) tyto služby v nějaké podobě nabízet.

V minulém článku autor neprozřetelně slíbil seznam konektivity, kterou jednotliví ISP v ČR disponují. Kupodivu stránky většiny ISP tyto skutečnosti celkem dovedně skrývají - je relevantní otázkou, zda je již Český Internet tak daleko, aby ke spokojenosti zákazníka stačilo napsat "konektivita dostatečná" -, proto je u každého ISP uveden zdroj, ze kterého autor čerpal. Jednou ze součástí článku je i seznam stránek, které se zahraniční konektivitou našich ISP zabývají.

V předchozích dílech jsme se především zabývali tím, co a jak prodávat. Dnes se podíváme na to, jak nakupovat komoditu, kterou poskytovatel přeprodává dále - tj. přístup k Internetu. Michal Krsek tentokrát zabrousil do oblasti, která není zajímavá jen pro poskytovatele připojení, ale vlastně pro každého uživatele.

O mohutných aktivitách výzkumných agentur v oblasti českého Internetu jsme už na Lupě psali několikrát. Taylor Nelson Sofres Interactive přišla v dubnu do mlýna se svou troškou v podobě zprávy o českém Internetu, podle které je - mimo jiné - free-mail Seznamu údajně největší. Jak se však ukázalo, průzkum byl zmanipulovaný výběrem účastníků.

V dnešním díle odhlédneme od technologií poskytování jednotlivých služeb a probereme tři ze zákonů spotřeby internetové konektivity: o snižování nákladů s množstvím, o objevivší se spotřebě a o geografickém rozdělení nákladů. Ve svém seriálu pokračuje Michal Krsek.

Ano, už je to tady: s pomocí boží budou všechny školy v České republice připojeny k Internetu do konce příštího roku. Vedle dalších vymožeností se možná dočkáme i virtuální Internetiády jednou za pět let, v níž obzvlášť zazáří synchronizovaná produkce několika tisíců zaměstnanců Microsoftu. S nadhledem o tom píše naše nová spolupracovnice Blanka Čechová.

V uplynulých dílech jsme probrali technické a peněžní aspekty poskytování širokopásmového přístupu. Nicméně, pokud nevstupujete na trh jako úplně nový poskytovatel, budete se muset vyrovnat předevím s dopadem na vaše zákazníky. Ve svém seriálu pokračuje Michal Krsek.

Jednou z prvních freemailových služeb na českém Internetu se stal POST.CZ. O svých zkušenostech s ním píše Martin Beran. Ačkoliv k tomu projektu (jako ke všem podobným) z počátku cítil velké sympatie, v poslední době se již raději zařekl POST.CZ nepoužívat. Inu, jak už jsme na Lupě psali, provozování free-mailu je nevděčná záležitost.

V minulém článku byly zmíněny technologie, pomocí kterých lze implementovat širokopásmový přístup. Náplní tohoto článku se dotkneme metod zpoplatňování. V dalším díle dokončíme oblast širokopásmového připojení strategií vůči zákazníkům.

Tento týden byl konečně představen dlouho očekávaný projekt Sféra, který připravili lidé kolem Magea společně s Markem Zekičem, který ostříleným harcovníkem českého Internetu. Sféra se svým obsahem snaží zasáhnout doposud prázdné místo českého Internetu, první dojmy jsou však přinejmenším rozpačité.