Šifrování

Tento týden jsme se už myšlenkami a vizemi "otce Internetu" Vinta Cerfa jednou zabývali. Volné pokračování se snaží přinést pohled na podmínky rozšíření Internetu tak, aby byl dostupný opravdu komukoliv a kdekoliv na světě. Vedle technických otázek jsou to tentokrát i problémy společenské a právní.

Dnešní normalizační zpravodaj přináší novinky týkající se nových protokolů a informativních RFC. Mezi nejzajímavější patří příspěvky do oblasti bezpečnosti, aplikací, ale také směrování a komprese. Vedle toho si představíme také další organizaci internetové komunity - IESG.

V dubnu jsme se poprvé začali zabývat specifikacemi pro bezdrátové lokální sítě (WLAN). Soustředili jsme se nejprve na normy IEEE 802.11, z nichž 802.11b (WiFi) je dnes nejrozšířenější. Rychlejší varianta, 802.11a, možná ale bude muset v Evropě ustoupit jiné specifikaci - HIPERLAN z dílny ETSI.

Pokud jste náhodou měli podezření, že elektronický podpis a certifikáty slibují něco, co v praxi vůbec není možné, tušili jste správně. Na to, aby se daly v širší míře reálně použít, jsou certifikáty nepřiměřeně drahé a technicky obtížné implementovatelné. Kromě toho jsou ve většině případů vlastně úplně zbytečné.

S kvalifikovanými certifikáty od I. Certifikační autority se již můžete elektronicky podepisovat i v produktech Microsoftu. Jak je to ale s možností šifrování? I to s kvalifikovanými certifikáty jde, ale musíte správně překonat nástrahy spojené s generováním žádosti o certifikát. Pokusím se vám poradit jak.

V minulých dvou diskusích o bezdrátových LAN jsme se věnovali normám IEEE 802.11. Upozornili jsme na bolavé místo WLAN, a to bezpečnost, která ve stávajících řešeních 802.11a a 802.11b není uspokojivá. Podívejme se podrobněji, jak problém vypadá a kterak lze bezpečnost vylepšit prostřednictvím IEEE 802.1x.

Autor článku si pořídil kvalifikovaný certifikát od nedávno akreditované I. certifikační autority (I.CA). Nainstalovat šel bez problémů, ale pak se projevila jedna jeho specifická vlastnost: nejde použít k elektronickému podepisování. Dokonce k tomu ani není určen. Jak je to vůbec možné? Kde se stala chyba?

Nejnovější datové bezdrátové sítě se vyvíjejí v nejrůznějších variantách podle dosahu (lokální, domácí, osobní) a poskytované kapacity (od řádově stovek kb/s do desítek Mb/s). V minulém článku Bezdrátové lokální sítě WLAN podle IEEE jsme se zastavili u prvních specifikací IEEE 802.11 a 802.11b (WiFi), dnes se podíváme na rychlejší varianty.

V druhém normalizačním zpravodaji se podíváme na zoubek IETF, potom se budeme věnovat novým RFC, např. rozšíření WebDAV. Podíváme se i mimo IETF, a to na nové výstupy ETSI (European Telecommunications Standards Institute) v oblasti bezdrátových přístupových sítí. Nebude chybět ani slibovaný humor v internetové komunitě.

IBM realizovala Shorův algoritmus na kvantovém počítači. Algoritmus umožňuje faktorizaci v lineárním čase. Předveden rozklad čísla 15 na 5 x 3. V praxi by to znamenalo, že se priblížil okamžik, kdy bude možné faktorizovat velká čísla a tedy RSA, DSS a ECDSA se mohou jít klouzat. (NetLab)

Prý proti terorismu. Jak se ale jeví být stále zřejmější, je boj proti terorismu jen zástupnou floskulí pro upevňování totalit států a jejich pokračujících privatizací. Šmíráci jedou na dvou základních frontách -- první jsou biometrické systémy, druhou neohraničené šmírování veškeré komunikace.

V mnoha případech se stává, že musíte po přijetí elektronické zprávy kontaktovat odesilatele ještě jiným způsobem, abyste ověřili, zda ji skutečně odeslal, případně zda ji odeslal v takové podobě, v jaké ji čtete. Tomu se můžete vyhnout, pokud se s odesilatelem dohodnete na používání elektronické signatury, jednou z možností je osobní certifikát Thawte.

Podle návrhů protiteroristických zákonů nejrůznějších amerických politiků má být v budoucnosti nejen omezena úroveň šifer v komunikaci a rozšířeno odposlouchávání všech lidí bez omezení. Za porušení zákona hackingem, vypuštěním červa, prolomením systémů aj. hrozí doživotní vězení. V úvahu připadá i trest smrti.

Z Kongresu USA se valí prohlášení zákonodárců, vyzývajících k zabudování zadních vrátek do softwaru a k omezení běžně používaného šifrování, k jehož luštění budou mít klíče mocenská centra státu. Nemělo by se to týkat jen USA, ale celého světa. Prý kvůli odhalování teroristů. Proč je to omyl?

V pondělí na webu probleskla zpráva, že platební portál Platba.cz umožňuje platit embosovanými platebními kartami. Při bližším pohledu na serveru ale zjistíte, že zákazník je při platbě přesměrován na stránky slovenské Tatrabanky. Právě tohle, zdá se, může v praxi přinést konečně nabytým možnostem univerzálních online plateb velké potíže.

Případ zatčeného ruského programátora D. Skljarova v USA obsazuje hlavní zprávy, aktivizuje geeky, vědce i podnikatele, vede k odvolávání účasti na konferencích v USA a vyvolává diskuse o svobodě tvorby softwaru i vědeckého bádání. Nad vším visí mrak zákona DMCA a jeho využívání korporacemi.

Mít vlastní webovou prezentaci je dnes v kurzu. Málokomu se však pro tyto účely vyplatí zřízení serveru. Nejobvyklejší způsob vystavení webu je pronájem prostoru na serveru nějaké web-hostingové firmy - jednoduše tam stránky pomocí FTP protokolu přenesete. A tady pro vás mohou začít vážné problémy.

Technologie zvukových otisků pro identifikaci hudebních skladeb už od loňska nabízí široké možnosti jejích implementací - od přidání informací do průvodních metadat až po připojení mikroplateb. Už rok vzývám sítě peer-to-peer (zvláště pak Napster), aby zvukové otisky zavedly. Napster mě vyslyšel jako první :-)

Na letošním CeBITu byla k vidění zajímavá řešení pro přenos dat po silových rozvodech napájecích sítí. Dokonce zde byla celá tematická expozice Powerline Center, věnovaná těmto technologiím. Jak to ale ladí s tím, že největší obdobně zaměřené projekty ve světě, jako např. Nor.Web, skončily krachem?

Možná si říkáte, že tenhle nadpis už je skutečně silné kafe, ale věřte, že to není nic v porovnání s mediálními praktikami ICZ, které v uplynulých dnech rozvířily prach na české mediální scéně, od nichž by se autor článku rád touto formou distancoval. Bylo skutečně nutné pro úspěch ICZ zničit důvěryhodnost elektronického podpisu?

Odborníci v oblasti kryptografie ze společnosti ICZ zjistili "závažnou bezpečnostní slabinu mezinárodního významu" ve známém a používaném formátu OpenPGP. O co přesně se vlastně jedná? Jaký to má vztah k elektronickým podpisům jako takovým? Přináší to nějaké důsledky pro zákon o elektronických podpisech?

Jde především o software Microsoftu. Německé státní orgány nemají už ani nejmenší důvěru k americkým producentům softwaru. Obávají se amerického špiónování toků dat důvěrné komunikace i šmírování dat v systémech. Strach se šíří snadno, další státy asi budou následovat. Celá věc má historické pozadí.

...a kouzelné sluchátko odpovědělo: "Ale ovšem, jak si račte přát!" Tak naráz to ovšem zase nepůjde, ale leccos naznačuje tomu, že by se situace za několik let mohla v mnohém změnit k lepšímu. A konečně začít přinášet "něco zpátky" i běžným uživatelům, ať už jen jejich samotnou účastí či nabídkou jejich produkce.

Steganografie je slovo, které se v poslední době skloňuje ve všech pádech. Zejména od okamžiku, kdy americká zpravodajská služba za zdvořilého nezájmu našich médií zjistila, že islámský terorista Usáma bin-Ládin řídí své bojovníky prostřednictvím zpráv ukrytých v pornografických fotografiích. Obrázky však nejsou jediným médiem, v němž se dá vzkaz ukrýt.

Snad vlivem nedávno schváleného zákona o Ochraně dat v informačních systémech, snad vlivem kvapem se blížícího kontroverzního "Sčítání lidu, mobilních telefonů a splachovacích záchodů" se v poslední době zvedá vlna povědomí o tom, že existuje něco takového jako citlivá osobní data a že je to něco, co může být vhodné a potřebné chránit.

Kolotoč událostí kolem Napsteru v minulém týdnu přinese velký zlom do užívání Internetu ve všech multimediálních oblastech. Vyhrocený konflikt, ve kterém se kameníci snaží soudními cestami zlikvidovat všechno, nad čím nemají přímou kontrolu, předznamenává další zápasy i rozštěpení vývoje hudební kultury.

Napster bude od léta asi za peníze ˙ Energis už nestojí o Aliatel ˙ Nový film o Linuxu Revolution O. S. ˙ Computer Press koupil reklamní síť Mr.Lin(x) ˙ Steven Spielberg uvedl svůj první webový projekt ˙ Podle Miloše Zemana vynese prodej licencí UMTS nejméně 20 miliard korun ˙ Prázdná krabice od konzole Playstation 2 vydražena za 425 dolarů

Ochránci soukromí jsou nám v poslední době velmi často předkládány nejrůznější katastrofické scénáře, kdy nad veškerou komunikací bdí Velkých bratr, který, řečeno slovy klasika, sleduje naprosto všechno. Je však taková možnost vůbec reálná? A co můžeme do budoucna čekat od současné státní správy?

Dnes vám přinášíme druhý a závěrečný díl článku o protokolu IP verze 6 (IPv6), který je nástupnickým protokolem stávajícího IP (IPv4). Text bude pokračovat oddílem o bezpečnostních mechanismech. Tento dvoudílný materiál je základem odborné sekce IP verze 6 internetové stránky TEN-155 CZ, kde bude téma nadále rozvíjeno.

Zvukové otisky hudebních - a vůbec zvukových - souborů jsou velmi novou technologií s velkou perspektivou uplatnění od sítí peer-to-peer až po prohledávače Internetu. Mohou se stát i silným impulsem rozvoje nezávislé, resp. nekamenické hudební kultury a umožnit distribuci hudebních nahrávek prostřednictvím Internetu.