Zeptali jsme se ho, jak vnímá zpětně vývoj společnosti, která překročila hranice kontinentů a dnes má pobočky v Praze, Lisabonu, Dublinu, Londýně, New Yorku a floridské Tampě.
MANTA za těch pár let ušla dlouhou cestu. Které milníky považujete za klíčové?
Ano, to máte pravdu. Cesta to byla dlouhá a lehce klikatá. Ale díky za ni, protože jsme se hodně naučili. Klíčové milníky v historii Manty vidím tři. První se stal v době, kdy MANTA byla ještě součástí firmy Profinit jako zajímavý projekt a my jsme získali financování od Technologické agentury ČR a zahájili spolupráci s klíčovými univerzitami, která trvá dodnes. Dalším milníkem je rok 2016. Získali jsme první americké zákazníky, oddělili Mantu jako samostatnou firmu a začali hledat první investory. A třetím milníkem byla první externí investice, která nám pomohla vyrůst mnohem rychleji, než by to bylo možné organicky.
Objevily se během vývoje Manty komplikace? Jak jste je překonávali?
Komplikací se při vývoji objevilo mnoho. Velká část našeho produktu vznikla jako výsledek aplikovaného výzkumu, kde je běžné prozkoumávat slepé uličky. Důležité bylo naše nastavení, že udělat něco špatně je přirozené a není to něčí chyba, což celý tým motivovalo nevzdat se a zkusit to jinak a lépe. Vzpomínám si třeba na situaci, kdy jsme Mantu v počátcích nasazovali u prvních amerických zákazníků. Já jsem v té době byl v USA a zjišťoval během dne, s čím vším jsme nepočítali a co bude potřeba upravit. A můj tým v Praze to přes noc díky časovému posunu opravil a druhý den jsme byli o krok dál. Dnes jsou před námi další výzvy, ať už je to přechod na SaaS model nasazení a prodeje, implementace CI/CD nebo analýza obecných programovacích jazyků jako je Java nebo Python. Věřím ale, že si díky skvělému týmu velmi nadaných kolegů poradíme.
Když si vzpomenete, co uměla MANTA na začátku svého startu, kde je dneska a co nabízí klientům?
Na začátku MANTA podporovala analýzu dvou tří technologií, výsledek uživatelských dotazů zobrazovala jako statický obrázek a integrovala se s jedním dalším řešením na trhu. Dnes podporujeme téměř stovku technologií, takže jsme schopní pokrýt většinu zákaznických prostředí, poskytujeme interaktivní vizualizaci datových toků, kde každý uživatel najde v rychlosti odpovědi na své otázky, integrujeme se s řešeními největších hráčů na trhu a např. IBM si nás vybralo jako dodavatele lineage a integruje Mantu včetně vizualizace do svého produktu. Kromě toho dnes dokážeme z datových toků automaticky dolovat zajímavá fakta, jako třeba informace o již nepoužívaných ostrůvcích datového prostředí, nebo automatické notifikace o změnách v tocích dat a jejích dopadech na koncové užití.
Co byste poradil začínajícím firmám, které si budují svoji datovou strukturu. Jak s daty pracovat?
Určitě bych poradil, aby se nesnažily „objevit Ameriku“. Ale aby se porozhlédly po již existujících nástrojích, šablonách a návodech od těch, kdo si touto cestou prošli před nimi. Čím standardnější prostředí si vybudují, tím jednodušeji do něj mohou přidávat další a další nástroje. Zároveň bych doporučil zvolit správný mix automatizace vs. manuální práce. Manuální přístup je většinou preferovaný na začátku (zejména proto, že nevyžaduje velké investice), nicméně z dlouhodobého hlediska nefunguje a nejde moc škálovat.