Seriál Regulace podle NIS2

Nepřihlásí se k němu nikdo bez pozvánky od úřadu a podmínky pro dobrovolná hlášení od občanů o kybernetických incidentech jsou zatím spíš odrazující.

Litevští zákonodárci zakazují vzdálený přístup ke střídačům s výkonem nad 100 kW. NÚKIB zajistil úlevu od přísnější regulace elektrárnám do 1 MW.

Kyberbezpečnostní zákon míří ve Sněmovně do třetího čtení a tím roste aktivita zastánců přísnější regulace.

Evropa reaguje na častější sabotáže proti infrastruktuře vedené po mořském dně. Chce inteligentní kabely schopné hlásit manipulaci i hlídkovací a opravárenskou flotilu.

Po šesti týdnech od ransomwarového útoku je jeden z nejdůležitějších registrů státu nedostupný. Pohledem směrnice jde o kybernetickou krizi na národní úrovni.

Na data sesbíraná ze senzorů přes internet věcí získá od září nárok jejich uživatel a bude je moci předat k dalšímu zpracování.

Ať už poslanci vyberou kteroukoliv variantu pozměňovacích návrhů, kabinet bude mít možnost omezovat nebezpečné dodavatele ve všech kategoriích aktiv.

K zákonu o kybernetické bezpečnosti přibyly jen dva pozměňovací návrhy. Může za tím být i obava z ostouzení ze sympatií s Čínou.

Do budoucna budou společnosti razící koncept security by design ve velké konkurenční výhodě.

Ve výhodě jsou podle právníků lidé, kteří využili advokátní nebo bankovní úschovy. Kupní cena sice zůstane zablokovaná do doby, než se situace vrátí k normálu, ale předejde se tím podvodům.

NÚKIB nakonec svého nedosáhne, jeho odmítavý přístup ke změnám však opakovaně zbrzdil přijímání zákona.

Kybernetický regulátor má podle lobbistického sdružení vysvětlit nepravdivé výroky ve sněmovním výboru, když přesvědčoval poslance o nutnosti regulovat čínské dodavatele.

Podle připravované regulace mají platit odlišná pravidla kybernetické bezpečnosti pro fakultní a krajské nebo menší špitály. Poslanci se to snaží změnit.

Týkat se má nejen kritické infrastruktury, ale i části zařazené do úrovně vysoká. Jako hotovou věc to na výboru pro bezpečnost představil zpravodaj připravované regulace Petr Letocha. Konečné slovo má mít vláda.

Kompromis má odblokovat projednávání zákona o kybernetické bezpečnosti Sněmovnou. Jeho účinnost se i tak posouvá nejméně o půl roku.

Na možnost zakazovat v důležitých provozech dodavatele z nepřátelských zemí pamatují dva návrhy zákonů. Brusel však preferuje koordinovaný přístup napříč Evropou.

Projednání návrhu kyberbezpečnostního zákona ve Sněmovně vázne. Dva klíčové výbory svá rozhodnutí odsouvají na konec listopadu s nadějí, že se do té doby podaří nalézt kompromis s regulátorem.

Nařízení původně požadovalo oznámit kybernetický incident do jedné hodiny i v noci nebo o víkendu. Nově bude stačit hlášení až v poledne dalšího pracovního dne.

Už za tři roky začne platit evropské nařízení, které výrobcům produktů s digitálními prvky stanoví povinnost hlídat jejich odolnost proti zranitelnostem a poskytovat bezpečnostní aktualizace alespoň po dobu pěti let.

V tuzemsku si o tom regulované subjekty v režimu nižších povinností rozhodují samy. Naopak v přísnějším režimu mají hlásit i ty nevýznamné.

Pomoci s plánováním nákladů může i jednoduchá tabulka se srovnáním stávajícího stavu a budoucích požadavků.

Kvůli tomu mohou pod regulaci nakonec spadnout i střední a velké firmy poskytující své aplikace s využitím některého z cloudových řešení.

Bezpečnost dodavatelského řetězce označili operátoři za bolavé místo celého zákona. Opozici pak vadí i odbyté projednání v Legislativní radě vlády.

Sněmovna začala projednávat nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Výhrady k němu mají i koaliční poslanci.

Také v nich se objevuje mechanismus bezpečnosti dodavatelského řetězce. O vyloučení nepohodlných firem bude rozhodovat Ministerstvo vnitra, bez možností efektivní obrany i náhrady škody.

NÚKIB považuje systém celoevropských certifikátů kybernetické bezpečnosti za nedostatečný a dál prosazuje vlastní mechanismus dodavatelského řetězce.

Nedodrželi jste legislativní proces, píší vládní právníci do připomínek. Navrhují projednávání přerušit a meziresortní připomínkové řízení zopakovat.

Zpravodajské služby mají při zajišťování kybernetické bezpečnosti specifické postavení. Monitorují útoky ze zahraničí a mohou provést dokonce aktivní protiúder.

U podniků, které nebudou chtít smlouvu podepsat, si regulátor může vynutit automatizované vyhodnocování kyberbezpečnostních incidentů rozhodnutím.

Slovenská stávající právní úprava počítá s možností omezit nebo zakázat problematickou službu, produkt, proces, nebo rovnou celého dodavatele. Vždy ale se souhlasem vlády.