Seriál Senzory Martina Malého

Kdybych si měl vybírat, jestli udělat “vzorový chytrý dům”, nebo “vzorovou chytrou farmu”, udělám to druhé!

Dnes je velice snadné začít programovat, protože jsou celé hory návodů a jazyků. Ale je velmi těžké začít programovat, protože vás k tomu vlastně nic nenutí.

Být early adopterem v Internetu věcí je docela řehole.

Pomalu se ukazuje, že vytvořit nějaké zařízení pro IoT je leckdy snazší, než naučit lidi, jak s ním pracovat.

Někdy čerpám vhodná témata pro svoje texty na školeních a kurzech, protože otázky posluchačů bývají velmi podnětné a zajímavé.

Když chcete s nějakou technologií uspět, dejte ji do ruky nadšencům. Ať si s ní hrají. Nedělejte z toho vědu a vážnou věc.

Jednoznačně největší bolest nejrůznějších IoT zařízení (čest výjimkám) je jejich nepřívětivost. Jediná pořádná výjimka je robotický vysavač.

Ve spolupráci s CZ.NIC jsme vyvinuli a vyrábíme výukový EduShield, který umožňuje školit pedagogy či vedoucí zájmových kroužků.

V dnešním vydání pravidelného sloupku o Internetu věcí bude řeč o byznysových příležitostech, které IoT nabízí.

Bezpečnost zařízení pro Internet věcí je vděčné téma. Samozřejmě, nic není tak žhavé, jak to podle novinových titulků vypadá.

Některá zařízení patří do kategorie, které říkám “Internet věcí bez internetu”. Dnes tady mám jeden malý příklad.

K čemu by bylo nasazení elektronických stavebnic pro automatizaci ve školách? Co by se tím děti naučily? Stavět elektronická zařízení?

Ne že by v internetu věcí neměli výrobci máslo na hlavě, ale v případě posledních útoků jde zodpovědnost především za provozovateli těchto zařízení.

Jak na tom jsou nejznámější technologie LPWAN v České republice? Kromě dvou známých velkých provozovatelů se objevili i další.

Kde se bere dojem, že IoT rovná se naprosto nepraktická geekovina, kde se přes tři aplikace, cloud a bezdrátový vysílač řeší rozsvícení žárovky v chodbě?

Co použít, pokud ve svém IoT zařízení potřebujete ukládat někam třeba naměřená data? Projděme se společně rozlehlým světem pamětí.

Je to pořád stejný příběh. Technicky méně vyspělé a slabší řešení se ujme, a to technicky vyspělejší a schopnější živoří na pokraji zájmu, a nakonec odejde.

V pátek 16. 9. uplynulo čtyřicet jedna let od jednoho důležitého mezníku v dějinách výpočetní techniky. Dnešní Senzory vás opět vezmou do historie.

Kalendář se mi plní akcemi, které s Internetem věcí nějak souvisejí – buď se IoT přímo věnují, nebo jej prohlásily za jedno z témat.

Zatímco nadšené tiskové zprávy se předhánějí v miliardách zařízení do roku 2021, realisté vědí, že tiskové zprávy se píšou a voda teče.

Každý má jiné priority a co je důležité pro jednoho, může být podružné pro druhého. Třeba pro mne je MQTT první volbou, pokud stavím něco s internetem věcí.

Ptáte se mě, jak začít s elektronikou, jestli bych doporučil nějakou knihu pro začátečníky. Přečetl jsem za vás dvě z mnoha tipů a zde je mé shrnutí.

Je léto, doba cestování. Někdo jede na chalupu, někdo k moři a někdo pošle svoje senzory až kamsi do vesmíru. Tentokrát doslova.

Máme pro vás tip, jak si doslova za pár korun pořídit hezkou elektronickou výbavu na hraní do podzimních plískanic.

Jaký jazyk se bude používat za pět let? A jaký budu používat já? Před pěti lety to vypadalo na JavaScript, před deseti na PHP, ale upřímně: nevím.

Chytré domácnosti jsou největší PR tahák Internetu věcí. Když novináři chtějí psát o IoT, zvolí právě chytrou domácnost.

Je léto, prázdniny, a tak je ideální příležitost hrát si s elektronikou. A nepotřebujete k tomu žádné složité pomůcky.

Je to bizarní, dáme to do titulků, přitáhne to čtenáře… Zase křiklavé okrajové případy přebíjí ten nudný mainstream, kde se opravdu nachází něco užitečného.

Internet věcí je plný nebezpečí, ale to nejzásadnější riziko, které se lidem často vybaví jako první, je, že nám zabrání vzít si pivo z lednice.

V oblasti IoT je důležitá jedna otázka. A není to “Koupí si to všichni?” ani “Jak udělat co nejprotivnější a otravnou špehovací věc a prodat ji?”