Další subjekty, které se snaží do celého dění kolem udělování licencí také zasáhnout, jsou stávající držitelé celoplošných (analogových) licencí, tj. televize Nova a Prima. Argumentují tím, že jejich licence jsou obecně platné a nejsou explicitně vázány jen na analogové vysílání – a tak se domáhají místa i v digitálních multiplexech. Osud jejich údajného nároku je v tuto chvíli nejasný.
Udělením licencí v rámci výběrového řízení by přitom Rada jednoznačně předurčila složení obou multiplexů, a vlastně i jejich přiřazení do jednotlivých sítí digitálních vysílačů. To by byly nevratné kroky, které by mohly být v přímém rozporu s novým legislativním rámcem, který teprve vzniká (viz zmiňované vrácení novely vysílacího zákona zpět do sněmovních výborů).
Poslanci by přitom také mohli dosti zásadně změnit situaci na celém bojišti
;. Při posledním projednávání, před stažením a vrácením do výborů, se objevily také dva poslanecké návrhy na řešení celé problematiky. Návrh poslance Plevy například předpokládal, že by komerční televize Nova a Prima dostaly celé dva multiplexy. Tím by byla, spolu s veřejnoprávním multiplexem, vyčerpána veškerá kapacita frekvencí pro digitální vysílání (až do roku 2007, kdy by se měly uvolnit další frekvence). Stejně tak by se stalo bezpředmětným i výběrové řízení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, na obsazení obou uvedených multiplexů. Druhý poslanecký návrh (poslance Skopala) zase mj. předpokládal úplné zrušení již probíhajícího výběrového řízení RRTV.
Takže je v tom všem opravdu velký zmatek, který se navíc spíše stupňuje, než aby konvergoval k nějakému smysluplnému řešení. Celá historie digitalizace rozhlasového a televizního vysílání v ČR tedy bude určitě ještě mít další kapitoly.
ČLÁNKY DO MAILU