Technologická vybavenost - primární předpoklad komputerizace české společnosti

Následující seriál článků bude prezentovat informace a poznatky, které byly získány empirickými sociologickými a mediálními výzkumy v rámci grantu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) Vliv komputerizace české společnosti na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti. Grant je řešen od srpna 2004 a v tomto roce bude ukončen. V roce 2007 vyjde v nakladatelství Portál publikace Člověk a vzdělání v informační společnosti, která bude obsahovat základní výsledky grantu.

• výchozí technologické předpoklady informační společnosti;
• počítačová gramotnost a způsoby jejího získávání;
• způsob využívání osobního počítače a Internetu;
• osobní počítač a Internet v životním způsobu;
• důsledky působení nových technologií ve společnosti.

K metodologii a k metodice výzkumu, výběrový soubor

Data, jejichž interpretace je základem tohoto článku, byla získána empirickým kvantitativním sociologickým výzkumem v rámci statistické metody. Technikou sběru dat byl standardizovaný rozhovor. Tazatel vedl rozhovor s respondentem a odpovědi zaznamenával do dotazníku.

Základním souborem je česká populace starší patnácti let a výběrový soubor byl konstruován kvótním výběrem. Kvóty byly určovány pro znaky věk, pohlaví a vzdělání. Plošné rozložení tazatelské sítě zajistilo reprezentativitu také pro regionální rozložení. Nahráno bylo 1818 rozhovorů, které tvoří systémový soubor. Terénní sběr dat proběhl v listopadu a prosinci roku 2005.

V článku jsou využívána data znaku „disponibilita“. Tento znak má hodnoty: 1 – nevlastním a nemohu používat, 2 – nevlastním, ale mohu používat, 3 – vlastním a mohu používat. Při analýze a interpretaci jsou jednak využívány četnosti, to znamená počet respondentů, kteří uvedli danou hodnotu znaku, a „index disponibility“, což znamená průměr z hodnot znaku pro danou skupinu (věkovou, vzdělaností atd.).
U vývojových grafů, tvořících časovou řadu, jsou použita data z výzkumů realizovaných autory od roku 1992 pomocí stejné metodiky.

Vybavenost české populace mediálními technologiemi

Následující graf podává informaci, jak je česká populace vybavena jednotlivými mediálními technologiemi. U každého média jsou relativní četnosti respondentů, kteří danou technologii vlastní, či mají k dispozici.
Na prvních třech místech je televize, rozhlas a mobilní telefon. Dynamika pronikání mobilního telefonu do české populace snad nemá historickou obdobu. Během několika let se mobil stal součástí výbavy a životního způsobu víceméně každého Čecha. Kdo nemá mobilní telefon, je dnes již výraznou výjimkou.

Všichni respondenti N=1818

V žebříčku vybavenosti následují technologie, které jsou v populaci silně zastoupeny, ale v posledních letech klesá vybavenost české populace těmito technologiemi. Jedná se o magnetofon, CD přehrávač a video. Ústup těchto technologií je dán velkou technologickou dynamikou. Přicházejí technologie dalších generací, které přinášejí oproti předchozím médiím nové možnosti. Velký úspěch mobilního telefonu je dán také tím, že se jedná o flexibilní technologii, která je na špičce vývoje a vstřebává funkce dalších technologií.

V žebříčku následuje osobní počítač a Internet, technologie s vysokou růstovou dynamikou. Vybavení populace těmito technologiemi od první poloviny devadesátých let trvale roste. Tento vývoj ukáží další grafy.

Komparace vybavenosti české populace osobním počítačem a knihovnou s více než 200 svazky ilustruje přelom civilizačních epoch. Vybavování domácí knihovnou trvalo staletí a pro českou společnost a kulturu byl význam knihy a knihovny charakteristický. Revitalizace českého národa a utváření moderní české kultury je bez tištěného slova nepředstavitelné. Osobní počítače potřebovaly k tomu, aby ve vybavenosti předstihly domácí knihovnu, necelou generaci. Vývoj disponibility knihovny klesá komplementárně s růstem vybavení osobním počítačem. Překlopení pozice knihovny a počítače symbolizuje krok od civilizace tištěného slova (preindustriální, industriální společnost ) k informační digitální civilizaci.

Podobnou komplementární dvojicí je gramofon a přehrávač MP3. Vybavení gramofonem v české společnosti trvale klesá, vybavenost MP3 přehrávačem naopak roste. Ve výzkumu byla poprvé zjišťována a zaznamenána disponibilita set-top-boxu. Byl tak vlastně zachycen počátek digitalizace televizního vysílání v české společnosti.

Vývoj vybavování české populace osobním počítačem

Následující dva grafy ukazují vývoj vybavenosti a disponibility české populace osobním počítačem ve věkových skupinách. První graf ukazuje růst vlastnictví osobního počítače od roku 1994 do prosince 2005. V roce 1994 mělo osobní počítač nejvíce respondentů z věkové skupiny 15 – 18 let (12 procent), v roce 2005 vlastnilo počítač z této skupiny 67 procent, tedy více než dvě třetiny. Nejvíce vlastní v současnosti osobní počítač mladí lidé ve věkové skupině 19 – 23 let –70 procent.

Druhý graf využívá index, který může nabývat hodnot od 1 (ani jeden respondent nevlastní a nemá k dispozici osobní počítač) do 3 (všichni respondenti vlastní osobní počítač). Hodnota 2 znamená, že v průměru mají všichni k dispozici osobní počítač.

Nejmenším tempem, jak ukazuje graf, vybavenost roste u nejstarší generace. Bylo by však chybou domnívat se, že tato věková skupina se nevyrovnává s nástupem nových technologií. V současnosti je vybavenost této věkové skupiny počítačem vyšší, než byla v roce 1994 u skupiny (15 – 18 let) s nejvyšším vlastnictvím osobního počítače.

Technologické předpoklady Internetu

Ve výzkumu uvedlo 42 procent respondentů, že vlastní přístup k Internetu, a 27 procent populace má Internet k dispozici. Dohromady lze hovořit o disponibilitě Internetu u 69 procent populace. Také využívání Internetu je spojeno především s mladou generací. Ve věkových skupinách mládeže je ve srovnání se staršími generacemi více vlastníků jak přístupu k Internetu, tak i dalších možností připojení. Graf sledující vývoj ukazuje, že v roce 1997 ve výběrovém souboru nebylo ve věkové skupině ani jedno procento majitelů připojení k Internetu a možnost dalšího připojení (disponibilita) se ve věkových skupinách pohybovala mezi 4 a 11 procenty.

Od roku 1995 do roku 2002 rostl podíl mladých lidí, kteří měli možnost Internet někde využívat, ale sami připojení nevlastnili. Od roku 2002 tato skupina uživatelů Internetu klesá. To je způsobeno dynamickým nárůstem mladých lidí s vlastním přístupem k Internetu. Celková disponibilita Internetu samozřejmě trvale stoupá. Tento vývoj má samozřejmě dalekosáhlé konsekvence pro jedince i pro společnosti, protože potencialita jedince s vlastním osobním počítačem a přístupem k Internetu je výrazně jiná. Tito jedinci splňují důležitý předpoklad člověka informační společnosti.

Tento pohled představuje základní informaci ve vztahu jedinec – Internet. Vývoj však nelze postihnout pouhým podílem jedinců s přístupem na Internet. Technologie a fenomén Internetu se vyvíjí v řadě směrů. Povšimněme si alespoň dvou parametrů fenoménu Internet: zařízení využívaná pro připojení k internetu a typ připojení k Internetu v domácnosti (soukromě).

Přístup = možnost někde využívat Internet, vlastní = vlastní internetové připojení

Respondenti, kteří využívají Internet, N=1255

Největší podíl respondentů, a to 46 procent, využívá Internet doma. O něco menší podíl respondentů (39 procent) využívá Internet v práci. Další místa využívání Internetu jsou již spíše okrajová. Podíváme-li se na způsob připojení domácností k Internetu, stále ještě nejvyužívanějším typem připojení je vytáčené připojení prostřednictvím modemu. Tento způsob připojení využívá 35 procent z těch respondentů, kteří mají doma Internet. Na druhém místě (20 procent) se umístilo kabelové připojení. Své místo v rámci připojení si poměrně rychle našlo WiFi, které vyžívá 14 procent z respondentů, kteří mají doma Internet.

Respondenti, kteří mají v domácnosti připojení, N=833

Závěry

Dosavadní vývoj a aktuální stav ve vybavenosti české populace osobním počítačem a přístupem na Internet nás vede k závěru, že bylo dosaženo základní penetrace české společnosti novými technologiemi. I když není populace plošně novými technologiemi plně vybavena, míra vybavenosti dovoluje vyslovit předpoklad, že sociální, profesní a vzdělanostní skupiny, které jsou nositeli ekonomických a jiných hodnot, v současnosti i perspektivně novými technologiemi disponují.

V následné etapě komputerizace společnosti se stanou stěžejními další parametry. Zvyšování technologické kvality (rychlost Internetu), kvalitativně nová disponibilita a uživatelská přívětivost (Internet v mobilním telefonu, digitalizace televizního vysílání), digitalizace agendy mezi občanem a veřejnou správou, včetně funkční interaktivity mezi občanem, úřadem a úředníkem, vytváření multimediálního prostoru.

Virtuální život odhalí další, některé zatím ani netušené možnosti nových technologií, které budou formovat informační společnost. Odhalí však i další problémy k těm, které se již v algoritmizované společnosti ukazují. Takovým problémem se ukazuje komunikace mezi korporacemi a úřady na jedné straně a občanem a klientem na straně druhé. Agenda je atomizována na nejmenší částečky a „quazi digitalizována“ na ano – ne a úředník je naprogramován na komunikaci o vybraném tématu na úrovni ano – ne. Klient, který je subjektem problému v jeho komplexnosti obtížně komunikuje s „digitalizovaným úředníkem“. Komunikace vylučuje tvořivost, je z ní vypreparován problémový přístup.

Operátorka UPC umí zavolat zákazníkovi a říci mu, proč by měl s telefonováním přejít k UPC, ale neví, jak se chová technik, který přijde telefon zapojit. Tento technik zase vůbec netuší, co UPC zákazníkům nabízí, nezná ani webovou stránku UPC a prohlásí, že s UPC nemá nic společného a není schopen udělat to, co UPC nabízí. Pak zbývají dvě možnosti: submisivní zákazník nechá udělat technika to, co chce, a asertivní zákazník technika vyprovodí.

V obou případech není událost UPC reflektována, protože algoritmizované společnosti chybí zpětná vazba a flexibilita, která by umožnila reakci na signál daný zpětnou vazbu. Popsaný fenomén je také velmi silně zastoupen např. v Telefónice O2 a opakovaně popisován na Lupě či na Britských listech. Ukazuje se obecný problém komputerizace a digitalizace – sloučení algoritmizace a tvořivosti.